Za snahou o příměří nestojí jen Ukrajina a USA. Potají se angažuje i třetí země

Pro britského premiéra to byl krátký okamžik úlevy. Poslední dva měsíce věnoval neúnavnému úsilí o podporu Ukrajiny a bez jeho zapojení by dohoda téměř jistě nevznikla, uvedl server Politico.

Jen málokdo věděl, že Starmer a jeden z jeho nejdůvěryhodnějších poradců v předchozím týdnu intenzivně pracovali na návrhu příměří. Klíčovým úkolem bylo nejprve přesvědčit Trumpa a Zelenského, aby překonali svou ostrou hádku z 28. února v Oválné pracovně a znovu hleděli k míru.

„Jsem rád, že jsme dosáhli pokroku,“ řekl Starmer ve středu v britském parlamentu. „A jsem nesmírně potěšen, že Spojené státy obnovily podporu Ukrajině.“

O dvanáct dní dříve však jakékoli naděje na dohodu mezi americkým prezidentem a ukrajinským lídrem ležely v troskách.

V nebývalé scéně Trump a jeho viceprezident JD Vance při televizním setkání v Oválné pracovně vyjádřili frustraci nad Zelenským. Vance kritizoval ukrajinského prezidenta za nedostatečnou vděčnost vůči americké pomoci.

Zelenskyj „riskuje třetí světovou válku,“ varoval Trump. „Nejste v dobré pozici, nemáte v ruce karty.“ Viditelně podrážděný Zelenskyj kontroval: „Já žádné karty nehraji.“

Zbytek Západu sledoval scénu s hrůzou. Evropští lídři, otřesení tím, co vnímali jako útok ze strany dvou Američanů, se okamžitě postavili na stranu Zelenského. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil: „Pokud někdo hraje třetí světovou válku, pak je to Vladimir Putin.“

Podporu ukrajinskému prezidentovi vyjádřili také lídři Polska a nový německý kancléř. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen napsala Zelenskému na sociálních sítích: „Buď silný, buď statečný, neboj se. Nikdy nejsi sám.“

Keir Starmer však zůstal zticha.

Situace pro britského premiéra nebyla jednoduchá. Jen pár hodin před příletem Zelenského do Washingtonu seděl Starmer ve stejné místnosti s Trumpem, předal mu pozvání od krále Karla III. na historicky druhou státní návštěvu do Británie a snažil se ho přesvědčit k podpoře Ukrajiny.

Starmerova návštěva Bílého domu byla považována za úspěšnou, přestože se mu nepodařilo získat příslib amerického vojenského „zajištění“ pro budoucí mírovou misi na Ukrajině.

Po incidentu v Oválné pracovně se ocitl v obtížné pozici. Nemohl otevřeně kritizovat Trumpa a Vanceho jen pár dní po vlastní schůzce s prezidentem, zároveň však chtěl udržet podporu Ukrajiny a sjednotit evropské lídry.

Místo účasti v mediální bouři Starmer zvolil jiný přístup – telefonické hovory. Mluvil jak s Trumpem, tak se Zelenským a začal připravovat plán.

„Získejte další hodinu“

Starmerův šéf štábu Morgan McSweeney razí zásadu, že úspěch v politice nespočívá v řešení minulých chyb, ale ve snaze „vyhrát další hodinu“.

Den po nepříjemném setkání s Trumpem Zelenskyj přistál v Londýně na summitu evropských lídrů.

U Downing Street ho vítali ukrajinští podporovatelé a Starmer ho přivítal objetím, uvědomující si jeho emoce po washingtonském fiasku.

Summit, který se konal v honosných prostorách Lancaster House, skončil jasnými závěry. Lídři přislíbili další dodávky zbraní pro Ukrajinu, zdůraznili, že jakákoli trvalá dohoda musí zajistit ukrajinskou bezpečnost a že Kyjev musí být zapojen do jednání. Zavázali se také posílit obranu Ukrajiny a nasadit síly pro zajištění míru.

Starmer zašel ještě dál a oznámil, že Británie je připravena vyslat vojáky i letadla jako součást budoucí mírové mise.

Mezitím v Bruselu evropští lídři rozhodli o navyšování vojenských výdajů na úroveň, jaká nebyla viděna od studené války.

Napětí mezi Trumpem a Evropou

Trump však nejevil zájem o posílenou evropskou pomoc Ukrajině. 3. března bez varování zastavil dodávky vojenské pomoci Kyjevu a zakázal americkým zpravodajským službám sdílet informace o ruských aktivitách s Ukrajinou.

V oblasti Kurska mezitím ukrajinské jednotky čelily rostoucímu tlaku ruské armády. Bez americké zpravodajské podpory hrozilo, že budou zranitelnější vůči ruským útokům.

V této době Starmer intenzivně komunikoval s Emmanuelem Macronem. Přestože se Británie a Francie v minulosti často střetávaly kvůli brexitu, nyní spolupráce mezi jejich lídry přinesla výsledky. Starmer a Macron se střídali v pořádání schůzek v Londýně a Paříži, sdíleli nápady a přesvědčovali Trumpa a Zelenského k dohodě.

Zelenskyj ustoupil

Britští diplomaté věřili, že Zelenskyj musí vztahy s Trumpem urovnat. Nakonec ukrajinský prezident ustoupil.

V dopise adresovaném Trumpovi, který někteří považovali za omluvu, uvedl, že je připraven pracovat na míru pod Trumpovým „silným vedením“ a označil incident v Oválné pracovně za „politováníhodný“.

Klíčovou roli v diplomatickém úsilí sehrál britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell, který v 90. letech pomáhal vyjednávat mír v Severním Irsku.

Powell o víkendu odcestoval do Kyjeva, kde se Zelenským a jeho štábem pracoval na návrhu dohody. Dokument obsahoval kroky k budování důvěry, například výměnu zajatců a propuštění civilistů.

Telefonát Trumpovi

V pondělí večer Starmer opět volal Trumpovi. Snažil se prezidenta přesvědčit, že Zelenskyj to s mírem myslí vážně, a požádal ho o obnovení vojenské pomoci po uzavření dohody.

Když bylo v úterý příměří oznámeno, bylo to výsledkem horečné diplomacie. Jenže jak dlouho vydrží?

O několik hodin později Trump uvalil cla na dovoz oceli a hliníku, ignorujíc námitky evropských spojenců. V pátek Powell zamíří do Washingtonu na další jednání. V sobotu Starmer svolá další setkání své „koalice ochotných“.

Rusko stále příměří neodsouhlasilo a boje se stupňují.

Starmer sice získal uznání za obnovu vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem, ale někteří západní představitelé pochybují, zda má Británie dostatečnou vojenskou sílu k udržení míru.