KOMENTÁŘ | Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Těsně předtím, než invazní síly překročily ukrajinsko-ruské hranice, ruský prezident Vladimir Putin pronesl nechvalně známý projev. „Lidové republiky Donbasu požádaly Rusko o pomoc… Rozhodl jsem se spustit speciální vojenskou operaci. Zaměří se na ochranu lidí, kteří byli šikanováni a terčem genocidy kyjevského režimu po osm let. Kvůli tomu budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny,“ prohlásil zřejmě už ve chvíli, kdy se rozhýbaly pásy prvních ruských tanků připravených blízko hranic. 

Vladimir Putin se rozhodl založit válku na nepravdě a ničím neospravedlnitelné agresi. Již dva roky nejen před vlastním lidem obhajuje invazi proti Ukrajině pomocí zkreslování historie a hledání neexistujícího nepřítele. Během svého tažení na západ několikrát změnil rétoriku – od „denacifikace a demilitarizace“ postoupil k ochraně samotné existence Ruska a jeho vlastních hranic, které jsou – dle jeho slov – ohrožené západním expansionismem. 

Na které momenty nesmíme zapomenout?

Hned během prvních hodin války vznikala dnes snad až kultovní videa, když se například reportér ptal ukrajinského bojovníka: „Kdy očekáváte, že budou Rusové v centru Kyjeva?“ Na což voják odvětil jednoduše „nikdy“. Již první hodiny ukázaly odhodlání Ukrajinců, které v nikterak menší míře můžeme sledovat i o dva roky později. 

Řada reportáží ukazovala, jak se ruské obrněné vozy dostávaly do ukrajinské metropole. V Kyjevě rovněž operovaly ruské speciální jednotky. Ačkoliv tehdy hrozila prezidentovi Volodymyru Zelenskému smrt, rozhodl se i s rodinou zůstat. „Chápal, že kdybychom opustili Kyjev, vystresovalo by to obránce Ukrajiny. Přemýšlí jako hlava národa,“ prohlásil tehdejší poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle serveru NPR. 

Zelenskyj během dalších dnů poslal Ukrajincům hned několik vzkazů přímo z centra Kyjeva. „Všichni jsme tady, naši vojáci jsou tady… bráníme naši nezávislost,“ zveřejnil ve videu na Twitteru jen několik dní po začátku invaze. 

Během dvou let se válka na ukrajinském území změnila. Zatímco Kreml plánoval velice rychlý pád zdejší vlády, Ukrajinci se nevzdávali a původní „blitzkrieg“ postupně odrazili. Eventuelně se v září odhodlali k protiofenzívě a Rusy z velké části území vytlačili. Především z okolí Kyjeva, Charkova, Černihivu, pravého břehu Dněpru a částí Doněcké a Luhanské oblasti.

Právě tehdy došlo na osvobození jediného ruskými vojsky obsazeného velkého oblastního města – Chersonu. Současná situace ale nutí místní obyvatele schovávat se do krytů. Znovu postupující Rusové město opět ostřelují děly. „Zvládli jsme utéct z postele a schovat se. Rusové chtějí ať Cherson opustíme a utečeme, srovnat město se zemí,“ uvedl jeden z místních na dotaz americké stanice CNN. „Prostě si vezmou náměstí a pálí tam, pak znovu. Nikdy to nemůžete odhadnout,“ pokračoval. 

Od té doby se ale frontová linie příliš nepohnula. Ukrajinci se sice pokusili o protiofenzívu i v uplynulém roce 2023, nebyla ale úspěšná, a dokonce se dočkala značné kritiky i z řad spojenců. „Plivete do tváří vojáků,“ uvedl loni v srpnu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba s tím, že kritici mají „sklapnout“. 

Opomenuty by neměly být ani nejbrutálnější bitvy celé války, jejichž prozatímními vítězi zůstávají Rusové – Bachmut a Avdijivka. Druhé jmenované město Ukrajinci opustili sotva před týdnem. Oba střety se vyznačují ohromným množstvím obětí na obou stranách. Konkrétní čísla nejsou nezávisle ověřitelná, ale patrně se pohybují v desítkách tisíc. A nejde pouze o vojenské oběti. 

Jedno je zcela jisté – válka ani zdaleka neskončila a patrně se potáhne ještě několik let. Zatímco svižný postup Ukrajinců z podzimu 2022 sliboval možný brzký konec války, ruští okupanti se poučili z původních chyb. Nyní je každý metr osvobozeného území vykoupen daleko větším utrpením jak na straně vojáků, tak civilistů.