Česká republika dnes slaví 26. výročí vstupu do Severoatlantické aliance, zatímco bezpečnostní situace v Evropě je nejistější než kdy dřív. Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje, napětí mezi Západem a Moskvou narůstá a v mnoha místech jindy pevného transatlantického partnerství se objevují trhliny.
Staronový americký prezident Donald Trump svými výroky a kroky nejen oslabuje důvěru v NATO, ale zároveň zpochybňuje samotné principy, na kterých aliance stojí. Jeho opakovaná kritika evropských spojenců a otevřené sympatie k zájmům Ruska vyvolávají v Evropě otázky, na které dosud existovala jasná odpověď – můžeme se na Spojené státy stále spolehnout?
Místo jednotného postupu proti bezpečnostním hrozbám se Trump uchyluje k izolacionismu a nepředvídatelným výrokům, které Evropu nechávají v nejistotě. Pokud by byl některý stát NATO napaden, dodrží Washington svůj závazek? Nebo skutečně platí Trumpova slova, že Spojené státy Evropě na pomoc nepřijdou, protože by Evropa neudělala totéž?
Tento vývoj vedl evropské státy k bolestnému, ale nevyhnutelnému uvědomění: nejen bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale i vlastní obranu budou muset zajistit primárně samy. Víra v automatickou ochranu ze strany Spojených států se otřásla v základech a lídři NATO nyní přemýšlejí, jak zajistit bezpečnost kontinentu bez jistoty, že Washington bude stát po jejich boku.
Letos Česká republika slaví 26. výročí vstupu do NATO – a právě v této době čelí aliance jedné z největších krizí důvěry ve své historii. Když jsme se v roce 1999 stali členy Severoatlantické aliance, bylo to pro naši zemi potvrzení návratu na Západ a záruka, že se už nikdy nebudeme muset spoléhat jen sami na sebe. Po desetiletích nesvobody pod sovětským vlivem jsme se konečně stali součástí silného obranného společenství, které mělo zajistit, že se tragédie 20. století nebudou opakovat.
Vstup do NATO nebyl jen politickým rozhodnutím – znamenal i závazek k aktivní účasti na společné obraně. Čeští vojáci se v následujících letech osvědčili v mnoha náročných misích a získali mezinárodní uznání. Po boku Spojených států bojovali v Afghánistánu a Iráku, podíleli se na operacích v Sýrii a hráli klíčovou roli v africkém Sahelu, zejména v Mali, kde pomáhali stabilizovat situaci v jedné z nejnebezpečnějších oblastí světa.
Navzdory své velikosti a omezeným zdrojům se Česká republika ukázala jako spolehlivý a odhodlaný spojenec. Právě proto jsou nyní Trumpova slova o to bolestnější. Jeho prohlášení o tom, že Spojené státy Evropě v případě napadení nepřijdou na pomoc, nejen podrývá principy kolektivní obrany, ale také znevážilo památku stovek evropských vojáků, kteří položili život po boku Američanů v boji proti terorismu.
Zatímco Trump hází NATO přes palubu, evropští spojenci – včetně Česka – si stále uvědomují, že bezpečnostní spolupráce nestojí na okamžitých politických kalkulech, ale na pevných hodnotách a vzájemné důvěře. NATO není smlouva na jedno použití, ale obranný blok, který funguje na principu vzájemné pomoci.
Evropané mají na rozdíl od Američanů historickou zkušenost, která je naučila, že bezpečnost není samozřejmostí. Kontinent zažil hrůzy nacistické expanze, totalitní komunistickou diktaturu i strach ze studené války, kdy se Evropa ocitla na hraně totální destrukce coby frontová linie mezi dvěma supervelmocemi. Tato zkušenost vedla k jasnému závěru: stabilita a bezpečnost musí být prioritou a spojenectví jsou klíčem k jejich udržení.
Spojené státy nezažily válku na svém území od občanské války v 19. století. Evropa si však prošla peklem dvou světových válek a ví, že mír není něco, co lze brát jako samozřejmost. I proto evropské státy stále vidí NATO jako zásadní pilíř své bezpečnosti – ať už si o něm Trump myslí cokoli.
Trumpovy postoje mohou paradoxně vedou k tomu, že Evropa začíná více investovat do vlastní obrany a oslabuje svou závislost na Spojených státech. NATO zůstává klíčovým pilířem bezpečnosti, ale pokud Washington nebude spolehlivým partnerem, evropské státy budou muset hledat nové způsoby, jak zajistit vlastní obranu.
Česká republika letos slaví více než čtvrtstoletí, během kterého se naše země proměnila z pasivního příjemce bezpečnostních záruk na aktivního přispěvatele k alianci. Během této doby jsme nejen získali ochranu nejmocnější vojenské aliance světa, ale zároveň dokázali, že jsme spolehlivým a důvěryhodným partnerem.
Dnes stojíme na rozcestí. Zůstane NATO silným spojenectvím, nebo se začne rozpadat pod tíhou politických rozporů? Evropané si už nemohou dovolit spoléhat jen na to, že Washington bude vždy stát na jejich straně.
Bezpečnost Evropy bude v následujících letech záviset na tom, jaká rozhodnutí učiníme dnes. Pokud nás historie něco naučila, pak to, že spoléhat se na pouhá slova nestačí – je třeba jednat. A ať už bude budoucnost transatlantických vztahů jakákoli, Česká republika musí zůstat pevnou součástí západního bezpečnostního systému.
Protože jeden závazek platí stále – když jde o bezpečnost, nemůžeme dovolit kompromisy.
Související

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit
Aktuálně se děje
před 54 minutami

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
před 1 hodinou

Přijměte Ukrajinu co nejrychleji, vyzvaly státy EU. Problémem je Maďarsko
před 2 hodinami

Jak Rusko vnímá telefonát Trumpa s Putinem? Média slaví diplomatické vítězství
před 2 hodinami

Trumpem zprostředkované příměří se zhroutilo po hodině. Sestřelili jsme vlastní drony, reaguje Rusko
před 3 hodinami

Pavel: Pokud dojde k nejhoršímu, buďme připraveni vzít zbraň do ruky a chránit zemi
před 4 hodinami

Zelenskyj bude po neúspěšných jednáních USA s Kremlem mluvit s Trumpem, poprvé od hádky v Bílém domě
před 4 hodinami

USA zveřejnily dosud utajované dokumenty o atentátu na Johna F. Kennedyho
před 6 hodinami

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA
před 7 hodinami

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje
před 7 hodinami

Na Putinově jídelním lístku nebudeme. Po telefonátu Putina s Trumpem se ozval Kyjev
před 7 hodinami

Evropě dochází čas. Frederiksenová prozradila, do kdy se musí umět sama ubránit Rusku
před 7 hodinami

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici
před 8 hodinami

Politico: Trump s Putinem nevyřešili nic. Naplánovali hokej, Rusko získalo čas a Zelenského nikdo neinformoval
před 9 hodinami

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc
před 10 hodinami

Výhled počasí až do dubna. Meteorologové řekli, jak to bude s výkyvy
včera

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
včera

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
včera

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno včera

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
včera
Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o obnoveném konfliktu v Pásmu Gazy a jeho propojení s americkými akcemi proti jemenským Husíjům. „Obnovený konflikt v Gaze není překvapivý,“ sdělil.
Zdroj: Jakub Jurek