80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Střelnice v pražských Kobylisích vznikla pro potřeby armády již v roce 1890, tehdy se sem chodili vojáci zdokonalovat ve střelbě. Postupem času se zde nejenom střílelo, ale začaly se tu pořádat také nejrůznější kulturní akce, například koncerty nebo přehlídky Sokola. Střelnice se také stala místem spolkových setkávání. V době nacistické okupace byla však přetvořena na popraviště, v někdejších konírnách coby ve vězení čekali odsouzení na smrt. Od konce května do začátku července roku 1942 zde zahynulo více než 500 osob.

Dne 1. června 1942 byl popraven Viktor Felber, významná osobnost tehdejších oborů techniky a mechaniky. Když roku 1903 dokončil a představil svou disertační práci, obdržel tak vůbec první doktorát z technických věd v Čechách. Později se stal profesorem mechaniky a termomechaniky, děkanem i rektorem Českého vysokého učení technického v Praze. Byl prý velmi přísný a kladl někdy až přehnané nároky na své studenty i kolegy, a proto s nimi mnohdy vedl ostré spory, což ho natolik vyčerpávalo, že dobrovolně odešel do předčasného důchodu. V době druhé světové války se přidal ke skupině odbojové inteligence, což ho přivedlo na popraviště. Zemřel spolu se svým synem Juliem Felberem.

Ve stejný den byl popraven také známý spisovatel a dramatik Vladislav Vančura. Do světa literatury „zběhl“ od lékařské praxe. Vystudoval medicínu, ačkoliv se od dětství špatně učil a maturitní zkoušku skládal až ve 24 letech. Studium na gymnáziu totiž na nějaký čas přerušil a snažil se prosadit jako výtvarný umělec, což se mu však nepodařilo, a proto se nakonec rozhodl dokončit si vzdělání. Přestože jako lékař nepůsobil, studium medicíny se ukázalo jako osudové, protože na lékařské fakultě poznal svou budoucí manželku Ludmilu. Vančura se brzy uplatnil v literárních kruzích, psal povídky, romány i příběhy pro děti. Od roku 1939 se zapojil do odbojové činnosti, za což byl roku 1942 zatčen gestapem a později také zastřelen. Jeho tragický konec života popisoval básník Jaroslav Seifert takto:

„Až příliš dobře vzpomínám si na ten večer. Vladislav Vančura byl již několik týdnů zatčen a týrán gestapem. Seděli jsme rozechvěni u rozhlasového přijímače, abychom vyslechli zprávy o nových opatřeních nacistů a o vraždách, které slibovalo. Když mezi prvními jmény popravených ozvalo se jméno Vančurovo, vstali jsme jako vymrštěni hrůzou ze svých židlí a bez dechu jsme strnuli. Vladislav Vančura! V tom jméně byla zasažena celá naše generace, byl v něm osud nás všech. V tom jméně byla krvavě zraněna celá naše země.“

Mezi popravenými na Kobyliské střelnici v létě 1942 byli také významní čeští sportovci. Večer 9. června zde vyhasl život gymnasty Františka Erbena, někdejšího náčelníka Sokola. Zúčastnil se druhých letních olympijských her v roce 1900 v Paříži, kde české země reprezentoval jako vůbec první sportovec, a to v gymnastickém víceboji. Medaili tehdy nezískal, stanul až na 34. místě. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice pořádaném roku 1907 v Praze již vybojoval tři zlaté medaile a dvě bronzové. Úspěšný byl i na mistrovství světa v roce 1909 a 1911. Nacistickému režimu se příčilo jeho silné vlastenecké smýšlení, a proto ho nechal popravit.

Československého mistra v atletice Evžena Rošického nechalo gestapo popravit ve věku pouhých 27 let, a zabránilo mu tak v dalších sportovních úspěších. Sportovec se řadil mezi evropskou běžeckou elitu, běhal v rekordních časech, roku 1930 se účastnil letních olympijských her v Berlíně. Protože spolu se svým otcem Jaroslavem Rošickým pomáhali českým odbojářům, byli dne 25. června 1942 popraveni.

Posledního červnového dne roku 1942 zemřelo na Kobyliské střelnici více než 70 nevinných lidí! Mezi nimi bylo i několik důstojníků československé armády. Josef Jedlička získal bohaté vojenské zkušenosti již během první světové války na frontě v Rusku, zapojil se také do zpravodajské služby, po nástupu Hitlera k moci se začal angažovat v odboji. Měl doktorát z přírodních věd – vystudoval meteorologii, klimatologii a geografii. Tyto obory později uplatnil při výkonu své profese, když působil v meteorologické skupině Vojenského technického a leteckého ústavu.

Ve stejný den byl popraven Josef Mašín, další armádní důstojník a jeden z hlavních představitelů odbojové skupiny Tři králové. Za zásluhy v první světové válce získal několik vyznamenání. Svou odvahu prokázal i později, když v roce 1939 nedodržoval rozkazy, aby nekladl okupantům odpor. Údajně chtěl raději nechat vybouchnout sklad československých zbraní v Ruzyni, než aby připadl nacistům. Tím si vysloužil obžalování za vzpouru. Nevzdal se však a v odbojové činnosti neustával, byl zpravodajem exilové vlády v Londýně. Gestapo si pro něj přišlo již v květnu roku 1941, tehdy byl zraněn při přestřelce. Po krátkém zotavení v nemocnici absolvoval kruté výslechy, několikrát se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Když po atentátu na Heydricha gestapu odmítl odsoudit tento čin, ale naopak pronesl, že je mu líto, že zastupujícího říšského protektora neusmrtil osobně, podepsal si tím ortel smrti.

Dne 30. června 1942 byla popravena i Františka Plamínková, významná politička a jedna z předních osobností ženského hnutí. Právě ona dala ženám jistá práva (včetně volebního), za která celý život tvrdě bojovala, a to nejen v Československu, ale také v zahraničí. Ostře kritizovala počínání Adolfa Hitlera, již v roce 1939 ji zatklo gestapo. Tehdy strávila několik týdnů v cele a nakonec byla propuštěna. Po druhém zadržení v červnu 1942 si již vyslechla odsouzení k trestu smrti, protože souhlasila s atentátem na Heydricha.

Záhy po konci druhé světové války se Kobyliská střelnice proměnila v pietní místo, od roku 1978 je národní kulturní památkou. V sedmdesátých letech minulého století se začala rodit podoba tohoto dnešního pomníku protifašistického odboje.

Související

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

historie památník hrdinů heydrichiády nacisté Praha

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 5 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 8 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 13 hodinami

včera

Může se to táhnout roky. Po smrti horolezkyně Kolouchové nastal nový problém

Nový problém vyvstal v případu zesnulé horolezkyně Kláry Kolouchové. Ačkoliv panuje přesvědčení, že je Češka po smrti, zatím nebyla prohlášena za mrtvou. To klidně může trvat několik let, upozorňují experti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy