Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní čelí výzvě, jak udržet Spojené státy aktivně zapojené do aliance, která se dlouhodobě opírala o americkou vojenskou sílu. „Jeho hlavním úkolem teď je stát se Trumpovým spojencem uvnitř aliance a zajistit, aby Spojené státy zůstaly v NATO,“ řekl Giedrimas Jeglinskas, předseda litevského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu a bývalý představitel NATO.

V Trumpově pojetí mezinárodních vztahů je klíčovým faktorem peníze. NATO se spoléhá na finanční příspěvky a vojenské kapacity svých členů. Evropské země, které pochopily Trumpův transakční přístup, začaly obcházet Rutteho a obracet se přímo na amerického prezidenta.

Nezůstává však pozadu ani sám Rutte. Ve snaze zachovat funkčnost NATO se snaží přizpůsobit nové realitě, kde aliance musí buď fungovat bez přímé podpory Washingtonu, nebo se naučit spolupracovat s administrativou, která má blíž k Moskvě než k Bruselu.

„Aliance nezanikne,“ řekl jeden z představitelů NATO. „Jen se přemění v něco jiného.“

Evropské země hledají nové obranné strategie

Zatímco se Rutte připravuje na setkání s Trumpem, diplomaté a vysocí důstojníci NATO se tento týden scházejí v Paříži na sérii nouzových jednání o Ukrajině. Klíčoví představitelé obrany Spojeného království, Německa, Francie, Itálie a Polska se mezitím scházejí zvlášť, čímž vytvářejí samostatný mocenský blok, do něhož Spojené státy nejsou zahrnuty.

„Je to předzvěst nové NATO,“ řekl Stefano Stefanini, bývalý italský velvyslanec při NATO. „Úkol, který nyní Rutte má před sebou, je bezprecedentní a žádný z jeho předchůdců mu nečelil.“

Aliance se v minulosti opakovaně přizpůsobovala novým výzvám. Po skončení studené války byla její role zpochybňována, což vedlo k zapojení NATO do misí v Bosně, Libyi či Afghánistánu. Po ruské anexi Krymu a části Donbasu v roce 2014 se NATO zaměřilo na zvyšování obranných výdajů členských států a po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 začalo plánovat obranu celé Evropy před potenciálním útokem Moskvy.

Nikdy však aliance nečelila tak zásadním změnám v globálním bezpečnostním uspořádání, jako nyní.

Americké vojenské síly v Evropě a otázka jaderného štítu

Trumpova administrativa přistupuje k NATO s čistě pragmatickým přístupem. Pentagon přezkoumává rozmístění amerických jednotek po celém světě a Evropa je jednou z oblastí, kde se zvažují možné škrty.

Někteří evropští představitelé, včetně německého kancléře Friedricha Merze, již naznačili možnost vytvoření evropského jaderného štítu nezávislého na Spojených státech. NATO proto začalo upravovat své obranné plány tak, aby snížilo závislost na amerických vojenských kapacitách.

Bez přítomnosti 84 000 amerických vojáků v Evropě, jejichž počet se od roku 2022 zvýšil, by však kontinent čelil zásadním problémům při obraně proti ruské agresi.

Jednání v Paříži, jichž se Rutte neúčastní, jsou podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota „téměř stejně důležitá jako přípravné schůzky pro vznik NATO v roce 1949“. Ačkoliv podle něj nejde o vznik nové aliance, lze v těchto jednáních vidět zárodky zásadní transformace NATO.

Rutteho složitá role v alianci

Centrum vojenského velení NATO je stále založeno na americkém vedení v belgickém Monsu, italské Neapoli a ve Virginii, kde se nachází největší námořní základna na světě. Tato velitelství poskytují nejen vojenskou sílu, ale i logistickou podporu a komunikační infrastrukturu, bez nichž by aliance nemohla provádět rozsáhlé vojenské operace.

Závislost Evropy na amerických vojenských kapacitách staví Rutteho do obtížné situace.

„Je v nezáviděníhodné pozici,“ řekl Giuseppe Spatafora, bývalý představitel NATO, nyní analytik v Institutu pro bezpečnostní studia EU v Bruselu. „Musí tvrdit, že transatlantické vztahy jsou silné, i když nejsou. Musí Trumpovi říct, že NATO se bez něj neobejde, a zároveň ukázat, že spojenci investují do obrany a nakupují americké zbraně.“

Někteří experti však tvrdí, že Rutteho neokázalý přístup může být ve skutečnosti výhodou.

„V DNA této organizace je nevyvolávat rozruch,“ uvedl jeden bývalý činitel NATO. „Nechcete, aby se NATO příliš hlasitě zapojovalo do každodenních politických sporů.“

Pro Rutteho to znamená nutnost najít rovnováhu mezi diplomatickým jednáním s Trumpem a udržením jednoty mezi evropskými členy aliance, kteří stále více hledají vlastní cestu k zajištění bezpečnosti kontinentu.