KOMENTÁŘ | Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Brhlíková například podotkla, že Spojené státy „v zásadě článek 5 nikdy nepotřebovaly a nepotřebují“. Přesto to byl právě Washington, kdo v roce 2001 jako první a dosud jediný člen NATO v historii tento článek aktivoval – a využil ho k legitimizaci invaze do Afghánistánu. Ta byla schválena i Radou bezpečnosti OSN a oproti americké invazi do Iráku z roku 2003 je rozporována daleko řídčeji.

Dvojím metrem?

Dále připomněla, že Vance i Trump mají osobní zkušenost s tím, když establishment odmítá uznat výsledky voleb a místo toho hledá výmluvy v manipulaci či vnějších zásazích. Opomenula však zmínit situaci, kdy to byl právě Trump, kdo odmítl přijmout svou volební porážku. Kvůli tomu podnítil nepokoje a vyzýval své příznivce k útoku na Kongres, což vedlo k událostem 6. ledna 2021. Americké soudy jej v některých aspektech případu shledaly vinným, avšak neuložily mu trest – mimo jiné i s ohledem na jeho nástup do druhého prezidentského mandátu.

Ačkoli se objevovala podezření, že Trump v roce 2016 porazil Hillary Clintonovou s pomocí ruské hybridní podpory, nikdo mu tehdy nebránil v převzetí moci tak, jak se o to on sám pokusil v případě Joea Bidena na začátku roku 2021. Je však třeba zdůraznit, že výhrady k jeho vítězství v roce 2016 měly své opodstatnění, neboť ruské vměšování bylo později potvrzeno.

Nenáviděná Evropa

Brhlíková také uvedla, že se „Evropané nechali manipulovat Ukrajinou a jejím prezidentem“. Přestože je styl Volodymyra Zelenského často velmi emotivní, dělá přesně to, co se od vůdce válčící země očekává – usiluje o podporu, kdekoliv to jen jde. Vzhledem k tomu, že Ukrajina čelí útoku mnohonásobně většího a silnějšího agresora, je takový přístup zcela pochopitelný.

Podle ní budou mít USA ve vztahu k Evropě navrch a „Evropa bude tahat za kratší konec“. Její výrok je opět v rozporu s realitou. Už jen co se obchodní výměny týká, Spojené státy jsou závislé na evropském zboží – ať už Trump tvrdí, že evropský styl obchodování poškozuje Američany nebo ne.

Spojené státy by bez Evropy vůbec neexistovaly – byli to přece evropští osadníci, kdo připlul přes oceán a položil základy prvních zámořských sídel. V počátcích americká prosperita stála výhradně na evropských zdrojích, a celá tamní kultura se vyvinula díky imigraci. Ironií osudu tak je, že právě proti ní dnes Trump nekompromisně bojuje pod vlajkou svého hesla Make America Great Again. To jsou však souvislosti, které Brhlíkové zřejmě unikly ve chvíli, kdy mluvila o evropských elitách.

Politoložka následně vyjádřila až lítost nad situací lídryně německé Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelové, která – podobně jako Trump – čelí tlaku ze strany státních orgánů. Vzhledem k tomu, že už jedna krajně pravicová strana v Německu i celé Evropě mezi lety 1933–1945 rozpoutala naprosté peklo, není takový vývoj nijak překvapivý.

Evidentně však některé stále udivuje, že strana napojená na evropská i americká extremistická hnutí – s detailními plány na masové deportace a členy, kteří otevřeně adorují Waffen-SS – si zkrátka zaslouží zvýšenou pozornost úřadů. A to nejen policie, ale i zpravodajských služeb.

„Jakési dezinformace“

Brhlíková pokračovala s dalšími obviněními evropských zemí. „Nedokázaly adekvátně reagovat na pandemii a zároveň zajistit ochranu základních lidských práv, která byla potlačena pod záminkou boje proti jakýmsi dezinformacím a konspiračním teoriím,“ uvedla.

Pandemie covidu-19 byla bezprecedentní krizí, na kterou žádná země na světě nebyla plně připravena. Přesto evropské státy přijímaly opatření na základě vědeckých poznatků a doporučení odborníků. V porovnání s jinými částmi světa, zejména USA, se Evropa dokázala poměrně rychle přizpůsobit – zaváděla lockdowny, organizovala masové testování a zajistila dostupnost vakcín, což vedlo k nižší úmrtnosti na obyvatele v porovnání s některými zeměmi, které pandemii podcenily.

Konkrétně na „jakési dezinformace a konspirační teorie“ mají EuroZprávy.cz celou sekci nazvanou CrossCheck. Obzvláště zneklidňující bylo, že politoložka dala toto své tvrzení do souvislosti s pandemií covidu-19. Česká dezinformační scéna se „blýskla“ právě tehdy, když útočila na nejzranitelnější části populace. Například Jana Peterková si zaslouženě odnesla trest pokuty 250 tisíc za to, že ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. 

Peterková nebyla perzekvována za svůj názor, ale za šíření lživých informací, které mohly způsobit paniku a odrazovat seniory od očkování – přestože právě oni patřili mezi nejohroženější skupiny.

Brhlíková to také zmínila v souvislosti s Trumpem – tedy člověkem, který do své vládní administrativy zařadil Roberta F. Kennedyho jako ministra zdravotnictví. Po nástupu pandemie covidu-19 se zviditelnil falešnými tvrzeními o koronaviru a kritikou nařízení ohledně nošení roušek či vakcinace, která dramaticky snižuje riziko těžkého průběhu nemoci a zachránila ve světě miliony životů.

Také zmínila Trumpa jako oběť systému, ale zapomněla dodat, že právě on pandemii nejprve zlehčoval a jeho administrativa v boji proti covidu-19 selhala.