Na internetu zákony neplatí? Češi se musí naučit nová pravidla

„Dlouhou dobu panoval názor, že internet je divoký západ, kde žádné zákony neplatí. Posledních pět, šest let vidíme dramatický nástup policistů a soudů do tohoto prostoru,“ popsal na úvod problematiku právního uchopení internetu pro irozhlas.cz.

Jedná se však podle mediálního analytika o přirozený jev. „Jsme svědky toho, co přichází s každou novou technologií, která je tak masově rozšířená. Na začátku předběhne právní normy a společnost potřebuje sérií otřesů, a krizí, aby se s tím naučila žít.“

„Dobře je, že silové, mocenské instituce si začínají ohmatávat internetový prostor. Chybí precedenční rozsudky. V Čechách panuje zvláštní představa, že problém se řeší nový zákonem a ten to vyřeší,“ upozornil na úskalí problému Šlerka.

Odborník popsal i jednu z prvních kauz, kterou bylo prodávání zboží s nacistickými insigniemi ve Francii, za což je zažaloval francouzský stát a spor Francie vyhrála, i když podle právních norem USA (Yahoo je americká firma) je takovýto prodej možný. Každá země tak může přistupovat ke globálnímu internetu jinak.

V tuzemsku je mimořádně populární sociální síť Facebook. Jenže s zde nesídlí, což je problém. „Facebook nemá v Čechách pobočku a žalovat ho někde v Dublinu je tak finančně náročné, že žalovat ho z Česka je nereálné, ale je dobře, že se o problémech hovoří,“ upozornil znalec mediálního prostoru.

Vztah virtuálního prostoru k tomu skutečnému je velmi úzký, vysvětlil na psychologických experimentech Šlerka.„Slovní agrese a dehumanizace lidí, např. označování lidí za sběř, skutečně vede k navyšování agresivity vůči nim. Potvrzují to experimenty z 60. let se studenty a elektrickým proudem. Po-té, co slyšeli, že se nejedná o lidi, ale o sběř, trestali proudem mnohem intenzivněji. Reálně se do nikoho el. proud nepouštěl, ale to účastníci nevěděli. Dehumanizace vede k tomu, že lidé v našich očích ztrácí hodnotu lidských bytostí.“

Vztah mezi právem a realitou je však komplikovaný i u nás doma. „V Česku existuje řada výzkumů, v nichž lidé, kteří jsou „jinak barevní,“ jsou považování na škále člověk - zvíře mnohem níže. Vyvěrá to z latentního typu rasismu, který je posilován. Otázkou jestli restrikce jsou řešením, problém je mnohem hlubší.“

Svoboda slova se však nesmí zaměňovat s nevázanou nenávistí na internetu. „Pokud se na internetu objeví výhrůžky smrtí, je potřeba jednat. Svobodu projevu je však potřeba pečlivě zvažovat, jelikož nás odlišují od autoritářských režimů,“ zhodnotil dva póly projevů na internetu.