ROZHOVOR | V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.

Jaká je nyní situace na hranicích NATO a Ruska ve vašem regionu?

Rusko rozpoutalo válku nejen proti Ukrajině, ale také proti hodnotám Evropské unie a základům evropské bezpečnostní architektury. Samozřejmě to vytváří nejistotu v celém regionu.

Kolik vojáků NATO je v Rumunsku?

V odpovědi na tuto situaci NATO rozhodně navýšilo alianční bezpečnost a posílilo své odstrašující postavení na východním křídle, včetně Rumunska. Je zde více než 5000 aliančních vojáků ze Spojených států, Francie, Belgie, Nizozemska, Polska, Portugalska a jiných zemí. Velení nové bojové skupiny, která v Rumunsku vznikla, se ujala Francie. Nejnovější účastníci ve skupině jsou z Lucemburska. 

Jak Rumunsko spolupracuje s Českou republikou?

Rumunsko a Česká republika spolupracují velmi dobře jako členové Evropské unie i NATO. Mají silné bilaterální svazky, určené společnými historickými milníky a mnoha konvergentními stanovisky a podobným hodnocením týkajícím se současné evropské, bezpečnostní a regionální spolupráce. Obě naše země jsou silně zapojené do politické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny v kontextu ruské agrese. 

Rumunsko má jako stát na frontové linii delší hranice s Ukrajinou a jednalo rychle a efektivně v podpoře naší sousední zemi, a to na vládní úrovni i úrovni občanské společnosti. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární podporu a přijali na našem teritoriu uprchlíky. Nabízíme jim podporu, ubytování, lékařskou pomoc a podporu ve společenské integraci. Navíc jsme v Suceavě založili logistické centrum, kde sbíráme a přepravuje humanitární dary pro Ukrajinu.

Učinili jsme všechny kroky k zefektivnění dopravy na hraničních přechodech a k zvýšení kapacity našich přístavů na Dunaji a v Černém moři. Ty se staly hlavními přepravními centry pro ukrajinský export obilí, kdy přes Rumunsko proplulo 13 milionů tun. 

A jak vypadá kooperace v otázkách bezpečnosti?

Ruská agrese proti Ukrajině změnila pravidla hry v evropské bezpečnosti a vyzvala nás k mnohem bližší kooperaci v regionu. Jako členové Bukurešťské devítky (B9) obě naše země pevně podporují postupy NATO v posílení obranného postoje na východním křídle. 

Z tohoto pohledu summit B9 ve Varšavě, který se konal za účasti amerického prezidenta Bidena a generálního tajemníka NATO Stoltenberga, znovu potvrdil přidanou hodnotu tohoto formátu a význam transatlantických vztahů. Při této příležitosti americký prezident ocenil solidaritu devíti bukurešťských národů a ujistil je o americkém závazku vůči NATO „bránit každý centimetr Aliance“. 

Součástí spolupráce mezi Rumunskem a Českou republikou je také vzájemná účast na činnosti NATO Centres of Excellence – Human Intelligence (HUMINT) v rumunské Oradei a Společné chemické, biologické, radiologické a jaderné obraně (JCRBN) ve Vyškově. 

Hrozí nějakým způsobem Rusko vaší zemi právě teď? Ruská raketa před několika týdny minula rumunský vzdušný prostor jen o pár desítek kilometrů.

Skutečnost, že je Rumunsko součástí Severoatlantické aliance, je bezpochyby nejlepší bezpečnostní zárukou pro Rumunsko a jeho občany. Jakákoliv hrozba pro Rumunsko by byla ve skutečnosti hrozbou pro NATO. 

Na druhé straně Rumunsko svými vojenskými schopnostmi přispívá k bezpečnosti ostatních členů Aliance. Například v Polsku jsou umístěni rumunští vojáci jako součást praporu bojového uskupení NATO. Během téměř dvou desetiletí, co jsme členy NATO, jsme se po pozvání na pražský summit v roce 2002 zúčastnili mnoha leteckých misí a budeme v tom pokračovat. 

Budete v tuto chvíli nějak pomáhat Moldavsku?

Souběžně s probíhající válkou na Ukrajině používá Rusko hybridní nástroje zaměřené na destabilizaci nejzranitelnějších států, jako je Moldavská republika. Vzhledem k zvláštním vztahům, které s Moldavskem máme, a které jsou založeny na jazykovém, kulturním a historickém společenství, jsme zintenzivnili naši bilaterální podporu a také zvýšili povědomí na evropské úrovni o potřebě posílení zapojení do podpory proevropského vedení této země tak, aby se zabránilo dalšímu zhoršování socio-ekonomické situace.

Historickým rozhodnutím bylo udělení statusu kandidátské země Moldavské republice během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je to rozhodnutí, o které Rumunsko vytrvale usilovalo a které prokázalo jednotu a strategickou vizi Evropské unie. 

Moldavsko bylo vždy nejdůležitějším příjemcem rumunské rozvojové pomoci a samozřejmě za současných okolností Rumunsko svému sousedovi podalo pomocnou ruku, aby poskytlo podporu při řešení problémů, kterým čelí. 

Můžete být konkrétní?

Jednou z nejdůležitějších výzev je energetická bezpečnost, vzhledem k tomu, že Rusko používá energii jako geopolitickou zbraň. Kvůli bombovým útokům, které se odehrály na Ukrajině, Moldavsko již nemůže dovážet elektřinu z této země. Rumunsko zasáhlo a okamžitě poskytovalo elektřinu po dobu téměř dvou měsíců na úrovni přibližně 80 až 90 % její spotřeby v Moldavsku. 

V průběhu loňského roku také Rumunsko poskytovalo Moldavské republice přímou rozpočtovou podporu a věcnou pomoc, aby jí pomohlo překonat důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stejně tak rumunská vláda, kromě jiných iniciativ, provádí dohodu o nevratné pomoci v hodnotě 100 milionů eur, založenou na projektech, které se zaměřují na důležité oblasti, jako je vzdělávání, regionální rozvoj a zlepšení veřejně prospěšných služeb.

Na evropské úrovni bylo Rumunsko spolu s Francií architektem Platformy na podporu Moldavska. To je iniciativa, která spolu s dalšími mezinárodními partnery sdružuje země EU, včetně České republiky, v podpoře Moldavsku. Po samotné Ukrajině je válkou nejvíce postiženo. 

Jak se vám spolupracuje s moldavskou ambasádou v Praze?

Spolupráce s velvyslanectvím Moldavské republiky v Praze je velmi dobrá a odráží zvláštní vztahy mezi Rumunskem a Moldavskem a silnou podporu Kišiněva jak na bilaterální, tak evropské a mezinárodní úrovni. Budeme pokračovat v úsilí o stimulaci mezinárodní politické, finanční a technické pomoci, včetně pomoci při provádění reforem, které jsou nyní obzvláště důležité vzhledem k přistoupení Moldavska do EU. 

Jaký je váš názor na českou politickou situaci? Těšíte se na spolupráci s novým prezidentem Petrem Pavlem?

Rumunský prezident byl mezi prvními vrchními představiteli, kteří poblahopřáli nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi a vyjádřili přání spolupracovat na posílení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi a úzce koordinovat činnost v rámci EU a NATO. Rumunsko a Česká republika, země s bohatou historickou tradicí spolupráce, které dnes hájí stejné základní zásady a sdílejí společné zájmy a hodnoty na evropské i mezinárodní úrovni, mají všechny předpoklady k dalšímu rozvoji své spolupráce a k tomu, aby společně dělaly více.

Evropa prochází obdobím poznamenaným mnoha výzvami a hrozbami, na které naše země mohou úspěšně reagovat pouze solidaritou a koordinovaným postupem. A to jak v rámci našich členských organizací, tak prostřednictvím bilaterální spolupráce. 

Dobrý rámec pro naši spolupráci, a to i na nejvyšší úrovni, poskytuje Iniciativa tří moří (3SI). Jde o politickou platformu, jejíž summit se bude konat letos 6. září v rumunské Bukurešti. Rumunsko je první zemí, která podruhé hostí summitu této iniciativy. Celkovým cílem 3SI je posílit soudržnost a konvergenci středoevropského regionu v rámci Evropské unie a posílit transatlantické partnerství. Rumunsko se jako hostitel tohoto summitu těší na silnou českou účast. 

Spolupracujete často s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským? Jaká s ním je spolupráce?

Spolupráce s ministrem zahraničních věcí České republiky a všemi kolegy z Ministerstva zahraničních věcí ČR je výborná a během českého předsednictví v Radě EU se zintenzivnila. Jsem velmi ráda, že návštěva rumunského ministra zahraničních věcí Bogdana Aurescua v Praze dne 18. srpna 2022 byla velmi úspěšná a znamenala obnovení bilaterálních kontaktů na této úrovni po osmi letech.

Od té doby se naši ministři několikrát setkali v rámci EU a mezinárodních setkání a navázali velmi dobré osobní vztahy. Ráda bych zmínila jedno takové setkání, a to v rámci zasedání ministrů zahraničí NATO pořádaného loni v listopadu, kdy se naši dva ministři zúčastnili výroční akce pražského summitu NATO, kde Rumunsko obdrželo pozvání ke vstupu do Aliance. 

Související

Shromáždění civilistů krátce předtím, než na ně spustili američtí vojáci palbu. (16. března 1968, Vietnam) Rozhovor

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 
Martin Buchtík Rozhovor

Českým domácnostem klesá životní standard, krizové scénáře se ale nenaplnily, říká sociolog Martin Buchtík

Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík. Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. 

Více souvisejících

rozhovor Antoaneta Barta Rumunsko Ukrajina moldávie válka na Ukrajině Jan Lipavský Petr Pavel NATO EU diplomacie

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ilustrační foto

Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.

Aktualizováno před 5 minutami

Česká národní banka

ČNB: Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu

Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,454 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl o 65 miliard nižší. Představoval 65,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se zahraniční dluh zvýšil o 47,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.

před 30 minutami

Petr Pavel

Pavel podepsal uzákonění vzniku České komory zeměměřičů a sjednocení pravomocí dozorových úřadů

Zákonný rámec pro vznik profesní České komory zeměměřičů přinese novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma také zavede povinnost Zeměměřičského úřadu, který spravuje státní mapy a databázové údaje, poskytovat tyto informace bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona.

před 49 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Hodnota globálního obchodu loni dosáhla rekordních 32 bilionů dolarů

Hodnota globálního obchodu v loňském roce navzdory růstu geopolitického napětí dosáhla rekordních 32 bilionů dolarů (téměř 700 bilionů Kč). V dnešní zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Hodnota obchodu se zbožím vzrostla přibližně o deset procent na 25 miliard dolarů, hodnota obchodu se službami se zvýšila zhruba o 15 procent a dosáhla sedmi miliard dolarů.

před 54 minutami

před 1 hodinou

Ronald Reagan

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků na východě země, uvedl dnes ráno ve své pravidelné operační zprávě ukrajinský generální štáb. Podle dnešní svodky britského ministerstva obrany Rusko částečně znovu získalo kontrolu nad přístupovými cestami do města Kreminna v Luhanské oblasti a pravděpodobně bude usilovat o znovudobytí logisticky významného města Kupjansk v Charkovské oblasti.

před 1 hodinou

Senioři, ilustrační foto

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v LDN po třech měsících hradili část péče

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných po třech měsících hradili část péče podobně, jako je to nyní v domovech pro seniory. Vyplývá to z novely zákona o zdravotně sociální péči, kterou připravují ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna, kterou kritizují nemocnice i odbory, by měla platit od příštího roku, napsal Deník N.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

O víkendu se změní čas. Vyspíme se o hodinu méně

V noci na neděli začíná letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou na 03:00, noc tedy bude o hodinu kratší. V dopravě se přechod projeví tak, že noční vlaky jednorázově získají hodinu zpoždění. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se vrátí standardní středoevropský čas, nesprávně označovaný zimní.

před 3 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka nabízel šéfovi Úřadu práce mimořádnou odměnu, pokud sám rezignuje

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nabídl podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) tehdejšímu generálnímu řediteli Úřadu práce ČR Viktoru Najmonovi, že pokud v klidu sám odejde z funkce, dá mu mimořádnou odměnu. Když se nedomluví, dostane od ministra špatné služební hodnocení, se kterým bude mít problém najít jinou práci.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Rusové válčící na Ukrajině nedostali slíbené výplaty. Je to "hromadný problém", píše server Vjorstka

V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".

Zdroj: ČTK

Další zprávy