Komentáře

Související články:

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.

Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout

Česká republika dnes slaví 26. výročí vstupu do Severoatlantické aliance, zatímco bezpečnostní situace v Evropě je nejistější než kdy dřív. Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje, napětí mezi Západem a Moskvou narůstá a v mnoha místech jindy pevného transatlantického partnerství se objevují trhliny.

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Dva týdny, které změnily svět. Co začal Hegseth a Vance dokončil Trump hádkou se Zelenským

Události uplynulých dvou týdnů přinesly Evropě tvrdé varování. Hádka v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským i proslovy amerického ministra obrany Peta Hegsetha v sídle NATO v Bruselu a viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní ukázaly, že budoucnost transatlantických vztahů je výrazně ohrožena. Washington dal jasně najevo, že bezpečnostní záruky poskytované Evropě již nebudou automatické a budou záviset na plnění amerických podmínek.

Srbsko mezi EU a Ruskem. Vučić se omlouvá, ale diplomatická facka Moskvě se dala čekat

Srbský prezident Aleksandar Vučić sice svým občanům omluvně vysvětloval hlasování pro rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině, ve skutečnosti však tento krok signalizuje něco mnohem zásadnějšího – očekávaný odklon Bělehradu od Moskvy a stále pevnější směřování Srbska k Evropě. Pokud by se země nakonec stala součástí EU, pro Kreml by to představovalo tvrdou geopolitickou facku.

Donalde Trumpe, takhle férovka nevypadá. Šikana dva na jednoho před kamerami v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident JD Vance se v Oválné pracovně Bílého domu jako supi vrhli na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zřejmě předem koordinovaný anti-diplomatický útok teď bude mít závažné dopady na Evropu i svět. 

Trumpovo procitnutí: Až zjistí, že se ho Putin nebojí, bude už pozdě

Ruský prezident Vladimir Putin po dlouhých třech letech agrese proti Ukrajině připouští její možné ukončení. Děje se tak těsně po nástupu Donalda Trumpa do čela Bílého domu. Opravdu za jeho ochotou jednat stojí strach z amerického prezidenta?

Leyenová slibuje nesplnitelné. Vstup Ukrajiny do EU před 2030 může ohrozit celý blok

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje Ukrajině vstup do Evropské unie ještě před rokem 2030, avšak její snaha získat politické body by mohla poškodit celý evropský blok. Ukrajina totiž na členství v EU zdaleka není připravena – a stejně tak ani samotná Unie, která by musela projít rozsáhlou a rychlou reformou, pokud chce její přijetí skutečně zvládnout.

Macron v Bílém domě vystoupil jako lídr Evropy. Trumpovi prokázal úctu a pak ho usměrnil

V pondělí zavítal francouzský prezident Emmanuel Macron do Bílého domu, aby se setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Z jejich jednání se opět stala politická podívaná plná gest a soupeření o dominanci. Tentokrát však triumfoval Macron, který dokázal převzít iniciativu a udávat tón celé schůzky.

Rusko si stvořilo nepřítele na generace. Ukrajinský národ už nikdy neporazí

Měla to být krátká, několikatýdenní operace s cílem obsadit a začlenit Ukrajinu do Ruské federace. Místo toho se proměnila ve vyčerpávající, tříletou válku, která stále pokračuje a vstupuje do svého čtvrtého roku. Moskva nedosáhla jediného strategického cíle, který si vytyčila. Namísto protektorátu vytvořila z Ukrajiny vojenskou mocnost a sebevědomý národ.

Proč Trump gratuluje Merzovi? Potřeboval „vítězství“, budoucí kancléř ho nezajímá

Šéf Bílého domu Donald Trump pogratuloval německé Křesťansko-demokratické unii (CDU/CSU) k vítězství v parlamentních volbách. Jak to u něj ale bývá zcela běžně, neověřil si fakta – a gratuloval někomu, komu by za normálních okolností nikdy negratuloval. Spíše než o upřímnou gratulaci tedy jde o pouhé sbírání politických bodíků na cestě k tomu, aby udělal Ameriku „znovu skvělou“.

AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska

Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Trump will bring destruction upon the American people. The EU badly needs a strongman at the top

Just weeks after his inauguration, Donald Trump betrayed all his allies and showed the world how reckless he really is. He has already spat on the graves of dead soldiers, but today he has gone even further – if he continues to favour Russia, he will bring war not only on the fragile EU, but also on his own Americans, whom he (supposedly) loves so much. 

Trump přinese americkému lidu zkázu. EU v čele nutně potřebuje silného politika

Jen několik týdnů po své inauguraci Donald Trump zradil všechny své spojence a ukázal světu, jak bezohledný ve skutečnosti je. Již dříve plivl na hroby mrtvých vojáků, ale teď zašel ještě dál – pokud bude nadále upřednostňovat Rusko, přivolá válku nejen na křehkou EU, ale i na vlastní Američany, které (údajně) tolik miluje.

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Německo je zemí s nesmírně bohatou historií, která sahá daleko za hranice 20. století. Ať už jako součást Svaté říše římské, klíčový aktér Severoněmeckého spolku či mocné Německé císařství, vždy hrálo zásadní roli v evropské politice a bezpečnosti. Navzdory historickým zvratům a ponížení si svůj vliv uchovalo i dnes, kdy zůstává jedním z určujících činitelů nejen v Evropě, ale i na celosvětové scéně.

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost

Na podzim Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud hnutí ANO zvítězí, jeho reálnými koaličními partnery zůstanou především koalice Stačilo! a Motoristé sobě. Ani jedna z těchto variant však pro Andreje Babiše nepředstavuje ideální scénář. Situace tak může vyústit v to, že se ANO nakonec spojí s některou ze současných vládních stran, kterou bude čekat stejný osud jako Sociální demokracii. 

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí.