KOMENTÁŘ | Leyenová slibuje nesplnitelné. Vstup Ukrajiny do EU před 2030 může ohrozit celý blok

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie dříve než v roce 2030, pokud bude pokračovat v reformách, uvedla předsedkyně Evropské komise Leyenová. Podle ní je pokrok Kyjeva v přístupovém procesu významný a rychlý.

Jedním z hlavních témat summitu byla budoucnost Ukrajiny v Evropské unii. Ursula von der Leyen se vyhnula stanovení konkrétního data, ale naznačila, že Kyjev by mohl vstoupit do EU dříve než v roce 2030. „Proces je založen na zásluhách a musí být výhodný pro obě strany. Ukrajina však postupuje velmi dobře a při zachování současného tempa by mohla být přijata dříve,“ dodala.

Možnosti přístupu k připojení Ukrajiny do Evropské unie jsou různé. Jednou z variant je zrychlený proces přijetí, který byl v minulosti uplatněn například v roce 1995, kdy Švédsko, Finsko a Rakousko získaly členství pouhé tři roky po podání přihlášky v roce 1992. Na rozdíl od těchto zemí však Ukrajina čelí výrazně větším ekonomickým i politickým výzvám, což její integraci do EU komplikuje.

Druhou možností je nechat Ukrajinu projít standardním přístupovým procesem a splnit všechny podmínky vstupu, jak je tomu u ostatních kandidátských zemí. Dlouhý a náročný proces aktuálně absolvují například Srbsko či Bosna a Hercegovina, které čelí každoroční kritice Evropské komise za nedostatečné pokroky v některých oblastech. Právě proto zůstávají mimo Evropskou unii, dokud nesplní všechny požadavky.

Obrovské problémy Ukrajiny

Každá země, včetně České republiky a Slovenska, musela před vstupem do Evropské unie prokázat svou připravenost a splnit přísná kritéria. Ukrajina podala žádost o členství až v únoru 2022, jen krátce po invazi ruských vojsk. Od té doby je země zmítána válkou, která stále pokračuje. To znamená, že postrádá územní celistvost a nenachází se ve stavu míru.

Zdá se však, že v případě Ukrajiny Evropská unie značně polevila ve své obvyklé přísnosti a Kyjevu slibuje téměř nemožné. Ukrajina patří mezi nejslabší ekonomiky Evropy, její hospodářství je silně závislé na rozsáhlém, ale méně rozvinutém zemědělském sektoru. Kromě toho se potýká s vážnými problémy v oblasti soudnictví, efektivity vládnutí a všudypřítomné korupce ve státní správě.

Ukrajina čelí značným problémům i v oblasti kriminality. Podobně jako v Rusku zde operují organizované zločinecké skupiny a mafie, které by mohly představovat vážnou bezpečnostní hrozbu pro Evropskou unii. Možnost volného pohybu osob přes hranice by pro ně otevřela nové příležitosti k posilování a rozšiřování vlivu, a to by se mohlo velmi negativně projevit na bezpečnostní situaci i statistikách kriminality v EU.

Reforma EU

Pokud by se Evropská unie rozhodla přijmout Ukrajinu ve zrychleném režimu, nevyhnutelně by to vyžadovalo rozsáhlé reformy celého bloku. Ukrajina je nejen rozlehlou zemí, ale také velice lidnatou, což by jí podle unijních smluv zajistilo výrazné zastoupení v Evropském parlamentu – větší než Polsko a téměř srovnatelné se Španělskem. To by znamenalo nutnost přerozdělení parlamentních křesel mezi jednotlivé členské státy, pokud by celkový počet mandátů měl zůstat nezměněn.

Komplexní institucionální reforma by však byla jen prvním krokem. Změny by musely proběhnout i v klíčových oblastech, jako je společná zemědělská politika, zahraniční a bezpečnostní politika, celní unie či obchodní politika. Výrazně by se také rozšířila vnější hranice EU s Ruskem, což by mohlo zvýšit riziko hybridních hrozeb ze strany Moskvy – včetně snah o vyvolání migračního tlaku na unijní země, podobně jako v minulých letech prostřednictvím běloruského území na Polsko.

Společná zemědělská politika byla vždy jedním z nejkontroverznějších témat v rámci Evropské unie – do té míry, že v počátcích evropské integrace dokázala Francie kvůli sporům zablokovat celý rozhodovací proces. Ukrajina, jako jedna z nejvýznamnějších zemědělských velmocí, by představovala silného konkurenta nejen pro Francii, ale i pro další členské státy. Zejména Paříž by se s takovou změnou vyrovnávala velmi obtížně.

Jak řešit ukrajinské členství?

Sliby, že se Ukrajina stane členem Evropské unie do roku 2030, nejsou jen nerealistické, ale i nezodpovědné. Především by se Leyenová měla soustředit na řešení skutečných problémů, které Unii bezprostředně ohrožují – například snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa odsunout Evropu na vedlejší kolej.

Mezitím se Ukrajina může postupně zapojovat do společné obchodní politiky EU a budovat klíčová ekonomická partnerství. Ukvapené přijetí do Unie by totiž mohlo poškodit celý blok, pokud by neproběhlo systematicky, transparentně a s důrazem na důkladné reformy.

Urychlené přijetí Ukrajiny do EU by dávalo smysl zejména jako strategické politické rozhodnutí. Vstup Kyjeva do Unie by znamenal zásadní geopolitickou porážku pro Rusko – krok, po kterém by Leyenová mohla skutečně toužit. Její působení v čele Evropské komise bylo poznamenáno řadou kontroverzních rozhodnutí, a právě silný (a úspěšný) zásah proti Moskvě by jí mohl pomoci přetvořit vlastní politický odkaz.

Možná si představuje, že jednou vstoupí do učebnic jako vůdkyně, která zasadila Vladimiru Putinovi rozhodující ránu. Otázkou však zůstává, zda je Evropská unie na tak odvážný krok skutečně připravena. Samotný blok je hluboce rozdělen v daleko zásadnějších otázkách než je vstup Ukrajiny, a debaty o jejím přijetí – které vyžadují jednomyslnou ratifikaci všech národních parlamentů – by mohly odvést pozornost od naléhavějších problémů, se kterými se Unie aktuálně potýká.