Názory

Související články:

Peklo kvůli elektromobilitě: V Česku pořád neumíme dělat věci dobře

Události Petra Nutila: Dva roky ruské války proti Ukrajině a podvodník Bendig

Zas další týden uplynul a jsou tu další souhrnné zprávy z právě končícího týdne, shrnuté v pravidelných Událostech Petra Nutila. Tak pojďme na to. 

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

Události Petra Nutila: Smrt Alexeje Navalného, nevinný Babiš a zázrak v akváriu

Milí moji, je tu další týden a s ním I další vydání Událostí Petra Nutila, které shrnují to podstatné z uplynulého týdne! Tak pojďme na to. 

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko

Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem. 

Události Petra Nutila: Rok Petra Pavla, znovuzvolený Babiš a Debaty bez cenzury

Máme za sebou rok od chvíle, kdy se prezidentem stal Petr Pavel. Přes některá drobná škobrtnutí se dá s jistotou říct jedno – Petr Pavel naplnil očekávání pozitivní změny v nejvyšším úřadě, vrátil na Hrad důstojnost, slušnost a hodnotovou politiku. A to je přesně to, co po desetiletém kralování Miloše Zemana tahle země potřebovala jako sůl.  

Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli. 

Sociální sítě jsou ideální pro ovlivňování populace, říká Číhalík. Vysvětluje, proč mazání komentářů není cenzura

Sociální sítě představují při šíření hoaxů značné nebezpečí. Nahrává tomu jak pocit anonymity na internetu, tak i nepřehlednost v online prostoru a nečinnost sociálních platforem, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník na dezinformace, předseda spolku NELEŽ a country manažer startupu TrollWall pro Českou republiku Roman Číhalík.

Varování: Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři jaderné bloky. To je až o tři řády dražší věc

Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.

Události Petra Nutila: Bída české politiky, bakterie Babiš, Fidel Okamura a Soukup v ringu

Milí moji čtenáři, je tu další vydání Událostí Petra Nutila! Asi jste si všimli, že minulý týden pravidelný souhrn nevyšel, za což se ctěnému čtenářstvu omlouvám a rád bych na vysvětlenou dodal, že tento výpadek byl zapříčiněn mým výpadkem do Německa, a to sice pracovním. Tak pojďme na to.  

Pokud Ukrajina padne jako první, začnou guerillové boje. Mírová jednání jsou zatím nereálná, říká expert Řepa pro EZ

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa v rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral možnosti mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, současnou roli OSN v mezinárodním prostoru a agresivní ruskou rétoriku vůči Ukrajině i Západu. Společně jsme hovořili i o afghánském scénáři, který zmínil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Afghánský scénář se naplnit může, pokud zůstane Ukrajina zcela opuštěna a propadne se do nějakých vnitřních sporů,“ poznamenal Řepa. 

Tohle Putinovi nevyšlo: Chtěl zastrašit NATO a teď je jím obklíčen. A na východě si brousí zuby Čína

Ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině na jednoduchém základu. Vadilo mu, že se Kyjev postupně přibližoval integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před dvěma lety se rozhodl pro agresivní válku, dnes toho patrně v bezpečí krytu lituje. 

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Prohlédněte si galerii

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.

Kdo se postaví Putinovi, a proč nikdo jiný nemá šanci?

Válka proti Ukrajině ani záhadná úmrtí jeho kritiků a odpůrců nebrání Rusům v tom, aby se současným prezidentem Vladimirem Putinem sympatizovali. Je více než pravděpodobné, že se ujme prezidentského úřadu i po březnových volbách. Jeho protikandidáti jsou nevýrazní a z principu nepocházejí z opozice. 

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.