ROZHOVOR | Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Vaše kniha SPAD z roku 2016 začíná tím, že Rusko napadne Ukrajinu a jeho vojska se zastaví před Kyjevem, který nejsou schopna dobýt. Tím jste v podstatě předpověděl současnou situaci. Jak se vám sleduje?

Nemám z toho dobrý pocit. Byl bych raději, kdyby moje kniha zůstala v rovině čiré fikce. Na druhou stranu jsem rád, že moje predikce případného konfliktu se ukazuje jako přesná. A vlastně mě trápí jediná věc - jak to, že jsem si od stolu udělal přesnou prognózu války už před pěti lety, ale Putin se obalamutil vlastními mýty, uvěřil jim a dopadl tak, jak všichni vidíme v přesném čase.

Kdokoliv alespoň trochu znal Ukrajince, viděl formování silného národa, který chce být samostatný. Naplnit své dějiny a rozhodně nechce být svázán s Kremlem. Od tzv. Majdanu v roce 2014 se Ukrajincům dostávalo neustálého ponižování ze strany Putina a jeho propagandistické mašinérie, které je ale velmi jasně formovalo k odporu. Vidíme, že ti lidé chtějí raději umřít, než se podvolit Kremlu. Zažili od něj strašné věci. Jejich pradědové a dědové zažili velký hladomor, v podstatě umělou genocidu způsobenou Stalinem na ukrajinském národě a neustálé drobné ústrky po celé dějiny. Kreml jim říká, že si nemohou vládnout sami a v Ukrajincích je vztek a chuť raději zemřít, než se znovu podvolit. Kremelská vláda s tím ale ve své aroganci a povýšenosti vůči Ukrajinců prostě nepočítala.

Já jsem zase nepočítal s tím, že se Ukrajina připraví na boj tak rychle. Útok v mé knize začal v lednu 2027. Proč leden, to už víme všichni - je potřeba zamrzlá půda pro těžkou techniku. Že bude muset Putin čekat na konec olympiády, to v mé knize nebylo.

Bylo ve skutečnosti vůbec možné předpovědět napadení Ukrajiny Ruskem?

Tahle válka se dala předpovědět poměrně snadno. Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane. Paradoxně krátce před útokem jsem stále doufal, že to Putin neudělá, že si jen vezme povstalecké republiky a se zbytkem počká na příhodnější dobu. Třeba na ten rok 2027. 

V románu SPAD ale nejde jen o tuhý odpor Ukrajinců. Ve Vaší knize Rusové nazývají válku protiteroristickou operací...

Tak co od Kremlu taky čekat, že? Kremelská zahraniční politika a výboje stály vždy na promyšlené lži, na tom nenazývat věci pravými jmény. Ale to není nic nového. Koneckonců válka v Koreji také byla policejní operace, jak známe ze seriálu M.A.S.H.

A také jste psal o dobrovolnících z Evropy, kteří pomáhají Ukrajině a teď tam doopravdy míří...

To bylo také logické. V mém románu jsou to pozdější hlavní hrdinové světa po atomové válce, kteří se vycvičí právě jako dobrovolníci při obraně Ukrajiny. Že se najdou lidé, kteří půjdou bojovat za slabšího proti silnějšímu, to je věčný příběh. Vzpomeňme na Španělskou občanskou válku.

Já nejsem žádný věštec. Jen znám dějiny a vlastně jsem je zreprodukoval. No a celý svět dělá teď to samé. My se v podstatě chováme ve stále stejných vzorcích, na podobné situace reagujeme podobně. To není žádná věda s tím počítat.

Západní svět podporuje Ukrajinu zbrojními dodávkami, Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi. To všechno je v knize také.

Zase - je to logická věc. Bylo by divné, kdyby se to nestalo.

No a pak se do války pustí Polsko a Ukrajinu osvobodí. Jenže v knize poté dojde k válce mezi Řeckem a Tureckem a nakonec po falešném útoku na Moskvu zaútočí Rusko jadernou zbraní na Varšavu. Jak moc je tato situace pravděpodobná?

Tady bych hrozně rád, aby světoví vůdci přestali brát mou knihu jako návod. Že bude Polsko stát za Ukrajinou a proti Rusku, je zase jasné, když znáte trochu historii a mentalitu národů v Evropě. Ale, prosím, víc už bych opravdu nechtěl, i když se bojím kaskádového efektu. Na tom má kniha stojí - že když začne jeden velký konflikt, rozjedou se další a že když Rusko prohraje válku, pomstí se jadernými zbraněmi.

A pomstí se?

Doufám, že ne. Mám nějaké scénáře v hlavě, ale tohle je vážně divoká půda. Nechci nikoho strašit. Jsem optimista. Věřím, že to dobře dopadne a Putina, který se evidentně utrhl z řetězu, někdo zastaví.

Myslíte si, že je reálné, že by byl Putin sesazen z prezidentského křesla, nebo jinak ukončil svou funkci, například z vlastního rozhodnutí nebo na popud protestujících ruských obyvatel?

Putin se moci nevzdá nikdy. A už vůbec ne na nátlak ruského lidu. Většina Rusů je naprosto zpitomělá z propagandy médií. Dlouho žili ve světě, kde vládl Putin. Je to Stalin naší generace. I s tím kultem osobnosti. Žádné demonstrace nepomohou. Zvlášť, když je policie rozhání už v základu. Jediná šance je, že někdo z vlivných lidí v Rusku dostane záchvat pudu sebezáchovy, obětuje se pro celou zemi a nechá ho vyhodit z okna. To je ostatně v Rusku pro exponované osoby přirozená smrt. Ale nebyl bych si tím tak jistý. Když se podíváte na fotografie, kde Putin jedná za dlouhým stolem daleko od ostatních, bojí se. Údajně koronaviru, ale nemyslím si to. Bojí se vlastních lidí. Chcete realistický scénář spisovatele polit-fiction a science-fiction?

Sem s ním.

Čeká nás studená válka. Putin oznámí vítězství, vezme si další kus Ukrajiny a opevní se tam. Dalších patnáct let na sebe bude východ a západ hrozit zbraněmi, Rusko bude pod tvrdými sankcemi a pak se uvidí, až Putin umře. Nikdo není nesmrtelný. Tedy až na Miloše Zemana a Helenu Vondráčkovou.

Myslíte si, že byl útok na Ukrajinu pro Putinovu moc a popularitu riskantní?

Myslím, že si myslel, že tím svou popularitu zvýší stejně jako když obsadil Krym. Ale naprosto přestal vnímat realitu. Myslel si, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968, kdy jsme na něj hrozili pěstmi, ale nebojovali. Jenže to jsou dvě naprosto odlišné situace. On to nepochopil. A to se pořád říkalo, jak myslí deset tahů dopředu.

Měli by se lidé obávat, čeho všeho je Putin schopen? Nebo je jeho moc omezena?

Pokud sledujete Rusko, pak víte, že jeho moc je neomezená. Může cokoliv. Kdyby v televizi zabil Lavrova, nikdo v Rusku neřekne ani ťuk.

A ano, myslím, že je schopen zmáčknout červené tlačítko. Spousta analytiků dnes říká, že je už patrně mimo realitu. Ale Bože, musíme doufat, že se to nestane, že tam někde uvnitř zůstal ten starý pragmatik Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je považován za novodobého hrdinu. Vede vojenské síly, odmítl evakuaci, vyzařuje naději a odhodlání nevzdat se. Jak jej vidíte Vy?

Ten chlap je jako ze světa filmů a literatury. Jako bych ho napsal sám do nějaké knihy. Neuvěřitelný člověk. Je jako řecký mýtický hrdina. Komik, tanečník, vtipálek, ostrý glosátor a vyklubal se z něho státník a hrdina naprosto legendárního typu.

Jaká budoucnost podle vás čeká Rusko s ohledem na protestující obyvatelstvo a rovněž i dopady vydaných sankcí?

Na to musí odpovědět spíše nějaký ekonom. Pro Rusy budou následující týdny ale určitě rozčarováním. Pořád jim říkají, že se nic moc neděje, že na Ukrajině probíhá jenom nějaká kampaň proti nacistickým bojůvkám a svět to nechápe. Co bude, podle mě, horší - až se tisíce rodin dozví, že jim umřeli blízcí na Ukrajině. Protože ty tisíce mrtvých ukážou, že to nebyla žádná drobná operace, ale regulérní válka.

Jsou podle vás sankce dostatečnou odpovědí Západu?

Jsou silnější, než si kdokoliv z nás dokázal představit. Chápu, že pro mnoho lidí je to málo, ale svět se vážně naštval. Putin překročil červenou linii, do které mu to víceméně všechno procházelo. Ale válka je zločin. Nejstrašnější zločin, jaký může člověk spáchat. Putin ho udělal a svět už se na to nemohl dívat.

Jste známý tím, že máte rád ruskou kulturu. Jak ale váš vztah k této zemi změnila současná válečná situace?

Je to těžká doba pro rusofila, co není zároveň kremlofil. Hodně se mluví o tom, jak Rusové potřebují pevnou ruku, jaký jsou povýšenecký národ a další věci, ale já věřím, že to tak není. Stejně jako Adolf Hitler pokřivil němectví a vnutil Němcům myšlenku, že nacismus rovná se němectví, tak Putin pokřivil vše ruské. Ruská kultura, ruská povaha, ruská společnost ale není v podstatě putinistická. On ji teď pokřivil, překroutil k obrazu svému. Není to hezký pohled. Ale věřím, že Rusko je mnohem víc, než to, co teď mnozí lidé vnímají s odporem. Jako se Němci vyrovnali s nacismem a ukázali celému světu, že němectví není nacismus, doufám, že Rusové dostanou šanci ukázat to samé.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině rozhovor Leoš Kyša Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

před 4 hodinami

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

před 5 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

před 5 hodinami

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 7 hodinami

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 9 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 10 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 10 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 11 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 12 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 21 hodinami

Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k vítězství v parlamentních volbách prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích. Ve svém vzkazu zdůraznil, že za klíčové považuje především to, aby se v budoucí politice obou zemí prosadil konstruktivní přístup.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy