PŮVODNÍ ZPRÁVA | Anketa: Jak hodnotí první rok prezidenta Pavla známé osobnosti?

Je to už rok od chvíle, kdy v souboji o prezidentskou funkci s přehledem Petr Pavel porazil Andreje Babiše. Jak moc se odchodem Miloše Zemana změnila česká politika a jak si Petr Pavel vede coby prezident? Na to jsme se zeptali známých českých osobností. Tady jsou jejich odpovědi.

Marek Wollner, novinář

„Pro mě je to zatím důstojný a dobrý prezident. Nevychyluje zahraniční politiku východními směry, nešíří dezinformace, nechce se zavděčit všem, ale zároveň neprovokuje své nevoliče jako Miloš Zeman. Ctí hodnoty, které k demokratické zemi s euroatlantickou orientací patří. Jsou lidé, jejichž minulost se nám stále připomíná v nových činech, názorech, postojích. Tam vidím problém s minulostí. U Petra Pavla nic takového nevidím, takže jeho minulost neřeším. Vypadá jako demokrat, chová se jako demokrat, takže to zřejmě je demokrat. Všelijaké mediální bublinky, tu kolem tiskové mluvčí, tu kolem kancléřky, tu kolem poradce Petra Koláře, nevnímám jako něco zásadního a vůbec v ničem nepřipomínají minulou éru s lidmi jako Mynář nebo Nejedlý. Dá se mu vytknout snad jen to, že to není to prezident, kterého by si zapamatoval svět jako Václava Havla, jenže takového už asi nenajdeme. Na druhé straně, zatím to měl poměrně snadné, vláda stojí na podobných pozicích jako on. Prubířský kámen může přijít po dalších volbách.“ 
 
Barbora Urbanová, poslankyně (STAN)

„Prezident republiky by dle mého měl být člověk, který se chová podle ústavních zvyklostí, ale taky nastavuje agendu, je sociálně citlivý, a má tu možnost být jakýmsi moderátorem různých proudů a nálad ve společnosti. Tohle Petr Pavel splňuje a myslím, že to dělá i dobře. Je tam, kde je potřeba.“ 
 
Petr Vojnar, moderátor a lektor

„Jediné, co k prezidentství Petra Pavla tomu mohu říct, že je to sympaťák, který důstojně vystupuje a reprezentuje naši zemi.“ 
 
Leoš Kyša, spisovatel

„Prezident rozhodně nezklamal. Vrátil úřadu důstojnost a slušnost. Je to člověk, za kterého se nestydím a je skutečně smutné, že to je tak výrazná věc po předchozích osadnících Hradu, že to vlastně zatím stačí ke spokojenosti. Na počátku úřadu byl velmi aktivní, až přeaktivní. Také se za to na něj snesla kritika a já mám pocit, že se asi trochu lekl a udělal dva kroky vzad. Teď bych ale vážně chtěl, aby udělal pár kroků vpřed a dotáhl očekávání, která do něj voliči dali – Otevřel Hrad více veřejnosti, učinil jej absolutně transparentním, tlačil vládu do dlouhodobých řešení problémů naší země a tlačil do toho i opozici (což je vážně těžké, co si budeme, to chápu) a víc hecoval společnost k tomu, aby tahle země řešila své problémy a pracovala na své budoucnosti. Prostě, aby dotáhl to, co od něj chceme. Nakročeno k tomu má, kredit taky. Prostě jenom dvě kafe a šup na to. Jinak hrozí, že ze spokojenosti bude za pár let nespokojenost a nakonec rozpačitost.“ 
 
Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL)

„Konečně máme na hradě prezidenta, který dokáže ČR reprezentovat a jsem moc rád, že prezident Pavel vrátil na hrad důstojnost.“ 
 
Eva Decroix, poslankyně (ODS)

„První rok prezidenta Petra Pavla přinesl hlavně normalizaci vztahů ústavních činitelů. Může to vypadat jako málo, ale pro fungování státu a zastupování státu v zahraničí je to alfa omega. S novým prezidentem se také na Hrad vrátil aktivní výkon funkce prezidenta. Ten se vyjadřuje k dění v zemi, zapojuje se, snaží se sjednocovat. S manželkou pana prezidenta na Hrad přišla ženská krása a umění soucitu s těmi, kteří to potřebují. Myslím, že český národ pořád kouká na Hrad, jak na pohádku a je fajn, když tam vidí nějakého klaďase, kterého může mít rád. To nás sjednocuje. Politika tento potenciál zcela přirozeně nemá.“ 
 
Petr Ludwig, konzultant, lektor a spisovatel

„První rok prezidentství hodnotím velmi kladně. Pan prezident Pavel ukázal, že umí spojovat, dokáže komunikovat hodnoty a je důstojným reprezentantem ČR v zahraničí. Z poslední doby bych vypíchl jeho velmi trefnou kritiku vlády, že v boji s dezinformacemi nedělá ani to minimum. Jsem celkově hrdý na to, že máme takového prezidenta, ten posun od zapšklého, pomstychtivého a pro-ruského předchůdce je propastná.“ 
 
Michal Skořepa, ekonom

„První rok nového prezidenta je pro mě především ve znamení obrovské úlevy. Po období, kdy tuto pozici zastával Miloš Zeman, se prezident chová zhruba tak, jak bych očekával: důstojně, slušně, přitom ale aktivně a v souladu s napojením Česka spíš na západní svět, bez nadbíhání Rusku nebo Číně. Ani v jeho konkrétních rozhodnutích, co se týče (ne)vetování zákonů, nevidím žádný zásadní přehmat. Jeho zmínka v novoročním projevu o členství v eurozóně jako logické budoucnosti Česka byla z mého pohledu zcela korektním příspěvkem do debaty na toto téma, a to bez ohledu na můj osobní názor v této věci. Jisté pozdvižení budí personální změny v jeho okolí, ale ty pro hodnocení jeho výkonu ve funkci nepokládám za důležité. Kéž by všichni lidé v této funkci ji vykonávali podobným způsobem. Co nás ovšem teprve čeká, je případný test Petra Pavla coby prezidenta vnitropolitickou krizí, kdy právě člověk v této ústavní pozici může hrát klíčovou roli.“ 
 
Bob Kartous, pedagog a publicista

„Začnu současností: Poslední rozhovor prezidenta pro Český rozhlas ukázal možnou formu prezidentství, kvůli které, domnívám se, byl Petr Pavel zvolen. Myslím tím jeho jasné a přímé  pojmenování faktu, že vláda nedělá ani minimum v boji s dezinformacemi. Nejde přitom pouze o předmět výroku, o dezinformace. Jde o to, že prezident je z povahy své role v českém ústavním systému opinion maker s největším dosahem, což mu dává nejen možnost, ale i povinnost jednat v tomto smyslu ve prospěch veřejného zájmu, ve prospěch demokracie a všeho, co ji naplňuje, tedy zejména ústavou zaručených lidských práv a svobod.  

Domnívám se zároveň, že potenciál, který prezident v tomto nejdůležitějším poslání vyplývajícím z jeho mandátu má, nebyl během prvního roku Pavlova úřadování vždy naplněn. Slyšel jsem prezidenta hovořit na několika akcích, které zaštítil, nebo kterých se účastnil jako host, a tam vždy mluvil podobně: k věci, přímočaře a trefně. Veřejný prostor by si zasloužil totéž a ve větší intenzitě. Pro digitální demokracii je nezbytné, aby “profily”, které ji reprezentují, byly co nejviditelnější. V této souvislosti je nutno uvažovat o posílení viditelnosti prezidenta tak, aby mohl svou působností konkurovat politickým a dezinformačním šmejdům, kteří neváhají využít profesionálních služeb, aby své profily na sociálních sítích zviditelnili. Prezident je může pomoci efektivně izolovat v pro demokracii únosném prostoru (anebo naopak efektivně podpořit, jak to dělal Zeman), musí ale být dostatečně přítomen.  
Chápu, že tohle tradiční servis prezidentské kanceláře nezvládá, je tedy nutné uvažovat o řešeních odpovídajících současnosti. Někdy to v komunikaci státu vypadá, jako kdyby už všichni jezdili v autech několikáté generace, ale stát zatvrzele používal koňská spřežení. Pro prezidentskou kancelář by přitom komunikace měla být hlavním zadáním pro naplnění mandátu prezidenta. Využít k tomu dostupných, profesionálních služeb, případně je alokovat v prezidentské kanceláři, považuju za klíčové.  

Pokud prezident Pavel deklaruje, že nechce usilovat o znovuzvolení, pak není důvod k nějakému taktizování. Může zcela otevřeně a bez okolků plnit svou roli nejvyšší ústavní autority a přispět k formování společenských nálad.  

Největším problémem současnosti, v němž se prezident může a má angažovat, je společenská rozpolcenost a její všudypřítomné dvojče, tedy nedůvěra. Nevidím nic důležitějšího, co by měl prezident Česka brát v úvahu, pokud přemýšlí, jak svou roli pojmout. A že o tom Petr Pavel přemýšlí, a že o tom přemýšlí poctivě, o tom jsem přesvědčen.

Je pochopitelné, že některá témata, zejména bezpečnost, jsou současnému prezidentovi blízká, zatímco k některým se staví ostýchavě, jako třeba vzdělávání. Je patrné, že Petr Pavel znatelně ožije, pokud se může věnovat svému řemeslu, k jiným důležitým tématům se staví úsporněji. Nemyslím, že by se jim záměrně vyhýbal, přikládám to spíše jeho slušnosti a pokoře tam, kde sám sebe vidí jako laika. Od toho by ale měl mít funkční poradenský tým, který dokáže destilovat témata z různých oblastí veřejného zájmu do podoby vhodné pro prezidentská vyjádření. A umět je i  funkčně spojovat tak, aby se prezident mohl odrazit od toho, v čem je doma, k tomu, co je všeobecně důležité.  

Existuje kupříkladu silná vazba mezi “prezidentským” tématem  bezpečnosti a vzděláváním nebo energetikou. Je vcelku přirozené, že prezident je v tématu bezpečnosti jako bývalý voják vnímán s potřebnou autoritou, ostatně právě toto jeho profesionální založení významně přispělo k jeho zvolení. Kontinuita této prezidentské polohy v komunikaci je tedy něco přirozeného a jde o to umět ji organicky svázat s dalšími tématy, do nichž prezident vstupuje mnohem méně jistým krokem. Bylo by nešťastné, aby se jim vyhýbal jen proto, že jeho poradci nedokážou tento amalgám vytvořit. 
 
Nevidím tolik do útrob prezidentské kanceláře, ale z toho, co vnímám, jsem přesvědčen, že by Petr Pavel měl více prosazovat svou vůli a svůj názor v jejím řízení. Chápu, že to je další nárok na jeho čas a energii, nicméně pokud by to pokračovalo tak, že navenek neustále prosakuje konflikt mezi prezidentovými úředníky, jeho autoritu to rozhodně neposílí a efektivitu v komunikaci také ne.

Chci na závěr zdůraznit, že Petr Pavel je po 20 letech absurdit důstojným prezidentem Česka. Více než to. Představa, že by už rok zastával úřad přízemní, vnitřně naprosto prázdný estébácký učeň Babiš pochopitelně vytváří zdánlivě velkou míru úlevy. Nicméně Petr Pavel má úplně jiná maxima a tedy vytváří úplně jiná očekávání. Pevně proto doufám, že je naplní ve formě, kterou ukázal v posledním rozhovoru pro Český rozhlas.“ 

Související

Andrej Babiš a Petr Pavel

Je to na Babišovi, kdy bude premiérem, uvedl Hrad po dnešním jednání

Pražský hrad potvrdil, že prezident Petr Pavel požaduje, aby předseda hnutí ANO veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Pokud tak věrohodně učiní, hlava státu je připravena ho jmenovat premiérem bez dalšího dokladu. Pavel se dnes také vyjádřil k některým částem programového prohlášení. 

Více souvisejících

Petr Pavel Marek Wollner Leoš Kyša Eva Decroix Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy