Názory

Související články:

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.

Události Petra Nutila: Slovensko je zase jednou na rozcestí, ale u nás se také dějí věci

Další Události Petra Nutila jsou tady. Dnes pojďme začít špatnými zprávami, totiž realitou.

Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák

Ačkoliv patří Bořek Čermák mezi mladou generaci herců, na kontě má už účinkování v několika filmech, seriálech i angažmá ve známém ostravském divadle Mír. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz ale přiznal, že původně uvažoval spíše o kariéře pilota, z níž ale z vícero důvodů sešlo.

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 

Volby v Rusku jsou celé výmysl, je to fraška, tvrdí pro EuroZprávy.cz politolog Lysek

Politolog a expert na volební chování Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč čísla spojená s prezidentskými volbami v Rusku poskytována tamním režimem nelze brát příliš vážně. „Vlastně je překvapující, že tyto volby to falšování bylo tak masivní, jako by tím chtěl světu ukázat, že mu je to jedno a schválně zanechal stopy po falšování,“ říká v rozhovoru.

Události Petra Nutila: Prezidentský díl, tentokrát s příchutí Ameriky

Milí čtenáři, pravidelné shrnutí událostí týdne, obvykle těch divných, absurdních, nebo aspoň takových, které nejdou přehlédnout, přichází tento týden se zpožděním. Za něj se vám omlouvám, nicméně bych rád dodal, že bylo způsobeno mou nepřítomností na evropském kontinentu, respektive pracovní cestou do Ameriky. Snad mi to odpustíte. I tak jsem ale zdálky pozoroval, co se v té naší zemičce (kterou, jak jsem zjistil, Američané buď znají jako Československo, nebo vůbec), vlastně dělo. Nebylo toho úplně málo, takže pojďme na to. 

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Nolan s Oppenheimerem se na důstojných a nepřekvapivých Oscarech konečně dočkal

Americké Los Angeles pohostilo 96. ročník předávání Oscarů. Dle očekávání bodoval komorní i opulentní Oppenheimer, extravagantní i humanističtí Chudáčci a mrazivá Zóna zájmu. Celý večer byl příjemnou ukázkou, jak udělat důstojný a vkusný ceremoniál, s jen občasným zadrhnutím. A nebylo k tomu potřeba ani dvojice režisérů v sombréru či nejapné okřikování oceněné, jak ukázali organizátoři Českých lvů. 

Události Petra Nutila: Bratři Mašínové filmem roku a hnůj před Strakovkou

Milí moji, je tu další týden. Další Události Petra Nutila, shrnující událostí dnů zrovna uplynulých. Tak pojďme na to. 

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Není jiná alternativa, než vítězství Ukrajiny, tedy mír za ukrajinských podmínek, říká Otakar Foltýn pro EZ

Jaké jsou možné scénáře rusko-ukrajinské války? Jaká poučení si z tohoto konfliktu může odnést naše armáda? Nejen o válce na Ukrajině, hrozbách hybridních konfliktů a vůli k odporu proti režimům, které zas jednou neví, kde mají hranice, si Petr Nutil povídal s Otakarem Foltýnem, právníkem a důstojníkem Armády České republiky, bývalým náčelníkem Vojenské policie.