Smích je zázračný všelék. Podívejte se, co dokáže s vaším tělem

Smějte se i tak, učte se smát i bezdůvodně, a to i za obtížných okolností. Inspirujme se dětmi, které se také smějí bezdůvodně.

Podle výzkumu Univerzity svatého Eduarda v texaském Austinu se 81 procent z 2500 dotázaných zaměstnanců označilo za produktivnější, jestliže na pracovišti vládne dobrá nálada. Pochopili to i mnozí zaměstnavatelé. Například italský podnikatel Adriano Olivetti říkal, že když se zaměstnanci mají dobře, je to znát na produktivitě. A jestli se dokonce smějí, výsledky mohou opravdu překvapit.

Vědci zjistili, že smích výrazně snižuje hladinu stresových hormonů: u kortizolu to je o 39 procent, u adrenalinu o 70 procent a u dopaminu o 38 procent. Podle lékařů smích zlepšuje krevní oběh, pomáhá předcházet kardiovaskulárním chorobám, zlepšuje paměť, působí proti úzkosti a depresím a prospívá imunitnímu systému.

Podle výzkumu Kalifornské univerzity se při zhlédnutí komického videa zvýšila hladina endorfinu, hormonu štěstí, u zkoumaných osob o 27 procent.

Smích je nakažlivý. Podle vědců je třicetkrát pravděpodobnější, že se začneme smát ve společnosti jiných lidí, než když jsme sami. Studie Oxfordské univerzity ukazuje, že smích ve společnosti trvající alespoň 15 minut zvyšuje o deset procent práh bolesti.

Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1987 Susumu Tonegawa prohlásil, že kdo je smutný a depresivní, nedokáže vzdorovat nemocem. Americký lékař Hunter "Patch" Adams, zakladatel Institutu zdraví a terapie s pomocí klaunů, rovněž tvrdil, že dobré zdraví je otázkou smíchu. Ještě dnes můžeme potkat v nemocnicích dobrovolníky s červeným nosem, kteří se, často úspěšně, snaží nemocné rozesmát.

Pozitivní účinky smíchu se samozřejmě nevztahují na smích sarkastický, často hořký a škodolibý. Americký neurovědec Scott Weems připomíná, že takový smích přímo škodí, snižuje sebeúctu, zvyšuje úzkost a deprese. Zkrátka smích má být slunečný, otevřený, uvolňující a pokud možno společný s druhými.