KOMENTÁŘ | Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

Co je jisté – Rusko se nestane pod Putinovým vedením demokratickou zemí a patrně nepřestane válčit na Ukrajině. Samotný základ demokracie je v rozdílech – a to nejen mezi voliči, ale také mezi lidmi, kteří se ucházejí o jejich mandát. Střídání demokraticky zvolených zástupců je to, co odlišuje demokracii od jiných režimů. Jelikož si Putin chce uzmout dalších šest, respektive dvanáct let, tak o demokracii nemůže být řeč.

Ukončí ale Putin válku na Ukrajině? Dle dosavadního vývoje se to nezdá jako pravděpodobný scénář. Kyjev se bude bránit ještě hodně dlouho a není ani jisté, co vše vydrží Rusko samotné. Stejně dobře jako ruská ekonomika se může rozpadnout i samotná Putinova moc – což je pro Rusko paradoxně černý scénář. 

Mocenské vakuum v Kremlu by znamenalo ohrožení nejen pro stabilitu a suverenitu Ruské federace, ale i pro svět samotný. Dosavadní koncentrace moci okolo Putina a jeho věrných znamená, že je armáda pod pevnou autoritativní kontrolou – včetně jaderných zbraní. 

Kam tedy Rusko pod vedením Putina bude v příštích šesti letech směřovat? Demokracie ani mír nejsou možností. Všechno nasvědčuje tomu, že se Kreml bude nadále pokoušet ovlivňovat politiku nejen okolních zemí, ale i těch menších přímo v srdci Evropské unie, a to v čele s Českou republikou a Slovenskem. Bude více než vhodné se na scénář pokračovací hybridní války připravit – a stejně tak připravit i obranné kapacity NATO pro případ ozbrojené konfrontace, kterou Putin čím dál častěji vyhrožuje. 

Bude tedy pokračovat přímé ohrožení soudržnosti Evropské unie a severoatlantických spojenců? Nevyhnutelně. Putin nezmění svou zahraniční politiku ze dne na den. A pokud ji někdy změní, tak rozhodně nebude vstřícnější. Z EU a NATO už si udělal velice mocné nepřátele a žádné urovnání vztahů určitě v plánu pro další dekádu není. A Putinův pocit ohrožení jistě nepřichází pouze ze Západu. Moc dobře si uvědomuje, že si Čína brousí zuby na posílení vlivu na Dálném východě – tedy tam, kde se rozkládá většina ruského území. 

Do karet stárnoucího ruského prezidenta nehraje ani fakt, že se řada zemí chce od vlivu Moskvy oprostit. Ukrajinou počínaje, Kazachstánem a Arménií konče. Zbyl mu snad jediný skutečně věrný spojenec – Bělorusko, které v Evropě má jen extrémně slabý vliv. Během dalších šesti až dvanácti let se totiž může velice pravděpodobně stát, že Evropská unie bude bohatší o Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. Stejně tak Severoatlantická aliance.

Tím pádem můžeme odtušit, že politická mapa Evropy i světa bude po éře Vladimira Putina úplně jiná. Paradoxně se stane přesně to, proti čemu celou dobu bojoval a neváhal rozpoutávat války s pověstnou genocidní povahou.

Odchod Vladimira Putina do důchodu, ať už za šest nebo dvanáct let, nechá na světových mapách Ruskou federaci jako sirotka. Málokdo s ní bude chtít mít něco společného a elity uvnitř země se v nejlepším případě porvou o moc přímo v Kremlu. V tom horším případě zatáhnou do války celý svět. A to jen pro vlastní obohacení a moc. 

Související

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 
NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Více souvisejících

komentář Vladimír Putin Rusko volby v Rusku válka na Ukrajině Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 

Aktualizováno včera

Sjezd ODS v Ostravě Prohlédněte si galerii

Sjezd ODS: Fiala obhájil post předsedy strany, Stanjura je prvním místopředsedou

Politolog Petr Fiala byl dnes zvolen do čela ODS již pošesté. Devětapadesátiletý premiér získal podporu 80 procent delegátů ostravského kongresu, aniž by měl protikandidáta. Považuje svůj mandát za silný a plánuje s ním příští rok obhájit pozici ODS v čele vládních stran během sněmovních voleb. 

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Čína zvyšuje prodej strojů Rusku. To z nich vyrábí zbraně

Čína zvýšila prodej obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších technologií Rusku, které Moskva následně využívá k výrobě raket, tanků, letadel a dalších zbraní, aby je použila ve válce proti Ukrajině, uvedly Spojené státy ve své hodnotící zprávě.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura zůstavá nadále předsedou opozičního hnutí SPD

Tomio Okamura zůstane nadále předsedou opozičního hnutí SPD poté, co na celostátní konferenci získal 195 hlasů z 216 odevzdaných hlasů. Neměl žádného protikandidáta. Tuto informaci oznámil šéf volební komise Tomáš Doležal na konferenci. Delegáti budou ještě volit zbývající čtyři členy předsednictva, a výsledky budou oznámeny před 17:00.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Útočník ubodal v Sydney pět lidí. Podle policie mohlo jít o terorismus

Po dnešním útoku nožem v obchodním domě v Sydney zahynulo pět lidí. Několik dalších osob, včetně malého dítěte, utrpělo zranění. Útočník jednal sám a je po smrti. Australská policie, která informovala o této události agenturu Reuters, uvedla, že na místě nenalezla žádné důkazy o motivaci útočníka, ale nevyloučila možnost terorismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy