ROZHOVOR | Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Vaše kniha SPAD z roku 2016 začíná tím, že Rusko napadne Ukrajinu a jeho vojska se zastaví před Kyjevem, který nejsou schopna dobýt. Tím jste v podstatě předpověděl současnou situaci. Jak se vám sleduje?

Nemám z toho dobrý pocit. Byl bych raději, kdyby moje kniha zůstala v rovině čiré fikce. Na druhou stranu jsem rád, že moje predikce případného konfliktu se ukazuje jako přesná. A vlastně mě trápí jediná věc - jak to, že jsem si od stolu udělal přesnou prognózu války už před pěti lety, ale Putin se obalamutil vlastními mýty, uvěřil jim a dopadl tak, jak všichni vidíme v přesném čase.

Kdokoliv alespoň trochu znal Ukrajince, viděl formování silného národa, který chce být samostatný. Naplnit své dějiny a rozhodně nechce být svázán s Kremlem. Od tzv. Majdanu v roce 2014 se Ukrajincům dostávalo neustálého ponižování ze strany Putina a jeho propagandistické mašinérie, které je ale velmi jasně formovalo k odporu. Vidíme, že ti lidé chtějí raději umřít, než se podvolit Kremlu. Zažili od něj strašné věci. Jejich pradědové a dědové zažili velký hladomor, v podstatě umělou genocidu způsobenou Stalinem na ukrajinském národě a neustálé drobné ústrky po celé dějiny. Kreml jim říká, že si nemohou vládnout sami a v Ukrajincích je vztek a chuť raději zemřít, než se znovu podvolit. Kremelská vláda s tím ale ve své aroganci a povýšenosti vůči Ukrajinců prostě nepočítala.

Já jsem zase nepočítal s tím, že se Ukrajina připraví na boj tak rychle. Útok v mé knize začal v lednu 2027. Proč leden, to už víme všichni - je potřeba zamrzlá půda pro těžkou techniku. Že bude muset Putin čekat na konec olympiády, to v mé knize nebylo.

Bylo ve skutečnosti vůbec možné předpovědět napadení Ukrajiny Ruskem?

Tahle válka se dala předpovědět poměrně snadno. Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane. Paradoxně krátce před útokem jsem stále doufal, že to Putin neudělá, že si jen vezme povstalecké republiky a se zbytkem počká na příhodnější dobu. Třeba na ten rok 2027. 

V románu SPAD ale nejde jen o tuhý odpor Ukrajinců. Ve Vaší knize Rusové nazývají válku protiteroristickou operací...

Tak co od Kremlu taky čekat, že? Kremelská zahraniční politika a výboje stály vždy na promyšlené lži, na tom nenazývat věci pravými jmény. Ale to není nic nového. Koneckonců válka v Koreji také byla policejní operace, jak známe ze seriálu M.A.S.H.

A také jste psal o dobrovolnících z Evropy, kteří pomáhají Ukrajině a teď tam doopravdy míří...

To bylo také logické. V mém románu jsou to pozdější hlavní hrdinové světa po atomové válce, kteří se vycvičí právě jako dobrovolníci při obraně Ukrajiny. Že se najdou lidé, kteří půjdou bojovat za slabšího proti silnějšímu, to je věčný příběh. Vzpomeňme na Španělskou občanskou válku.

Já nejsem žádný věštec. Jen znám dějiny a vlastně jsem je zreprodukoval. No a celý svět dělá teď to samé. My se v podstatě chováme ve stále stejných vzorcích, na podobné situace reagujeme podobně. To není žádná věda s tím počítat.

Západní svět podporuje Ukrajinu zbrojními dodávkami, Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi. To všechno je v knize také.

Zase - je to logická věc. Bylo by divné, kdyby se to nestalo.

No a pak se do války pustí Polsko a Ukrajinu osvobodí. Jenže v knize poté dojde k válce mezi Řeckem a Tureckem a nakonec po falešném útoku na Moskvu zaútočí Rusko jadernou zbraní na Varšavu. Jak moc je tato situace pravděpodobná?

Tady bych hrozně rád, aby světoví vůdci přestali brát mou knihu jako návod. Že bude Polsko stát za Ukrajinou a proti Rusku, je zase jasné, když znáte trochu historii a mentalitu národů v Evropě. Ale, prosím, víc už bych opravdu nechtěl, i když se bojím kaskádového efektu. Na tom má kniha stojí - že když začne jeden velký konflikt, rozjedou se další a že když Rusko prohraje válku, pomstí se jadernými zbraněmi.

A pomstí se?

Doufám, že ne. Mám nějaké scénáře v hlavě, ale tohle je vážně divoká půda. Nechci nikoho strašit. Jsem optimista. Věřím, že to dobře dopadne a Putina, který se evidentně utrhl z řetězu, někdo zastaví.

Myslíte si, že je reálné, že by byl Putin sesazen z prezidentského křesla, nebo jinak ukončil svou funkci, například z vlastního rozhodnutí nebo na popud protestujících ruských obyvatel?

Putin se moci nevzdá nikdy. A už vůbec ne na nátlak ruského lidu. Většina Rusů je naprosto zpitomělá z propagandy médií. Dlouho žili ve světě, kde vládl Putin. Je to Stalin naší generace. I s tím kultem osobnosti. Žádné demonstrace nepomohou. Zvlášť, když je policie rozhání už v základu. Jediná šance je, že někdo z vlivných lidí v Rusku dostane záchvat pudu sebezáchovy, obětuje se pro celou zemi a nechá ho vyhodit z okna. To je ostatně v Rusku pro exponované osoby přirozená smrt. Ale nebyl bych si tím tak jistý. Když se podíváte na fotografie, kde Putin jedná za dlouhým stolem daleko od ostatních, bojí se. Údajně koronaviru, ale nemyslím si to. Bojí se vlastních lidí. Chcete realistický scénář spisovatele polit-fiction a science-fiction?

Sem s ním.

Čeká nás studená válka. Putin oznámí vítězství, vezme si další kus Ukrajiny a opevní se tam. Dalších patnáct let na sebe bude východ a západ hrozit zbraněmi, Rusko bude pod tvrdými sankcemi a pak se uvidí, až Putin umře. Nikdo není nesmrtelný. Tedy až na Miloše Zemana a Helenu Vondráčkovou.

Myslíte si, že byl útok na Ukrajinu pro Putinovu moc a popularitu riskantní?

Myslím, že si myslel, že tím svou popularitu zvýší stejně jako když obsadil Krym. Ale naprosto přestal vnímat realitu. Myslel si, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968, kdy jsme na něj hrozili pěstmi, ale nebojovali. Jenže to jsou dvě naprosto odlišné situace. On to nepochopil. A to se pořád říkalo, jak myslí deset tahů dopředu.

Měli by se lidé obávat, čeho všeho je Putin schopen? Nebo je jeho moc omezena?

Pokud sledujete Rusko, pak víte, že jeho moc je neomezená. Může cokoliv. Kdyby v televizi zabil Lavrova, nikdo v Rusku neřekne ani ťuk.

A ano, myslím, že je schopen zmáčknout červené tlačítko. Spousta analytiků dnes říká, že je už patrně mimo realitu. Ale Bože, musíme doufat, že se to nestane, že tam někde uvnitř zůstal ten starý pragmatik Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je považován za novodobého hrdinu. Vede vojenské síly, odmítl evakuaci, vyzařuje naději a odhodlání nevzdat se. Jak jej vidíte Vy?

Ten chlap je jako ze světa filmů a literatury. Jako bych ho napsal sám do nějaké knihy. Neuvěřitelný člověk. Je jako řecký mýtický hrdina. Komik, tanečník, vtipálek, ostrý glosátor a vyklubal se z něho státník a hrdina naprosto legendárního typu.

Jaká budoucnost podle vás čeká Rusko s ohledem na protestující obyvatelstvo a rovněž i dopady vydaných sankcí?

Na to musí odpovědět spíše nějaký ekonom. Pro Rusy budou následující týdny ale určitě rozčarováním. Pořád jim říkají, že se nic moc neděje, že na Ukrajině probíhá jenom nějaká kampaň proti nacistickým bojůvkám a svět to nechápe. Co bude, podle mě, horší - až se tisíce rodin dozví, že jim umřeli blízcí na Ukrajině. Protože ty tisíce mrtvých ukážou, že to nebyla žádná drobná operace, ale regulérní válka.

Jsou podle vás sankce dostatečnou odpovědí Západu?

Jsou silnější, než si kdokoliv z nás dokázal představit. Chápu, že pro mnoho lidí je to málo, ale svět se vážně naštval. Putin překročil červenou linii, do které mu to víceméně všechno procházelo. Ale válka je zločin. Nejstrašnější zločin, jaký může člověk spáchat. Putin ho udělal a svět už se na to nemohl dívat.

Jste známý tím, že máte rád ruskou kulturu. Jak ale váš vztah k této zemi změnila současná válečná situace?

Je to těžká doba pro rusofila, co není zároveň kremlofil. Hodně se mluví o tom, jak Rusové potřebují pevnou ruku, jaký jsou povýšenecký národ a další věci, ale já věřím, že to tak není. Stejně jako Adolf Hitler pokřivil němectví a vnutil Němcům myšlenku, že nacismus rovná se němectví, tak Putin pokřivil vše ruské. Ruská kultura, ruská povaha, ruská společnost ale není v podstatě putinistická. On ji teď pokřivil, překroutil k obrazu svému. Není to hezký pohled. Ale věřím, že Rusko je mnohem víc, než to, co teď mnozí lidé vnímají s odporem. Jako se Němci vyrovnali s nacismem a ukázali celému světu, že němectví není nacismus, doufám, že Rusové dostanou šanci ukázat to samé.

Související

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rozhovor Leoš Kyša Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy