Předvolební kampaň je v plném proudu – a s ní i souboj o naši pozornost, emoce, a nakonec i rozhodnutí. Strany nás teď budou oslovovat ze všech směrů: z televizí, sociálních sítí i billboardů vedle dálnic. Ale ta nejdůležitější bitva se odehrává v nás samotných. V tom, čemu věříme, co od politiky čekáme a co jsme ochotni přehlédnout. Letos nejde jen o programy, ale o to, jestli naše demokracie vydrží tlak, který na ni doléhá zevnitř i zvenčí.
Volební kampaň je esencí demokratického života – chvílí, kdy se v plné síle ukazuje, co odlišuje svobodnou společnost od autokracie. Právě ve volbách se občané stávají rozhodující silou, která určuje směr, jakým se země bude ubírat. Česká republika má v tomto ohledu důvod k hrdosti. Volby jsou u nás zpravidla férové, transparentní a svobodné.
Navzdory politickým střetům a ostrým slovům zůstává základní rámec stabilní, protože lid nadáe rozhoduje o tom, kdo mu reálně bude vládnout. Každá strana, každé hnutí má možnost předložit svou vizi a přesvědčit voliče o její správnosti. A právě toto soupeření idejí, nikoli sil, činí demokracii jedním z největších výdobytků moderní civilizace. V takovém prostředí se ukáže, kdo skutečně dokáže oslovit veřejnost.
Zatímco koalice Spolu pod vedením premiéra Petra Fialy apeluje na voliče heslem „čas stát na správné straně“ a Starostové a nezávislí sázejí na „dobrou kampaň“, hnutí ANO Andreje Babiše pokračuje ve své tradiční strategii oslovit co nejširší spektrum voličů. SPD Tomia Okamury se mezitím spojila s hnutím PRO Jiřího Rajchla a Trikolorou vedenou Zuzanou Majerovou v nacionalistickém bloku usilujícím o moc. Koalice Stačilo! se profiluje jako obhájce „utlačované menšiny“, jejíž část tvoří odpůrci současného státního zřízení a sympatizanti proruských postojů.
Jen pár měsíců před volbami se rozehrává politický zápas, který vyvrcholí až u volebních uren. Strany a hnutí se připravují na ostrý souboj o přízeň voličů – a jak kdysi s oblibou říkával Babiš při své prezidentské kampani, do níž původně „nechtěl“ vstoupit, půjde o „boj až do roztrhání těla“. Čekají nás týdny intenzivní agitace, rétorických výpadů i silných emocí.
Vedle tvrdých výroků a někdy i nenávistných projevů se ovšem tradičně dočkáme také jiného fenoménu – mimořádného zájmu politiků o osudy nemocných dětí, rozbitých chodníků či seniorů v domovech důchodců. Empatie se totiž, jak známo, probouzí s neobyčejnou silou ve chvíli, kdy je ve hře přístup k nejvyšším postům v zemi.
Letošní volby nejsou jen rutinní volbou mezi „tím nejlepším“ a „nejmenším zlem“. Jsou hlasováním o samotné budoucnosti České republiky – a nepřímo i o směřování Evropy jako celku. V době, kdy se naše země stává stále významnějším hráčem ve středoevropském prostoru, se stabilita jejího demokratického systému stává klíčovou podmínkou bezpečnosti nejen pro nás, ale i pro naše sousedy.
Na východě totiž nepolevuje hrozba autoritářského Ruska, kde Vladimir Putin, vyzbrojen milionovou armádou a odhodláním vést dlouhodobý konflikt, stále ohrožuje západní hodnoty i samotnou podstatu mezinárodního řádu. A za Atlantikem mezitím sílí nejistota. Prezident Donald Trump, posedlý „uzavíráním dohod“, systematicky podkopává důvěru ve spojenecké závazky a mění americkou zahraniční politiku ve zdroj chaosu a nátlaku.
Až v říjnu zamíříme k volebním urnám, bude moudré alespoň na chvíli odhlédnout od všeho toho politického hluku, billboardových sloganů a často povrchních debat. Ano, volební programy jsou důležité, nabízejí určitý náhled na hodnoty a priority jednotlivých stran. Ale právě v časech rostoucí nejistoty a geopolitického napětí bychom měli mít na paměti, že sebelepší slib na papíře ještě nezaručuje odpovědné vládnutí. Politici, a zvláště ti, kteří slibují nejvíc, bývají zároveň těmi, kdo realitu nejčastěji ignorují.
V takových chvílích je důležitější než kdy dřív neřídit se pouze slovy, ale vlastním svědomím a instinktem pro to, co je správné. Chceme skutečně, aby budoucnost České republiky formovaly síly, které otevřeně zpochybňují demokratický rámec, vzývají národní uzavřenost, nebo dokonce obdivují autoritářské režimy? Chceme předat moc do rukou těch, kteří umějí jen burcovat, rozdělovat a slibovat nemožné?
Věřme, že většina české společnosti má zdravý úsudek – a že si uvědomuje, co je v sázce. Protože pokud tuto šanci promarníme, nečeká nás jen politická stagnace, ale skutečné ohrožení všeho, co jsme za poslední desetiletí společně vybudovali. A pokud se zhroutí důvěra v demokracii u nás, může s námi padnout i křehká rovnováha ve zbytku Evropy. Tyto volby nejsou jen o nás. Jsou o budoucnosti, kterou si zvolíme – nebo o té, kterou přenecháme jiným.
Související
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
MANUÁL: Do komunálních voleb zbývá měsíc. Jak funguje specifický systém křížkování?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
před 2 hodinami
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
před 3 hodinami
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
před 4 hodinami
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
před 7 hodinami
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
před 8 hodinami
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
před 9 hodinami
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.
Zdroj: Libor Novák