ROZHOVOR | V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Jaká je nyní situace na hranicích NATO a Ruska ve vašem regionu?

Rusko rozpoutalo válku nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám Evropské unie a základům evropské bezpečnostní architektury. Samozřejmě to vytváří nejistotu v celém regionu.

Kolik vojáků NATO je v Rumunsku?

V odpovědi na tuto situaci NATO rozhodně navýšilo alianční bezpečnost a posílilo své odstrašující postavení na východním křídle, včetně Rumunska. Je zde více než 5000 aliančních vojáků ze Spojených států, Francie, Belgie, Nizozemska, Polska, Portugalska a jiných zemí. Velení nové bojové skupiny, která v Rumunsku vznikla, se ujala Francie. Nejnovější účastníci ve skupině jsou z Lucemburska. 

Jak Rumunsko spolupracuje s Českou republikou?

Rumunsko a Česká republika spolupracují velmi dobře jako členové Evropské unie i NATO. Mají silné bilaterální svazky, určené společnými historickými milníky a mnoha konvergentními stanovisky a podobným hodnocením týkajícím se současné evropské, bezpečnostní a regionální spolupráce. Obě naše země jsou silně zapojené do politické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny v kontextu ruské agrese. 

Rumunsko má jako stát na frontové linii delší hranice s Ukrajinou a jednalo rychle a efektivně v podpoře naší sousední zemi, a to na vládní úrovni i úrovni občanské společnosti. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární podporu a přijali na našem teritoriu uprchlíky. Nabízíme jim podporu, ubytování, lékařskou pomoc a podporu ve společenské integraci. Navíc jsme v Suceavě založili logistické centrum, kde sbíráme a přepravuje humanitární dary pro Ukrajinu.

Učinili jsme všechny kroky k zefektivnění dopravy na hraničních přechodech a k zvýšení kapacity našich přístavů na Dunaji a v Černém moři. Ty se staly hlavními přepravními centry pro ukrajinský export obilí, kdy přes Rumunsko proplulo 13 milionů tun. 

A jak vypadá kooperace v otázkách bezpečnosti?

Ruská agrese proti Ukrajině změnila pravidla hry v evropské bezpečnosti a vyzvala nás k mnohem bližší kooperaci v regionu. Jako členové Bukurešťské devítky (B9) obě naše země pevně podporují postupy NATO v posílení obranného postoje na východním křídle. 

Z tohoto pohledu summit B9 ve Varšavě, který se konal za účasti amerického prezidenta Bidena a generálního tajemníka NATO Stoltenberga, znovu potvrdil přidanou hodnotu tohoto formátu a význam transatlantických vztahů. Při této příležitosti americký prezident ocenil solidaritu devíti bukurešťských národů a ujistil je o americkém závazku vůči NATO „bránit každý centimetr Aliance“. 

Součástí spolupráce mezi Rumunskem a Českou republikou je také vzájemná účast na činnosti NATO Centres of Excellence – Human Intelligence (HUMINT) v rumunské Oradei a Společné chemické, biologické, radiologické a jaderné obraně (JCRBN) ve Vyškově. 

Hrozí nějakým způsobem Rusko vaší zemi právě teď? Ruská raketa před několika týdny minula rumunský vzdušný prostor jen o pár desítek kilometrů.

Skutečnost, že je Rumunsko součástí Severoatlantické aliance, je bezpochyby nejlepší bezpečnostní zárukou pro Rumunsko a jeho občany. Jakákoliv hrozba pro Rumunsko by byla ve skutečnosti hrozbou pro NATO. 

Na druhé straně Rumunsko svými vojenskými schopnostmi přispívá k bezpečnosti ostatních členů Aliance. Například v Polsku jsou umístěni rumunští vojáci jako součást praporu bojového uskupení NATO. Během téměř dvou desetiletí, co jsme členy NATO, jsme se po pozvání na pražský summit v roce 2002 zúčastnili mnoha leteckých misí a budeme v tom pokračovat. 

Budete v tuto chvíli nějak pomáhat Moldavsku?

Souběžně s probíhající válkou na Ukrajině používá Rusko hybridní nástroje zaměřené na destabilizaci nejzranitelnějších států, jako je Moldavská republika. Vzhledem k zvláštním vztahům, které s Moldavskem máme, a které jsou založeny na jazykovém, kulturním a historickém společenství, jsme zintenzivnili naši bilaterální podporu a také zvýšili povědomí na evropské úrovni o potřebě posílení zapojení do podpory proevropského vedení této země tak, aby se zabránilo dalšímu zhoršování socio-ekonomické situace.

Historickým rozhodnutím bylo udělení statusu kandidátské země Moldavské republice během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je to rozhodnutí, o které Rumunsko vytrvale usilovalo a které prokázalo jednotu a strategickou vizi Evropské unie. 

Moldavsko bylo vždy nejdůležitějším příjemcem rumunské rozvojové pomoci a samozřejmě za současných okolností Rumunsko svému sousedovi podalo pomocnou ruku, aby poskytlo podporu při řešení problémů, kterým čelí. 

Můžete být konkrétní?

Jednou z nejdůležitějších výzev je energetická bezpečnost, vzhledem k tomu, že Rusko používá energii jako geopolitickou zbraň. Kvůli bombovým útokům, které se odehrály na Ukrajině, Moldavsko již nemůže dovážet elektřinu z této země. Rumunsko zasáhlo a okamžitě poskytovalo elektřinu po dobu téměř dvou měsíců na úrovni přibližně 80 až 90 % její spotřeby v Moldavsku. 

V průběhu loňského roku také Rumunsko poskytovalo Moldavské republice přímou rozpočtovou podporu a věcnou pomoc, aby jí pomohlo překonat důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stejně tak rumunská vláda, kromě jiných iniciativ, provádí dohodu o nevratné pomoci v hodnotě 100 milionů eur, založenou na projektech, které se zaměřují na důležité oblasti, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a zlepšení veřejně prospěšných služeb.

Na evropské úrovni bylo Rumunsko spolu s Francií architektem Platformy na podporu Moldavska. To je iniciativa, která spolu s dalšími mezinárodními partnery sdružuje země EU, včetně České republiky, v podpoře Moldavsku. Po samotné Ukrajině je válkou nejvíce postiženo. 

Jak se vám spolupracuje s moldavskou ambasádou v Praze?

Spolupráce s velvyslanectvím Moldavské republiky v Praze je velmi dobrá a odráží zvláštní vztahy mezi Rumunskem a Moldavskem a silnou podporu Kišiněva jak na bilaterální, tak evropské a mezinárodní úrovni. Budeme pokračovat v úsilí o stimulaci mezinárodní politické, finanční a technické pomoci, včetně pomoci při provádění reforem, které jsou nyní obzvláště důležité vzhledem k přistoupení Moldavska do EU. 

Jaký je váš názor na českou politickou situaci? Těšíte se na spolupráci s novým prezidentem Petrem Pavlem?

Rumunský prezident byl mezi prvními vrchními představiteli, kteří poblahopřáli nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a vyjádřili přání spolupracovat na posílení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi a úzce koordinovat činnost v rámci EU a NATO. Rumunsko a Česká republika, země s bohatou historickou tradicí spolupráce, které dnes hájí stejné základní zásady a sdílejí společné zájmy a hodnoty na evropské i mezinárodní úrovni, mají všechny předpoklady k dalšímu rozvoji své spolupráce a k tomu, aby společně dělaly více.

Evropa prochází obdobím poznamenaným mnoha výzvami a hrozbami, na které naše země mohou úspěšně reagovat pouze solidaritou a koordinovaným postupem. A to jak v rámci našich členských organizací, tak prostřednictvím bilaterální spolupráce. 

Dobrý rámec pro naši spolupráci, a to i na nejvyšší úrovni, poskytuje Iniciativa tří moří (3SI). Jde o politickou platformu, jejíž summit se bude konat letos 6. září v rumunské Bukurešti. Rumunsko je první zemí, která podruhé hostí summitu této iniciativy. Celkovým cílem 3SI je posílit soudržnost a konvergenci středoevropského regionu v rámci Evropské unie a posílit transatlantické partnerství. Rumunsko se jako hostitel tohoto summitu těší na silnou českou účast. 

Spolupracujete často s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským? Jaká s ním je spolupráce?

Spolupráce s ministrem zahraničních věcí České republiky a všemi kolegy z Ministerstva zahraničních věcí ČR je výborná a během českého předsednictví v Radě EU se zintenzivnila. Jsem velmi ráda, že návštěva rumunského ministra zahraničních věcí Bogdana Aurescua v Praze dne 18. srpna 2022 byla velmi úspěšná a znamenala obnovení bilaterálních kontaktů na této úrovni po osmi letech.

Od té doby se naši ministři několikrát setkali v rámci EU a mezinárodních setkání a navázali velmi dobré osobní vztahy. Ráda bych zmínila jedno takové setkání, a to v rámci zasedání ministrů zahraničí NATO pořádaného loni v listopadu, kdy se naši dva ministři zúčastnili výroční akce pražského summitu NATO, kde Rumunsko obdrželo pozvání ke vstupu do Aliance. 

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Antoaneta Barta Rumunsko Ukrajina Moldavsko válka na Ukrajině Jan Lipavský Petr Pavel NATO EU (Evropská unie) diplomacie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu

V Česku od dnešní 14. hodiny hrozí silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktualizoval výstrahu, která se nově týká severních, severovýchodních a východních Čech a části Moravy až do půlnoci. Nejmenší pravděpodobnost výskytu bouřek je na jižní Moravě a v částech Vysočiny a Zlínského kraje.

včera

Robert Fico

Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD), který se ve středu stal obětí atentátu, je aktuálně mimo ohrožení života, uvedl v neděli vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer-SD). Ficův stav je ale nadále vážný. 

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica

Slovenská policie obvinila tři lidi, kteří na sociálních sítích schvalovali středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer-SD), uvedla policejní mluvčí Denisa Bárdyová. Obvinění jsou v cele předběžného zadržení, informovala agentura TASR. Fico je hospitalizován v nemocnici v Banské Bystrici ve vážném, nicméně stabilizovaném stavu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe

Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy