Televize dnes patří k běžnému vybavení domácností a mnozí si bez ní nedokáží představit život. Lidé se na televizní vysílání dívají prakticky denně, a to již od roku 1953, kdy bylo na našem území spuštěno.
Na den 21. listopadu připadá Světový den televize, který má připomenout význam tohoto vynálezu, ale rovněž upozornit na riziko vzniku závislosti na sledování televize. Někteří jedinci totiž u televize klidně tráví veškerý svůj volný čas a prakticky nemají jinou náplň života, což s sebou nese mnohá negativa.
Televize je nepochybně jedním z vynálezů století. Obrazové přenosy podobné těm televizním se snažili vědci uskutečnit již někdy v polovině 19. století. Přelomovým okamžikem byl rok 1884, kdy německý inženýr Paul Nipkow přišel se zařízením nazvaným po něm jako Nipkowův kotouč, které zajišťovalo dálkový obrazový přenos. Trvalo ovšem dlouhou dobu, než se tento kotouč začal využívat pro televizní vysílání. To se povedlo až v roce 1925 Skotovi jménem John Logie Baird. Tehdy se mu podařilo vynalézt vůbec první televizor. Nejprve zprovoznil přenášení jednoduchých nepohyblivých obrazů na dálku, o rok později i těch pohyblivých. Roku 1928 prezentoval také již přenos barevných obrazů i televizní vysílání přes oceán – z Londýna do Spojených států amerických. Na podzim roku 1936 už začala jeho vynález naplno využívat BBC.
John Logie Baird byl skutečně geniálním vynálezcem. Sestavovat nejrůznější užitečná zařízení ho bavilo od dětství. Když mu bylo dvanáct let, vyrobil si telefon. Vynikal i ve škole a nebylo žádným překvapení, že vystudoval technické obory. Po studiích pracoval zprvu v elektrárně, brzy se však hodlal osamostatnit a věnovat se naplno vynalézání. Ve svém okolí nenalezl pochopení: jedni v něm spatřovali blázna, druzí se báli, co za hrozné a nebezpečné věci ve své dílně vyrábí. Počáteční neúspěchy ani posměšky však Bairda neodradily od dalších pokusů, a tak se nakonec stal otcem televize.
Na našem území, v tehdejším Československu, se první televizor objevil v roce 1935, a to zásluhou docenta Jaroslava Šafránka z fyzikálního ústavu Karlovy univerzity v Praze. V roce 1948 byl představen první televizor Tesla, jehož velkovýroba tehdy také odstartovala. V létě téhož roku proběhlo vůbec první přímé televizní vysílání v Československu, jednalo se o záznam XI. všesokolského sletu v Praze na Strahově.
Pravidelné televizní vysílání u nás probíhá přesně 70 let, od roku 1953. Tehdy se vysílalo ze studií v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Televizní program ovšem v té době sledovalo jenom velmi málo lidí, protože televizi doma měla jenom hrstka československých obyvatel. Roku 1953, tedy v počátcích vysílání, bylo prodáno celkem 355 televizních přijímačů značky Tesla, za který se platily čtyři tisíce korun, na tehdejší dobu tedy dost peněz. O deset let později už mělo doma televizi přes milion a půl lidí.
Televizní vysílání ve svých počátcích neprobíhalo celý týden, ale nejprve tři dny, teprve roku 1958 se začalo vysílat plných sedm dní. Až do roku 1970 se lidé mohli dívat pouze na jeden televizní program, než přibyl druhý. Na další programy si museli počkat až do 90. let minulého století. V roce 1973, tedy před 50 lety, se rozjelo i barevné vysílání.
Související
Století s televizory. První přístroj vynalezl Skot, u nás ho napodobil fyzik
Vláda schválila růst poplatků za televizi a rozhlas. Platit budou i majitelé telefonů
televize , Česká televize , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 2 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
před 30 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák