Názory

Související články:

Kdybych měl poslouchat projevy Babišových lokajů nebo zjevů typu Zwyrtek Hamplová, vezli by mě v poutech, říká pro EZ Jan Rejžek

Pohádka o českých důchodech? Šťastný konec je stále v nedohlednu

Česká ekonomika se prý může dostat rychle na zdravé nohy bez toho, aniž by jí skutečně hrozil reálný krach. Stačit k tomu mají jen tři kroky, lze se dočíst v mediálním prostoru. Sami ale uznáte, že třeba jen otázka dlouhodobé stability českého penzijního systému je úkol, který těch kroků bude vyžadovat mnohem víc. Nebo myslíte, že ne? 

Mezi Proudy: Pro jaderné inovace tu bohužel není připravené prostředí, říká Radek Škoda

Myslíme si, že jsme energetickou krizi ustáli jenže…  Sice jsme dokázali překonat závislost na ruském plynu, ale v energetice je vítězem ten, kdo je hlavně soběstačný. Česko pro svůj energetický mix jadernou energii potřebuje, říká v rozhovoru pro podcast Mezi Proudy Radek Škoda, jaderný vědec zaměřující se na energetiku i ekonomiku jaderných elektráren a šéfe výzkumného týmu projektu Teplátor. 

Události Petra Nutila: Stíhaný Trump, těhotná ShopaholicAdel a neandrtálci

Donald Trump byl formálně zatčen, byla mu sdělena obžaloba a pak byl znovu propuštěn. V budově soudu strávil 57 minut. Soudce Trumpovi neudělil pokyn mlčet o jeho případu, ale varoval ho, aby nečinil žádná prohlášení, která by podněcovala k násilí. 

Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne

Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností. 

Dvacet let od pádu Bagdádu. Irácká válka zásadně ovlivnila mezinárodní vztahy, upozorňuje Jan Daniel

Před dvaceti lety, 7. dubna 2003, obsadila koaliční vojska v čele s americkým kontingentem hlavní prezidentský palác v irácké metropoli. Fakticky tím svrhla režim diktátora Saddáma Husajna a splnila jeden z klíčových cílů celé invaze do Iráku. Rychlému dobytí města výrazně napomohl i rozklad irácké armády, jejíž kvalita byla na Západě ve své době přeceňována, konstatuje Jan Daniel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Mezi Proudy s Radkem Škodou: Pro jaderné inovace tu bohužel není připravené prostředí

Jak ČR zvládla energetickou krizi? Má smysl dostavovat Dukovany? A proč se lidé bojí jaderného odpadu, i když hájí jadernou energetiku?  

Energie zlevňují, nižší by mohly být i zálohy. Má smysl si je teď upravit?

Cenové křivky energetických položek na světových komoditních burzách už nějaký ten pátek míří níž a níž. Tak jen pro představu: cena zemního plynu na Power Exchange Central Europe v Praze nyní dosáhla hodnoty 64 eur za 1 MWh, což je číslo, které trhy viděly naposledy v prosinci roku 2021. Vývoj ceny komodity na klíčových amerických burzách je podobný. A cena elektřiny má, jak se říká, vývoj jako „přes kopírák“. Na dříve zmíněné pražské komoditní burze se aktuálně jedna „megawatt hodina“ obchoduje za 161 eur. 

NATO slaví výročí vzniku vstupem Finska. Jak aliance zvládá nynější krize a výzvy?

NATO nedokáže efektivně zastrašit nepřítele tak, jako v dobách studené války. Rusko začíná dělat své kroky uváženě a agresivně a Západ neodpovídá realisticky. Jde o důsledek jakéhosi zimního spánku mezi koncem studené války a anexí Krymu. Putinovi se ustupuje více, než by se mělo.

Mezi Proudy s Janem Kuchařem: Města se vylidňují, lidé se nevrací. Jak oživit regiony?

Pohraniční regiony se stále potýkají s nevalným zájmem řešení problematiky školství, sociálního zabezpečení nebo zaměstnanosti. Města se vylidňují, mladí lidé se do regionů nevrací. V čem je zakopán pes?

Události Petra Nutila: 400 dnů války, vraždící zubařka a Kolečkův milostný trojúhelník

Milí moji, je tu další neděle a s ní souhrn toho nejpodstatnějšího, co se nejen u nás událo. Nebylo toho zrovna málo, tak pojďme rovnou na to. 

Kdo může za vysoké ceny potravin v Česku? My ne, volají všichni

Zákopovou válku musí připomínat lidem v tuzemsku „souboj“ odpovědných ministerstev s nejrůznějšími obchodníky. Vlnu pozdvižení naposledy vyvolala snaha ministra zemědělství podívat se na to, proč jsou v Česku extrémně vysoké ceny potravin, když, zjednodušeně řečeno, ve většině okolních států mají cenovky u nich výrazně nižší. Výsledkem je, protože jsme v Česku, že nikdo za nic nemůže. To ti druzí.  

Babišovo odborářské chucpe. O bundu nejde, mnohem horší je něco jiného

Víte, co je to chucpe? Jde o specifický druh drzosti, nestoudnosti či opovážlivosti, tento výraz je ještě silnější než nehoráznost. Dost často se tenhle princip ilustruje na příkladu „člověka souzeného pro vraždu svých rodičů, žádajícího soud o shovívavost, protože je sirotek.“ Jedné takové nehoráznosti jsme byli ve středu svědky.  

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Události Petra Nutila: Neuvěřitelná plodnost politika, hořící Francie a středeční extáze

Milí moji, týden se s týdnem sešel a je tu další díl souhrnu báječně absurdních událostí, které jsou ale jako vždy zcela pravdivé. 

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Mezi Proudy: Demonstrace na václavském Václaváku, inaugurace nebo korunovace a budoucnost malých politických stran

Ondřej Fér a Petr Nutil v novém dílu podcastu Mezi Proudy rozebírají, kdo stojí za demonstrací na Václavském náměstí. Má Rajchl nebo Vrábel vlastně nějakou šanci na úspěch a přestali by demonstrovat, kdyby došlo ke splnění jejich přání?

Válka na jaře paralyzovala trh, Češi přečtou i několik knih za měsíc, říká zakladatel Knihobotu

Zakladatel českého startupu Knihobot zaměřujícího se na výkup a prodej použitých knih Dominik Gazdoš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak celá společnost funguje. Od přijímání knih, přes skladování a expedici, až po expanzi firmy do zahraničí. Knihobot má totiž brzy zamířit také do Německa a Rakouska, nyní působí v České republice a na Slovensku. Startup se ale nevyhnul ani problémům. „Jaro pro nás bylo těžké, válka trh úplně paralyzovala a my jsme začali jít do červených čísel. Počítali jsme s růstem, nabrali lidi, které ale najednou nebylo z čeho platit. Navíc jsme počítali s investicí, ke které nedošlo, a najednou bylo třeba rychle přejít do zisku. Propustili jsme tedy část lidí, poškrtali výdaje na marketing, pozastavili expanzi,“ vyjmenovává Gazdoš v rozhovoru.  

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?