ROZHOVOR | „Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 

V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné Crhák vysvětlil, že zásadní novinkou bylo odhalení válečného zločinu doslova v přímém přenosu, což ilustrovalo svobodu amerických médií. Rovněž dodává, že za účast na tehdejších protiválečných demonstracích ve Spojených státech nehrozilo vězení či „náhodný pád z okna“, jak je tomu v současném Rusku.

Masakr civilistů v Mỹ Lai dne 16. března 1968 proběhl v rámci operace typu „najdi a znič“ zaměřené na pacifikaci bojovníků Vietkongu, který na konci ledna téhož roku zahájil neblaze proslulou ofenzivu Tet. Nakolik byla povaha bojů v dané fázi války určující pro charakter zásahu amerických vojáků, který přerostl v hromadné vraždění? 

Určitě záleželo na tom, kde se dané operace odehrávaly a jak tam ofenzíva Tet probíhala. Nicméně je jasné, že za zvýšenou míru brutality a eskalaci násilí stál motiv pomsty právě po těchto bojích. Kromě toho boje během Tet ukázaly, jaké schopnosti Vietkong má. De facto to americkému velení říkalo, že „nepřítel je všude“. Takže kombinace strachu, pocitu obklíčení a touhy po pomstě vedla dozajista k páchání excesů. Je nutno ale dodat, že podobné věci se ve Vietnamu děly již od začátku celé války. Jen se o nich hovoří velice málo a díky svému malému rozsahu tolik nepřitáhly pozornost. 

Udávaný počet obětí se velmi různí. Dá se říci, jaké číslo se s odstupem 55 let jeví jako nejbližší skutečnosti?

Čísla pořád zůstávají nepřesná. Nejvyšší číslo, které jsem dohledal, je 504 obětí. Číslo je dáno na základě posledního vyšetřování vietnamské strany. Americké úřady zatím uvádějí číslo 347. Nicméně bez nějakého přístupu k datům ve Vietnamu se dá jen spekulovat, které z těch čísel je přesné. Jako výsledek vyšetřování uznala americká armáda dle amerických zákonů pouze 22 obětí vraždy. Na základě tohoto uznání pak byly vydávány tresty. 

Čím se incident v Mỹ Lai vymykal z kontextu ostatních zásahů proti jihovietnamským vesnicím podezřelým ze spolupráce s prokomunistickými povstalci? Šlo o rozsah, nebo především formu, tedy skutečnost, že krom zabíjení docházelo také k sexuálnímu násilí, mučení a zohavování těl?

Určitě to byl rozsah i forma. Události v Mỹ Lai jsou největším známým zločinem během vietnamské války. Pokud se stalo ještě něco horšího, tak o tom nevíme. Co se týče té formy, lze masakr popsat jako totální výbuch bezbřehého násilí.  Řada obětí byla před smrtí prokazatelně mučena nebo i znásilněna. Mrtví vesničané byli navíc po smrti znetvořeni a jejich domy spáleny…

Zásah v Mỹ Lai byl součástí širší protipovstalecké operace. Odhlédneme-li od nezanedbatelných civilních ztrát, měla z vojenského hlediska výraznější vliv na situaci na indočínském bojišti?

Skoro vůbec. Operace okolo Mỹ Lai byla spíše střípkem ve velké mozaice hledaní a ničení nepřítele. V oblasti sice operovaly značné síly Vietkongu, ale s ohledem na kontext celého bojiště by dobytí nebo nedobytí Mỹ Lai nehrálo zas až takovou roli. 

Informace o událostech v Mỹ Lai na veřejnost sice nepronikly bezprostředně, ale s téměř osmnáctiměsíčním odstupem. Přesto, souhlasil byste s tím, že tematizace masakru v tehdejších amerických médiích ilustrovala výraznou proměnu válečného zpravodajství, které na rozdíl od minulosti stavělo veřejnost jedné z bojujících stran před podstatně komplexnější, mnohdy velmi znepokojivé aspekty probíhajícího konfliktu? 

Bylo to něco naprosto nového a šokujícího nejen pro novináře, ale pro celou Ameriku. Vietnamská válka představuje obecně v práci válečných novinářů velký zlom. Do zpráv se dostávala kritika americké armády a negativní dopady jejího působení. Případ Mỹ Lai se do tisku dostal díky investigativnímu novináři Seymourovi Hershovi v listopadu 1969. Takové přímé odhalení válečného zločinu byla naprostá novinka. Jeho práce přispěla k otevření vyšetřování a obecně tematizaci této stránky působení americké armády. Obecně to také poukázalo na to, že i vojáci bojující pod praporem demokracie jsou schopni páchat ty největší hrůzy, které si dovedeme představit. 

Nakolik pobouření americké veřejnosti stupňovala skutečnost, že v příslušném soudním procesu na počátku sedmdesátých let byl odsouzen jediný voják, který se masakru účastnil, poručík William Calley? Jak bylo vnímáno, že krátce poté, co si vyslechl rozsudek doživotního vězení, byl tehdejším prezidentem Spojených států Richardem Nixonem omilostněn?

Tehdejší americká společnost byla silně rozdělená právě okolo otázky Vietnamu. Kritici tamějšího amerického působení toto samozřejmě nevnímali pozitivně. Z pohledu protiválečného hnutí to byla jasná munice proti vládě a tyto události se staly předmětem protestů a různých demonstrací. Co se týče politické reprezentace, část politiků byla samozřejmě vůči takovým krokům velice kritická a obecně se v procesu angažovali. Nicméně valná většina z nich k tomu měla velice vlažný postoj. 

Jak silně je masakr v Mỹ Lai přítomný v současné paměti Vietnamců? Zaujímá mimořádné místo, nebo jen zapadá do širšího výkladu a vnímání války?   

Řekl bych, že ten masakr spíše zapadá do obecného narativu celého konfliktu. V současnosti je z Mỹ Lai místo paměti. Jsou zde hroby a pamětní desky. Pokud si mohu dovolit to přirovnání, tak v současném narativu a vnímání toho místa jsou to takové „vietnamské Lidice“ s tím rozdílem, že stojí v kontextu dalších zničených vesnic a válečných zločinů. V současné době, kdy se Vietnam kvůli obavám z Číny sbližuje se Spojenými státy, je toto téma spíše u ledu. 

Nakonec dovolte zamyšlení. Válečné zločiny a zabíjení civilistů provází většinu ozbrojených konfliktů. Spočívá význam událostí v Mỹ Lai především v tom, že byly silně a s krátkým časovým odstupem veřejně tematizovány v zemi, jejíž vojáci se krajně zavrženíhodných aktů dopustili? A co to vypovídá o americké společnosti té doby? Přece jen se nabízí mnohá srovnání, například s tvrdým embargem na debatu o zabíjení civilistů v ukrajinské Buči v současném Rusku.

Ta veřejná tematizace a následná medializace je v tom naprosto zásadní. Nesmíme také zapomínat na propagandistické využití takových událostí, které je ještě více dostane do veřejného prostoru. V případě Spojených států v tom hrála obrovskou roli média a mírové hnutí. Vláda a armáda se díky tomu dostaly do situace, kdy nebylo možné nic nedělat a musely se pustit do vyšetřování. Rozhodně to vypovídá něco o síle svobodného tisku a jeho podpoře ze strany společnosti. 

Co se týče srovnání se současným Ruskem, rozdíl je jasný. Ve Spojených státech panovala a panuje svoboda pro média a za účast na protiválečné demonstraci vám nehrozí vězení nebo náhodný pád z okna. V Rusku nic takového není, ten režim uzamknul společnost natolik, že ani protiválečné protesty, kterých jsme byli svědky, nic nezmohly.  

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Ondřej Crhák (historik) Válka ve Vietnamu vietnam Americká armáda (U.S. ARMY) historie USA (Spojené státy americké) Noviny / tisk Rusko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy