PŮVODNÍ ZPRÁVA | Anketa: Jak hodnotí první rok prezidenta Pavla známé osobnosti?

Je to už rok od chvíle, kdy v souboji o prezidentskou funkci s přehledem Petr Pavel porazil Andreje Babiše. Jak moc se odchodem Miloše Zemana změnila česká politika a jak si Petr Pavel vede coby prezident? Na to jsme se zeptali známých českých osobností. Tady jsou jejich odpovědi.

Marek Wollner, novinář

„Pro mě je to zatím důstojný a dobrý prezident. Nevychyluje zahraniční politiku východními směry, nešíří dezinformace, nechce se zavděčit všem, ale zároveň neprovokuje své nevoliče jako Miloš Zeman. Ctí hodnoty, které k demokratické zemi s euroatlantickou orientací patří. Jsou lidé, jejichž minulost se nám stále připomíná v nových činech, názorech, postojích. Tam vidím problém s minulostí. U Petra Pavla nic takového nevidím, takže jeho minulost neřeším. Vypadá jako demokrat, chová se jako demokrat, takže to zřejmě je demokrat. Všelijaké mediální bublinky, tu kolem tiskové mluvčí, tu kolem kancléřky, tu kolem poradce Petra Koláře, nevnímám jako něco zásadního a vůbec v ničem nepřipomínají minulou éru s lidmi jako Mynář nebo Nejedlý. Dá se mu vytknout snad jen to, že to není to prezident, kterého by si zapamatoval svět jako Václava Havla, jenže takového už asi nenajdeme. Na druhé straně, zatím to měl poměrně snadné, vláda stojí na podobných pozicích jako on. Prubířský kámen může přijít po dalších volbách.“ 
 
Barbora Urbanová, poslankyně (STAN)

„Prezident republiky by dle mého měl být člověk, který se chová podle ústavních zvyklostí, ale taky nastavuje agendu, je sociálně citlivý, a má tu možnost být jakýmsi moderátorem různých proudů a nálad ve společnosti. Tohle Petr Pavel splňuje a myslím, že to dělá i dobře. Je tam, kde je potřeba.“ 
 
Petr Vojnar, moderátor a lektor

„Jediné, co k prezidentství Petra Pavla tomu mohu říct, že je to sympaťák, který důstojně vystupuje a reprezentuje naši zemi.“ 
 
Leoš Kyša, spisovatel

„Prezident rozhodně nezklamal. Vrátil úřadu důstojnost a slušnost. Je to člověk, za kterého se nestydím a je skutečně smutné, že to je tak výrazná věc po předchozích osadnících Hradu, že to vlastně zatím stačí ke spokojenosti. Na počátku úřadu byl velmi aktivní, až přeaktivní. Také se za to na něj snesla kritika a já mám pocit, že se asi trochu lekl a udělal dva kroky vzad. Teď bych ale vážně chtěl, aby udělal pár kroků vpřed a dotáhl očekávání, která do něj voliči dali – Otevřel Hrad více veřejnosti, učinil jej absolutně transparentním, tlačil vládu do dlouhodobých řešení problémů naší země a tlačil do toho i opozici (což je vážně těžké, co si budeme, to chápu) a víc hecoval společnost k tomu, aby tahle země řešila své problémy a pracovala na své budoucnosti. Prostě, aby dotáhl to, co od něj chceme. Nakročeno k tomu má, kredit taky. Prostě jenom dvě kafe a šup na to. Jinak hrozí, že ze spokojenosti bude za pár let nespokojenost a nakonec rozpačitost.“ 
 
Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL)

„Konečně máme na hradě prezidenta, který dokáže ČR reprezentovat a jsem moc rád, že prezident Pavel vrátil na hrad důstojnost.“ 
 
Eva Decroix, poslankyně (ODS)

„První rok prezidenta Petra Pavla přinesl hlavně normalizaci vztahů ústavních činitelů. Může to vypadat jako málo, ale pro fungování státu a zastupování státu v zahraničí je to alfa omega. S novým prezidentem se také na Hrad vrátil aktivní výkon funkce prezidenta. Ten se vyjadřuje k dění v zemi, zapojuje se, snaží se sjednocovat. S manželkou pana prezidenta na Hrad přišla ženská krása a umění soucitu s těmi, kteří to potřebují. Myslím, že český národ pořád kouká na Hrad, jak na pohádku a je fajn, když tam vidí nějakého klaďase, kterého může mít rád. To nás sjednocuje. Politika tento potenciál zcela přirozeně nemá.“ 
 
Petr Ludwig, konzultant, lektor a spisovatel

„První rok prezidentství hodnotím velmi kladně. Pan prezident Pavel ukázal, že umí spojovat, dokáže komunikovat hodnoty a je důstojným reprezentantem ČR v zahraničí. Z poslední doby bych vypíchl jeho velmi trefnou kritiku vlády, že v boji s dezinformacemi nedělá ani to minimum. Jsem celkově hrdý na to, že máme takového prezidenta, ten posun od zapšklého, pomstychtivého a pro-ruského předchůdce je propastná.“ 
 
Michal Skořepa, ekonom

„První rok nového prezidenta je pro mě především ve znamení obrovské úlevy. Po období, kdy tuto pozici zastával Miloš Zeman, se prezident chová zhruba tak, jak bych očekával: důstojně, slušně, přitom ale aktivně a v souladu s napojením Česka spíš na západní svět, bez nadbíhání Rusku nebo Číně. Ani v jeho konkrétních rozhodnutích, co se týče (ne)vetování zákonů, nevidím žádný zásadní přehmat. Jeho zmínka v novoročním projevu o členství v eurozóně jako logické budoucnosti Česka byla z mého pohledu zcela korektním příspěvkem do debaty na toto téma, a to bez ohledu na můj osobní názor v této věci. Jisté pozdvižení budí personální změny v jeho okolí, ale ty pro hodnocení jeho výkonu ve funkci nepokládám za důležité. Kéž by všichni lidé v této funkci ji vykonávali podobným způsobem. Co nás ovšem teprve čeká, je případný test Petra Pavla coby prezidenta vnitropolitickou krizí, kdy právě člověk v této ústavní pozici může hrát klíčovou roli.“ 
 
Bob Kartous, pedagog a publicista

„Začnu současností: Poslední rozhovor prezidenta pro Český rozhlas ukázal možnou formu prezidentství, kvůli které, domnívám se, byl Petr Pavel zvolen. Myslím tím jeho jasné a přímé  pojmenování faktu, že vláda nedělá ani minimum v boji s dezinformacemi. Nejde přitom pouze o předmět výroku, o dezinformace. Jde o to, že prezident je z povahy své role v českém ústavním systému opinion maker s největším dosahem, což mu dává nejen možnost, ale i povinnost jednat v tomto smyslu ve prospěch veřejného zájmu, ve prospěch demokracie a všeho, co ji naplňuje, tedy zejména ústavou zaručených lidských práv a svobod.  

Domnívám se zároveň, že potenciál, který prezident v tomto nejdůležitějším poslání vyplývajícím z jeho mandátu má, nebyl během prvního roku Pavlova úřadování vždy naplněn. Slyšel jsem prezidenta hovořit na několika akcích, které zaštítil, nebo kterých se účastnil jako host, a tam vždy mluvil podobně: k věci, přímočaře a trefně. Veřejný prostor by si zasloužil totéž a ve větší intenzitě. Pro digitální demokracii je nezbytné, aby “profily”, které ji reprezentují, byly co nejviditelnější. V této souvislosti je nutno uvažovat o posílení viditelnosti prezidenta tak, aby mohl svou působností konkurovat politickým a dezinformačním šmejdům, kteří neváhají využít profesionálních služeb, aby své profily na sociálních sítích zviditelnili. Prezident je může pomoci efektivně izolovat v pro demokracii únosném prostoru (anebo naopak efektivně podpořit, jak to dělal Zeman), musí ale být dostatečně přítomen.  
Chápu, že tohle tradiční servis prezidentské kanceláře nezvládá, je tedy nutné uvažovat o řešeních odpovídajících současnosti. Někdy to v komunikaci státu vypadá, jako kdyby už všichni jezdili v autech několikáté generace, ale stát zatvrzele používal koňská spřežení. Pro prezidentskou kancelář by přitom komunikace měla být hlavním zadáním pro naplnění mandátu prezidenta. Využít k tomu dostupných, profesionálních služeb, případně je alokovat v prezidentské kanceláři, považuju za klíčové.  

Pokud prezident Pavel deklaruje, že nechce usilovat o znovuzvolení, pak není důvod k nějakému taktizování. Může zcela otevřeně a bez okolků plnit svou roli nejvyšší ústavní autority a přispět k formování společenských nálad.  

Největším problémem současnosti, v němž se prezident může a má angažovat, je společenská rozpolcenost a její všudypřítomné dvojče, tedy nedůvěra. Nevidím nic důležitějšího, co by měl prezident Česka brát v úvahu, pokud přemýšlí, jak svou roli pojmout. A že o tom Petr Pavel přemýšlí, a že o tom přemýšlí poctivě, o tom jsem přesvědčen.

Je pochopitelné, že některá témata, zejména bezpečnost, jsou současnému prezidentovi blízká, zatímco k některým se staví ostýchavě, jako třeba vzdělávání. Je patrné, že Petr Pavel znatelně ožije, pokud se může věnovat svému řemeslu, k jiným důležitým tématům se staví úsporněji. Nemyslím, že by se jim záměrně vyhýbal, přikládám to spíše jeho slušnosti a pokoře tam, kde sám sebe vidí jako laika. Od toho by ale měl mít funkční poradenský tým, který dokáže destilovat témata z různých oblastí veřejného zájmu do podoby vhodné pro prezidentská vyjádření. A umět je i  funkčně spojovat tak, aby se prezident mohl odrazit od toho, v čem je doma, k tomu, co je všeobecně důležité.  

Existuje kupříkladu silná vazba mezi “prezidentským” tématem  bezpečnosti a vzděláváním nebo energetikou. Je vcelku přirozené, že prezident je v tématu bezpečnosti jako bývalý voják vnímán s potřebnou autoritou, ostatně právě toto jeho profesionální založení významně přispělo k jeho zvolení. Kontinuita této prezidentské polohy v komunikaci je tedy něco přirozeného a jde o to umět ji organicky svázat s dalšími tématy, do nichž prezident vstupuje mnohem méně jistým krokem. Bylo by nešťastné, aby se jim vyhýbal jen proto, že jeho poradci nedokážou tento amalgám vytvořit. 
 
Nevidím tolik do útrob prezidentské kanceláře, ale z toho, co vnímám, jsem přesvědčen, že by Petr Pavel měl více prosazovat svou vůli a svůj názor v jejím řízení. Chápu, že to je další nárok na jeho čas a energii, nicméně pokud by to pokračovalo tak, že navenek neustále prosakuje konflikt mezi prezidentovými úředníky, jeho autoritu to rozhodně neposílí a efektivitu v komunikaci také ne.

Chci na závěr zdůraznit, že Petr Pavel je po 20 letech absurdit důstojným prezidentem Česka. Více než to. Představa, že by už rok zastával úřad přízemní, vnitřně naprosto prázdný estébácký učeň Babiš pochopitelně vytváří zdánlivě velkou míru úlevy. Nicméně Petr Pavel má úplně jiná maxima a tedy vytváří úplně jiná očekávání. Pevně proto doufám, že je naplní ve formě, kterou ukázal v posledním rozhovoru pro Český rozhlas.“ 

Související

Více souvisejících

Petr Pavel Marek Wollner Leoš Kyša Eva Decroix Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

včera

Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

včera

MS v hokeji

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

včera

Dmitrij Medveděv

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

včera

Donald Trump

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

včera

Norové

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

včera

sport

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

včera

MS v hokeji

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

včera

Donald Trump

Mimořádná zpráva Dojednali jsme příměří mezi Indií a Pákistánem, platí okamžitě, oznámil Trump

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

včera

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

včera

Indie, ilustrační foto

Bojíme se a umíráme. Lidé prozradili, jak vnímají pákistánsko-indický konflikt

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merze čekají nestabilní roky. Tajná zrada oslabila jeho pozici hned na startu

Friedrich Merz byl 6. května 2025 oficiálně zvolen německým kancléřem, ovšem za mimořádně dramatických okolností. Jeho potvrzení v úřadu provázela překvapivá porážka v prvním kole tajného hlasování Spolkového sněmu, která poukázala na vnitrokoaliční napětí a signalizuje, že Merz vstupuje do funkce s otřesenou autoritou.

včera

Robert Fico

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Jak bude vládnout papež Lev? Svět pečlivě sleduje jeho první kroky

Jen několik hodin poté, co se nový papež Lev XIV. objevil na balkoně baziliky svatého Petra a poprvé pozdravil tisíce shromážděných věřících, se vrátil do svého dosavadního domova – paláce Sant'Uffizio. Tam ho přivítal nadšený zástup zaměstnanců a bývalých kolegů, kteří mu srdečně gratulovali. Mladá dívka mu předala Bibli, aby ji požehnal a podepsal. „Samozřejmě – i když si budu muset zkusit nový podpis,“ řekl s úsměvem papež. „Ten starý už mi nebude k ničemu.“

včera

Pákistánská armáda

Mimořádná zpráva Pákistánská armáda zahájila vojenskou operaci proti Indii

Napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi – Indií a Pákistánem – v sobotu ráno výrazně eskalovalo poté, co pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii. Ta má být podle oficiálního prohlášení odvetou za údajné indické raketové údery na několik pákistánských leteckých základen včetně objektů v blízkosti hlavního města Islámábádu. Oznámení následovalo po varovném prohlášení vlády, v němž Pákistán vyzývá Indii, aby se připravila na odpověď.

včera

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

včera

Víkendové počasí. V Čechách bude tepleji, hrozí přízemní mrazíky

Začíná víkend, který by neměl přinést výraznou změnu počasí v Česku. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ráno hrozí přízemní mrazíky, přes den se oteplí pod hranici dvacítky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy