Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Těsně předtím, než invazní síly překročily ukrajinsko-ruské hranice, ruský prezident Vladimir Putin pronesl nechvalně známý projev. „Lidové republiky Donbasu požádaly Rusko o pomoc… Rozhodl jsem se spustit speciální vojenskou operaci. Zaměří se na ochranu lidí, kteří byli šikanováni a terčem genocidy kyjevského režimu po osm let. Kvůli tomu budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny,“ prohlásil zřejmě už ve chvíli, kdy se rozhýbaly pásy prvních ruských tanků připravených blízko hranic.
Vladimir Putin se rozhodl založit válku na nepravdě a ničím neospravedlnitelné agresi. Již dva roky nejen před vlastním lidem obhajuje invazi proti Ukrajině pomocí zkreslování historie a hledání neexistujícího nepřítele. Během svého tažení na západ několikrát změnil rétoriku – od „denacifikace a demilitarizace“ postoupil k ochraně samotné existence Ruska a jeho vlastních hranic, které jsou – dle jeho slov – ohrožené západním expansionismem.
Na které momenty nesmíme zapomenout?
Hned během prvních hodin války vznikala dnes snad až kultovní videa, když se například reportér ptal ukrajinského bojovníka: „Kdy očekáváte, že budou Rusové v centru Kyjeva?“ Na což voják odvětil jednoduše „nikdy“. Již první hodiny ukázaly odhodlání Ukrajinců, které v nikterak menší míře můžeme sledovat i o dva roky později.
Řada reportáží ukazovala, jak se ruské obrněné vozy dostávaly do ukrajinské metropole. V Kyjevě rovněž operovaly ruské speciální jednotky. Ačkoliv tehdy hrozila prezidentovi Volodymyru Zelenskému smrt, rozhodl se i s rodinou zůstat. „Chápal, že kdybychom opustili Kyjev, vystresovalo by to obránce Ukrajiny. Přemýšlí jako hlava národa,“ prohlásil tehdejší poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle serveru NPR.
Zelenskyj během dalších dnů poslal Ukrajincům hned několik vzkazů přímo z centra Kyjeva. „Všichni jsme tady, naši vojáci jsou tady… bráníme naši nezávislost,“ zveřejnil ve videu na Twitteru jen několik dní po začátku invaze.
Během dvou let se válka na ukrajinském území změnila. Zatímco Kreml plánoval velice rychlý pád zdejší vlády, Ukrajinci se nevzdávali a původní „blitzkrieg“ postupně odrazili. Eventuelně se v září odhodlali k protiofenzívě a Rusy z velké části území vytlačili. Především z okolí Kyjeva, Charkova, Černihivu, pravého břehu Dněpru a částí Doněcké a Luhanské oblasti.
Právě tehdy došlo na osvobození jediného ruskými vojsky obsazeného velkého oblastního města – Chersonu. Současná situace ale nutí místní obyvatele schovávat se do krytů. Znovu postupující Rusové město opět ostřelují děly. „Zvládli jsme utéct z postele a schovat se. Rusové chtějí ať Cherson opustíme a utečeme, srovnat město se zemí,“ uvedl jeden z místních na dotaz americké stanice CNN. „Prostě si vezmou náměstí a pálí tam, pak znovu. Nikdy to nemůžete odhadnout,“ pokračoval.
Od té doby se ale frontová linie příliš nepohnula. Ukrajinci se sice pokusili o protiofenzívu i v uplynulém roce 2023, nebyla ale úspěšná, a dokonce se dočkala značné kritiky i z řad spojenců. „Plivete do tváří vojáků,“ uvedl loni v srpnu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba s tím, že kritici mají „sklapnout“.
Opomenuty by neměly být ani nejbrutálnější bitvy celé války, jejichž prozatímními vítězi zůstávají Rusové – Bachmut a Avdijivka. Druhé jmenované město Ukrajinci opustili sotva před týdnem. Oba střety se vyznačují ohromným množstvím obětí na obou stranách. Konkrétní čísla nejsou nezávisle ověřitelná, ale patrně se pohybují v desítkách tisíc. A nejde pouze o vojenské oběti.
Jedno je zcela jisté – válka ani zdaleka neskončila a patrně se potáhne ještě několik let. Zatímco svižný postup Ukrajinců z podzimu 2022 sliboval možný brzký konec války, ruští okupanti se poučili z původních chyb. Nyní je každý metr osvobozeného území vykoupen daleko větším utrpením jak na straně vojáků, tak civilistů.
Související
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
komentář , válka na Ukrajině , Ukrajina , Armáda Ukrajina , Ruská armáda , Rusko , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
včera
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
včera
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
včera
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
včera
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
včera
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
včera
EuroZprávy.cz přejí svým čtenářům příjemné prožití vánočních svátků
včera
Počasí bude o blížícím se víkendu typicky zimní
23. prosince 2024 21:33
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
23. prosince 2024 21:15
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
23. prosince 2024 19:54
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
23. prosince 2024 18:20
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
23. prosince 2024 17:15
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.
Zdroj: Libor Novák