"Zavřete oči, odcházím." Před 40 lety zemřel Oldřich Nový, legendární Kristián

Sedmého srpnového dne roku 1899 se narodil hasiči Antonínu Novému a jeho ženě Cecílii syn Oldřich. Antonín Nový se ženil docela pozdě, táhlo mu již na čtyřicet. Pozdní svatbu lze vysvětlit faktem, že hasiči (stejně jako třeba vojáci) museli obdržet povolení k uzavření sňatku od patřičných úřadů. Když si mohl Cecílii vzít, měl již na světě měsíčního syna, Oldřichova staršího bratra Miloslava. Chlapec však zemřel ve věku necelého půl roku. Oldřich byl v rodině druhorozeným potomkem. Cecílie pak přivedla na svět ještě dvě děti – Vladimíra a Marii. Syn Vladimír bohužel také zemřel v kojeneckém věku. 
 
Když bylo Oldřichovi osm let, jeho maminka Cecílie podlehla onemocnění srdce – bylo jí tehdy pouhých 38 let. Jeho otec se nedlouho po její smrti oženil znovu. Oldřichovou novou maminkou se tak stala mladá Zdeňka Zahrádková, která byla o 26 let mladší než Antonín Nový a pouze o 13 let starší než malý Oldřich. O děti se však dokázala výborně postarat a, jak se zdá, velmi svého manžela milovala. Když Antonín na začátku února roku 1933 zemřel, následovala ho na onen svět jenom o pár dní později. Jakoby vzdala svůj boj o život při onemocnění zápalem plic. Bylo jí přitom 46 let. 
 
Oldřich Nový se prý toužil stát hercem již od dětství. Jak se mohl takový sen v jeho dětské mysli zrodit? Vliv na něj zřejmě mělo časté navštěvování biografu, a tedy sledování filmů, v útlém věku. Jeho otec coby hasič totiž mnohdy sloužil právě v kinech, kde hlídal, aby nedošlo k požáru. Svého syna brával s sebou. Už tehdy Oldřicha svět filmu uchvátil. Kromě otce měl na Oldřichovo rozhodnutí stát se hercem vliv bratranec jeho otce, kterého chlapec označoval jako strýčka. Jmenoval se Miloš Nový a byl populárním hercem Národního divadla. 
 
Svou hereckou kariéru začal Oldřich Nový roku 1918 v Ostravě, za rok se prosadil v Brně. Zde se uplatnil v mnoha úlohách – hrál, zpíval, režíroval, šéfoval souboru. Působil zde dlouhých šestnáct let. V moravské metropoli se nejenom proslavil, ale také zamiloval. Poznal zde totiž svou životní lásku, fotografku Alici Mathilde Wienerovou. Ta pocházela z rodiny bohatého a váženého bankéře Samuela Eduarda Wienera. V době, kdy poznala Oldřicha Nového, byla již rozvedená. S hercem se prý seznámila během jeho fotografování, kdy mezi dvojicí přeskočila jiskra. Alice se pak kvůli Novému vzdala své profese fotografky a odešla s ním do Prahy, kde po jeho boku pracovala v divadelním světě. Oldřich Nový začal v hlavním městě řídit Nové divadlo, kde se soustředil především na žánr hudební komedie. Jeho práce byla kladně přijímána tehdejším publikem i divadelními kritiky. Divadlo vzkvétalo. 
 
V období protektorátu vstoupil Oldřich Nový na filmovou scénu. První jeho velkou a dodnes nejslavnější roli představuje ta ve filmu Kristián. Snímek natočil v roce 1939 Martin Frič. Film je významný nejenom skvělými hereckými projevy Oldřicha Nového, Adiny Mandlové nebo Nataši Gollové, ale také svým skrytým poselstvím v době svého vzniku. Natáčel se již v době totalitní nesvobody, do kin byl uveden jenom pár dní po napadení Polska nacistickým Německem, tedy již za druhé světové války. Ústřední píseň se slovy „Jen pro ten dnešní den stojí za to žít“ pak třeba nabývala nového rozměru. 
 
Život Oldřicha Nového v období nacistické okupace byl velmi rozporuplný. Tehdy natáčel jeden film za druhým a stal se hvězdou stříbrného plátna, kterou si diváci zamilovali. Svůj úspěch si však herec mohl jen těžko užít, protože byl tehdejšímu režimu trnem v oku. Jeho manželka měla totiž židovský původ a on se s ní odmítal rozvést. Naopak ji všude bránil. I přes všechny nepříjemnosti žili manželé poměrně dobře, vychovali spolu adoptovanou dcerku Janičku. Na začátku roku 1945 však přišla pro rodinu velká rána – Oldřich Nový byl deportován do koncentračního tábora v Osterode, jeho manželka Alice do Terezína. Herec se dle vzpomínek pamětníků choval velice laskavě ke svým spoluvězňům a i přes prožitá utrpení neztrácel úsměv na rtech. Manželé měli štěstí, že věznění přežili. Židovská rodina Alice Nové však bohužel v koncentračních táborech zahynula. S touto bolestnou ztrátou se žena nikdy nesmířila, což urychlilo rozvoj jejího psychického onemocnění, které vedlo k mnohým neshodám v manželském soužití. Přesto po jejím boku Oldřich Nový obětavě zůstal až do její smrti v roce 1967. Sám ji o mnoho let přežil. Zemřel před čtyřiceti lety, dne 15. března 1983. 
 
V poválečném československém filmu se Oldřich Nový uplatnil už jen málo, věnoval se znovu spíše divadlu a pedagogické činnosti. Poslední roky svého života trávil nejraději o samotě ve svém bytě, pokud vyšel v nezbytných případech ven, snažil se být co nejvíce nenápadný, aby v něm nikdo nepoznal kdysi slavného herce. Byl totiž těžce nemocný, což se podepsalo na jeho vzhledu, na němž si vždycky velmi zakládal.