ROZHOVOR | Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Vaše kniha SPAD z roku 2016 začíná tím, že Rusko napadne Ukrajinu a jeho vojska se zastaví před Kyjevem, který nejsou schopna dobýt. Tím jste v podstatě předpověděl současnou situaci. Jak se vám sleduje?

Nemám z toho dobrý pocit. Byl bych raději, kdyby moje kniha zůstala v rovině čiré fikce. Na druhou stranu jsem rád, že moje predikce případného konfliktu se ukazuje jako přesná. A vlastně mě trápí jediná věc - jak to, že jsem si od stolu udělal přesnou prognózu války už před pěti lety, ale Putin se obalamutil vlastními mýty, uvěřil jim a dopadl tak, jak všichni vidíme v přesném čase.

Kdokoliv alespoň trochu znal Ukrajince, viděl formování silného národa, který chce být samostatný. Naplnit své dějiny a rozhodně nechce být svázán s Kremlem. Od tzv. Majdanu v roce 2014 se Ukrajincům dostávalo neustálého ponižování ze strany Putina a jeho propagandistické mašinérie, které je ale velmi jasně formovalo k odporu. Vidíme, že ti lidé chtějí raději umřít, než se podvolit Kremlu. Zažili od něj strašné věci. Jejich pradědové a dědové zažili velký hladomor, v podstatě umělou genocidu způsobenou Stalinem na ukrajinském národě a neustálé drobné ústrky po celé dějiny. Kreml jim říká, že si nemohou vládnout sami a v Ukrajincích je vztek a chuť raději zemřít, než se znovu podvolit. Kremelská vláda s tím ale ve své aroganci a povýšenosti vůči Ukrajinců prostě nepočítala.

Já jsem zase nepočítal s tím, že se Ukrajina připraví na boj tak rychle. Útok v mé knize začal v lednu 2027. Proč leden, to už víme všichni - je potřeba zamrzlá půda pro těžkou techniku. Že bude muset Putin čekat na konec olympiády, to v mé knize nebylo.

Bylo ve skutečnosti vůbec možné předpovědět napadení Ukrajiny Ruskem?

Tahle válka se dala předpovědět poměrně snadno. Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane. Paradoxně krátce před útokem jsem stále doufal, že to Putin neudělá, že si jen vezme povstalecké republiky a se zbytkem počká na příhodnější dobu. Třeba na ten rok 2027. 

V románu SPAD ale nejde jen o tuhý odpor Ukrajinců. Ve Vaší knize Rusové nazývají válku protiteroristickou operací...

Tak co od Kremlu taky čekat, že? Kremelská zahraniční politika a výboje stály vždy na promyšlené lži, na tom nenazývat věci pravými jmény. Ale to není nic nového. Koneckonců válka v Koreji také byla policejní operace, jak známe ze seriálu M.A.S.H.

A také jste psal o dobrovolnících z Evropy, kteří pomáhají Ukrajině a teď tam doopravdy míří...

To bylo také logické. V mém románu jsou to pozdější hlavní hrdinové světa po atomové válce, kteří se vycvičí právě jako dobrovolníci při obraně Ukrajiny. Že se najdou lidé, kteří půjdou bojovat za slabšího proti silnějšímu, to je věčný příběh. Vzpomeňme na Španělskou občanskou válku.

Já nejsem žádný věštec. Jen znám dějiny a vlastně jsem je zreprodukoval. No a celý svět dělá teď to samé. My se v podstatě chováme ve stále stejných vzorcích, na podobné situace reagujeme podobně. To není žádná věda s tím počítat.

Západní svět podporuje Ukrajinu zbrojními dodávkami, Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi. To všechno je v knize také.

Zase - je to logická věc. Bylo by divné, kdyby se to nestalo.

No a pak se do války pustí Polsko a Ukrajinu osvobodí. Jenže v knize poté dojde k válce mezi Řeckem a Tureckem a nakonec po falešném útoku na Moskvu zaútočí Rusko jadernou zbraní na Varšavu. Jak moc je tato situace pravděpodobná?

Tady bych hrozně rád, aby světoví vůdci přestali brát mou knihu jako návod. Že bude Polsko stát za Ukrajinou a proti Rusku, je zase jasné, když znáte trochu historii a mentalitu národů v Evropě. Ale, prosím, víc už bych opravdu nechtěl, i když se bojím kaskádového efektu. Na tom má kniha stojí - že když začne jeden velký konflikt, rozjedou se další a že když Rusko prohraje válku, pomstí se jadernými zbraněmi.

A pomstí se?

Doufám, že ne. Mám nějaké scénáře v hlavě, ale tohle je vážně divoká půda. Nechci nikoho strašit. Jsem optimista. Věřím, že to dobře dopadne a Putina, který se evidentně utrhl z řetězu, někdo zastaví.

Myslíte si, že je reálné, že by byl Putin sesazen z prezidentského křesla, nebo jinak ukončil svou funkci, například z vlastního rozhodnutí nebo na popud protestujících ruských obyvatel?

Putin se moci nevzdá nikdy. A už vůbec ne na nátlak ruského lidu. Většina Rusů je naprosto zpitomělá z propagandy médií. Dlouho žili ve světě, kde vládl Putin. Je to Stalin naší generace. I s tím kultem osobnosti. Žádné demonstrace nepomohou. Zvlášť, když je policie rozhání už v základu. Jediná šance je, že někdo z vlivných lidí v Rusku dostane záchvat pudu sebezáchovy, obětuje se pro celou zemi a nechá ho vyhodit z okna. To je ostatně v Rusku pro exponované osoby přirozená smrt. Ale nebyl bych si tím tak jistý. Když se podíváte na fotografie, kde Putin jedná za dlouhým stolem daleko od ostatních, bojí se. Údajně koronaviru, ale nemyslím si to. Bojí se vlastních lidí. Chcete realistický scénář spisovatele polit-fiction a science-fiction?

Sem s ním.

Čeká nás studená válka. Putin oznámí vítězství, vezme si další kus Ukrajiny a opevní se tam. Dalších patnáct let na sebe bude východ a západ hrozit zbraněmi, Rusko bude pod tvrdými sankcemi a pak se uvidí, až Putin umře. Nikdo není nesmrtelný. Tedy až na Miloše Zemana a Helenu Vondráčkovou.

Myslíte si, že byl útok na Ukrajinu pro Putinovu moc a popularitu riskantní?

Myslím, že si myslel, že tím svou popularitu zvýší stejně jako když obsadil Krym. Ale naprosto přestal vnímat realitu. Myslel si, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968, kdy jsme na něj hrozili pěstmi, ale nebojovali. Jenže to jsou dvě naprosto odlišné situace. On to nepochopil. A to se pořád říkalo, jak myslí deset tahů dopředu.

Měli by se lidé obávat, čeho všeho je Putin schopen? Nebo je jeho moc omezena?

Pokud sledujete Rusko, pak víte, že jeho moc je neomezená. Může cokoliv. Kdyby v televizi zabil Lavrova, nikdo v Rusku neřekne ani ťuk.

A ano, myslím, že je schopen zmáčknout červené tlačítko. Spousta analytiků dnes říká, že je už patrně mimo realitu. Ale Bože, musíme doufat, že se to nestane, že tam někde uvnitř zůstal ten starý pragmatik Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je považován za novodobého hrdinu. Vede vojenské síly, odmítl evakuaci, vyzařuje naději a odhodlání nevzdat se. Jak jej vidíte Vy?

Ten chlap je jako ze světa filmů a literatury. Jako bych ho napsal sám do nějaké knihy. Neuvěřitelný člověk. Je jako řecký mýtický hrdina. Komik, tanečník, vtipálek, ostrý glosátor a vyklubal se z něho státník a hrdina naprosto legendárního typu.

Jaká budoucnost podle vás čeká Rusko s ohledem na protestující obyvatelstvo a rovněž i dopady vydaných sankcí?

Na to musí odpovědět spíše nějaký ekonom. Pro Rusy budou následující týdny ale určitě rozčarováním. Pořád jim říkají, že se nic moc neděje, že na Ukrajině probíhá jenom nějaká kampaň proti nacistickým bojůvkám a svět to nechápe. Co bude, podle mě, horší - až se tisíce rodin dozví, že jim umřeli blízcí na Ukrajině. Protože ty tisíce mrtvých ukážou, že to nebyla žádná drobná operace, ale regulérní válka.

Jsou podle vás sankce dostatečnou odpovědí Západu?

Jsou silnější, než si kdokoliv z nás dokázal představit. Chápu, že pro mnoho lidí je to málo, ale svět se vážně naštval. Putin překročil červenou linii, do které mu to víceméně všechno procházelo. Ale válka je zločin. Nejstrašnější zločin, jaký může člověk spáchat. Putin ho udělal a svět už se na to nemohl dívat.

Jste známý tím, že máte rád ruskou kulturu. Jak ale váš vztah k této zemi změnila současná válečná situace?

Je to těžká doba pro rusofila, co není zároveň kremlofil. Hodně se mluví o tom, jak Rusové potřebují pevnou ruku, jaký jsou povýšenecký národ a další věci, ale já věřím, že to tak není. Stejně jako Adolf Hitler pokřivil němectví a vnutil Němcům myšlenku, že nacismus rovná se němectví, tak Putin pokřivil vše ruské. Ruská kultura, ruská povaha, ruská společnost ale není v podstatě putinistická. On ji teď pokřivil, překroutil k obrazu svému. Není to hezký pohled. Ale věřím, že Rusko je mnohem víc, než to, co teď mnozí lidé vnímají s odporem. Jako se Němci vyrovnali s nacismem a ukázali celému světu, že němectví není nacismus, doufám, že Rusové dostanou šanci ukázat to samé.

Související

Kyjev

Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení

Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rozhovor Leoš Kyša Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě

Prezidentské volby na Ukrajině se staly ústředním tématem diplomatických kuloárů, přestože země nadále čelí plnospektrální ruské invazi. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes popřel spekulace, že by se chystal vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě u příležitosti čtvrtého výročí začátku války, tedy 24. února. Podle zdrojů z prezidentské kanceláře zůstává prioritou bezpečnost, bez níž je konání jakéhokoli hlasování nereálné.

včera

Americká sjezdařská hvězda Lindsey Vonnová

Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno

Americká legenda alpského lyžování Lindsey Vonnová psala svůj letošní olympijský příběh ještě před začátkem právě probíhajícího sportovního svátku v Miláně a Cortině d´Ampezzo. Závodnice, která se ve svých 41 letech před touto sezónou vrátila už po jednom konci své kariéry do kolotoče Světového poháru, v němž několikrát udivovala svými výkony atakující nejvyšší příčky, cílila právě na tyto olympijské hry jako na vrchol svého comebacku. Jenže vše se začalo komplikovat už při generálce na tyto Hry v Crans Montaně, kde při sjezdu spadla a zpřetrhala přední zkřížený vaz. Přesto se chtěla vrátit na velkou mezinárodní scénu pod pěti kruhy, jenže hned při svém prvním vystoupení ve sjezdu taktéž zažila karambol po pouhých dvanácti vteřinách od startu. Vrtulník ji následně musel převézt do nemocnice, kde zjistily zlomenou nohu a kde musely provést už tři operace. Jak to všechno ovlivní její kariéru v budoucnu, zatím nevíme, její otec má ale v této otázce docela jasno.

včera

 J. D. Vance

Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích

Bílý dům smazal příspěvek na sociálních sítích, ve kterém viceprezident JD Vance označil historické masakry Arménů za genocidu. Tento krok vyvolal ostrou vlnu kritiky ze strany arménské diaspory i opozičních politiků po celých Spojených státech. Příspěvek byl zveřejněn během Vanceovy dvoudenní cesty do Arménie, kdy společně s manželkou Ushou navštívil památník obětí masového vyvražďování, kterému před více než stoletím podlehlo až 1,5 milionu Arménů.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě přivítá izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jejich setkání se uskuteční v době narůstajícího napětí na Blízkém východě a zintenzivňujících se jednání o omezení íránského programu jaderných zbraní. Pro Netanjahua jde již o šestou návštěvu Spojených států od Trumpova návratu do úřadu, což je více, než kolik jich absolvoval kterýkoli jiný světový lídr.

včera

Kyjev

Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení

Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.

včera

Lucie Charvátová

Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová

České biatlonistky ve středečním patnáctikilometrovém vytrvalostním závodě, který byl součástí pátého soutěžního dne zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, napravili den staré vystoupení českých mužů v jejich vytrvalostním závodě, který se jim vůbec nepovedl. Mezi ženami se postarala o nejlepší český výsledek překvapivě olympijská debutantka Tereza Vinklárková, když skončila jedenáctá. Ve druhé desítce se navíc umístila i další česká reprezentantka Tereza Voborníková (15. místo). Po smíšené štafetě získala Francie další biatlonové zlaté olympijské medaile, jelikož s nejlepším časem do cíle dojela Julie Simonová. Stříbro brala její krajanka Lou Jeanmonnotová. Bronz pak nečekaně putuje do Bulharska zásluhou Lory Christovové. Smolařkou byla Němka Franziska Preussová, která si stupně vítězek odstřelila v poslední střelbě.

Aktualizováno včera

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil Rakousko, kde ve Vídni jednal se spolkovým kancléřem Rakouska Christianem Stockerem o konkurenceschopnosti Evropské unie, energetické bezpečnosti a společném postupu v oblasti nelegální migrace. Součástí programu byla také návštěva školy českého Školského spolku Komenský a katedrály sv. Štěpána. Následně český premiér odcestoval do Bratislavy, kde se zúčastnil setkání lídrů zemí Slavkovského formátu. Jednání se uskutečnilo za účasti českého premiéra Andreje Babiše, slovenského premiéra Roberta Fica a rakouského kancléře Christiana Stockera.

včera

včera

Martina Sáblíková

Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu

Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.

včera

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

včera

včera

včera

včera

včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

včera

K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace

Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy