Tři hlavní jídla denně a k tomu svačiny. Tak vypadá stravování většiny z nás. Tento režim je ale pro lidi poměrně nový. A naše tělo s ním může mít občas problémy.
Pokud zabrousíme do historie, zjistíme, že snídaně je novodobý výdobytek. Například starověcí Římané ráno nejedli. Vlastně obvykle konzumovali jen jedno jídlo kolem poledne. Teprve až pravidelná pracovní doba po průmyslové revoluci přinesla změnu a pevný řád v jídelníčku, aby dělníci vydrželi pracovat. A na konci 18. století se ve městech objevil způsob stravování založený na třech jídlech denně.
Dnes lidé jedí častěji, než kdy předtím. Nové údaje ukazují, že máme značně nesourodé stravovací návyky. Mnozí z nás neustále svačí, spíše než aby jedli v jasně definovaných časech. Znamená to, že denně strávíme až 16 hodin ve stavu „krmení“.
V lidském těle existují podle Jenna Macciochi, expertky na imunologii, dva metabolicky odlišné stavy: „půst“ (stav bez jídla) a stav „po jídle“. Absorpční stav „po jídle“ je pro lidské tělo metabolicky aktivní čas. Ale je také dobou činnosti imunitního systému. Když jíme, nezískáváme jen živiny – ale také nastartujeme imunitní systém, aby vyvolal přechodnou zánětlivou reakci.
Zánět je běžnou odpovědí těla na infekci a zranění, která poskytuje ochranu před stresory. To znamená, že jedení každého jídla přináší pro imunitní systém určitý stupeň fyziologického stresu. A kvůli tomu mohou být lidé, kteří nepřetržitě svačí, v téměř neustálém zánětlivém stavu.
Přibližně po čtyřech hodinách po jídle pronikají střevní mikroby a jejich složky do našeho krevního řečiště - tiše vyvolávají zanícení imunitního systému, vysvětluje expertka. Tento proces je způsoben především aktivací kritického imunitního senzoru živin nazývaného "inflamazóm", který uvolňuje zánětlivou molekulu známou jako "interleukin-1β".
Zánět je někdy považován za krátkodobý ochranný útok našeho imunitního systému. Zánět po jídle - známý jako "postprandiální zánět", může být moderním životním stylem zhoršen. Především pokud jedinec jí často či požívá vysoce kalorické pokrmy, nadměrné množství fruktózy a mastné potraviny - zejména nasycený tuk.
„Trvalý postprandiální zánět je problém, protože způsobuje opakující se vedlejší poškození na našem těle, které je extrémně škodlivé pro naše zdraví v průběhu času. Chronický mírný zánět navíc souvisí s mnoha neinfekčními onemocněními souvisejícími se životním stylem, včetně onemocnění srdce a diabetu 2. typu,“ varuje Macciochi.
Vědci poukazují na to, že přesně neví, jaký to vše má dlouhodobý dopad na jinak zdravé dospělé. „Ale je jasné, že zánět nízkého stupně je nejdůležitějším faktorem nezdravého stárnutí," uvádí Macciochi.
Lékaři proto doporučují nechávat mezi jídlem delší prodlevy a vynechat „svačinky“. Takový režim podle nich podporuje také ztrátu hmotnosti a snižuje riziko metabolických onemocnění, jako je cukrovka. „Svačinky nejen že zvyšují pravděpodobnost zvýšených zánětlivých markerů, ale pokud sníte nadměrné množství kalorií, vede to také k nárůstu hmotnosti. Pozdní jedení je navíc také spojeno se zvýšeným cholesterolem a glukózou, kvůli čemuž se může zvýšit odolnost vůči inzulínu. Navíc se druhý den budete cítit hladověji,“ varuje imunoložka.
Podle ní je vhodnější vhodné sloučit jídla dohromady a jíst méně často, ale vydatněji. Dobré je prý také například snížit „stravovací okno“ na deset hodin nebo méně a snažit se jíst poslední jídlo dříve v průběhu dne a ne až před spaním. „Vaše tělo vám za to poděkuje,“ dodává expertka.
Na podobném principu funguje třeba takzvané přerušované hladovění. Jde o momentálně jeden z nejpopulárnějších trendů ve světě zdraví a fitness. Lidé hladovku používají k hubnutí, zlepšení zdraví a zjednodušení životního stylu. Přerušovaná hladovka je stravovací režim, kdy lidé střídají cykly hladovění a jídla - nejde tedy o návod, co byste měli jíst, ale kdy byste to měli jíst. Klasická přerušovaná hladovka zahrnuje denní 16 hodinové periody hladovění. Znamená to, že lidé mohou jíst cokoliv – ale jen v rámci osmihodinového okna. Existují ale i různé složitější varianty.
Související

Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?

Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
zdraví , potraviny jídlo , obezita, nadváha, hubnutí
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 2 hodinami

Trzaskowski se na druhý pokus stane polským prezidentem, naznačují odhady
před 3 hodinami

První slova Novotného o nehodě. Hodnotím ji jako fantastickou, řekl
před 4 hodinami

Rakušan prozradil, co zjistil o přestřelce u česko-německé hranice
Aktualizováno před 4 hodinami

Ani v noci nebude klid. Bouřky mohou být i velmi silné, varuje ČHMÚ
před 5 hodinami

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské
před 6 hodinami

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy
před 7 hodinami

Rusové odletěli do Istanbulu. Zelenskyj řekl, co chce ukrajinská delegace
před 8 hodinami

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?
před 9 hodinami

Ukrajinci slaví. Drony poškodily či zničily přes 40 ruských letadel
před 10 hodinami

Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii
před 11 hodinami

ANO by vyhrálo volby, do Sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí
před 12 hodinami

Fico chce zase jednat s Čechy. O válce na Ukrajině či pokračování V4
před 12 hodinami

Medvěd v Česku. Obec u Luhačovic vyzvala místní k obezřetnosti
před 13 hodinami

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?
před 14 hodinami

Střelba na česko-německé hranici. Muž vytáhl na policisty zbraň, je po smrti
před 14 hodinami

Hamás nabízí za příměří živá i mrtvá rukojmí. Američané a Izraelci reagují
před 15 hodinami

Tragédie v Rusku. Vlak narazil do zříceného mostu, na místě jsou mrtví i desítky zraněných
před 16 hodinami

Bouřlivé počasí pokračuje. V neděli může být ještě hůře, varuje ČHMÚ
včera

Smrtelná nehoda na Chrudimsku. Řidič skútru přišel o život při srážce
včera
Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi
Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.
Zdroj: David Holub