KOMENTÁŘ | Umělá inteligence změní pracovní trh. Máme se toho obávat?

I tuzemskými médii a agenturami citovaná zpráva World Economic Forum (WEF) třeba říká, že v příštích pěti letech se změní 23 procent pracovních míst (globálně), a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta. Zaměstnavatelé očekávají, že vznikne 69 milionů nových pracovních míst, zatímco zhruba 83 milionů míst zanikne. Ve výsledku to představuje čistý pokles o 14 milionů pracovních míst, o dvě procenta současného stavu. 

A kdo by se měl dle výhledu této instituce bát o svoje místo nejvíce? WEF odpovídá: „Nejrychleji budou ubývat kancelářské a úřednické pozice, jako jsou bankovní pokladní a pokladní obecně, které lze automatizovat. Pozic na bankovních přepážkách a příbuzných profesích do roku 2027 ubude o 40 procent. U poštovních úředníků, pokladních a pracovníků zadávajících data se očekává vlivem automatizace pokles více než o třetinu.“

A protože v Česku rádi ukazujeme prstem na viníka, řeknu rovnou, že i na to má Světové ekonomické fórum odpověď: Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj totiž budou technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. A je to. Ale vážně. Nemá cenu dlouze rozebírat to, proč zavádět umělou inteligenci. Odpověď je totiž jasná ‒ zavedení umělé inteligence do výrobních procesů ekonomik pomůže výrobcům dosáhnout ještě větších úspor nákladů a výrazně zlepší schopnosti zaměstnanců navyšovat produktivitu práce a výkonnost a tím ještě více optimalizovat výrobní proces.

Ve virtuálním prostoru se už dokonce objevují srovnání s jevy, které doprovázely počátky průmyslové revoluce. Někteří blogeři tak dokonce tvrdí, že svět se nachází uprostřed 4. průmyslové revoluce a díky umělé inteligenci a automatizaci je pochopitelné, že lidská pracovní síla může mít pocit, že zaměstnanost je ohrožena, ale stejně jako v předchozích průmyslových revolucích ti, kteří se rekvalifikují a získají kvalifikaci, budou mít možnost se přizpůsobit tomuto novému odvětví využívajícímu umělou inteligenci. Inu s trochou ironie platí, že učit se, učit se a učit se… se opravdu může vyplatit. WEF k tomu dodává: „Největší nárůst celkového počtu vytvořených pracovních míst se (i přes požadavek růstu počtu specialistů v technologických oborech a s nimi souvisejících) očekává u mnoha netechnologických pozic. Řidiči těžkých nákladních automobilů a autobusů, učitelé středních odborných škol, mechanici a opraváři strojů by měli v letech 2023 až 2027 vytvořit přibližně dva miliony nových pracovních míst.“

Je tak jasné, aniž by už nyní bylo nutné malovat nějaké výrazné čerty na zeď, že, zjednodušeně řečeno, virtuální asistentky a asistenti v nejrůznějších aplikacích a programech s postupem času určité ztráty pracovních míst podnícené digitalizací a automatizací zaviní. Mnohem vážnější rizika může přinést zavedení AI v dalších bodech. Tak třeba, když se pohybujeme v mediálním prostoru, velkým problémem je nejen porušování soukromí lidí, ale i mnohem větší objem deepfakes, neboť, a to se s vámi klidně vsadím, milí čtenáři, jen málokdo z vás (ale i lidí z branže) může opravdu říct, že nejen v textu, ale i v obrázcích, zveřejňovanými médi s jistotou rozpozná to, že něco vyrobila umělá inteligence. No, a tak by se dalo pokračovat.

A jak už to tak bývá, i AI má své zaryté příznivce, ale i odpůrce, znamená to, že nabízí nejen velké výhody, ale má i svá velká rizika. A i když může přinést do ekonomiky řadu impulzů a výzev nejen v podobě lepšího porozumění potřebám zákazníků či klientů a tím zvýšit značně náklady firem, opomíjet nejrůznější, ať už skryté nebo zřejmé problémy a rizika spojená s životem AI, nemusí přinést nic dobrého. Však si pamatujete ty střílečky umělých zbraní ze zmiňovaného Terminátora, nebo ne?