Soud přiznal Lukáši Nečesanému odškodné od státu ve výši přes 1,7 milionu korun a úroky z prodlení. Muž čelil stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, strávil dva roky za mřížemi. Justice ho ale nakonec po zásahu Nejvyššího soudu osvobodila pro nedostatek důkazů a případ zůstal neobjasněný.
Dnešní verdikt o odškodném není pravomocný. Nečesaný se u soudu domáhal 18,8 milionu korun a může podat odvolání.
Odškodné převyšuje běžně přiznávané částky za nezákonné trestní stíhání. Nečesaného advokát Michal Pokorný ocenil, že soud "vykročil z rámců nastavených judikaturou Nejvyššího soudu". Podle něj má jeho klient získat aktuálních 1,7 milionu korun k částce zhruba 1,2 milionu, kterou mu už dříve dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. Právník novinářům také řekl, že případné odvolání zváží až po prostudování písemného odůvodnění rozsudku.
"Trestní stíhání zasáhlo do osobního, rodinného i pracovního života žalobce (Nečesaného)," konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Lucie Kuchaříková. Upozornila mimo jiné na to, že v době zahájení stíhání byl Nečesaný velmi mladým a netrestaným středoškolským studentem, kterému vzetí do vazby zabránilo maturovat v řádném termínu. Poukázala i na to, že konečný osvobozující výrok trestního soudu nepřinesl "kýžené očištění žalobce" - předseda odvolacího senátu JIří Lněnička tehdy prohlásil, že osvobození nepokládá za správné, že ale nemá jinou procesní možnost.
Nečesaný nyní vystupuje pod jiným jménem, rozsudek si vyslechnout nepřišel. Po ministerstvu spravedlnosti žádal celkem 20 milionů korun. Úřad mu vyplatil za každý den ve vazbě tisícikorunu, za den ve vězení pak 1500 Kč - respektive 2000 Kč za období, kdy už byl ženatý. Za nezákonné stíhání dostal muž 1500 Kč měsíčně. Celkové vyplacené zadostiučinění ve výši 1,2 milionu pokládal úřad za dostačující a usiloval o zamítnutí Nečesaného žaloby ohledně zbývající požadované sumy. Soudkyně ale dospěla k závěru, že Nečesanému náleží vyšší částky za každý den vazby i výkonu trestu, než jaké vypočítalo ministerstvo. Advokát navíc poukazoval i na to, že stíhání trvalo šest let. Odškodné za nepřiměřenou délku řízení však soudkyně Nečesanému nepřiznala, podle ní je tento nárok promlčený.
Útok na kadeřnici se stal v únoru roku 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila Nečesaného, který žil v Hořicích u prarodičů. Napadená žena ho nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání. Zprošťující rozsudek potvrdil až v březnu 2019.
V poslední době dosáhla výrazného odškodnění zdravotní sestra Věra Marešová - od státu dostala 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, v němž čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnic a hrozbě doživotního vězení. Ministerstvo jí z této částky dobrovolně vyplatilo milion, zbytek žena vysoudila. Šanci na rekordní odškodné má aktuálně Robert Tempel, který byl loni po zásahu štrasburského soudu a zrušení doživotního trestu za dvojnásobnou vraždu propuštěn po 20 letech z vězení. Po státu chce 97 milionů korun, o peníze se bude rovněž soudit. Právě na podobnost Tempelova případu s kauzou svého klienta se snažil upozornit Nečesaného advokát. Podle soudkyně jsou ale tyto případy nesrovnatelné.
Nečesaného prarodiče, rodiče, manželka a bratr rovněž chtěli po ministerstvu odškodné, nároky vyčíslili na celkem 25 milionů. Poté, co jim úřad nevyhověl, podali žaloby, které ale později stáhli.
Nečesaného rodiče sami čelili jinému trestnímu stíhání - bývalý ředitel liberecké krajské nemocnice Luděk Nečesaný a jeho manželka Šárka byli obžalovaní v korupční kauze. I je ale soudy osvobodily, Nečesaný starší dával obvinění do souvislosti se svým bojem za očištění syna.
Související
Nečesaný má od státu dostat za újmu 1,57 milionu korun
Nečesaný vypovídal o dopadu trestního stíhání. Po státu chce téměř 19 milionů
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 36 minutami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 57 minutami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 1 hodinou
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 2 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 3 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 3 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 4 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 5 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 6 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 7 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák