Předvečer prvního květnového dne byl v minulosti spojen se stavěním máje. Chlapci vztyčovali velké máje na veřejných místech i malé májky před domy svých milovaných děvčat. Tato tradice je na mnoha místech dodnes živá, její původ sahá do předkřesťanských dob. Jaký měl tento zvyk význam?
Jakési paralely ke vztyčování májí je možné spatřovat v kultuře starých Etrusků nebo Římanů, kteří údajně stavěli a zdobili stromky před svými domy. Proč? Tyto (a další) národy totiž byly přesvědčeny o tom, že stromy mají magickou moc, a ochraňují tak stavení před působením zlých duchů a sil. Zelený strom byl navíc vnímán jako symbol života, úrody a plodnosti. Ve středoevropském prostoru se k původu tradice vztyčování májek vztahuje několik pověstí. Jedna z nich čerpá z lidové víry, že se o filipojakubské noci (tedy v noci na 1. května) slétají čarodějnice a škodí lidem i dobytku. Zlým silám mělo zabránit právě postavení ozdobeného stromu. Do této pověsti se tedy propsala tradice z předkřesťanských časů. Z německých zemí je známá jiná legenda, která se pojí se svatou Valburgou. Když prý lidé začali pochybovat o její poctivosti, šíření pomluv zabránila Valburga tím, že do země zapíchla suchou dřevěnou hůl, která do rána prvního májového dne vykvetla na důkaz její pravdy. A na počest této světice se pak začaly vztyčovat májky.
Na našem území se máje prokazatelně stavěly již v dobách středověku, první písemná zmínka o tomto zvyku je datována rokem 1422. Tehdy byla zaznamenána zpráva o jednom chlapci, který před stavením své milované dívky vztyčil malou májku, což mu dotyčnou přivedlo k oltáři. Jedná se o doklad tradice stavění tzv. individuálních májek. To byly malé ozdobené stromečky (nejčastěji se jednalo o břízky coby typické jarní stromy v lidové kultuře) vztyčované před domy děvčat a symbolizující vyznání lásky či akt zasnoubení. Tento zvyk přetrval především ve venkovském prostředí až do 20. století, kde se dlouho udržel výstižný popěvek „Kde je máj, tam je dívka na vydaj!“.
Dodnes pak přežila tradice stavění velkých májí – vysokých, zpravidla jehličnatých stromů – na veřejných místech. Ty se označují jako tzv. kolektivní máje a byly umístěny na náměstí či návsi, u kostela nebo třeba před hospodou. Postavení májky se vždy zhostili mladí svobodní chlapci. Ti se nejprve vydali do lesa, aby pokáceli vhodný strom. Poté ho museli zbavit větví a kůry, což mělo nejenom estetický, ale také symbolický význam. Naši předci totiž věřili, že pod kůrou jsou ukryté zlé síly a jejích působení se mělo zabránit právě oloupáním kůry. Na stromě tak zůstalo pouze jehličí na samotném vršku, kam se také umístil věnec ozdobený barevnými pentlemi a šátky. Ke zdobení věnce byla přizvána také děvčata, která darovala své stuhy nebo zbytky látek nastříhaných na pruhy. Věnci byla rovněž připisována zvláštní symbolika – značil poctu, radost a měl mít ochrannou funkci. Tu tento předmět plnil také v dalších lidových obyčejích, zmínit lze například věnec dožínkový nebo adventní. S věncem se pojí i tzv. přechodové rituály, z nichž je v souvislosti s májkou spojena svatba. Proto věnec tvořil nedílnou součást malé individuální májky, v tomto případě se odkazovalo také na věneček coby symbol poctivosti děvčete.
Kromě věnce ozdobeného barevnými pentlemi se v některých krajích na vrchol májky připevňovala také lahev vína nebo pálenky. Mládenci se pak předháněli v odvaze tím, že šplhali nahoru a lahev donesli dolů. Stavění máje bývalo spojeno se slavností, zpěvem, tancem a vydatným popíjením. Při tom se také odehrával namlouvací akt mezi chlapci a děvčaty. V noci se pak muselo dohlížet, aby májku někdo ze sousední vsi nepokácel a neukradl – to bylo vnímáno jako velká ostuda! Platilo nepsané pravidlo, že pokud chlapci dokázali májku uhlídat první tři noci, neměl ji už nikdo odcizit. Když k tomu došlo, jednalo se o neomluvitelné vandalství!
Kolektivní máje na veřejných prostranstvích zůstávaly zpravidla jeden měsíc, potom se kácely, což opět doprovázela slavnost, jejíž součástí někdy byla i nacvičená zábavná scénka nebo dražení pokáceného stromu. Výtěžek připadl chlapcům, kteří ho mnohdy propili v hospodě.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 4 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
Zdroj: Jan Hrabě