Hrady Střekov či Hasištejn vyvrací fámy o králi Janu Lucemburském

Král Jan Lucemburský, v cizině známý též jako Jan Slepý či Jan Český, je v rámci české historiografie a studia hradního stavitelství považován spíše za krále cizince, který výstavbě hradů nevěnoval přílišnou pozornost. Jeho zakladatelské činnosti byla připisována jen hrstka staveb. Nové výzkumy však ukazují něco jiného.

S králem Janem Lucemburským do Českého království přichází nová vládnoucí dynastie a též nové proudy, které se odráží nejenom v oblasti společenské, ale též stavební, popřípadě architektonické. Jan Lucemburský byl po dlouhou dobu osočován, že ho spíše zajímaly zahraniční problémy, než věci týkající se českých zemí. Dostal tak nelichotivé přízvisko „král cizinec“, což mělo všeobecně povznést auru jeho slavného syna Karla IV., který tak mezi svým otcem „cizákem“ a „neschopným“ synem Václavem IV. zářivě vyniká. Jenže jak už to tak bývá, ne vždy je vše černobílé.

Na úvod je jistě na místě uznat um a zásluhy krále Karla IV. pro České království, nicméně je též nutné dodat, že mnoho svých plánů mohl uskutečnit díky svému otci Janovi, který mu de facto na bojištích Evropy vybojoval silnou pozici. V některých věcech mohl Karel na svého otce navázat, v jiných se mohl inspirovat. V oblasti stavitelství se však odlišovali. Zatímco Karel IV. je znám svou hojnou stavební činností, týkající se jak města Prahy, tak výstavby královských hradů, například Karlštejna, Kašperka, Radyně či Tepence, jeho otec Jan v této otázce na první pohled pokulhává. Alespoň tak to zdůrazňovala některá starší literatura.

Nové výzkumy v oblasti hradního stavitelství ovšem ukazují jiný obrázek. Dle něho vystupuje osoba Jana Lucemburského ve srovnání s jeho slavným synem Karlem IV. jako mnohem prozaičtější a rafinovanější. Je pravdou, že sám mnoho hradů nevystavěl, ovšem měl jiný velice funkční mechanismus. Aby bylo možné samotný um Jana Lucemburského pochopit, je nutné podívat se na počátky některých hradů ve světle nejnovějších výzkumů.

Například v případě hradu Střekova dal Jan Lucemburský povolení k výstavbě hradu Pešíkovi z Vietmile. Ten hrad následně získává v roce 1319 v léno. Přední část hradní dispozice byla pro něho, druhá část pak vyhrazena pro krále. Zde byl rafinovaný způsob Janova počínání ohledně výstavby hradu pozorován již dříve, jelikož se k jeho počátkům dochovaly přímé písemné prameny. Nikdy se však nepřipouštěl větší rozsah Janova počínání v oblasti hradního stavitelství a Střekov tak byl prezentován spíše jako chytrá výjimka.

Jak však ukazují nové výzkumy, takovýchto modelů bylo naopak mnohem více. Například hrad Hasištejn se poprvé zmiňuje v roce 1348 v zákoníku Majestas Carolina, vydaný Karlem IV. Zde je Hasištejn označován jako královský hrad, který vladař nesměl vůbec prodat a zastavit nanejvýš na devět let. V té době patřil hrad jako lenní majetek pánům ze Šumburka. Právě pány ze Šumburka, kteří vlastnili hrad po celé 14. století až do roku 1412, je možné považovat za stavitele hradu. Samotným iniciátorem stavby byl však někdo jiný.

Jan Lucemburský díky svým zahraničním zkušenostem přišel s rafinovaným mechanismem, kdy nebyl sám stavitelem hradu, ale jeho výstavbu inicioval a podporoval udělením „stavebního povolení“ danému šlechtici. Ten hrad následně získává jako léno. Hrad tak mohl být značně výstavný. Samotný šlechtic jej mohl plně využívat a obývat, ovšem hrad musel být též kdykoliv k dispozici králi. Tomu byl daný šlechtic též zavázán například vojenskou službou.

Tento zakladatelský mechanismus se týkal i hradu Hasištejn, jak dokládá též datace výstavby hradu na základě dendrochronologického datování. Podle ní byl hrad založen ve 20. letech 14. století, tedy v době vlády Jana Lucemburského, který povolil výstavbu pánům ze Šumburka a následně jim ho udělil v léno, což je později doloženo v Majestas Carolina.

Obdobný příklad přestavují též hrady Nový Žeberk, Kamýk, Hus či Kyšperk. Počet lokalit tak již v tomto zběžném přehledu rapidně narůstá.

Jak vidno, tyto hrady a mnohé další ukazují důmyslný přístup krále Jana Lucemburského k hradní zakladatelské činnosti a vyvrací tak fámu, že král Jan u nás téměř žádnou hradní výstavbu neinicioval a neměl o české země přílišný zájem. I proto je jistě možné navždy překonat ono hanlivé označení „král cizinec“.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie hrady a zámky Jan Lucemburský architektura zajímavosti

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 53 minutami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 3 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 3 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 4 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 8 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy