Expert Jan Švec z Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů v Praze popsal, jak Čína posiluje svou pozici ve světě. Asijská velmoc se podle něj snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím ekonomické „spolupráce“, šířením propagandy, infiltrací akademické sféry nebo skrytým ovlivňováním vnitřní politiky. „Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře,“ vysvětluje.
Začnu úplně základní otázkou: jakým způsobem Čína upevňuje svůj vliv ve světě? Využívá například své ekonomické nadvlády nad slabšími státy, zejména v Africe a na Blízkém východě? Bude jí vliv v těchto částech světa stačit k její hegemonii?
Primárně Čína posiluje svůj vliv prostřednictvím ekonomické spolupráce. Pojem „spolupráce“ je ale sporný, protože se mnohdy nejedná o vyvážené vztahy. Oficiálně Čína tvrdí, že nezasahuje do vnitřních záležitostí států, ve skutečnosti ale používá různé formy nátlaku, aby posilovala loajalitu zahraničních subjektů. Mezi ty patří různé formy sankcí, cílené znevýhodňování či přerušování spolupráce. Z hlediska zahraniční politiky usiluje především o uznávání nároků ČLR na sporná území, primárně je to Tchajwan, ale také Tibet, Hongkong či Sinťiang. Snaží se také o to, aby zahraniční vlády legitimizovaly její politické represe. Čína například přiměla desítky arabských zemí, aby označily za správné represe turkických muslimských menšin včetně převýchovných táborů.
Čína se ale v zásadě snaží posilovat svůj vliv ve všech regionech a prostřednictvím mnoha metod, včetně šíření propagandy, infiltrace akademické sféry či skrytého ovlivňování vnitřní politiky. Do jisté míry se jí to daří, a to především v rozvojových a rozvíjejících se zemích, částečně také v rozvinutých zemích včetně evropských. Nebyl bych si ale jistý, že v tom bude nadále úspěšná. V řadě zemí dochází k reflexi vztahů s Čínou. Vyjevuje se celá řada problémů a vlády rozvojových zemí si zřejmě čím dál více uvědomují, že Čína není lepší a důvěryhodnější partner než Spojené státy nebo Evropa.
Touží vůbec Peking po hegemonii, nebo jen chce odolávat vlivu svých rivalů? Např. Indie už dokázala Číňany zřejmě předskočit v počtu obyvatel a na stupíncích moci v regionu stoupá čím dál výš.
Si Ťin-pching považuje Čínu za velmoc a jeho hlavní politickou misí je „velká obroda Číny“, která má být dokončena v roce 2049, tedy ke stoletému výročí založení ČLR. Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře.
Je možné, že si Číňané chtějí Rusy „omotat kolem prstu“? Nedávná návštěva Si Ťin-pchinga v Moskvě poukázala na chuť Číny se angažovat v odvěké rivalitě Rusko x USA právě namísto Moskvy, nebo spolu s ní.
Pro Čínu je Rusko důležitým partnerem z hlediska vymezování vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Zároveň je užitečným zdrojem nerostných surovin a odbytištěm čínských výrobků. Tam ale v zásadě výhody pro Čínu končí. Současné Rusko je spíše problémový přítel, kterého Čína zachraňuje na úkor svojí mezinárodní reputace. Ruská válka na Ukrajině a související postoj Číny ohrožuje čínské zájmy v Evropě a dalších regionech. Nemyslím si, že by v nejbližších letech měla Čína zájem o získávání kontroly nad Ruskem nebo dokonce plánovala znovuzískat ruská příhraniční území. Pro Čínu by bylo výhodnější, kdyby Rusko bylo sice slabším, ale stabilním a důvěryhodným partnerem.
Můžeme považovat jiné země v rámci uskupení SCO a BRICS za spojence Číny? Zajímá mě samozřejmě hlavně Brazílie a Jihoafrická republika, jelikož právě tyto země mají sílu a možnosti zasahovat do globální politiky.
Veškeré země SCO a BRICS do jisté míry s Čínou spolupracují. V porovnání s NATO nebo Evropskou unií ale mají tato uskupení výrazně nižší míru integrace a jednoty. Řada z členských zemí má dokonce mezi sebou stále nevyřešené teritoriální spory. To se týká také Číny a Indie, jejichž vztah je stěží možné označit za spojenecký, a dosud dochází pravidelně ke střetům mezi vojáky obou zemí.
Brazílie se stále více vymezuje vůči Spojeným státům a přispívá k posilování vlivu Číny v Latinské Americe. Letos zvolený brazilský prezident Lula da Silva navštívil nedávno Čínu, kde se potkal se Si Ťinpchingem a v Brazílii se pak také setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Ve svých vyjádřeních Lula de facto označil Spojené státy za viníka války na Ukrajině.
Jihoafrická republika má s Čínou také stále užší vztah a umožňuje Číně získávat vliv v regionu jižní Afriky. Čína mimo jiné získala podíly v jihoafrických mediálních společnostech. Čínské firmy poskytují Jihoafrické republice sledovací technologie a investují také v místním těžebním odvětví a energetice. Jihoafrická republika se nevymezila proti ruské válce na Ukrajině a v únoru letošního roku umožnila na svém území společné vojenské cvičení s Čínou a Ruskem. Zdržela se také při hlasování o odsouzení ruské agrese ve Valném shromáždění OSN.
Dokážou demokratické země východní a jihovýchodní Asie dlouhodobě čelit rostoucí moci Číny? Dokážou odolávat také deliberalizaci v jejich vlastní politice?
Není jednoznačné, že Čína bude regionu dominovat. S řadou asijských zemí má Čína složité vztahy včetně teritoriálních sporů, mezi ně patří třeba i komunistický Vietnam. Vůči Číně se výrazně vymezuje Japonsko a Jižní Korea, které vnímají její rostoucí aktivitu v okolí Tchajwanu jako hrozbu. V regionu mají navíc stále silné zastoupení Spojené státy včetně například zásadní vojenské přítomnosti na Filipínách. Je možné, že v budoucnu bude pod tlakem rostoucích obav z Číny docházet k většímu příklonu některých zemí regionu k Západu.
Jaké vztahy má Čína se Severní Koreou? Hrozí nebezpečí jejich případné spolupráce?
Čína dlouhodobě podporuje Severní Koreu a dodává ji nezbytné suroviny a energie, které umožňují udržování totalitního režimu navzdory mezinárodním sankcím. Je pravděpodobné, že bez čínské podpory by se severokorejský režim již zhroutil. Čína ale zřejmě nevnímá pozitivně radikálnější projevy Severní Koreje a její vyhrožování jadernými zbraněmi. Pokud by Severní Korea skutečně připravovala jaderný útok, Čína by se jí zřejmě snažila odradit.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Jan Švec , Čína , Si Ťin-pching , Asie , USA (Spojené státy americké) , Rusko , BRICS , Severní Korea (KLDR) , Tchaj-Wan , Indie
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek