KOMENTÁŘ | Tvrdý politický boj o hlasy už začal. U voleb ale rozhodne naše svědomí

Předvolební kampaň je v plném proudu – a s ní i souboj o naši pozornost, emoce, a nakonec i rozhodnutí. Strany nás teď budou oslovovat ze všech směrů: z televizí, sociálních sítí i billboardů vedle dálnic. Ale ta nejdůležitější bitva se odehrává v nás samotných. V tom, čemu věříme, co od politiky čekáme a co jsme ochotni přehlédnout. Letos nejde jen o programy, ale o to, jestli naše demokracie vydrží tlak, který na ni doléhá zevnitř i zvenčí.

Volební kampaň je esencí demokratického života – chvílí, kdy se v plné síle ukazuje, co odlišuje svobodnou společnost od autokracie. Právě ve volbách se občané stávají rozhodující silou, která určuje směr, jakým se země bude ubírat. Česká republika má v tomto ohledu důvod k hrdosti. Volby jsou u nás zpravidla férové, transparentní a svobodné.

Navzdory politickým střetům a ostrým slovům zůstává základní rámec stabilní, protože lid nadáe rozhoduje o tom, kdo mu reálně bude vládnout. Každá strana, každé hnutí má možnost předložit svou vizi a přesvědčit voliče o její správnosti. A právě toto soupeření idejí, nikoli sil, činí demokracii jedním z největších výdobytků moderní civilizace. V takovém prostředí se ukáže, kdo skutečně dokáže oslovit veřejnost.

Zatímco koalice Spolu pod vedením premiéra Petra Fialy apeluje na voliče heslem „čas stát na správné straně“ a Starostové a nezávislí sázejí na „dobrou kampaň“, hnutí ANO Andreje Babiše pokračuje ve své tradiční strategii oslovit co nejširší spektrum voličů. SPD Tomia Okamury se mezitím spojila s hnutím PRO Jiřího Rajchla a Trikolorou vedenou Zuzanou Majerovou v nacionalistickém bloku usilujícím o moc. Koalice Stačilo! se profiluje jako obhájce „utlačované menšiny“, jejíž část tvoří odpůrci současného státního zřízení a sympatizanti proruských postojů.

Jen pár měsíců před volbami se rozehrává politický zápas, který vyvrcholí až u volebních uren. Strany a hnutí se připravují na ostrý souboj o přízeň voličů – a jak kdysi s oblibou říkával Babiš při své prezidentské kampani, do níž původně „nechtěl“ vstoupit, půjde o „boj až do roztrhání těla“. Čekají nás týdny intenzivní agitace, rétorických výpadů i silných emocí.

Vedle tvrdých výroků a někdy i nenávistných projevů se ovšem tradičně dočkáme také jiného fenoménu – mimořádného zájmu politiků o osudy nemocných dětí, rozbitých chodníků či seniorů v domovech důchodců. Empatie se totiž, jak známo, probouzí s neobyčejnou silou ve chvíli, kdy je ve hře přístup k nejvyšším postům v zemi.

Letošní volby nejsou jen rutinní volbou mezi „tím nejlepším“ a „nejmenším zlem“. Jsou hlasováním o samotné budoucnosti České republiky – a nepřímo i o směřování Evropy jako celku. V době, kdy se naše země stává stále významnějším hráčem ve středoevropském prostoru, se stabilita jejího demokratického systému stává klíčovou podmínkou bezpečnosti nejen pro nás, ale i pro naše sousedy.

Na východě totiž nepolevuje hrozba autoritářského Ruska, kde Vladimir Putin, vyzbrojen milionovou armádou a odhodláním vést dlouhodobý konflikt, stále ohrožuje západní hodnoty i samotnou podstatu mezinárodního řádu. A za Atlantikem mezitím sílí nejistota. Prezident Donald Trump, posedlý „uzavíráním dohod“, systematicky podkopává důvěru ve spojenecké závazky a mění americkou zahraniční politiku ve zdroj chaosu a nátlaku.

Až v říjnu zamíříme k volebním urnám, bude moudré alespoň na chvíli odhlédnout od všeho toho politického hluku, billboardových sloganů a často povrchních debat. Ano, volební programy jsou důležité, nabízejí určitý náhled na hodnoty a priority jednotlivých stran. Ale právě v časech rostoucí nejistoty a geopolitického napětí bychom měli mít na paměti, že sebelepší slib na papíře ještě nezaručuje odpovědné vládnutí. Politici, a zvláště ti, kteří slibují nejvíc, bývají zároveň těmi, kdo realitu nejčastěji ignorují.

V takových chvílích je důležitější než kdy dřív neřídit se pouze slovy, ale vlastním svědomím a instinktem pro to, co je správné. Chceme skutečně, aby budoucnost České republiky formovaly síly, které otevřeně zpochybňují demokratický rámec, vzývají národní uzavřenost, nebo dokonce obdivují autoritářské režimy? Chceme předat moc do rukou těch, kteří umějí jen burcovat, rozdělovat a slibovat nemožné?

Věřme, že většina české společnosti má zdravý úsudek – a že si uvědomuje, co je v sázce. Protože pokud tuto šanci promarníme, nečeká nás jen politická stagnace, ale skutečné ohrožení všeho, co jsme za poslední desetiletí společně vybudovali. A pokud se zhroutí důvěra v demokracii u nás, může s námi padnout i křehká rovnováha ve zbytku Evropy. Tyto volby nejsou jen o nás. Jsou o budoucnosti, kterou si zvolíme – nebo o té, kterou přenecháme jiným.

Související

Více souvisejících

volby Poslanecká sněmovna komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy