KOMENTÁŘ | Tvrdý politický boj o hlasy už začal. U voleb ale rozhodne naše svědomí

Předvolební kampaň je v plném proudu – a s ní i souboj o naši pozornost, emoce, a nakonec i rozhodnutí. Strany nás teď budou oslovovat ze všech směrů: z televizí, sociálních sítí i billboardů vedle dálnic. Ale ta nejdůležitější bitva se odehrává v nás samotných. V tom, čemu věříme, co od politiky čekáme a co jsme ochotni přehlédnout. Letos nejde jen o programy, ale o to, jestli naše demokracie vydrží tlak, který na ni doléhá zevnitř i zvenčí.

Volební kampaň je esencí demokratického života – chvílí, kdy se v plné síle ukazuje, co odlišuje svobodnou společnost od autokracie. Právě ve volbách se občané stávají rozhodující silou, která určuje směr, jakým se země bude ubírat. Česká republika má v tomto ohledu důvod k hrdosti. Volby jsou u nás zpravidla férové, transparentní a svobodné.

Navzdory politickým střetům a ostrým slovům zůstává základní rámec stabilní, protože lid nadáe rozhoduje o tom, kdo mu reálně bude vládnout. Každá strana, každé hnutí má možnost předložit svou vizi a přesvědčit voliče o její správnosti. A právě toto soupeření idejí, nikoli sil, činí demokracii jedním z největších výdobytků moderní civilizace. V takovém prostředí se ukáže, kdo skutečně dokáže oslovit veřejnost.

Zatímco koalice Spolu pod vedením premiéra Petra Fialy apeluje na voliče heslem „čas stát na správné straně“ a Starostové a nezávislí sázejí na „dobrou kampaň“, hnutí ANO Andreje Babiše pokračuje ve své tradiční strategii oslovit co nejširší spektrum voličů. SPD Tomia Okamury se mezitím spojila s hnutím PRO Jiřího Rajchla a Trikolorou vedenou Zuzanou Majerovou v nacionalistickém bloku usilujícím o moc. Koalice Stačilo! se profiluje jako obhájce „utlačované menšiny“, jejíž část tvoří odpůrci současného státního zřízení a sympatizanti proruských postojů.

Jen pár měsíců před volbami se rozehrává politický zápas, který vyvrcholí až u volebních uren. Strany a hnutí se připravují na ostrý souboj o přízeň voličů – a jak kdysi s oblibou říkával Babiš při své prezidentské kampani, do níž původně „nechtěl“ vstoupit, půjde o „boj až do roztrhání těla“. Čekají nás týdny intenzivní agitace, rétorických výpadů i silných emocí.

Vedle tvrdých výroků a někdy i nenávistných projevů se ovšem tradičně dočkáme také jiného fenoménu – mimořádného zájmu politiků o osudy nemocných dětí, rozbitých chodníků či seniorů v domovech důchodců. Empatie se totiž, jak známo, probouzí s neobyčejnou silou ve chvíli, kdy je ve hře přístup k nejvyšším postům v zemi.

Letošní volby nejsou jen rutinní volbou mezi „tím nejlepším“ a „nejmenším zlem“. Jsou hlasováním o samotné budoucnosti České republiky – a nepřímo i o směřování Evropy jako celku. V době, kdy se naše země stává stále významnějším hráčem ve středoevropském prostoru, se stabilita jejího demokratického systému stává klíčovou podmínkou bezpečnosti nejen pro nás, ale i pro naše sousedy.

Na východě totiž nepolevuje hrozba autoritářského Ruska, kde Vladimir Putin, vyzbrojen milionovou armádou a odhodláním vést dlouhodobý konflikt, stále ohrožuje západní hodnoty i samotnou podstatu mezinárodního řádu. A za Atlantikem mezitím sílí nejistota. Prezident Donald Trump, posedlý „uzavíráním dohod“, systematicky podkopává důvěru ve spojenecké závazky a mění americkou zahraniční politiku ve zdroj chaosu a nátlaku.

Až v říjnu zamíříme k volebním urnám, bude moudré alespoň na chvíli odhlédnout od všeho toho politického hluku, billboardových sloganů a často povrchních debat. Ano, volební programy jsou důležité, nabízejí určitý náhled na hodnoty a priority jednotlivých stran. Ale právě v časech rostoucí nejistoty a geopolitického napětí bychom měli mít na paměti, že sebelepší slib na papíře ještě nezaručuje odpovědné vládnutí. Politici, a zvláště ti, kteří slibují nejvíc, bývají zároveň těmi, kdo realitu nejčastěji ignorují.

V takových chvílích je důležitější než kdy dřív neřídit se pouze slovy, ale vlastním svědomím a instinktem pro to, co je správné. Chceme skutečně, aby budoucnost České republiky formovaly síly, které otevřeně zpochybňují demokratický rámec, vzývají národní uzavřenost, nebo dokonce obdivují autoritářské režimy? Chceme předat moc do rukou těch, kteří umějí jen burcovat, rozdělovat a slibovat nemožné?

Věřme, že většina české společnosti má zdravý úsudek – a že si uvědomuje, co je v sázce. Protože pokud tuto šanci promarníme, nečeká nás jen politická stagnace, ale skutečné ohrožení všeho, co jsme za poslední desetiletí společně vybudovali. A pokud se zhroutí důvěra v demokracii u nás, může s námi padnout i křehká rovnováha ve zbytku Evropy. Tyto volby nejsou jen o nás. Jsou o budoucnosti, kterou si zvolíme – nebo o té, kterou přenecháme jiným.

Související

Více souvisejících

volby Poslanecká sněmovna komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 2 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 3 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy