Rozhovory

Související články:

Rusové mají pořád z čeho čerpat. Původní dynamiku ze začátku invaze už ale nezískají, hodnotí vojenský historik pro EZ

Ukrajina musí získat zpět všechna území. Jiná cesta k ukončení války není, upozorňuje pro EZ šéfredaktorka Euromaidan Press

Šéfredaktorka ukrajinského serveru Euromaidan Press Alya Shandra v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, co stojí za vznikem celého projektu a jaký byl jeho původní cíl. Z úsilí o propojení Ukrajiny s okolním světem prostřednictvím anglickojazyčného zpravodajství se v posledním roce stal odhodlaný boj proti ruským okupantům. Začátek celé invaze ji velmi zasáhl. „S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova,“ vzpomíná. Teď už je zpět v ukrajinské metropoli a pracuje naplno dál.  

Trump před 5 lety vypověděl dohodu o íránském jaderném programu. Dosáhl opaku toho, co zamýšlel, tvrdí odborník Horčička

Dne 2. května 2018 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem oficiálně odstoupily od Společného uceleného akčního plánu (JCPOA), neboli multilaterální mezinárodní dohody, ve které se Írán zavázal omezit svůj kontroverzní jaderný program výměnou za zrušení sankčního režimu, jemuž byl vystaven. Krok pro Trumpovu administrativu představoval jednoduchou možnost, jak se vymezit proti mezinárodnímu směřování předchozího prezidenta Baracka Obamy, soudí Matouš Horčička, odborník na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil názor, že Teherán do té doby dohodu dodržoval víceméně stoprocentně a že Trumpova politika maximálního tlaku pouze posílila íránské konzervativce na úkor reformistů, přičemž tamní režim dále přiblížila Rusku a Číně. 

Zelenskyj je skromný a pokorný, Pavel udělal dojem, říká pro EZ zmocněnec Kopečný. Česko už se podílí na obnově Ukrajiny

Tomáš Kopečný je vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny od ledna tohoto roku. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak obnova probíhá a co z ní Česká republika bude mít. Pozitivně hodnotil také dozvuky návštěvy prezidenta republiky Petra Pavla v Dnipropetrovské oblasti, nad níž má právě ČR patronát. Poznal se i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní chemie mezi Pavlem a Zelenským podle něj funguje velice dobře a Česká republika má velice dobře nakročeno k tomu být jedním z nejdůležitějších partnerů Kyjeva.   

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Čína se chce ve velmocenském postavení vyrovnat USA, uvítala by i další oslabení Ruska, říká expert pro EZ

Expert Jan Švec z Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů v Praze popsal, jak Čína posiluje svou pozici ve světě. Asijská velmoc se podle něj snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím ekonomické „spolupráce“, šířením propagandy, infiltrací akademické sféry nebo skrytým ovlivňováním vnitřní politiky. „Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře,“ vysvětluje.

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Nebuďte s tím sami, po vyslovení problému přijde úleva. Neuroložka pro EZ hovořila o dopadech šikany na děti

Jak poznáme šikanu a jaké může mít důsledky na zdraví dítěte? Nejen taková témata s námi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz probrala neuroložka se zaměřením na dětský spánek, podporu rodin, práci s emocemi a traumaty Magdalena Danielová. „Osobně si myslím, že šikana je devastující v každém věku, včetně dospělých. Kdykoliv situaci nemůžeme změnit, ztrácíme jistotu. Malé děti mají menší schopnost říkat ne a může být pro ně náročné obrátit se na učitele jako autoritu,“ upozorňuje.  

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Kdybych měl poslouchat projevy Babišových lokajů nebo zjevů typu Zwyrtek Hamplová, vezli by mě v poutech, říká pro EZ Jan Rejžek

Jakmile jsem se dozvěděl, že Jan Rejžek vydává knihu pamětí s názvem Jste to vy?, bylo mi jasné, že si ji nejen musím koupit a přečíst, ale taky se konečně s tímto nesmlouvavým hudebním a filmovým kritikem, básníkem, novinářem a fotbalistou, ale taky nekonečnou studnicí zábavných historek, prostě musím potkat k rozhovoru. A nejenom kvůli jeho nové knize.  

Dvacet let od pádu Bagdádu. Irácká válka zásadně ovlivnila mezinárodní vztahy, upozorňuje Jan Daniel

Před dvaceti lety, 7. dubna 2003, obsadila koaliční vojska v čele s americkým kontingentem hlavní prezidentský palác v irácké metropoli. Fakticky tím svrhla režim diktátora Saddáma Husajna a splnila jeden z klíčových cílů celé invaze do Iráku. Rychlému dobytí města výrazně napomohl i rozklad irácké armády, jejíž kvalita byla na Západě ve své době přeceňována, konstatuje Jan Daniel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Válka na jaře paralyzovala trh, Češi přečtou i několik knih za měsíc, říká zakladatel Knihobotu

Zakladatel českého startupu Knihobot zaměřujícího se na výkup a prodej použitých knih Dominik Gazdoš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak celá společnost funguje. Od přijímání knih, přes skladování a expedici, až po expanzi firmy do zahraničí. Knihobot má totiž brzy zamířit také do Německa a Rakouska, nyní působí v České republice a na Slovensku. Startup se ale nevyhnul ani problémům. „Jaro pro nás bylo těžké, válka trh úplně paralyzovala a my jsme začali jít do červených čísel. Počítali jsme s růstem, nabrali lidi, které ale najednou nebylo z čeho platit. Navíc jsme počítali s investicí, ke které nedošlo, a najednou bylo třeba rychle přejít do zisku. Propustili jsme tedy část lidí, poškrtali výdaje na marketing, pozastavili expanzi,“ vyjmenovává Gazdoš v rozhovoru.  

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 

V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 

Před 20 lety usedl na Hradě Václav Klaus. Vytrvale sledoval svou vizi, později však zašel příliš daleko, říká profesor Kopeček

Uplynuly dvě desetiletí od chvíle, kdy se 7. března 2003 ujal úřadu prezidenta republiky Václav Klaus. Podle politologa Lubomíra Kopečka nabízel vizi národně konzervativního prezidentství, která byla konzistentní a dá se mluvit o snaze vytvořit vlastní ideovou doktrínu. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI, který se Klausovu prezidentskému mandátu věnoval například v knize „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman. Paralelní životopisy“,  v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil mimo jiné i to, proč lze druhou polistopadovou hlavu státu přirovnat k náboženskému prorokovi a kde hledat příčiny pozdější Klausovy radikalizace, která jej přivedla na politickou periferii a do názorové izolace v českém veřejném prostoru. 

"Když zakřičíte, že zabijete prezidenta, tak to řeší policie." Exner pro EZ vysvětluje nový zákon proti škodlivému obsahu na internetu, cenzuru odmítá

Poslanec za Starosty a nezávislé a člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Martin Exner v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak bude vypadat nový zákon o blokování online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost. „Když budete stát někde na Václaváku a křičet, že půjdete zabít prezidenta, policie to okamžitě řeší. Tento zákon umožňuje totéž v online prostoru,“ popisuje.

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

O Criminals slyšel v Olomouci snad každý. Lidé občas mají předsudky, někdy jsou nepřející, říká bývalý vězeň

Bývalý vězeň Radek Čada v Olomouci pomohl založit skupinu Criminals Olomouc. Lidé jako on se skrze ni angažují ve společenském dění ve městě a okolí. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co dělají a jaké mají plány do budoucna. „Potřeboval bych, aby měl den padesát hodin. Mám hrozně moc nápadů, ale je těžké je realizovat,“ říká. Podělil se také o své zkušenosti z vězení.

Politolog Broul: Den Putinovy invaze si budeme pamatovat dlouho, já hlavně pocity. Byl jsem upřímně zděšen

Politolog David Broul z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že Rusko všechny podobné jím rozpoutané války prohrálo. „Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit,“ popisuje Broul v rozhovoru.