Ovoce a zelenina nejsou vždy zdravé. Mohou vám i uškodit

Chcete být zdraví? Kupte si jablko, hrušku, rajče či okurku. Prakticky jakákoliv zelenina a ovoce tělu prospívají, pokud se o ně staráme dobře. A nákupem celý proces nekončí, naopak. Chceme-li zajistit, že výživová hodnota potravin bude tělu prospěšná, musíme chtě nechtě dbát na skladování. A to má svá pravidla.

Špatné skladování způsobuje snížení výživových hodnot a rychlejší kažení. Pro správné uskladnění je ale důležitá už samotná sklizeň. Jádrové ovoce by se mělo sklízet v plné zralosti a po případném oschnutí ve stínu rovnou uložit. Natrhané ovoce by se nemělo do beden házet z výšky, spíše opatrně pokládat. Je nutné ochránit kusy před otlaky, citlivé jsou především hrušky.

Skladujte proto jen zdravé plody, ty poškozené totiž nevydrží a navíc urychlují kažení ostatních. Pryč dejte ty napadené škůdci nebo chorobami, otlačené, deformované, nahnilé nebo jinak poškozené kusy.

Ideální jsou co nejodolnější odrůdy, ty totiž při správném skladování vydrží měsíce. Zároveň má ovoce i zelenina nejdelší trvanlivost v přirozeném období. Pokud tedy chcete plody k uskladnění nakoupit, vybírejte ty sezónní.

Základem je vybrat ten správný prostor, kde ovoce a zeleninu uskladnit. Nejlepší je na to využít chlazenou zónu, tedy lednici, v níž by se měla teplota pohybovat mezi 0 až 5 °C. Místo zde najde ovoce a zelenina, které zpracujete nebo zkonzumujete během několika dnů. 

Ovoce je však specifické tím, že přejímá vůně jiných látek. Ovocné plody by proto měly být skladovány jinde než zelenina, zvláště brambory. Kromě přenosu pachů hrozí i přenos plísní. Ovoce i zelenina by také měly být uchovány v jiných přihrádkách než ostatní potraviny.

Trvanlivost ovoce je významně ovlivněna i čistotou nádob, do nichž jste plody trhali, a nářadí, jímž jste je sklízeli. Nejdůležitější je však čistota nádob a prostor, ve kterých budete kusy skladovat. Skladovací prostory by navíc měly jít dobře utěsnit, ale zároveň je nutné lehce vyvětrat.

Některé plody navíc způsobují rychlejší kažení jiných druhů - takovým příkladem jsou banány nebo rajčata. Zároveň vám ale mohou posloužit, když je zkombinujete s nezralými plody. Úplně zvlášť by měla být jablka a hrušky.

V případě špatného skladování ovoce i zelenina velmi rychle zplesniví. Tomu se snaží zabránit už samotní zemědělci pomocí postřiků, ty ale nejsou vždy bez rizika. Vědci totiž zjistili, že fungicidy, tedy látky hubící houby, které napadají rostliny, by mohly mít zásadní dopad na lidské zdraví. U myší způsobují genetické změny neuronů, které jsou podobné, jaké lze pozorovat u lidí s autismem nebo Alzheimerovou chorobou. 

Moderní fungicidy jsou látky, kterými je ošetřováno ovoce a zelenina, aby tak byly chráněny před houbami. Během laboratorního výzkumu vědci zkoumali více než 300 druhů fungicidů a pesticidů a pozorovali jejich vliv na mozkové buňky.

Ukázalo se, že jeden druh fungicidu, strobiluriny, v mozkových buňkách způsobil genetické změny, jaké lze často pozorovat i u lidí, kteří trpí autismem nebo neurodegenerativními nemocemi, jako je například Alzheimerova choroba.

Tento typ fungicidů se přitom běžně používá pro ošetřování plodin jako špenát, salát, jablka nebo hroznové víno.

Vědci ale zatím podle serveru nemají jasný důkaz, že fungicidy skutečně ke vzniku těchto zdravotních problémů vedou. Mark Zylka, přední výzkumník stojící za touto studií, ale uvedl, že tak či tak je jasné, že tyto fungicidy nejsou pro neurony dobré.