Komentáře

Související články:

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu

Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.

Trump za žádnou cenu nesmí zapomenout na Ukrajinu. Putin si ho jen přijede oťukat, mír nechce

Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce může na první pohled působit jako pokus o diplomatické sblížení, ve skutečnosti se však vše točí kolem Ukrajiny. Právě tam se rozhoduje o tom, zda Západ ještě věří vlastním principům. Pokud se téma ruské agrese odsune na okraj, bude to signál, že mezinárodní právo je opět zpochybnitelné a že moc silnějšího opět vítězí nad spravedlností.

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

Trump si vytváří nejhorší možné protivníky. USA na obchodní válku se Švýcarskem a Kanadou doplatí

Donald Trump opět ukazuje, že v jeho světě neexistují spojenci, pouze momentálně výhodní protivníci. Nová cla na Švýcarsko a Kanadu jsou nejen ekonomicky iracionální, ale především geopoliticky krátkozraká. Opatření, která by si možná zasloužila autoritářská Čína, nyní míří na země, které Spojeným státům důvěřovaly, a často pro ně dělaly víc, než samotní evropští spojenci z NATO.

Tvrdý politický boj o hlasy už začal. U voleb ale rozhodne naše svědomí

Předvolební kampaň je v plném proudu – a s ní i souboj o naši pozornost, emoce, a nakonec i rozhodnutí. Strany nás teď budou oslovovat ze všech směrů: z televizí, sociálních sítí i billboardů vedle dálnic. Ale ta nejdůležitější bitva se odehrává v nás samotných. V tom, čemu věříme, co od politiky čekáme a co jsme ochotni přehlédnout. Letos nejde jen o programy, ale o to, jestli naše demokracie vydrží tlak, který na ni doléhá zevnitř i zvenčí.

Trump si sám podřezává větev. Jeho nerozhodnost posiluje Rusko

Donald Trump zkrátil ultimátum pro ukončení ruské války na Ukrajině na pouhých dvanáct dní. Hrozí tvrdými sankcemi, ale jeho nejednoznačné kroky nahrávají Moskvě. Vladimir Putin dokáže hrozby bez následků využít k posílení vnitřní loajality a propagandy. Místo oslabení Ruska může Trumpova nerozhodnost posílit režim, který spoléhá na jednotu a vnějšího nepřítele.

Absolutní nezájem, Putin na schůzce s Ficem převracel oči. Slovensko je pro něj komár, může ho kdykoli rozmáznout

Slovenský premiér Robert Fico je jediným západním lídrem, který ještě ochotně usedá ke stolu s Vladimirem Putinem. Ruský prezident však dává převracením očí a znuděným výrazem jasně najevo, že o něj nestojí. Květnové setkání v Kremlu působilo spíš jako rutinní audience provinčního úředníka z dálné Sibiře u ruského prezidenta než rozhovor dvou státníků. Putin s Ficem mluví, protože prostě musí.

Komunisté velebící agresora měli v Rusku zůstat. Za podkopávání demokracie zkrachovali na hranicích po právu

Čtveřice členů KSČM opět ukázala, že věrnost totalitě a servilita vůči ruskému imperialismu jsou pro ně primárním politickým programem. Jejich cesta do Ruska, podniknutá navzdory jasným varováním, není jen výrazem naivity či omylu. Jednoznačně se snaží oslabit Evropu a zlomit Českou republiku. Lidé jako oni se v tomto zápase bez váhání staví na stranu agresora.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.