Paříž - Zdravé jídlo je sice přínosné, pokud jde o naše zdraví, ale pokud se stane hlavním zdrojem našich starostí a snažíme se jíst stále zdravěji a zdravěji, dospějeme k poruše příjmu potravy nazývané ortorexie. Píše o tom francouzský týdeník L´Express.
Ortorexii pojmenoval poprvé v roce 1997 doktor Steven Bratman. Jde o atypické chování, které nelze označit ani za anorexii, ani za bulimii. Je charakterizováno strachem z toho, že postižená osoba utrpí újmu, pokud nebude jíst zdravě. Takový člověk cítí velmi silnou vinu, jestliže poruší pravidla, která si stanovil. Pocit, že má svůj jídelníček pod kontrolou, jej uklidňuje.
Člověk trpící ortorexií vylučuje ze své stravy čím dál více pokrmů, aby mu bylo "stále lépe". Ve vzácných případech, kdy konzumuje mimořádně redukovaný počet jídel, může nastat i smrt. Nejběžnějším následkem ortorexie je však vyloučení ze společnosti. Taková osoba nemůže jít do restaurace, protože by neměla kontrolu nad kvalitou, původem a přípravou pokrmu.
Ortorektik má také přehnané nároky na sebe sama a na své okolí. Tyto osoby trpí silným pocitem viny posilovaným touhou po dokonalosti. Obavy takového člověka ohledně kvality jídla ještě zvyšují často rozporné či nepravdivé informace o potravinách. Všechny skandály kolem průmyslové výroby potravin dávají ortorektikovi další důvod, jak omezit jídelníček.
Nároky člověka trpícího ortorexií se stále zvyšují: jídlo není nikdy dost dobré. Celá jeho bytost se snaží o nedosažitelnou dokonalost a pokaždé propadá panice, když nemá náhradní plán, například když musí večeřet mimo domov.
Pro ortorektika jsou náročné i nákupy: pečlivě studuje etikety, srovnává a vyžaduje co nejpodrobnější informace týkající se kvality potravin, jako je obsah vitaminů a minerálů či antioxidantů.
Patologické chování může být dlouho skryté. Na lidi pečující o svou stravu se v dnešní společnosti pohlíží spíše kladně a nikdo se nediví, když se takový člověk při pozvání na večeři zajímá o to, zda při ní nebudou potraviny, které nejí.
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
před 1 hodinou
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
před 2 hodinami
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
před 3 hodinami
USA zveřejnily nové dokumenty z vyšetřování Epsteina. O Trumpovi se v nich píše víc než dřív
před 4 hodinami
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
před 5 hodinami
Počasí na Vánoce bude mrazivé, místy napadne 20 cm sněhu. Meteorologové vydali výstrahu
před 6 hodinami
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
před 7 hodinami
Jsme ochotni právně zakotvit, že nezaútočíme na EU a NATO, tvrdí Rusko. Pak si ale nadiktovalo podmínky
před 9 hodinami
Trumpův účet, Trumpův institut, teď třída Trump. Prezident USA po sobě nechal pojmenovat i Kennedyho centrum
před 10 hodinami
Trump oznámil plány na vybudování "zlaté flotily". Třída Trump mají být největší lodě na světě
před 11 hodinami
Počasí zase začne připomínat zimu, ukazuje dlouhodobý výhled
včera
Vánoce omezí vlakovou dopravu. Cestující si musí dát pozor na omezení
včera
Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek
včera
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
Aktualizováno včera
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
včera
Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci
včera
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
včera
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
včera
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
včera
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Zdroj: Jakub Jurek