ROZHOVOR | Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Vaše kniha SPAD z roku 2016 začíná tím, že Rusko napadne Ukrajinu a jeho vojska se zastaví před Kyjevem, který nejsou schopna dobýt. Tím jste v podstatě předpověděl současnou situaci. Jak se vám sleduje?

Nemám z toho dobrý pocit. Byl bych raději, kdyby moje kniha zůstala v rovině čiré fikce. Na druhou stranu jsem rád, že moje predikce případného konfliktu se ukazuje jako přesná. A vlastně mě trápí jediná věc - jak to, že jsem si od stolu udělal přesnou prognózu války už před pěti lety, ale Putin se obalamutil vlastními mýty, uvěřil jim a dopadl tak, jak všichni vidíme v přesném čase.

Kdokoliv alespoň trochu znal Ukrajince, viděl formování silného národa, který chce být samostatný. Naplnit své dějiny a rozhodně nechce být svázán s Kremlem. Od tzv. Majdanu v roce 2014 se Ukrajincům dostávalo neustálého ponižování ze strany Putina a jeho propagandistické mašinérie, které je ale velmi jasně formovalo k odporu. Vidíme, že ti lidé chtějí raději umřít, než se podvolit Kremlu. Zažili od něj strašné věci. Jejich pradědové a dědové zažili velký hladomor, v podstatě umělou genocidu způsobenou Stalinem na ukrajinském národě a neustálé drobné ústrky po celé dějiny. Kreml jim říká, že si nemohou vládnout sami a v Ukrajincích je vztek a chuť raději zemřít, než se znovu podvolit. Kremelská vláda s tím ale ve své aroganci a povýšenosti vůči Ukrajinců prostě nepočítala.

Já jsem zase nepočítal s tím, že se Ukrajina připraví na boj tak rychle. Útok v mé knize začal v lednu 2027. Proč leden, to už víme všichni - je potřeba zamrzlá půda pro těžkou techniku. Že bude muset Putin čekat na konec olympiády, to v mé knize nebylo.

Bylo ve skutečnosti vůbec možné předpovědět napadení Ukrajiny Ruskem?

Tahle válka se dala předpovědět poměrně snadno. Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane. Paradoxně krátce před útokem jsem stále doufal, že to Putin neudělá, že si jen vezme povstalecké republiky a se zbytkem počká na příhodnější dobu. Třeba na ten rok 2027. 

V románu SPAD ale nejde jen o tuhý odpor Ukrajinců. Ve Vaší knize Rusové nazývají válku protiteroristickou operací...

Tak co od Kremlu taky čekat, že? Kremelská zahraniční politika a výboje stály vždy na promyšlené lži, na tom nenazývat věci pravými jmény. Ale to není nic nového. Koneckonců válka v Koreji také byla policejní operace, jak známe ze seriálu M.A.S.H.

A také jste psal o dobrovolnících z Evropy, kteří pomáhají Ukrajině a teď tam doopravdy míří...

To bylo také logické. V mém románu jsou to pozdější hlavní hrdinové světa po atomové válce, kteří se vycvičí právě jako dobrovolníci při obraně Ukrajiny. Že se najdou lidé, kteří půjdou bojovat za slabšího proti silnějšímu, to je věčný příběh. Vzpomeňme na Španělskou občanskou válku.

Já nejsem žádný věštec. Jen znám dějiny a vlastně jsem je zreprodukoval. No a celý svět dělá teď to samé. My se v podstatě chováme ve stále stejných vzorcích, na podobné situace reagujeme podobně. To není žádná věda s tím počítat.

Západní svět podporuje Ukrajinu zbrojními dodávkami, Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi. To všechno je v knize také.

Zase - je to logická věc. Bylo by divné, kdyby se to nestalo.

No a pak se do války pustí Polsko a Ukrajinu osvobodí. Jenže v knize poté dojde k válce mezi Řeckem a Tureckem a nakonec po falešném útoku na Moskvu zaútočí Rusko jadernou zbraní na Varšavu. Jak moc je tato situace pravděpodobná?

Tady bych hrozně rád, aby světoví vůdci přestali brát mou knihu jako návod. Že bude Polsko stát za Ukrajinou a proti Rusku, je zase jasné, když znáte trochu historii a mentalitu národů v Evropě. Ale, prosím, víc už bych opravdu nechtěl, i když se bojím kaskádového efektu. Na tom má kniha stojí - že když začne jeden velký konflikt, rozjedou se další a že když Rusko prohraje válku, pomstí se jadernými zbraněmi.

A pomstí se?

Doufám, že ne. Mám nějaké scénáře v hlavě, ale tohle je vážně divoká půda. Nechci nikoho strašit. Jsem optimista. Věřím, že to dobře dopadne a Putina, který se evidentně utrhl z řetězu, někdo zastaví.

Myslíte si, že je reálné, že by byl Putin sesazen z prezidentského křesla, nebo jinak ukončil svou funkci, například z vlastního rozhodnutí nebo na popud protestujících ruských obyvatel?

Putin se moci nevzdá nikdy. A už vůbec ne na nátlak ruského lidu. Většina Rusů je naprosto zpitomělá z propagandy médií. Dlouho žili ve světě, kde vládl Putin. Je to Stalin naší generace. I s tím kultem osobnosti. Žádné demonstrace nepomohou. Zvlášť, když je policie rozhání už v základu. Jediná šance je, že někdo z vlivných lidí v Rusku dostane záchvat pudu sebezáchovy, obětuje se pro celou zemi a nechá ho vyhodit z okna. To je ostatně v Rusku pro exponované osoby přirozená smrt. Ale nebyl bych si tím tak jistý. Když se podíváte na fotografie, kde Putin jedná za dlouhým stolem daleko od ostatních, bojí se. Údajně koronaviru, ale nemyslím si to. Bojí se vlastních lidí. Chcete realistický scénář spisovatele polit-fiction a science-fiction?

Sem s ním.

Čeká nás studená válka. Putin oznámí vítězství, vezme si další kus Ukrajiny a opevní se tam. Dalších patnáct let na sebe bude východ a západ hrozit zbraněmi, Rusko bude pod tvrdými sankcemi a pak se uvidí, až Putin umře. Nikdo není nesmrtelný. Tedy až na Miloše Zemana a Helenu Vondráčkovou.

Myslíte si, že byl útok na Ukrajinu pro Putinovu moc a popularitu riskantní?

Myslím, že si myslel, že tím svou popularitu zvýší stejně jako když obsadil Krym. Ale naprosto přestal vnímat realitu. Myslel si, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968, kdy jsme na něj hrozili pěstmi, ale nebojovali. Jenže to jsou dvě naprosto odlišné situace. On to nepochopil. A to se pořád říkalo, jak myslí deset tahů dopředu.

Měli by se lidé obávat, čeho všeho je Putin schopen? Nebo je jeho moc omezena?

Pokud sledujete Rusko, pak víte, že jeho moc je neomezená. Může cokoliv. Kdyby v televizi zabil Lavrova, nikdo v Rusku neřekne ani ťuk.

A ano, myslím, že je schopen zmáčknout červené tlačítko. Spousta analytiků dnes říká, že je už patrně mimo realitu. Ale Bože, musíme doufat, že se to nestane, že tam někde uvnitř zůstal ten starý pragmatik Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je považován za novodobého hrdinu. Vede vojenské síly, odmítl evakuaci, vyzařuje naději a odhodlání nevzdat se. Jak jej vidíte Vy?

Ten chlap je jako ze světa filmů a literatury. Jako bych ho napsal sám do nějaké knihy. Neuvěřitelný člověk. Je jako řecký mýtický hrdina. Komik, tanečník, vtipálek, ostrý glosátor a vyklubal se z něho státník a hrdina naprosto legendárního typu.

Jaká budoucnost podle vás čeká Rusko s ohledem na protestující obyvatelstvo a rovněž i dopady vydaných sankcí?

Na to musí odpovědět spíše nějaký ekonom. Pro Rusy budou následující týdny ale určitě rozčarováním. Pořád jim říkají, že se nic moc neděje, že na Ukrajině probíhá jenom nějaká kampaň proti nacistickým bojůvkám a svět to nechápe. Co bude, podle mě, horší - až se tisíce rodin dozví, že jim umřeli blízcí na Ukrajině. Protože ty tisíce mrtvých ukážou, že to nebyla žádná drobná operace, ale regulérní válka.

Jsou podle vás sankce dostatečnou odpovědí Západu?

Jsou silnější, než si kdokoliv z nás dokázal představit. Chápu, že pro mnoho lidí je to málo, ale svět se vážně naštval. Putin překročil červenou linii, do které mu to víceméně všechno procházelo. Ale válka je zločin. Nejstrašnější zločin, jaký může člověk spáchat. Putin ho udělal a svět už se na to nemohl dívat.

Jste známý tím, že máte rád ruskou kulturu. Jak ale váš vztah k této zemi změnila současná válečná situace?

Je to těžká doba pro rusofila, co není zároveň kremlofil. Hodně se mluví o tom, jak Rusové potřebují pevnou ruku, jaký jsou povýšenecký národ a další věci, ale já věřím, že to tak není. Stejně jako Adolf Hitler pokřivil němectví a vnutil Němcům myšlenku, že nacismus rovná se němectví, tak Putin pokřivil vše ruské. Ruská kultura, ruská povaha, ruská společnost ale není v podstatě putinistická. On ji teď pokřivil, překroutil k obrazu svému. Není to hezký pohled. Ale věřím, že Rusko je mnohem víc, než to, co teď mnozí lidé vnímají s odporem. Jako se Němci vyrovnali s nacismem a ukázali celému světu, že němectví není nacismus, doufám, že Rusové dostanou šanci ukázat to samé.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině rozhovor Leoš Kyša Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Mark Rutte

Mark Rutte se stane novým šéfem NATO, tvrdí Finsko

Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek oznámil, že úřadující nizozemský premiér Mark Rutte je pravděpodobným kandidátem na nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Mikuláš Bek

Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Tomáš Zdechovský ve volebním štábu koalice Spolu. (9.6.2024) Prohlédněte si galerii

Zdechovský pro EZ: Úspěch Turka či Konečné je varováním, musíme zabrat. Do kampaně jsem dal maximum

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) bude europoslancem i dalších pět let, v evropských volbách získal téměř 67 tisíc preferenčních hlasů. V předvolební kampani se podle svých slov vyždímal na maximum. Všímá si přitom toho, že k úspěchu vede cesta i přes sociální sítě jako TikTok či Instagram. Na nového europoslance Filipa Turka je v Bruselu upřímně zvědavý. Zdechovský se dále v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjadřuje k výběru nového českého eurokomisaře či k náplni své práce v Evropském parlamentu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Blinken: Některé změny Hamásu v dohodě o příměří nejsou proveditelné

Palestinské militantní hnutí Hamás odpovědělo na americký plán příměří v Pásmu Gazy s návrhy na několik změn. Některé z těchto změn jsou podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena proveditelné, jiné nikoli, uvedl dnes v Kataru podle serveru The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy