V Česku loni vznikly nové mezinárodní skupiny zaměřené na nelegální migraci

"Mezi nejčastěji zajištěné nelegální migranty v ČR patří státní příslušníci Afghánistánu, Sýrie, Maroka. Stoupl zájem o převozy osob z Vietnamu," uvedla centrála.

K tomu, že ČR pro většinu migrantů ani loni nepředstavovala cíl jejich cesty, přispívalo podle NCOZ dodržování přísných podmínek azylového řízení a méně lukrativní systém sociálních dávek.

Hlavní migrační trasa začíná v Turecku, odkud se dělí na dva směry. První cesta míří do Česka a dále do Německa přes území Řecka, Albánie či Makedonie, Srbska, Maďarska a Slovenska či Rakouska. Druhá do Česka vede přes Bulharsko a Rumunsko. Převáděči stále používají pro přepravu migrantů hlavně kamiony, případně osobní auta. "V roce 2021 došlo k výraznému zvýšení využívání mezinárodní letecké přepravy," uvedla NCOZ. Migranti podle ní také častěji cestovali vlakem.

Případy dovozu pracovní síly do Česka byly loni podobné jako v předchozích letech. "Stále bylo významným činitelem tzv. agenturní zaměstnávání a aktivity právnických osob, které mají povolení ministerstva práce a sociálních věcí ke zprostředkování práce," napsala centrála. Zájemci o práci v ČR pocházeli z Rumunska, Bulharska, Filipín, Mongolska a Nepálu.

Na obstarávání padělaných nebo pozměněných dokladů cizincům se v Česku i loni podílely mezinárodní cizojazyčné organizované skupiny. "Tato činnost je doménou zejména ukrajinské komunity. Nejvíce zneužívanými doklady byly rumunské a litevské doklady totožnosti, které byly převážně zneužívány občany Ukrajiny, zejména pro účely nelegálního zaměstnávání, neboť ukrajinští státní příslušníci mohou na území ČR přicestovat legálně díky bezvízovému styku na biometrický doklad totožnosti," uzavřela NCOZ.