Soud odsoudil na 20 let Čecha, který bojoval na Ukrajině

Městský soud v Praze dnes odsoudil za účast na teroristické skupině a teroristický útok k 20 letům vězení Jiřího Urbánka, který bojoval na Ukrajině v řadách proruských separatistů. Muž byl stíhaný jako uprchlý a nebyl s ním v kontaktu ani jeho přidělený advokát, který si stejně jako státní zástupce ponechal lhůtu na odvolání.

Urbánek podle obžaloby odjel na Ukrajinu v roce 2015 s úmyslem podpořit proruské separatistické síly a jejich operací se účastnil nejméně do konce ledna 2018. Kromě činností typu budování zákopů nebo hlídkování se Urbánek i podle svých vyjádření na sociálních sítích zapojil do ozbrojených bojů proti ukrajinské armádě například ve městech Marjinka, Spartak nebo Krasnohorivka.

Státní zástupce dnes v závěrečné řeči navrhl Urbánkovi dvacetiletý trest. Urbánkův ex offo přidělený advokát vyjádřil pochybnosti o právní klasifikaci činů a nesouhlas s navrženou výší trestu. Zpochybnil také to, že facebookový profil obžalovaného jasně prokazuje účast na bojových akcích, a navrhl zproštění obžaloby či nižší trest v případě uznání viny.

Soudní senát se přiklonil k argumentaci obžaloby. Podle předsedkyně Hany Krestýnové byly předložené důkazy průkazné, obžalovaný svoji účast na bojích nijak nezastíral. "Už jenom zapojení a účast na fungování těchto jednotek z něho pachatele jmenovaných trestných činů taktéž dělá," uvedla soudkyně.

Dodala, že separatistické hnutí má jasně za cíl narušit ústavní strukturu Ukrajiny, a má tak znaky organizované teroristické skupiny. Připomněla, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům. S ohledem na to senát vyhověl návrhu státního zastupitelství a udělil trest 20 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Výše trestu podle Krestýnové odpovídá tomu, že jde o úhrnný trest za dva zvlášť závažné trestné činy a že šlo o organizovanou trestnou činnost s obligatorní vyšší sazbou. Nejnižší možnou sazbou tak podle ní bylo 19 let a čtyři měsíce.

U soudu dnes odmítli vypovídat matka a bratr odsouzeného, jako součást spisu nicméně zazněly jejich vysvětlení na policii potvrzující přítomnost Urbánka na Ukrajině, o které je podle předložených důkazů zpravoval pomocí facebookového messengeru. Soudkyně přečetla také výpověď Lukáše Nováčka, který čelí obdobné obžalobě jako Urbánek a vinu odmítá. Uvedl, že se v Doněcké oblasti mezi lety 2015 a 2016 setkal se dvěma muži, kteří tam působili v separatistickém hnutí, a jeden z nich byl Urbánek.

České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Tento týden řeší plzeňský soud případ Nováčka, státní zástupce pro něj navrhl rovněž dvacetiletý trest. Z terorismu byl v minulosti obžalován bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Alexeji Fadějevovi pražský městský soud nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího senátu se však dopustil teroristického útoku, z něhož byl i původně obžalován. Fadějevovi tak soud trest zvýšil na 21 let vězení.

V roce 2014 vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny v reakci na převrat v zemi dva samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Následný dosud trvající konflikt si vyžádal tisíce životů. Ukrajina a Západ obviňují z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to popírá.

Související

Více souvisejících

Ukrajina soudy Věznice

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 8 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 10 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 10 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy