KOMENTÁŘ | Eso v rukávu Západu. Ruské banky mimo SWIFT mají pomoci zastavit Putinovu agresi

Mělo to být skutečné eso v rukávu Západu, které pomůže rychle zastavit nikým nečekanou agresivní válku vyvolanou Vladimirem Putinem, u mezinárodního tribunálu v Haagu zažalovaným lídrem Ruské federace. A i když se teprve čeká, co vlastně toto eso skutečně způsobí ruské ekonomice po svém „vynesení“ na svět, které má přijít až 12. března 2022, už dnes je jasné, že jeho síla nemusí být taková, jakou mohla mít při úplném nasazení. Tím esem a klíčovou součástí sankcí uvalovaných na Rusko kvůli válečné invazi na Ukrajinu, je totiž vypnutí zatím jen několika ruských bank od systému SWIFT.

Jasná odpověď na to, zda tahle zbraň zastaví válku nebo ne, je ale bohužel přesně jako ta ze známého příběhu o Chytré horákyni: Ano i ne. Tak předně ‒ S.W.I.F.T. je Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, tedy vlastně společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci. Jinak řečeno ‒ jde o mezinárodní mezibankovní platební systém, který ovšem „nepřenáší“ výhradně peníze, ale informace. Taková „platba“ pomocí SWIFTu slouží k odesílání a přijímání úhrad v cizí měně po celém světě a bez něj jsou mezinárodní platby velmi komplikovaně uskutečnitelné. A proč ona nejasná odpověď z počátku tohoto odstavce? Jak totiž upozorňují finanční experti, třeba ekonom České spořitelny Michal Skořepa v rozhovoru pro online deník Novinky.cz, ruské banky se bez SWIFTu mohou obejít. Tak proč tedy vypínat něco, co stejně Rusko nějak výrazně neohrozí, řeknete si.

Ale je to pravda zase jen „napůl“. Onou finanční jadernou bombou, jak to i v českém mediálním prostoru často zaznívá, by totiž bylo jen úplně zastavení jakéhokoliv kontaktu, tedy plateb mezi bankami v Rusku a zvláště v Evropě (platby za komodity, které kontinent fatálně z Ruska potřebuje). Jenže k tomu se zatím představitelé nejen bank, ale ani evropské politické reprezentace nerozhodli. Je přitom zřejmé, že ani evropským lídrům nakonec nezbude nic jiného, zvláště po Putinově bombardování ukrajinské jaderné elektrárny, zabíjení více a více nevinných civilistů, především pak žen a dětí, než, jak tento týden řekl ruský šachový mág a velmistr Garri Kasparov, „uvrhnout Rusko do doby kamenné.“ A třeba i za cenu vlastních vysokých ztrát právě úplným vypnutím finančního kontaktu s Ruskem.

Zatím se ale zdá, že výše uvedená sankce nehrozí. A Putin to ví. Evropa by se tím totiž zřejmě odstřihla od ruského plynu a ropy, protože by za ně nemohla pohodlně platit. Problém je v tom, že starý kontinent zůstává stále na ruských fosilních palivech značně závislý. Z Ruska pochází zhruba 40 procent zemního plynu a 26 procent ropy, které Evropa potřebuje. Místo toho se ale chystá další balík sankcí. Odpojení SWIFTu od ruských bank sice může být pro jejich zemi problém, jelikož značnou část příjmů země tvoří prodej právě energetických surovin, ale není to neřešitelný problém. I když se počítá s tím, že na tomto trhu platby vesměs nejde „obejít“ využitím hotovosti, čímž by Rusku do značné míry vyschl zdroj peněz, jimiž financuje i nákladnou invazi na Ukrajinu. Ekonomové a analytici ale upozorňují na to, že i částečné zablokování ruských bank od mezinárodního platebního systému se projeví v ekonomice dost výrazně. A možná, že ještě drastičtěji, než se čekalo právě od SWIFTu.

Některé odhady světových ekonomů totiž počítají s tím, že akce odpojení od SWIFT bude mít „devastující“ dopad na rubl, na drastické omezení nabídky zboží na ruském trhu, který ho nebude schopen nahradit (protože země nebude schopná za něj platit), a tím pádem dojde i ke „zmizení“ velkých segmentů spotřebitelského trhu. Výsledkem tak může být tlak „zdola“ na vedení země, aby nesmyslnou válku zastavila. Propaganda totalitní země ovšem může zasít nejedno zrnko pochybností na Západě prohlášeními o tom, že ruský trh (a člověk, samozřejmě), tohle všechno vydrží. A to dlouho. Pravdou nicméně je, že SWIFT je považován v mezinárodním obchodě za jeden z nejdůležitějších nástrojů finančního světa. Využívá jej totiž jedenáct tisíc institucí z více než dvou set zemí světa. A jak už bylo řečeno na začátku, slouží k tomu, aby se výměnou informací podařilo zaplatit za objednané zboží, a to ve standardizované podobě. A bez těchto informací, které systémem procházejí, mimochodem - každá zúčastněná banka systému má svůj jedinečný identifikační kód BIC - žádné peníze nikam nepřijdou, nikdo je totiž bez nich nikam na účet nepřipíše. Z veřejných zdrojů se dá dále vyčíst, že SWIFT je nezávislou společností, která podléhá právu Evropské unie a vlastní ji zúčastněné instituce se sídlem v Belgii. V roce 1973 ji ale kromě těch evropských spoluzakládaly také velké severoamerické banky.

Můžeme tak už nyní vyčíslovat potenciální škody a dopady na ekonomiku Ruska kvůli sankcím na banky, ale už za několik dní uvidíme, co se ve skutečnosti vlastně stane. Otázkou je, zda to těch několik dní vydrží i obránci Ukrajiny. Jasné je ale i to, že Putinem obnovovaná říše zla, jak jí nazval těsně před jejím koncem v roce 1989, kdy její součástí byla i východní Evropa, prezident Spojených států amerických Ronald Reagan, je na výše popsané sankce připravena. Má totiž už od roku 2014, kdy hanebně anektovala ukrajinský Krym, vlastní náhradu mezinárodního platebního systému, ale i systému, který zpracovává operace s platebními kartami. Věřme ale, že skutečné následky vypnutí SWIFT budou pro Putina stejně dramatické, ne-li ještě víc, jako obrana Ukrajiny. A tlačme všichni na to, aby se Západ nenechal odstrašit výroky a činy, které stále více směřují k použití ruských jaderných zbraní a necouvl před stále intenzivnější ruskou agresí a špinavou propagandou. Jedině to může normální svět bez diktátorů Putinova ražení udržet naživu.

Související

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025) Komentář

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.
Vladimir Putin a Donald Trump Komentář

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Více souvisejících

komentář SWIFT rubl Rusko Ekonomika banky válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 2 hodinami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 2 hodinami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 6 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy