
Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.
Jaká je nyní situace na hranicích NATO a Ruska ve vašem regionu?
Rusko rozpoutalo válku nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám Evropské unie a základům evropské bezpečnostní architektury. Samozřejmě to vytváří nejistotu v celém regionu.
Kolik vojáků NATO je v Rumunsku?
V odpovědi na tuto situaci NATO rozhodně navýšilo alianční bezpečnost a posílilo své odstrašující postavení na východním křídle, včetně Rumunska. Je zde více než 5000 aliančních vojáků ze Spojených států, Francie, Belgie, Nizozemska, Polska, Portugalska a jiných zemí. Velení nové bojové skupiny, která v Rumunsku vznikla, se ujala Francie. Nejnovější účastníci ve skupině jsou z Lucemburska.
Jak Rumunsko spolupracuje s Českou republikou?
Rumunsko a Česká republika spolupracují velmi dobře jako členové Evropské unie i NATO. Mají silné bilaterální svazky, určené společnými historickými milníky a mnoha konvergentními stanovisky a podobným hodnocením týkajícím se současné evropské, bezpečnostní a regionální spolupráce. Obě naše země jsou silně zapojené do politické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny v kontextu ruské agrese.
Rumunsko má jako stát na frontové linii delší hranice s Ukrajinou a jednalo rychle a efektivně v podpoře naší sousední zemi, a to na vládní úrovni i úrovni občanské společnosti. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární podporu a přijali na našem teritoriu uprchlíky. Nabízíme jim podporu, ubytování, lékařskou pomoc a podporu ve společenské integraci. Navíc jsme v Suceavě založili logistické centrum, kde sbíráme a přepravuje humanitární dary pro Ukrajinu.
Učinili jsme všechny kroky k zefektivnění dopravy na hraničních přechodech a k zvýšení kapacity našich přístavů na Dunaji a v Černém moři. Ty se staly hlavními přepravními centry pro ukrajinský export obilí, kdy přes Rumunsko proplulo 13 milionů tun.
A jak vypadá kooperace v otázkách bezpečnosti?
Ruská agrese proti Ukrajině změnila pravidla hry v evropské bezpečnosti a vyzvala nás k mnohem bližší kooperaci v regionu. Jako členové Bukurešťské devítky (B9) obě naše země pevně podporují postupy NATO v posílení obranného postoje na východním křídle.
Z tohoto pohledu summit B9 ve Varšavě, který se konal za účasti amerického prezidenta Bidena a generálního tajemníka NATO Stoltenberga, znovu potvrdil přidanou hodnotu tohoto formátu a význam transatlantických vztahů. Při této příležitosti americký prezident ocenil solidaritu devíti bukurešťských národů a ujistil je o americkém závazku vůči NATO „bránit každý centimetr Aliance“.
Součástí spolupráce mezi Rumunskem a Českou republikou je také vzájemná účast na činnosti NATO Centres of Excellence – Human Intelligence (HUMINT) v rumunské Oradei a Společné chemické, biologické, radiologické a jaderné obraně (JCRBN) ve Vyškově.
Hrozí nějakým způsobem Rusko vaší zemi právě teď? Ruská raketa před několika týdny minula rumunský vzdušný prostor jen o pár desítek kilometrů.
Skutečnost, že je Rumunsko součástí Severoatlantické aliance, je bezpochyby nejlepší bezpečnostní zárukou pro Rumunsko a jeho občany. Jakákoliv hrozba pro Rumunsko by byla ve skutečnosti hrozbou pro NATO.
Na druhé straně Rumunsko svými vojenskými schopnostmi přispívá k bezpečnosti ostatních členů Aliance. Například v Polsku jsou umístěni rumunští vojáci jako součást praporu bojového uskupení NATO. Během téměř dvou desetiletí, co jsme členy NATO, jsme se po pozvání na pražský summit v roce 2002 zúčastnili mnoha leteckých misí a budeme v tom pokračovat.
Budete v tuto chvíli nějak pomáhat Moldavsku?
Souběžně s probíhající válkou na Ukrajině používá Rusko hybridní nástroje zaměřené na destabilizaci nejzranitelnějších států, jako je Moldavská republika. Vzhledem k zvláštním vztahům, které s Moldavskem máme, a které jsou založeny na jazykovém, kulturním a historickém společenství, jsme zintenzivnili naši bilaterální podporu a také zvýšili povědomí na evropské úrovni o potřebě posílení zapojení do podpory proevropského vedení této země tak, aby se zabránilo dalšímu zhoršování socio-ekonomické situace.
Historickým rozhodnutím bylo udělení statusu kandidátské země Moldavské republice během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je to rozhodnutí, o které Rumunsko vytrvale usilovalo a které prokázalo jednotu a strategickou vizi Evropské unie.
Moldavsko bylo vždy nejdůležitějším příjemcem rumunské rozvojové pomoci a samozřejmě za současných okolností Rumunsko svému sousedovi podalo pomocnou ruku, aby poskytlo podporu při řešení problémů, kterým čelí.
Můžete být konkrétní?
Jednou z nejdůležitějších výzev je energetická bezpečnost, vzhledem k tomu, že Rusko používá energii jako geopolitickou zbraň. Kvůli bombovým útokům, které se odehrály na Ukrajině, Moldavsko již nemůže dovážet elektřinu z této země. Rumunsko zasáhlo a okamžitě poskytovalo elektřinu po dobu téměř dvou měsíců na úrovni přibližně 80 až 90 % její spotřeby v Moldavsku.
V průběhu loňského roku také Rumunsko poskytovalo Moldavské republice přímou rozpočtovou podporu a věcnou pomoc, aby jí pomohlo překonat důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stejně tak rumunská vláda, kromě jiných iniciativ, provádí dohodu o nevratné pomoci v hodnotě 100 milionů eur, založenou na projektech, které se zaměřují na důležité oblasti, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a zlepšení veřejně prospěšných služeb.
Na evropské úrovni bylo Rumunsko spolu s Francií architektem Platformy na podporu Moldavska. To je iniciativa, která spolu s dalšími mezinárodními partnery sdružuje země EU, včetně České republiky, v podpoře Moldavsku. Po samotné Ukrajině je válkou nejvíce postiženo.
Jak se vám spolupracuje s moldavskou ambasádou v Praze?
Spolupráce s velvyslanectvím Moldavské republiky v Praze je velmi dobrá a odráží zvláštní vztahy mezi Rumunskem a Moldavskem a silnou podporu Kišiněva jak na bilaterální, tak evropské a mezinárodní úrovni. Budeme pokračovat v úsilí o stimulaci mezinárodní politické, finanční a technické pomoci, včetně pomoci při provádění reforem, které jsou nyní obzvláště důležité vzhledem k přistoupení Moldavska do EU.
Jaký je váš názor na českou politickou situaci? Těšíte se na spolupráci s novým prezidentem Petrem Pavlem?
Rumunský prezident byl mezi prvními vrchními představiteli, kteří poblahopřáli nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a vyjádřili přání spolupracovat na posílení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi a úzce koordinovat činnost v rámci EU a NATO. Rumunsko a Česká republika, země s bohatou historickou tradicí spolupráce, které dnes hájí stejné základní zásady a sdílejí společné zájmy a hodnoty na evropské i mezinárodní úrovni, mají všechny předpoklady k dalšímu rozvoji své spolupráce a k tomu, aby společně dělaly více.
Evropa prochází obdobím poznamenaným mnoha výzvami a hrozbami, na které naše země mohou úspěšně reagovat pouze solidaritou a koordinovaným postupem. A to jak v rámci našich členských organizací, tak prostřednictvím bilaterální spolupráce.
Dobrý rámec pro naši spolupráci, a to i na nejvyšší úrovni, poskytuje Iniciativa tří moří (3SI). Jde o politickou platformu, jejíž summit se bude konat letos 6. září v rumunské Bukurešti. Rumunsko je první zemí, která podruhé hostí summitu této iniciativy. Celkovým cílem 3SI je posílit soudržnost a konvergenci středoevropského regionu v rámci Evropské unie a posílit transatlantické partnerství. Rumunsko se jako hostitel tohoto summitu těší na silnou českou účast.
Spolupracujete často s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským? Jaká s ním je spolupráce?
Spolupráce s ministrem zahraničních věcí České republiky a všemi kolegy z Ministerstva zahraničních věcí ČR je výborná a během českého předsednictví v Radě EU se zintenzivnila. Jsem velmi ráda, že návštěva rumunského ministra zahraničních věcí Bogdana Aurescua v Praze dne 18. srpna 2022 byla velmi úspěšná a znamenala obnovení bilaterálních kontaktů na této úrovni po osmi letech.
Od té doby se naši ministři několikrát setkali v rámci EU a mezinárodních setkání a navázali velmi dobré osobní vztahy. Ráda bych zmínila jedno takové setkání, a to v rámci zasedání ministrů zahraničí NATO pořádaného loni v listopadu, kdy se naši dva ministři zúčastnili výroční akce pražského summitu NATO, kde Rumunsko obdrželo pozvání ke vstupu do Aliance.
Související

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík
rozhovor , Antoaneta Barta , Rumunsko , Ukrajina , moldávie , válka na Ukrajině , Jan Lipavský , Petr Pavel , NATO , EU , diplomacie
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou
Aktualizováno před 5 minutami

ČNB: Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu
před 30 minutami

Pavel podepsal uzákonění vzniku České komory zeměměřičů a sjednocení pravomocí dozorových úřadů
před 49 minutami

Hodnota globálního obchodu loni dosáhla rekordních 32 bilionů dolarů
před 54 minutami

Bývalý náčelník generálního štábu Opata bude velvyslancem v Litvě
před 1 hodinou

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů
před 1 hodinou

Šilhavý povolal do reprezentace šestici nováčků z pražských „S“. Schick se kvůli zranění nedostaví
před 1 hodinou

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků
před 1 hodinou

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v LDN po třech měsících hradili část péče
před 2 hodinami

O víkendu se změní čas. Vyspíme se o hodinu méně
před 3 hodinami

Jurečka nabízel šéfovi Úřadu práce mimořádnou odměnu, pokud sám rezignuje
Aktualizováno před 3 hodinami

Čínská armáda tvrdí, že sledovala a "odehnala" americký torpédoborec
před 3 hodinami

Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, nafta je v meziročním srovnání levnější o 11 korun
před 4 hodinami

Počasí přinese v příštích dnech teplotní pád. Rapidně se ochladí
před 5 hodinami

První vesmírná raketa vyrobená na 3D tiskárně odstartovala z Mysu Canaveral
před 5 hodinami

Putinova válka na Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
před 5 hodinami

Česká pošta k 1. červnu propustí 2269 pracovníků, většinou na přepážkách
před 5 hodinami

Lidé od začátku tisíciletí rozšířili pobřeží o 2500 kilometrů čtverečních
před 8 hodinami

V Austrálii objevili nový druh pavouka, který si buduje podzemní nory
před 9 hodinami
Rusové válčící na Ukrajině nedostali slíbené výplaty. Je to "hromadný problém", píše server Vjorstka
V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".
Zdroj: ČTK