Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.
Jaká je nyní situace na hranicích NATO a Ruska ve vašem regionu?
Rusko rozpoutalo válku nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám Evropské unie a základům evropské bezpečnostní architektury. Samozřejmě to vytváří nejistotu v celém regionu.
Kolik vojáků NATO je v Rumunsku?
V odpovědi na tuto situaci NATO rozhodně navýšilo alianční bezpečnost a posílilo své odstrašující postavení na východním křídle, včetně Rumunska. Je zde více než 5000 aliančních vojáků ze Spojených států, Francie, Belgie, Nizozemska, Polska, Portugalska a jiných zemí. Velení nové bojové skupiny, která v Rumunsku vznikla, se ujala Francie. Nejnovější účastníci ve skupině jsou z Lucemburska.
Jak Rumunsko spolupracuje s Českou republikou?
Rumunsko a Česká republika spolupracují velmi dobře jako členové Evropské unie i NATO. Mají silné bilaterální svazky, určené společnými historickými milníky a mnoha konvergentními stanovisky a podobným hodnocením týkajícím se současné evropské, bezpečnostní a regionální spolupráce. Obě naše země jsou silně zapojené do politické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny v kontextu ruské agrese.
Rumunsko má jako stát na frontové linii delší hranice s Ukrajinou a jednalo rychle a efektivně v podpoře naší sousední zemi, a to na vládní úrovni i úrovni občanské společnosti. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární podporu a přijali na našem teritoriu uprchlíky. Nabízíme jim podporu, ubytování, lékařskou pomoc a podporu ve společenské integraci. Navíc jsme v Suceavě založili logistické centrum, kde sbíráme a přepravuje humanitární dary pro Ukrajinu.
Učinili jsme všechny kroky k zefektivnění dopravy na hraničních přechodech a k zvýšení kapacity našich přístavů na Dunaji a v Černém moři. Ty se staly hlavními přepravními centry pro ukrajinský export obilí, kdy přes Rumunsko proplulo 13 milionů tun.
A jak vypadá kooperace v otázkách bezpečnosti?
Ruská agrese proti Ukrajině změnila pravidla hry v evropské bezpečnosti a vyzvala nás k mnohem bližší kooperaci v regionu. Jako členové Bukurešťské devítky (B9) obě naše země pevně podporují postupy NATO v posílení obranného postoje na východním křídle.
Z tohoto pohledu summit B9 ve Varšavě, který se konal za účasti amerického prezidenta Bidena a generálního tajemníka NATO Stoltenberga, znovu potvrdil přidanou hodnotu tohoto formátu a význam transatlantických vztahů. Při této příležitosti americký prezident ocenil solidaritu devíti bukurešťských národů a ujistil je o americkém závazku vůči NATO „bránit každý centimetr Aliance“.
Součástí spolupráce mezi Rumunskem a Českou republikou je také vzájemná účast na činnosti NATO Centres of Excellence – Human Intelligence (HUMINT) v rumunské Oradei a Společné chemické, biologické, radiologické a jaderné obraně (JCRBN) ve Vyškově.
Hrozí nějakým způsobem Rusko vaší zemi právě teď? Ruská raketa před několika týdny minula rumunský vzdušný prostor jen o pár desítek kilometrů.
Skutečnost, že je Rumunsko součástí Severoatlantické aliance, je bezpochyby nejlepší bezpečnostní zárukou pro Rumunsko a jeho občany. Jakákoliv hrozba pro Rumunsko by byla ve skutečnosti hrozbou pro NATO.
Na druhé straně Rumunsko svými vojenskými schopnostmi přispívá k bezpečnosti ostatních členů Aliance. Například v Polsku jsou umístěni rumunští vojáci jako součást praporu bojového uskupení NATO. Během téměř dvou desetiletí, co jsme členy NATO, jsme se po pozvání na pražský summit v roce 2002 zúčastnili mnoha leteckých misí a budeme v tom pokračovat.
Budete v tuto chvíli nějak pomáhat Moldavsku?
Souběžně s probíhající válkou na Ukrajině používá Rusko hybridní nástroje zaměřené na destabilizaci nejzranitelnějších států, jako je Moldavská republika. Vzhledem k zvláštním vztahům, které s Moldavskem máme, a které jsou založeny na jazykovém, kulturním a historickém společenství, jsme zintenzivnili naši bilaterální podporu a také zvýšili povědomí na evropské úrovni o potřebě posílení zapojení do podpory proevropského vedení této země tak, aby se zabránilo dalšímu zhoršování socio-ekonomické situace.
Historickým rozhodnutím bylo udělení statusu kandidátské země Moldavské republice během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je to rozhodnutí, o které Rumunsko vytrvale usilovalo a které prokázalo jednotu a strategickou vizi Evropské unie.
Moldavsko bylo vždy nejdůležitějším příjemcem rumunské rozvojové pomoci a samozřejmě za současných okolností Rumunsko svému sousedovi podalo pomocnou ruku, aby poskytlo podporu při řešení problémů, kterým čelí.
Můžete být konkrétní?
Jednou z nejdůležitějších výzev je energetická bezpečnost, vzhledem k tomu, že Rusko používá energii jako geopolitickou zbraň. Kvůli bombovým útokům, které se odehrály na Ukrajině, Moldavsko již nemůže dovážet elektřinu z této země. Rumunsko zasáhlo a okamžitě poskytovalo elektřinu po dobu téměř dvou měsíců na úrovni přibližně 80 až 90 % její spotřeby v Moldavsku.
V průběhu loňského roku také Rumunsko poskytovalo Moldavské republice přímou rozpočtovou podporu a věcnou pomoc, aby jí pomohlo překonat důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stejně tak rumunská vláda, kromě jiných iniciativ, provádí dohodu o nevratné pomoci v hodnotě 100 milionů eur, založenou na projektech, které se zaměřují na důležité oblasti, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a zlepšení veřejně prospěšných služeb.
Na evropské úrovni bylo Rumunsko spolu s Francií architektem Platformy na podporu Moldavska. To je iniciativa, která spolu s dalšími mezinárodními partnery sdružuje země EU, včetně České republiky, v podpoře Moldavsku. Po samotné Ukrajině je válkou nejvíce postiženo.
Jak se vám spolupracuje s moldavskou ambasádou v Praze?
Spolupráce s velvyslanectvím Moldavské republiky v Praze je velmi dobrá a odráží zvláštní vztahy mezi Rumunskem a Moldavskem a silnou podporu Kišiněva jak na bilaterální, tak evropské a mezinárodní úrovni. Budeme pokračovat v úsilí o stimulaci mezinárodní politické, finanční a technické pomoci, včetně pomoci při provádění reforem, které jsou nyní obzvláště důležité vzhledem k přistoupení Moldavska do EU.
Jaký je váš názor na českou politickou situaci? Těšíte se na spolupráci s novým prezidentem Petrem Pavlem?
Rumunský prezident byl mezi prvními vrchními představiteli, kteří poblahopřáli nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a vyjádřili přání spolupracovat na posílení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi a úzce koordinovat činnost v rámci EU a NATO. Rumunsko a Česká republika, země s bohatou historickou tradicí spolupráce, které dnes hájí stejné základní zásady a sdílejí společné zájmy a hodnoty na evropské i mezinárodní úrovni, mají všechny předpoklady k dalšímu rozvoji své spolupráce a k tomu, aby společně dělaly více.
Evropa prochází obdobím poznamenaným mnoha výzvami a hrozbami, na které naše země mohou úspěšně reagovat pouze solidaritou a koordinovaným postupem. A to jak v rámci našich členských organizací, tak prostřednictvím bilaterální spolupráce.
Dobrý rámec pro naši spolupráci, a to i na nejvyšší úrovni, poskytuje Iniciativa tří moří (3SI). Jde o politickou platformu, jejíž summit se bude konat letos 6. září v rumunské Bukurešti. Rumunsko je první zemí, která podruhé hostí summitu této iniciativy. Celkovým cílem 3SI je posílit soudržnost a konvergenci středoevropského regionu v rámci Evropské unie a posílit transatlantické partnerství. Rumunsko se jako hostitel tohoto summitu těší na silnou českou účast.
Spolupracujete často s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským? Jaká s ním je spolupráce?
Spolupráce s ministrem zahraničních věcí České republiky a všemi kolegy z Ministerstva zahraničních věcí ČR je výborná a během českého předsednictví v Radě EU se zintenzivnila. Jsem velmi ráda, že návštěva rumunského ministra zahraničních věcí Bogdana Aurescua v Praze dne 18. srpna 2022 byla velmi úspěšná a znamenala obnovení bilaterálních kontaktů na této úrovni po osmi letech.
Od té doby se naši ministři několikrát setkali v rámci EU a mezinárodních setkání a navázali velmi dobré osobní vztahy. Ráda bych zmínila jedno takové setkání, a to v rámci zasedání ministrů zahraničí NATO pořádaného loni v listopadu, kdy se naši dva ministři zúčastnili výroční akce pražského summitu NATO, kde Rumunsko obdrželo pozvání ke vstupu do Aliance.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Antoaneta Barta , Rumunsko , Ukrajina , Moldavsko , válka na Ukrajině , Jan Lipavský , Petr Pavel , NATO , EU (Evropská unie) , diplomacie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 24 minutami
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
před 1 hodinou
Hasiči stále zasahují u požáru v Bruntále, pomáhá jim těžká technika
před 2 hodinami
Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků
před 3 hodinami
Tragický vánoční požár ve Zlíně nepřežil jeden člověk
před 4 hodinami
V Praze vybuchla zábavní pyrotechnika v bytě. Čtyři lidé se zranili
před 5 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
před 6 hodinami
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
včera
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
včera
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
včera
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
včera
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
včera
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
Dnes máte až do pátku poslední možnost nakoupit, a to jen v dopoledních hodinách. Na Štědrý den v poledne se totiž obchody ze zákona uzavřou a zůstanou mimo provoz i zítra a pozítří. Znovu se otevřou až v pátek ráno.
Zdroj: Jan Hrabě