Názory

Související články:

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

Washington se může stáhnout z mírových jednání, když je Moskva nechce. Hrozí válka v Česku?

Administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa už zřejmě z posledních sil stále tlačí na mír, který Moskva odmítá a boje na Ukrajině pokračují. Kreml stupňuje hrozby a ruská propaganda útočí na Česko a západní spojence kvůli muniční pomoci. EU mezitím mění strategii a sází na zbrojní výrobu přímo na Ukrajině.

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství

Americký prezident Donald Trump oznámil znovuotevření známé věznice Alcatraz, kterou označil za symbol zákona a pořádku. Jeho rozhodnutí ale otevírá otázky o americkém přístupu k vězeňství, lidským právům i historickým excesům, jako jsou Guantánamo či tajné „black sites“ CIA.

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu

Během festivalu Lapu Lapu Day ve Vancouveru najel třicetiletý muž úmyslně autem do davu. Zahynulo 11 lidí, desítky dalších byly zraněny. Útok, který otřásl Kanadou i světem, podle policie nebyl teroristický. Pachatel měl v minulosti duševní potíže. Experti dlouhodobě varují před nebezpečnou kombinací psychických poruch a ideologické nenávisti.

Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?

Napětí mezi Indií a Pákistánem eskaluje a hrozba ozbrojeného konfliktu je reálná. Obě jaderné mocnosti mají dohromady přes 340 hlavic. Studie varují, že jaderná válka by mohla způsobit až 125 milionů úmrtí okamžitě a nepřímo ohrozit životy až 2 miliard lidí po celém světě.

Pronásledování odpůrců, návrat detektorů lži, citování předních nacistů. Amerika se za Trumpa mění

Zavádění polygrafů uvnitř FBI na příkaz administrativy Donalda Trumpa není obranou státu, ale symptomem hluboce znepokojivého vývoje. Místo řešení reálných hrozeb sledujeme stíhání „neloajálních“ hlasů a bezostyšné normalizování rétoriky nacistické propagandy. Spojené státy se tak pod vedením paranoidního vůdce posouvají směrem, který si donedávna nikdo netroufl veřejně hájit.

Sto dnů chaosu: Změny v Bílém domě způsobují destabilizaci a konflikt po celém světě

Poslední dubnový den odstartuje druhá stovka dnů druhého funkčního období Donalda Trumpa. Přesto se už nyní zdá, jako by u moci byl celou věčnost. Za prvních sto dnů stihl změnit americkou demokracii způsobem, na jaký jiným prezidentům nestačilo ani celé desetiletí – a to nikoli v dobrém slova smyslu.

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

Zapomeňme na Západ vs. Rusko. Globální válku může odstartovat Indie s Pákistánem

Další ozbrojený útok v horském Kašmíru, na vysoce napjatém pomezí mezi Indií a Pákistánem, znovu připomněl, jak nebezpečně tenká je hranice mezi lokálním násilím a globální katastrofou. Nenávist mezi oběma jaderně vyzbrojenými státy je natolik zakořeněná a (geo)politicky přiživovaná, že i malý incident může snadno spustit řetězec událostí, který přeroste v nejničivější konflikt 21. století.

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Papež František byl výjimečný. Věděl, kde leží skutečné problémy současného světa, míní expert

David Václavík z Ústavu religionistiky brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzoval činnost a odkaz papeže Františka, který v pondělí zemřel. „Velmi dobře si uvědomoval, kde leží skutečné problémy současného světa,“ říká.

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Hollywoodský herec, který změnil k nepoznání nejen Ameriku. Kdo skutečně byl Ronald Reagan?

Když se 20. ledna 1981 postavil Ronald Reagan na schody Kapitolu, aby složil přísahu jako 40. prezident Spojených států, Amerika nebyla v ideální kondici. Ekonomická stagnace, vysoká inflace, ztracené sebevědomí a ponížení z nesmírně nákladné, a nakonec neúspěšné války ve Vietnamu i blamáže při snaze osvobodit rukojmí na americké ambasádě v íránském Teheránu roku 1979, která stála život osm amerických vojáků. Amerika vypadala jako unavená velmoc, jejíž nejlepší dny jsou pryč.