PŮVODNÍ ZPRÁVA | Anketa: Jak hodnotí první rok prezidenta Pavla známé osobnosti?

Je to už rok od chvíle, kdy v souboji o prezidentskou funkci s přehledem Petr Pavel porazil Andreje Babiše. Jak moc se odchodem Miloše Zemana změnila česká politika a jak si Petr Pavel vede coby prezident? Na to jsme se zeptali známých českých osobností. Tady jsou jejich odpovědi.

Marek Wollner, novinář

„Pro mě je to zatím důstojný a dobrý prezident. Nevychyluje zahraniční politiku východními směry, nešíří dezinformace, nechce se zavděčit všem, ale zároveň neprovokuje své nevoliče jako Miloš Zeman. Ctí hodnoty, které k demokratické zemi s euroatlantickou orientací patří. Jsou lidé, jejichž minulost se nám stále připomíná v nových činech, názorech, postojích. Tam vidím problém s minulostí. U Petra Pavla nic takového nevidím, takže jeho minulost neřeším. Vypadá jako demokrat, chová se jako demokrat, takže to zřejmě je demokrat. Všelijaké mediální bublinky, tu kolem tiskové mluvčí, tu kolem kancléřky, tu kolem poradce Petra Koláře, nevnímám jako něco zásadního a vůbec v ničem nepřipomínají minulou éru s lidmi jako Mynář nebo Nejedlý. Dá se mu vytknout snad jen to, že to není to prezident, kterého by si zapamatoval svět jako Václava Havla, jenže takového už asi nenajdeme. Na druhé straně, zatím to měl poměrně snadné, vláda stojí na podobných pozicích jako on. Prubířský kámen může přijít po dalších volbách.“ 
 
Barbora Urbanová, poslankyně (STAN)

„Prezident republiky by dle mého měl být člověk, který se chová podle ústavních zvyklostí, ale taky nastavuje agendu, je sociálně citlivý, a má tu možnost být jakýmsi moderátorem různých proudů a nálad ve společnosti. Tohle Petr Pavel splňuje a myslím, že to dělá i dobře. Je tam, kde je potřeba.“ 
 
Petr Vojnar, moderátor a lektor

„Jediné, co k prezidentství Petra Pavla tomu mohu říct, že je to sympaťák, který důstojně vystupuje a reprezentuje naši zemi.“ 
 
Leoš Kyša, spisovatel

„Prezident rozhodně nezklamal. Vrátil úřadu důstojnost a slušnost. Je to člověk, za kterého se nestydím a je skutečně smutné, že to je tak výrazná věc po předchozích osadnících Hradu, že to vlastně zatím stačí ke spokojenosti. Na počátku úřadu byl velmi aktivní, až přeaktivní. Také se za to na něj snesla kritika a já mám pocit, že se asi trochu lekl a udělal dva kroky vzad. Teď bych ale vážně chtěl, aby udělal pár kroků vpřed a dotáhl očekávání, která do něj voliči dali – Otevřel Hrad více veřejnosti, učinil jej absolutně transparentním, tlačil vládu do dlouhodobých řešení problémů naší země a tlačil do toho i opozici (což je vážně těžké, co si budeme, to chápu) a víc hecoval společnost k tomu, aby tahle země řešila své problémy a pracovala na své budoucnosti. Prostě, aby dotáhl to, co od něj chceme. Nakročeno k tomu má, kredit taky. Prostě jenom dvě kafe a šup na to. Jinak hrozí, že ze spokojenosti bude za pár let nespokojenost a nakonec rozpačitost.“ 
 
Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL)

„Konečně máme na hradě prezidenta, který dokáže ČR reprezentovat a jsem moc rád, že prezident Pavel vrátil na hrad důstojnost.“ 
 
Eva Decroix, poslankyně (ODS)

„První rok prezidenta Petra Pavla přinesl hlavně normalizaci vztahů ústavních činitelů. Může to vypadat jako málo, ale pro fungování státu a zastupování státu v zahraničí je to alfa omega. S novým prezidentem se také na Hrad vrátil aktivní výkon funkce prezidenta. Ten se vyjadřuje k dění v zemi, zapojuje se, snaží se sjednocovat. S manželkou pana prezidenta na Hrad přišla ženská krása a umění soucitu s těmi, kteří to potřebují. Myslím, že český národ pořád kouká na Hrad, jak na pohádku a je fajn, když tam vidí nějakého klaďase, kterého může mít rád. To nás sjednocuje. Politika tento potenciál zcela přirozeně nemá.“ 
 
Petr Ludwig, konzultant, lektor a spisovatel

„První rok prezidentství hodnotím velmi kladně. Pan prezident Pavel ukázal, že umí spojovat, dokáže komunikovat hodnoty a je důstojným reprezentantem ČR v zahraničí. Z poslední doby bych vypíchl jeho velmi trefnou kritiku vlády, že v boji s dezinformacemi nedělá ani to minimum. Jsem celkově hrdý na to, že máme takového prezidenta, ten posun od zapšklého, pomstychtivého a pro-ruského předchůdce je propastná.“ 
 
Michal Skořepa, ekonom

„První rok nového prezidenta je pro mě především ve znamení obrovské úlevy. Po období, kdy tuto pozici zastával Miloš Zeman, se prezident chová zhruba tak, jak bych očekával: důstojně, slušně, přitom ale aktivně a v souladu s napojením Česka spíš na západní svět, bez nadbíhání Rusku nebo Číně. Ani v jeho konkrétních rozhodnutích, co se týče (ne)vetování zákonů, nevidím žádný zásadní přehmat. Jeho zmínka v novoročním projevu o členství v eurozóně jako logické budoucnosti Česka byla z mého pohledu zcela korektním příspěvkem do debaty na toto téma, a to bez ohledu na můj osobní názor v této věci. Jisté pozdvižení budí personální změny v jeho okolí, ale ty pro hodnocení jeho výkonu ve funkci nepokládám za důležité. Kéž by všichni lidé v této funkci ji vykonávali podobným způsobem. Co nás ovšem teprve čeká, je případný test Petra Pavla coby prezidenta vnitropolitickou krizí, kdy právě člověk v této ústavní pozici může hrát klíčovou roli.“ 
 
Bob Kartous, pedagog a publicista

„Začnu současností: Poslední rozhovor prezidenta pro Český rozhlas ukázal možnou formu prezidentství, kvůli které, domnívám se, byl Petr Pavel zvolen. Myslím tím jeho jasné a přímé  pojmenování faktu, že vláda nedělá ani minimum v boji s dezinformacemi. Nejde přitom pouze o předmět výroku, o dezinformace. Jde o to, že prezident je z povahy své role v českém ústavním systému opinion maker s největším dosahem, což mu dává nejen možnost, ale i povinnost jednat v tomto smyslu ve prospěch veřejného zájmu, ve prospěch demokracie a všeho, co ji naplňuje, tedy zejména ústavou zaručených lidských práv a svobod.  

Domnívám se zároveň, že potenciál, který prezident v tomto nejdůležitějším poslání vyplývajícím z jeho mandátu má, nebyl během prvního roku Pavlova úřadování vždy naplněn. Slyšel jsem prezidenta hovořit na několika akcích, které zaštítil, nebo kterých se účastnil jako host, a tam vždy mluvil podobně: k věci, přímočaře a trefně. Veřejný prostor by si zasloužil totéž a ve větší intenzitě. Pro digitální demokracii je nezbytné, aby “profily”, které ji reprezentují, byly co nejviditelnější. V této souvislosti je nutno uvažovat o posílení viditelnosti prezidenta tak, aby mohl svou působností konkurovat politickým a dezinformačním šmejdům, kteří neváhají využít profesionálních služeb, aby své profily na sociálních sítích zviditelnili. Prezident je může pomoci efektivně izolovat v pro demokracii únosném prostoru (anebo naopak efektivně podpořit, jak to dělal Zeman), musí ale být dostatečně přítomen.  
Chápu, že tohle tradiční servis prezidentské kanceláře nezvládá, je tedy nutné uvažovat o řešeních odpovídajících současnosti. Někdy to v komunikaci státu vypadá, jako kdyby už všichni jezdili v autech několikáté generace, ale stát zatvrzele používal koňská spřežení. Pro prezidentskou kancelář by přitom komunikace měla být hlavním zadáním pro naplnění mandátu prezidenta. Využít k tomu dostupných, profesionálních služeb, případně je alokovat v prezidentské kanceláři, považuju za klíčové.  

Pokud prezident Pavel deklaruje, že nechce usilovat o znovuzvolení, pak není důvod k nějakému taktizování. Může zcela otevřeně a bez okolků plnit svou roli nejvyšší ústavní autority a přispět k formování společenských nálad.  

Největším problémem současnosti, v němž se prezident může a má angažovat, je společenská rozpolcenost a její všudypřítomné dvojče, tedy nedůvěra. Nevidím nic důležitějšího, co by měl prezident Česka brát v úvahu, pokud přemýšlí, jak svou roli pojmout. A že o tom Petr Pavel přemýšlí, a že o tom přemýšlí poctivě, o tom jsem přesvědčen.

Je pochopitelné, že některá témata, zejména bezpečnost, jsou současnému prezidentovi blízká, zatímco k některým se staví ostýchavě, jako třeba vzdělávání. Je patrné, že Petr Pavel znatelně ožije, pokud se může věnovat svému řemeslu, k jiným důležitým tématům se staví úsporněji. Nemyslím, že by se jim záměrně vyhýbal, přikládám to spíše jeho slušnosti a pokoře tam, kde sám sebe vidí jako laika. Od toho by ale měl mít funkční poradenský tým, který dokáže destilovat témata z různých oblastí veřejného zájmu do podoby vhodné pro prezidentská vyjádření. A umět je i  funkčně spojovat tak, aby se prezident mohl odrazit od toho, v čem je doma, k tomu, co je všeobecně důležité.  

Existuje kupříkladu silná vazba mezi “prezidentským” tématem  bezpečnosti a vzděláváním nebo energetikou. Je vcelku přirozené, že prezident je v tématu bezpečnosti jako bývalý voják vnímán s potřebnou autoritou, ostatně právě toto jeho profesionální založení významně přispělo k jeho zvolení. Kontinuita této prezidentské polohy v komunikaci je tedy něco přirozeného a jde o to umět ji organicky svázat s dalšími tématy, do nichž prezident vstupuje mnohem méně jistým krokem. Bylo by nešťastné, aby se jim vyhýbal jen proto, že jeho poradci nedokážou tento amalgám vytvořit. 
 
Nevidím tolik do útrob prezidentské kanceláře, ale z toho, co vnímám, jsem přesvědčen, že by Petr Pavel měl více prosazovat svou vůli a svůj názor v jejím řízení. Chápu, že to je další nárok na jeho čas a energii, nicméně pokud by to pokračovalo tak, že navenek neustále prosakuje konflikt mezi prezidentovými úředníky, jeho autoritu to rozhodně neposílí a efektivitu v komunikaci také ne.

Chci na závěr zdůraznit, že Petr Pavel je po 20 letech absurdit důstojným prezidentem Česka. Více než to. Představa, že by už rok zastával úřad přízemní, vnitřně naprosto prázdný estébácký učeň Babiš pochopitelně vytváří zdánlivě velkou míru úlevy. Nicméně Petr Pavel má úplně jiná maxima a tedy vytváří úplně jiná očekávání. Pevně proto doufám, že je naplní ve formě, kterou ukázal v posledním rozhovoru pro Český rozhlas.“ 

Související

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

Více souvisejících

Petr Pavel Marek Wollner Leoš Kyša Eva Decroix Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy