GLOSA | Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Na druhou stranu je třeba brát Putinova slova opět s rezervou. Na středečním setkání s příslušníky ruského armádního letectva totiž přiznal, že Rusko vynakládá do vojenské oblasti násobně méně prostředků než Spojené státy, klíčový člen Severoatlantické aliance, jen aby zdůraznil, že Rusko se s ohledem na tento nepoměr nechystá do války s NATO. Zastavme se proto u obou částí tvrzení kremelského autoritáře.

Putin má pravdu v tom, že Rusko v post-studenoválečném období vynakládalo do vojenské oblasti mnohem menší sumy než Spojené státy. Nutno ovšem zdůraznit, že o desetinásobně nižší částce, kterou Putin zmínil, šlo hovořit před začátkem zahájením otevřené války Ruska proti Ukrajině v roce 2022. Od té doby tyto výdaje prudce vzrostly. Navzdory tomu se dlouhodobě nemohou srovnávat s analogickými výdaji na straně NATO. Nebudeme-li počítat Spojené státy, které zůstávají jasným globálním vojenským hegemonem, ruský vojenský rozpočet snadno dorovná sedmička aliančních zemí, konkrétně Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Kanada, Polsko a Španělsko.

Z tohoto úhlu pohledu je skutečně představa konvenční války s NATO pro Rusko nesmyslná. K závěru, že v takovém konfliktu by Moskva tahala za výrazně kratší konec provazu, ostatně dospěli již v osmdesátých letech sovětští komunisté. Kvantita, na kterou Sovětský svaz a následně Rusko spoléhaly, není na moderním bojišti zdaleka rozhodující. Názornou ukázkou je neschopnost ruské armády uštědřit rychlou a rozhodnou porážku výrazně slabší Ukrajině v úvodních týdnech současné války.

Už sovětští komunisté věděli, že jejich zbraně nedokážou svou kvalitou konkurovat západním konvenčním systémům. Rusko se pod Putinovým vedením pustilo do modernizace armády a zbrojního průmyslu. Jeho představitelé tak v minulých letech pravidelně a s velkou pompou prezentovali nové, doslova zázračné střely, letouny či tanky. Žádná z těchto zbraní – pokud je Rusko vůbec dokázalo smysluplně nasadit – ale nezaznamenala na Ukrajině mimořádný úspěch. Ruské armádě dělá problém poradit si s vybavením a výzbrojí, kterou ukrajinským ozbrojeným silám dodává Západ, přestože zpravidla nejde o to nejlepší, co mají země NATO ve svém arzenálu.

Pohled na ukrajinské bojiště může v tomto směru NATO naplňovat optimismem. Rusko žádné zázračné konvenční zbraně nemá a těžko si představit, že výzbroj, kterou reálně disponuje, by obstála v přímé konfrontaci s moderní technikou Severoatlantické aliance. 

Opakování přízviska konvenční je v tomto směru mimořádně důležité. Nelze totiž zastírat, že Rusko zůstává jadernou velmocí. S ohledem na ničivou sílu atomových zbraní nepochybně představuje pro Západ hrozbu, navzdory svému technologickému zaostávání. Doufejme, že pokud si Putin uvědomuje, jak je konvenční válka s NATO pro Rusko nesmyslná, chápe i apokalyptický rozměr jaderného konfliktu.

Ve světle uvedeného by bylo uklidňující vnímat druhou část Putinova tvrzení – tedy že Rusko neplánuje zaútočit na země Severoatlantické aliance – jako potvrzení toho, že členství v NATO zajišťuje absolutní bezpečnost. S ohledem na historii výroků ruských předáků, včetně samotného Putina, které se ukázaly jako naprosto lživé, však nemohou mít ani jeho aktuální slova kýženou váhu. Mít za souseda agresivní mocnost, která nedodržuje platné smlouvy a k dosažení svých cílů neváhá použít vojenskou sílu, bude vždy rizikem, na něž je třeba adekvátně reagovat. Skutečný poměr sil ovšem nedává důvod k panice, pakliže si klíčoví ruští činitelé zachovají alespoň zbytky pudu sebezáchovy.

Autor je historik.

Související

Bill Clinton na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024) Glosa

Události Petra Nutila: Prezidentský díl, tentokrát s příchutí Ameriky

Milí čtenáři, pravidelné shrnutí událostí týdne, obvykle těch divných, absurdních, nebo aspoň takových, které nejdou přehlédnout, přichází tento týden se zpožděním. Za něj se vám omlouvám, nicméně bych rád dodal, že bylo způsobeno mou nepřítomností na evropském kontinentu, respektive pracovní cestou do Ameriky. Snad mi to odpustíte. I tak jsem ale zdálky pozoroval, co se v té naší zemičce (kterou, jak jsem zjistil, Američané buď znají jako Československo, nebo vůbec), vlastně dělo. Nebylo toho úplně málo, takže pojďme na to. 

Více souvisejících

glosa Vladimír Putin Rusko NATO Ruská armáda válka na Ukrajině Ukrajina Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 27 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

StarDance odhalila jména pěti mužských účastníků třinácté řady.

StarDance 2024 je kompletní. Tančit budou také herci Blažek a Hes

Jména všech deseti účastníků podzimní třinácté řady StarDance jsou známá. Česká televize ve středu na sociálních sítích odhalila jména pěti mužů, kteří se objeví na parketu. Už v pondělí prozradila, jaké slavné ženy budou usilovat o titul královny tanečního parketu. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán musí být zastaven, než bude pozdě. Izrael spustil po víkendovém útoku ofenzívu, zatím jen politickou

Izrael spustil po víkendovém íránském útoku také "politickou ofenzívu" proti islámské republice. Uvedl to v úterý izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy