Komentáře

Související články:

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění

Zavádění polygrafů uvnitř FBI na příkaz administrativy Donalda Trumpa není obranou státu, ale symptomem hluboce znepokojivého vývoje. Místo řešení reálných hrozeb sledujeme stíhání „neloajálních“ hlasů a bezostyšné normalizování rétoriky nacistické propagandy. Spojené státy se tak pod vedením paranoidního vůdce posouvají směrem, který si donedávna nikdo netroufl veřejně hájit.

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

Hollywoodský herec, který změnil k nepoznání nejen Ameriku. Kdo skutečně byl Ronald Reagan?

Když se 20. ledna 1981 postavil Ronald Reagan na schody Kapitolu, aby složil přísahu jako 40. prezident Spojených států, Amerika nebyla v ideální kondici. Ekonomická stagnace, vysoká inflace, ztracené sebevědomí a ponížení z nesmírně nákladné, a nakonec neúspěšné války ve Vietnamu i blamáže při snaze osvobodit rukojmí na americké ambasádě v íránském Teheránu roku 1979, která stála život osm amerických vojáků. Amerika vypadala jako unavená velmoc, jejíž nejlepší dny jsou pryč.

Zemřel reformátor-terapeut. Papež František dokázal vytvořit hlas, který zpřístupnil víru modernímu světu

Smrt papeže Františka znamená konec jedné výjimečné etapy moderního katolicismu. V čele církve stál více než deset let a jeho přístup byl od začátku jiný. Ne, že by měnil samotné základy víry nebo církevní zákony, ale měnil způsob, jakým se o nich mluvilo – a v tom byl průlomový.

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem

Ukazuje se, že obchodní válka není střetem dvou strategií, ale konfliktem mezi iracionalitou a racionálním tlakem. Na jedné straně chaotické výkřiky administrativy Donalda Trumpa, na druhé straně klidná, promyšlená a přesně mířená odpověď Evropské unie.

Sociální sítě pod tíhou nevkusu. Umělá inteligence ničí odkaz japonského studia

Na sociálních sítích se vynořil nový trend. Umělá inteligence uživatelům ve velkém předělává libovolné fotky do stylu japonského filmového studia Ghibli. Na první pohled neškodná, v jádru však bezduše trpká zábava podněcuje k diskusi, co jsme ještě ochotni akceptovat.

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér

​Nedávné kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU odhalují znepokojivý trend v české politické kultuře, kde se místo věcné debaty uchylují hlavní politické síly k osobním útokům a zjednodušeným sdělením.​ V době, kdy by politické strany měly občanům přinášet vize, naději a konkrétní řešení pro budoucnost, se v české politice stále více setkáváme s ubohým titulováním a levnými útoky. Kampaňové strategie, které jsme viděli v poslední době, nejsou nic jiného než pokusem odvést pozornost od skutečných problémů – místo aby se politiky snažily navrhnout konkrétní reformy a předložit konstruktivní alternativy, upřednostňují osobní osočování a provokativní slogany.

Fialova vláda selhává. Její neschopnost a neefektivita způsobí víc, než jen prohru ve volbách

Neschopnost vlády svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, k níž v úterý navzdory opakovaným hlasováním nedošlo, je jen špičkou ledovce. Vláda Petra Fialy se sice snaží působit moderně a reformně, v mnoha ohledech ale selhává, a to jak v základní správě státu, tak i v přizpůsobení se aktuálním výzvám.

Fiala a Babiš zavedli nový způsob komunikace. Chtějí vyhrát prostřednictvím dopisů, které nikdo nečte

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) zavedli nový způsob politické komunikace – vzájemné vzkazy prostřednictvím otevřených dopisů na sociálních sítích. Ať už jsou tato gesta myšlena jakkoli upřímně, nelze se ubránit dojmu, že ve své podstatě zůstávají zbytečná.

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici

Ruský prezident Vladimir Putin dal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi slib, že nařídí armádě přestat útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jenže, jak ukázala středeční noc, o osudu civilistů a veřejných budov během telefonátu nepadlo ani slovo.

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.