Spisovatel sci-fi František Kotleta píše Sergeji Lukjaněnkovi: "Milý Sergeji, nácek jsi tady ty."

Otevřený dopis spisovatele Františka Kotlety směřovaný Sergeji Lukjaněnkovi, od jehož děl se krátce po vypuknutí války na Ukrajině distancovalo české nakladatelství Argo. Lukjaněnko, v tuzemsku známý především cyklem románů Hlídka, otevřeně podpořil ruskou invazi a Čechy označil za národ se sklony k nacismu.

Sergeji, promiň, nikdy jsem tvé knihy nečetl. Ty mé určitě také ne, takže vidíš, kolik toho máme společného. Tedy včetně toho, že oba píšeme sci-fi, fantasy a hlavně nějaké ty braky o upírech. Taky oba vypadáme jako vymahači z diskotéky a rádi nosíme námořnická trika, takže bych si ti díky tomuto našemu spojení dovolil říct pár vřelých lidských slov.

To první je, že nesouhlasím s tím, že nakladatelství Argo stáhlo z prodeje tvé knihy. Vždy jsem totiž věřil, že umění má stát oddělené od autora. Už jenom z toho důvodu, že většina spisovatelů jsou tak trochu idioti. Holt, není každý velikán ducha a morálky jako Karel Čapek a člověk je ve své podstatě tvor zlý, hloupý a zabedněný a není důvodem, proč by autoři knih měli být výjimkou. Čekat by to od nich mohl jen blázen a já dělal z lidí blázny vždycky nerad. Navíc mi to přijde jako takové náhlé probuzení v okamžiku, kdy se tvé politické postoje neobjevily zčista jasna, ale hlásal jsi slovo Putinovo už dávno předtím, než se rozhodl obsadit sousední zemi a nazval vraždění dětí speciální operací. Před sedmi lety jsi zakázal vydávat své knihy v ukrajinštině, což bylo jasné gesto pohrdání k tomu národu, který, mimochodem, ten tvůj poráží ve válce a má evidentně víc ducha svobody, než je špiclů v Moskvě.

Ale byznys je byznys a chápu, že Argo se takto rozhodlo ze strachu, že jej budou lidé bojkotovat. Nesmutni, třeba se najde někdo, kdo tě naopak bude i u nás vydávat rád. Takhle odhadem mě napadá třeba nakladatelství Naše vojsko, které tě možná dá i na jeden hrneček s Putinem. Vím, že by se ti to líbilo.

Kvůli tomu ti ovšem nepíšu. Spíš mě zaujalo tvé prohlášení, že projevy nacismu u nás v Česku zapustily své kořeny a dále vzkvétají a také že Češi byli s nacistickou okupací spokojení a proto necítí vděk vůči sovětské armádě, která nás osvobodila.

Poslyš, vím, že tyhle bláboly nejsou tvůj vlastní nápad. Četl jsem je už několikrát o pár týdnů dříve na různých ruských webech. Naposledy na RIA.ru. Bylo to něco o tom, že Evropa potřebuje denacifikaci, protože vlastně nacismus vítala a líbil se jí a osvobození od něj slavnou rudou armádou si proto nevážila a není tak Rusku na věky vděčná, což je jasný signál nacismu hluboko v Evropě. Chápu, asi případná záminka, proč sem poslat tanky, abyste nás denacifikovali tak, jako dnes denacifikujete školy, divadla, nemocnice a civilisty na Ukrajině. Odhlédněme od toho, že ruská armáda je zkorumpovaná, neschopností prolezlá tlupa banditů, kterým došel benzín i jídlo a vlhké sny o okupaci Prahy či Varšavy jsou větší sci-fi, než bychom my dva dokázali v životě napsat. Zaujala mě ta teze o nacismu a o tom, kdo si s ním zahrával a kdo ne.

Protože víš evidentně o historii asi tolik jako já o tom, jak udělat trojitý axel, dovolím si ti připomenout pár drobností.

Jedna z nich je, že Československo bylo první, které stálo v konfrontaci s nacismem zcela osamělé a bez pomoci a nehodlalo nacistům ustupovat, zatímco vláda SSSR se s Hitlerem paktovala a rozdělovala si své sféry vlivu, což vyústilo v to, že následně tato země vpadla Polsku bojujícímu s nacisty do zad. Československo bylo v té době nejsvobodnější zemí světa, a proto bylo nacistům trnem v oku. Nic se na tom nezměnilo ani za okupace. Naše země za ni zaplatila nějakými 350 tisíci životy svých občanů. A víš ještě co, Sergeji? Češi nikdy nebojovali za nacisty v žádné jednotce, kterou by snad ustanovili na jejich podporu. Ani rota českých bojovníků na nacismus. Ani zatracená četa. Zatímco bývalých vojáků rudé armády se k nacistům přidal jeden milion. Jeden milion, Sergeji. Zhruba polovinu podle střízlivých odhadů tvořili etničtí Rusové. Je to přesně o půl milionu více, než Čechů, pokud by ti to pořád nedošlo. Nejde jen o Vlasovce, ale třeba 1. kozáckou divizi Wehrmachtu Nikitiče Kononova nebo jednotky Hilfswilliger. Jenom u jednotek SS sloužilo nejméně 100 tisíc obyvatel SSSR. Takový poručík Bronislav Romanovič Antilevskij, nositel titulu Hrdina SSSR a člen letecké jednotky Ostfliegerstaffel, tedy letecké jednotky bojující za Hitlerovo Německo, nebyl žádný Ukrajinec. Jeho kolega kapitán Semjon Trofimovič Byčkov se narodil v Petrovce, což je od Kyjeva nějakých 1500 kilometrů směrem na východ. Ano, tam co je Rusko.

Víš, kolik Čechů se přidalo k jednotkám SS nebo Wehrmachtu za války? Asi pět, Sergeji. I kdyby sis to přepočetl na počet obyvatel, pořád jsou Rusové proti Čechům nacistická velmoc.

Ale víš co? Jsou to ve skutečnosti hlouposti. Historické paralely, jejichž využívání, překrucování a zneužívání je dobré akorát tak pro kremelskou propagandu. Podstatné totiž nejsou symboly, historické odkazy nebo to, kdo se k čemu vztahuje, ale podstata. Podstata toho, co kdo dělá, v co věří a proč to dělá. V evangeliu svatého Matouše se píše: “Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.”

Nacista není ten, kdo měl dědečka nacistu, stejně jako svobodný člověk není ten, kdo měl dědečka hrdinu od Stalingradu. Nacista je ten, kdo se jako nacista chová. Jehož činy jsou nacistické. A ty, milý Sergeji, jsi na rozdíl od drtivé většiny příslušníků mého národa nacista. Víš proč? Protože nacista pohrdá jinými národy a považuje je za méněcenné. Tak jako ty pohrdáš Ukrajinci, protože ti jejich jazyk není dost dobrý pro tvé knihy. Nacista je vyznavačem kultu síly, zabírání cizích území a války jako ospravedlnitelného procesu. Hitler věřil, že jeho národ je vyvolený vládnout těm, které jsou méněcenné. Putin říká to samé. A ty jej slepě následuješ. Jsi jen nabubřelá nacistická ovce, následující vůdce, který přivede tvůj národ do záhuby a zároveň přitom věří ve svou vyvolenost a to, že zabíjet cizí je správné. Jistě, rozdíly mezi Hitlerem a Putinem tu jsou. Hitler měl jedno varle, Putin podle všeho nemá žádné a pak ještě pár detailů, ale mě, stejně jako svatého Matouše, zajímají plody stromu, který zaléváš svou podporou. A v těch u obou zmíněných pánů žádné podstatné nevidím.

Vím, že ti to nikdy nedojde, ale kořeny nacismu máš v sobě ty, a ne český národ.

Související

Petr Pavel Původní zpráva

Anketa: Jak hodnotí první rok prezidenta Pavla známé osobnosti?

Je to už rok od chvíle, kdy v souboji o prezidentskou funkci s přehledem Petr Pavel porazil Andreje Babiše. Jak moc se odchodem Miloše Zemana změnila česká politika a jak si Petr Pavel vede coby prezident? Na to jsme se zeptali známých českých osobností. Tady jsou jejich odpovědi.
Leoš Kyša Rozhovor

Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Více souvisejících

Leoš Kyša Literatura válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy