KOMENTÁŘ | Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout

Česká republika dnes slaví 26. výročí vstupu do Severoatlantické aliance, zatímco bezpečnostní situace v Evropě je nejistější než kdy dřív. Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje, napětí mezi Západem a Moskvou narůstá a v mnoha místech jindy pevného transatlantického partnerství se objevují trhliny.

Staronový americký prezident Donald Trump svými výroky a kroky nejen oslabuje důvěru v NATO, ale zároveň zpochybňuje samotné principy, na kterých aliance stojí. Jeho opakovaná kritika evropských spojenců a otevřené sympatie k zájmům Ruska vyvolávají v Evropě otázky, na které dosud existovala jasná odpověď – můžeme se na Spojené státy stále spolehnout?

Místo jednotného postupu proti bezpečnostním hrozbám se Trump uchyluje k izolacionismu a nepředvídatelným výrokům, které Evropu nechávají v nejistotě. Pokud by byl některý stát NATO napaden, dodrží Washington svůj závazek? Nebo skutečně platí Trumpova slova, že Spojené státy Evropě na pomoc nepřijdou, protože by Evropa neudělala totéž?

Tento vývoj vedl evropské státy k bolestnému, ale nevyhnutelnému uvědomění: nejen bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale i vlastní obranu budou muset zajistit primárně samy. Víra v automatickou ochranu ze strany Spojených států se otřásla v základech a lídři NATO nyní přemýšlejí, jak zajistit bezpečnost kontinentu bez jistoty, že Washington bude stát po jejich boku.

Letos Česká republika slaví 26. výročí vstupu do NATO – a právě v této době čelí aliance jedné z největších krizí důvěry ve své historii. Když jsme se v roce 1999 stali členy Severoatlantické aliance, bylo to pro naši zemi potvrzení návratu na Západ a záruka, že se už nikdy nebudeme muset spoléhat jen sami na sebe. Po desetiletích nesvobody pod sovětským vlivem jsme se konečně stali součástí silného obranného společenství, které mělo zajistit, že se tragédie 20. století nebudou opakovat.

Vstup do NATO nebyl jen politickým rozhodnutím – znamenal i závazek k aktivní účasti na společné obraně. Čeští vojáci se v následujících letech osvědčili v mnoha náročných misích a získali mezinárodní uznání. Po boku Spojených států bojovali v Afghánistánu a Iráku, podíleli se na operacích v Sýrii a hráli klíčovou roli v africkém Sahelu, zejména v Mali, kde pomáhali stabilizovat situaci v jedné z nejnebezpečnějších oblastí světa.

Navzdory své velikosti a omezeným zdrojům se Česká republika ukázala jako spolehlivý a odhodlaný spojenec. Právě proto jsou nyní Trumpova slova o to bolestnější. Jeho prohlášení o tom, že Spojené státy Evropě v případě napadení nepřijdou na pomoc, nejen podrývá principy kolektivní obrany, ale také znevážilo památku stovek evropských vojáků, kteří položili život po boku Američanů v boji proti terorismu.

Zatímco Trump hází NATO přes palubu, evropští spojenci – včetně Česka – si stále uvědomují, že bezpečnostní spolupráce nestojí na okamžitých politických kalkulech, ale na pevných hodnotách a vzájemné důvěře. NATO není smlouva na jedno použití, ale obranný blok, který funguje na principu vzájemné pomoci.

Evropané mají na rozdíl od Američanů historickou zkušenost, která je naučila, že bezpečnost není samozřejmostí. Kontinent zažil hrůzy nacistické expanze, totalitní komunistickou diktaturu i strach ze studené války, kdy se Evropa ocitla na hraně totální destrukce coby frontová linie mezi dvěma supervelmocemi. Tato zkušenost vedla k jasnému závěru: stabilita a bezpečnost musí být prioritou a spojenectví jsou klíčem k jejich udržení.

Spojené státy nezažily válku na svém území od občanské války v 19. století. Evropa si však prošla peklem dvou světových válek a ví, že mír není něco, co lze brát jako samozřejmost. I proto evropské státy stále vidí NATO jako zásadní pilíř své bezpečnosti – ať už si o něm Trump myslí cokoli.

Trumpovy postoje mohou paradoxně vedou k tomu, že Evropa začíná více investovat do vlastní obrany a oslabuje svou závislost na Spojených státech. NATO zůstává klíčovým pilířem bezpečnosti, ale pokud Washington nebude spolehlivým partnerem, evropské státy budou muset hledat nové způsoby, jak zajistit vlastní obranu.

Česká republika letos slaví více než čtvrtstoletí, během kterého se naše země proměnila z pasivního příjemce bezpečnostních záruk na aktivního přispěvatele k alianci. Během této doby jsme nejen získali ochranu nejmocnější vojenské aliance světa, ale zároveň dokázali, že jsme spolehlivým a důvěryhodným partnerem.

Dnes stojíme na rozcestí. Zůstane NATO silným spojenectvím, nebo se začne rozpadat pod tíhou politických rozporů? Evropané si už nemohou dovolit spoléhat jen na to, že Washington bude vždy stát na jejich straně.

Bezpečnost Evropy bude v následujících letech záviset na tom, jaká rozhodnutí učiníme dnes. Pokud nás historie něco naučila, pak to, že spoléhat se na pouhá slova nestačí – je třeba jednat. A ať už bude budoucnost transatlantických vztahů jakákoli, Česká republika musí zůstat pevnou součástí západního bezpečnostního systému.

Protože jeden závazek platí stále – když jde o bezpečnost, nemůžeme dovolit kompromisy.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

komentář NATO

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o obnoveném konfliktu v Pásmu Gazy a jeho propojení s americkými akcemi proti jemenským Husíjům. „Obnovený konflikt v Gaze není překvapivý,“ sdělil.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy