KOMENTÁŘ: Eso v rukávu Západu. Ruské banky mimo SWIFT mají pomoci zastavit Putinovu agresi

Jasná odpověď na to, zda tahle zbraň zastaví válku nebo ne, je ale bohužel přesně jako ta ze známého příběhu o Chytré horákyni: Ano i ne. Tak předně ‒ S.W.I.F.T. je Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, tedy vlastně společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci. Jinak řečeno ‒ jde o mezinárodní mezibankovní platební systém, který ovšem „nepřenáší“ výhradně peníze, ale informace. Taková „platba“ pomocí SWIFTu slouží k odesílání a přijímání úhrad v cizí měně po celém světě a bez něj jsou mezinárodní platby velmi komplikovaně uskutečnitelné. A proč ona nejasná odpověď z počátku tohoto odstavce? Jak totiž upozorňují finanční experti, třeba ekonom České spořitelny Michal Skořepa v rozhovoru pro online deník Novinky.cz, ruské banky se bez SWIFTu mohou obejít. Tak proč tedy vypínat něco, co stejně Rusko nějak výrazně neohrozí, řeknete si.

Ale je to pravda zase jen „napůl“. Onou finanční jadernou bombou, jak to i v českém mediálním prostoru často zaznívá, by totiž bylo jen úplně zastavení jakéhokoliv kontaktu, tedy plateb mezi bankami v Rusku a zvláště v Evropě (platby za komodity, které kontinent fatálně z Ruska potřebuje). Jenže k tomu se zatím představitelé nejen bank, ale ani evropské politické reprezentace nerozhodli. Je přitom zřejmé, že ani evropským lídrům nakonec nezbude nic jiného, zvláště po Putinově bombardování ukrajinské jaderné elektrárny, zabíjení více a více nevinných civilistů, především pak žen a dětí, než, jak tento týden řekl ruský šachový mág a velmistr Garri Kasparov, „uvrhnout Rusko do doby kamenné.“ A třeba i za cenu vlastních vysokých ztrát právě úplným vypnutím finančního kontaktu s Ruskem.

Zatím se ale zdá, že výše uvedená sankce nehrozí. A Putin to ví. Evropa by se tím totiž zřejmě odstřihla od ruského plynu a ropy, protože by za ně nemohla pohodlně platit. Problém je v tom, že starý kontinent zůstává stále na ruských fosilních palivech značně závislý. Z Ruska pochází zhruba 40 procent zemního plynu a 26 procent ropy, které Evropa potřebuje. Místo toho se ale chystá další balík sankcí. Odpojení SWIFTu od ruských bank sice může být pro jejich zemi problém, jelikož značnou část příjmů země tvoří prodej právě energetických surovin, ale není to neřešitelný problém. I když se počítá s tím, že na tomto trhu platby vesměs nejde „obejít“ využitím hotovosti, čímž by Rusku do značné míry vyschl zdroj peněz, jimiž financuje i nákladnou invazi na Ukrajinu. Ekonomové a analytici ale upozorňují na to, že i částečné zablokování ruských bank od mezinárodního platebního systému se projeví v ekonomice dost výrazně. A možná, že ještě drastičtěji, než se čekalo právě od SWIFTu.

Některé odhady světových ekonomů totiž počítají s tím, že akce odpojení od SWIFT bude mít „devastující“ dopad na rubl, na drastické omezení nabídky zboží na ruském trhu, který ho nebude schopen nahradit (protože země nebude schopná za něj platit), a tím pádem dojde i ke „zmizení“ velkých segmentů spotřebitelského trhu. Výsledkem tak může být tlak „zdola“ na vedení země, aby nesmyslnou válku zastavila. Propaganda totalitní země ovšem může zasít nejedno zrnko pochybností na Západě prohlášeními o tom, že ruský trh (a člověk, samozřejmě), tohle všechno vydrží. A to dlouho. Pravdou nicméně je, že SWIFT je považován v mezinárodním obchodě za jeden z nejdůležitějších nástrojů finančního světa. Využívá jej totiž jedenáct tisíc institucí z více než dvou set zemí světa. A jak už bylo řečeno na začátku, slouží k tomu, aby se výměnou informací podařilo zaplatit za objednané zboží, a to ve standardizované podobě. A bez těchto informací, které systémem procházejí, mimochodem - každá zúčastněná banka systému má svůj jedinečný identifikační kód BIC - žádné peníze nikam nepřijdou, nikdo je totiž bez nich nikam na účet nepřipíše. Z veřejných zdrojů se dá dále vyčíst, že SWIFT je nezávislou společností, která podléhá právu Evropské unie a vlastní ji zúčastněné instituce se sídlem v Belgii. V roce 1973 ji ale kromě těch evropských spoluzakládaly také velké severoamerické banky.

Můžeme tak už nyní vyčíslovat potenciální škody a dopady na ekonomiku Ruska kvůli sankcím na banky, ale už za několik dní uvidíme, co se ve skutečnosti vlastně stane. Otázkou je, zda to těch několik dní vydrží i obránci Ukrajiny. Jasné je ale i to, že Putinem obnovovaná říše zla, jak jí nazval těsně před jejím koncem v roce 1989, kdy její součástí byla i východní Evropa, prezident Spojených států amerických Ronald Reagan, je na výše popsané sankce připravena. Má totiž už od roku 2014, kdy hanebně anektovala ukrajinský Krym, vlastní náhradu mezinárodního platebního systému, ale i systému, který zpracovává operace s platebními kartami. Věřme ale, že skutečné následky vypnutí SWIFT budou pro Putina stejně dramatické, ne-li ještě víc, jako obrana Ukrajiny. A tlačme všichni na to, aby se Západ nenechal odstrašit výroky a činy, které stále více směřují k použití ruských jaderných zbraní a necouvl před stále intenzivnější ruskou agresí a špinavou propagandou. Jedině to může normální svět bez diktátorů Putinova ražení udržet naživu.