Kavalírské cesty. Jak vypadaly zahraniční vzdělávací cesty šlechticů?

Důležitý mezník v životě šlechtice znamenala tzv. kavalírská cesta. Jednalo se o specifický způsob vzdělávání rozšířený zejména od druhé poloviny 16. století do počátku 17. století. Tehdy v oblasti vzdělávání a výchovy vznikl nový ideál, kdy urozený člověk měl mít nejenom rytířské ctnosti, ale také si měl osvojit znalosti a vědomosti z nejrůznějších oborů či vybrané společenské chování.

Výchova a vzdělávání šlechticů podléhaly jistým pravidlům. Poslední fázi výchovného a vzdělávacího procesu tvořily v 16. a 17. století tzv. kavalírské cesty. Jednalo se o zahraniční cesty za vzděláním. Nezřídka na nich však aristokraté získávali jiné zkušenosti, třeba kulturní obohacení nebo první sexuální zkušenosti.

Zpravidla kavalírská cesta směřovala primárně na nějakou zahraniční univerzitu. Ačkoliv bylo cílem studovat na univerzitě v zahraničí, nebývalo pravidlem ukončení studia získáním akademického titulu. Šlechtic však měl také poznat nové země, jejich kulturu a zvyklosti, získat nové zkušenosti v nejrůznějších oblastech, naučit se cizím jazykům nebo své znalosti cizího jazyka zdokonalit, navázat nové důležité diplomatické kontakty, osvojit si rytířské dovednosti (tedy jízdu na koni nebo šerm), proniknout do života na významných evropských dvorech, s čímž souviselo zvládnutí vybraného společenského chování. Samotné cestování tehdy tvořilo součást vzdělávacího procesu šlechtice. Kavalírská cesta bývá někdy chápána jako jakási forma přechodového rituálu, kdy dospívající šlechtic pronikl do světa dospělých.

Na kavalírskou cestu se vydávali šlechtici ve věku patnácti až dvaceti lety, někdy však i ve vyšším věku. Doprovod jim dělal vychovatel, který zpravidla dostal na starosti finance adolescenta. Tak se předešlo riziku, že by mladý šlechtic utratil všechny peníze v prvním hostinci či s financemi zacházel podobným nehospodárným způsobem. Vychovatel také dohlížel na chování či zdravotní stav svého svěřence. Jeho povinností bylo usměrňovat vystupování šlechtice na veřejnosti, v případě potřeby obstarání lékařské či jiné pomoci. Také plnil roli informátora, kdy pravidelně o průběhu cesty psal domů. Díky doprovodu šlechticů na kavalírských cestách mohli vychovatelé poznat zahraničí a třeba i vystudovat na zahraniční univerzitě. Mnohdy však vychovatelé měli se svými svěřenci problémy. Do dnešních dnů se nám dochoval deník Šimona Proxena ze Sudetu, který se stal vychovatelem Julia Šlika. V lednu 1564 si tento muž o Šlikovi napsal, že „je ducha nejapného a nemá do učení chuť. Rač mne Bůh milostivě zbavit tohoto břemene; ten hoch nemá schopnosti pro nic.“

Zahraniční kavalírská cesta mohla trvat několik měsíců, ale také několik let. Většinou délka cesty závisela na finančních možnostech konkrétní šlechtické rodiny, jednalo se totiž o značně finančně nákladnou záležitost. Někteří chudší šlechtici, kteří si sami tuto vzdělávací cestu nemohli dovolit, jezdili s těmi bohatšími jako doprovod. V tomto případě pro ně cesta znamenala především kulturní obohacení. Velmi oblíbeným cílem byla Itálie, kam se jezdilo za vzděláním, kulturou, ale i navštěvovat významná poutní místa.

Po polovině 18. století se již na žádné kavalírské cesty nejezdilo. Josef II. dokonce tvrdil, že taková vzdělávací cesta je „ztráta času a peněz“, a proto chtěl toto cestování šlechticů úplně zakázat. Šlechtici skutečně omezili své zahraniční vzdělávací cestování, což ovšem souviselo i s faktem, že se zvýšila úroveň místních univerzit, na kterých se začaly vyučovat i obory dříve dostupné pouze v jiných zemích. 

Související

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

historie šlechta aristokracie vzdělání výchova

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy