Historie poprav v Česku? Utnula ji nepochopitelná příhoda, sjeli se lidé z celé republiky

13. září 1946 byla u Třešti popravena Herta Kašparová, která byla odsouzená za podíl na masakru 33 civilistů v Třešti ze 7. května 1945. Popravena byla veřejně na louce za městem v blízkosti zámku. Na exekuci se tehdy rozdávaly vstupenky a sjeli se na ni lidé z širokého okolí, včetně školní mládeže. Podle některých zdrojů se jednalo o poslední veřejnou popravu v Česku.

Masakr v Třešti se odehrál jen krátce před koncem války. Městečko ležící nedaleko Jihlavy se přitom dva dny před masakrem zdánlivě osvobodilo. Na budově městského úřadu zavlála československá vlajka a strategická místa ve městě obsadili příslušníci revolučních gard, kteří ale nedokázali dlouho vzdorovat útoku zkušených vojáků jednotek SS.

Ti se probojovali do středu města, kde nejen osvobodili předtím zajaté Němce a kolaboranty, ale především si začali vyřizovat účty s povstalci. Kolem poledne zastřelili první skupinu třinácti lidí, o dvě hodiny později pak byly popraveny další dvě desítky obyvatel Třeště.

Někdy stačilo, že na sobě měli součást vojenské uniformy, jiné pak vybrala místní rodačka, tehdy ani ne dvaadvacetiletá Kašparová, jež během války sloužila u zlínského gestapa a která byla po matce německého původu.

O tom, podle jakého klíče Kašparová oběti vybírala, se dodnes jen spekuluje. Snad se chtěla pomstít za ponížení své rodiny, kterou revolucionáři internovali, možná si vyřizovala účty z minulosti.

"Rodina Kašparových se chovala zvláštně - vždy tak, jak se jim to hodilo. Když chtěli za první republiky odstěhovat tuto rodinu pryč z Třeště, protože neumějí česky, tak otec rychle složil zkoušky z češtiny a hlásil se hrdě k Čechům. Zdá se, že Kašparovi se chovali podle situace, jaká byla. Někdy se hlásili k Němcům a někdy k Čechům," napsal o Kašparové Jiří Vybíhal, který o tehdejších událostech napsal knihu Třešť 1945.