ROZHOVOR | V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Jaká je nyní situace na hranicích NATO a Ruska ve vašem regionu?

Rusko rozpoutalo válku nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám Evropské unie a základům evropské bezpečnostní architektury. Samozřejmě to vytváří nejistotu v celém regionu.

Kolik vojáků NATO je v Rumunsku?

V odpovědi na tuto situaci NATO rozhodně navýšilo alianční bezpečnost a posílilo své odstrašující postavení na východním křídle, včetně Rumunska. Je zde více než 5000 aliančních vojáků ze Spojených států, Francie, Belgie, Nizozemska, Polska, Portugalska a jiných zemí. Velení nové bojové skupiny, která v Rumunsku vznikla, se ujala Francie. Nejnovější účastníci ve skupině jsou z Lucemburska. 

Jak Rumunsko spolupracuje s Českou republikou?

Rumunsko a Česká republika spolupracují velmi dobře jako členové Evropské unie i NATO. Mají silné bilaterální svazky, určené společnými historickými milníky a mnoha konvergentními stanovisky a podobným hodnocením týkajícím se současné evropské, bezpečnostní a regionální spolupráce. Obě naše země jsou silně zapojené do politické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny v kontextu ruské agrese. 

Rumunsko má jako stát na frontové linii delší hranice s Ukrajinou a jednalo rychle a efektivně v podpoře naší sousední zemi, a to na vládní úrovni i úrovni občanské společnosti. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární podporu a přijali na našem teritoriu uprchlíky. Nabízíme jim podporu, ubytování, lékařskou pomoc a podporu ve společenské integraci. Navíc jsme v Suceavě založili logistické centrum, kde sbíráme a přepravuje humanitární dary pro Ukrajinu.

Učinili jsme všechny kroky k zefektivnění dopravy na hraničních přechodech a k zvýšení kapacity našich přístavů na Dunaji a v Černém moři. Ty se staly hlavními přepravními centry pro ukrajinský export obilí, kdy přes Rumunsko proplulo 13 milionů tun. 

A jak vypadá kooperace v otázkách bezpečnosti?

Ruská agrese proti Ukrajině změnila pravidla hry v evropské bezpečnosti a vyzvala nás k mnohem bližší kooperaci v regionu. Jako členové Bukurešťské devítky (B9) obě naše země pevně podporují postupy NATO v posílení obranného postoje na východním křídle. 

Z tohoto pohledu summit B9 ve Varšavě, který se konal za účasti amerického prezidenta Bidena a generálního tajemníka NATO Stoltenberga, znovu potvrdil přidanou hodnotu tohoto formátu a význam transatlantických vztahů. Při této příležitosti americký prezident ocenil solidaritu devíti bukurešťských národů a ujistil je o americkém závazku vůči NATO „bránit každý centimetr Aliance“. 

Součástí spolupráce mezi Rumunskem a Českou republikou je také vzájemná účast na činnosti NATO Centres of Excellence – Human Intelligence (HUMINT) v rumunské Oradei a Společné chemické, biologické, radiologické a jaderné obraně (JCRBN) ve Vyškově. 

Hrozí nějakým způsobem Rusko vaší zemi právě teď? Ruská raketa před několika týdny minula rumunský vzdušný prostor jen o pár desítek kilometrů.

Skutečnost, že je Rumunsko součástí Severoatlantické aliance, je bezpochyby nejlepší bezpečnostní zárukou pro Rumunsko a jeho občany. Jakákoliv hrozba pro Rumunsko by byla ve skutečnosti hrozbou pro NATO. 

Na druhé straně Rumunsko svými vojenskými schopnostmi přispívá k bezpečnosti ostatních členů Aliance. Například v Polsku jsou umístěni rumunští vojáci jako součást praporu bojového uskupení NATO. Během téměř dvou desetiletí, co jsme členy NATO, jsme se po pozvání na pražský summit v roce 2002 zúčastnili mnoha leteckých misí a budeme v tom pokračovat. 

Budete v tuto chvíli nějak pomáhat Moldavsku?

Souběžně s probíhající válkou na Ukrajině používá Rusko hybridní nástroje zaměřené na destabilizaci nejzranitelnějších států, jako je Moldavská republika. Vzhledem k zvláštním vztahům, které s Moldavskem máme, a které jsou založeny na jazykovém, kulturním a historickém společenství, jsme zintenzivnili naši bilaterální podporu a také zvýšili povědomí na evropské úrovni o potřebě posílení zapojení do podpory proevropského vedení této země tak, aby se zabránilo dalšímu zhoršování socio-ekonomické situace.

Historickým rozhodnutím bylo udělení statusu kandidátské země Moldavské republice během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je to rozhodnutí, o které Rumunsko vytrvale usilovalo a které prokázalo jednotu a strategickou vizi Evropské unie. 

Moldavsko bylo vždy nejdůležitějším příjemcem rumunské rozvojové pomoci a samozřejmě za současných okolností Rumunsko svému sousedovi podalo pomocnou ruku, aby poskytlo podporu při řešení problémů, kterým čelí. 

Můžete být konkrétní?

Jednou z nejdůležitějších výzev je energetická bezpečnost, vzhledem k tomu, že Rusko používá energii jako geopolitickou zbraň. Kvůli bombovým útokům, které se odehrály na Ukrajině, Moldavsko již nemůže dovážet elektřinu z této země. Rumunsko zasáhlo a okamžitě poskytovalo elektřinu po dobu téměř dvou měsíců na úrovni přibližně 80 až 90 % její spotřeby v Moldavsku. 

V průběhu loňského roku také Rumunsko poskytovalo Moldavské republice přímou rozpočtovou podporu a věcnou pomoc, aby jí pomohlo překonat důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stejně tak rumunská vláda, kromě jiných iniciativ, provádí dohodu o nevratné pomoci v hodnotě 100 milionů eur, založenou na projektech, které se zaměřují na důležité oblasti, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a zlepšení veřejně prospěšných služeb.

Na evropské úrovni bylo Rumunsko spolu s Francií architektem Platformy na podporu Moldavska. To je iniciativa, která spolu s dalšími mezinárodními partnery sdružuje země EU, včetně České republiky, v podpoře Moldavsku. Po samotné Ukrajině je válkou nejvíce postiženo. 

Jak se vám spolupracuje s moldavskou ambasádou v Praze?

Spolupráce s velvyslanectvím Moldavské republiky v Praze je velmi dobrá a odráží zvláštní vztahy mezi Rumunskem a Moldavskem a silnou podporu Kišiněva jak na bilaterální, tak evropské a mezinárodní úrovni. Budeme pokračovat v úsilí o stimulaci mezinárodní politické, finanční a technické pomoci, včetně pomoci při provádění reforem, které jsou nyní obzvláště důležité vzhledem k přistoupení Moldavska do EU. 

Jaký je váš názor na českou politickou situaci? Těšíte se na spolupráci s novým prezidentem Petrem Pavlem?

Rumunský prezident byl mezi prvními vrchními představiteli, kteří poblahopřáli nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a vyjádřili přání spolupracovat na posílení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi a úzce koordinovat činnost v rámci EU a NATO. Rumunsko a Česká republika, země s bohatou historickou tradicí spolupráce, které dnes hájí stejné základní zásady a sdílejí společné zájmy a hodnoty na evropské i mezinárodní úrovni, mají všechny předpoklady k dalšímu rozvoji své spolupráce a k tomu, aby společně dělaly více.

Evropa prochází obdobím poznamenaným mnoha výzvami a hrozbami, na které naše země mohou úspěšně reagovat pouze solidaritou a koordinovaným postupem. A to jak v rámci našich členských organizací, tak prostřednictvím bilaterální spolupráce. 

Dobrý rámec pro naši spolupráci, a to i na nejvyšší úrovni, poskytuje Iniciativa tří moří (3SI). Jde o politickou platformu, jejíž summit se bude konat letos 6. září v rumunské Bukurešti. Rumunsko je první zemí, která podruhé hostí summitu této iniciativy. Celkovým cílem 3SI je posílit soudržnost a konvergenci středoevropského regionu v rámci Evropské unie a posílit transatlantické partnerství. Rumunsko se jako hostitel tohoto summitu těší na silnou českou účast. 

Spolupracujete často s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským? Jaká s ním je spolupráce?

Spolupráce s ministrem zahraničních věcí České republiky a všemi kolegy z Ministerstva zahraničních věcí ČR je výborná a během českého předsednictví v Radě EU se zintenzivnila. Jsem velmi ráda, že návštěva rumunského ministra zahraničních věcí Bogdana Aurescua v Praze dne 18. srpna 2022 byla velmi úspěšná a znamenala obnovení bilaterálních kontaktů na této úrovni po osmi letech.

Od té doby se naši ministři několikrát setkali v rámci EU a mezinárodních setkání a navázali velmi dobré osobní vztahy. Ráda bych zmínila jedno takové setkání, a to v rámci zasedání ministrů zahraničí NATO pořádaného loni v listopadu, kdy se naši dva ministři zúčastnili výroční akce pražského summitu NATO, kde Rumunsko obdrželo pozvání ke vstupu do Aliance. 

Související

Patrik Šváb Rozhovor

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.

Více souvisejících

rozhovor Antoaneta Barta Rumunsko Ukrajina Moldavsko válka na Ukrajině Jan Lipavský Petr Pavel NATO EU (Evropská unie) diplomacie

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

Dálnice D11

Dálnice D11 se o víkendu u Prahy uzavře. Bude se bourat

Silničáři si na poslední dubnový víkend připravili úplnou uzavírku dálnice D11, která vede mezi Prahou a Hradcem Králové. Dálnice se uzavře na výjezdu, respektive příjezdu do hlavního města. Na místě budou probíhat demoliční práce.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Armáda České Republiky

Fyzická zdatnost netřeba, ale alergie vadí? Armáda mění pravidla přijetí, většina zájemců ale stále nemá šanci

Armáda České republiky mění způsob, jakým přijímá nové vojáky. Náborový proces prochází zjednodušením – od administrativy přes zdravotní požadavky až po fyzické testy. Sítem nakonec projde zhruba třetina zájemců o službu v ozbrojených silách. Generální štáb přiznává, že normy byly upraveny s ohledem na zhoršující se zdravotní stav populace – a testy už neověřují výkonnost, ale potenciál.

před 3 hodinami

Dříve barevné a plné života. Dnes jsou korály bílé a mrtvé

Svět v tichosti zažívá nejhorší globální událost v dějinách. Sledujeme destrukci Země v přímém přenosu, varují vědci

Světové korálové útesy čelí největší ekologické krizi ve své historii. Od ledna 2023 došlo k jejich bezprecedentnímu masovému vybělení, které dopadlo na více než 80 % všech útesů na Zemi. Podle vědců se planeta dostala do „neprobádaných vod“, co se týče škod způsobených rostoucími teplotami oceánů. Podle webu The Guardian jde o nejhorší globální událost v dějinách.

před 4 hodinami

Pete Hegseth a Donald Trump

Hegseth ohrožuje všechny. Amerika kašle na bezpečnost, z Trumpových lidí se stává cíl špionů

Rozrůstající se aféra kolem amerického ministra obrany Peta Hegsetha rozvířila vody nejen ve Washingtonu, ale i mezi spojenci Spojených států. Opakované úniky utajovaných informací prostřednictvím aplikace Signal, kterou Hegseth používal ke komunikaci s rodinou a blízkými spolupracovníky, z něj podle odborníků dělají snadný cíl pro cizí zpravodajské služby. Současně však odhalují nebezpečně lehkovážný přístup amerického vedení k otázkám národní bezpečnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Marco Rubio

Mírové rozhovory o Ukrajině se sesypaly. Kyjev odmítnul anexi Krymu, Rubio vůbec nedorazil

Očekávané ministerské jednání o míru na Ukrajině, které se mělo konat ve středu v Londýně, bylo na poslední chvíli výrazně degradováno. Poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že se schůzky nezúčastní, se rozhovory přesouvají na nižší diplomatickou úroveň. Změna formátu přišla v době, kdy se objevují spekulace o možné změně ruského postoje k válce, uvedl server The Guardian.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dominik Hašek

Medveděv vyhrožuje smrtí Dominiku Haškovi. Rakušan mu nabízí ochranku

Napětí mezi Ruskem a Západem se přeneslo i do sportovní sféry, když bývalý český hokejový brankář Dominik Hašek oficiálně obvinil ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva z výhrůžek smrtí. Hašek na incident reagoval podáním dvou oficiálních stížností – Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) a Mezinárodní federaci ledního hokeje (IIHF). V dopisech poukazuje na to, že mu bývalý ruský prezident veřejně hrozil likvidací.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump ustoupil. Číně výrazně sníží cla

Prezident Spojených států Donald Trump naznačil možný obrat v ostře vedené obchodní válce s Čínou, když prohlásil, že současná vysoká cla na čínské zboží „výrazně klesnou“, ačkoli „na nulu nepůjdou“. Tato slova zazněla v úterý během setkání s novináři v Oválné pracovně Bílého domu a vyvolala překvapení i pozornost světových trhů.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Požár skládky u Rynholce je lokalizován. Zachytila ho i meteodružice

Od pondělního večera zaměstnává hasiče požár skládky plastů u středočeského Rynholce na Rakovnicku. Přes 10 zasahujících hasičů již muselo být ošetřeno. V úterý ráno se změnil postup hasebních prací. Odpoledne pak byla oznámena lokalizace požáru. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy