ROZHOVOR | Není jiná alternativa, než vítězství Ukrajiny, tedy mír za ukrajinských podmínek, říká Otakar Foltýn pro EZ

Jaké jsou možné scénáře rusko-ukrajinské války? Jaká poučení si z tohoto konfliktu může odnést naše armáda? Nejen o válce na Ukrajině, hrozbách hybridních konfliktů a vůli k odporu proti režimům, které zas jednou neví, kde mají hranice, si Petr Nutil povídal s Otakarem Foltýnem, právníkem a důstojníkem Armády České republiky, bývalým náčelníkem Vojenské policie.

Otevřená válka na Ukrajině trvá už dva roky, proměněná v poměrně statický, zákopový konflikt, v němž – jak se zdá – ani jedna ze stran nemá dostatek sil na zásadní proměnu situace. Jak toto “zamrznutí” konfliktu ve fázi opotřebovávací války vnímáte a existují z něj cesty ven? 

Ruskou agresi na Ukrajině lze rozdělit do čtyř fází: První hybridní 2014-2022, ve které ruská armáda působila na ukrajinském území nepřiznaně.

Druhá fáze od 24. února 2022 byla pokusem o uštědření „strategického šoku“ Ukrajině a zcela chybně spoléhala na rychlé ukrajinské zhroucení. Výsledkem byly hluboké, z boků zcela nekryté průniky ruské armády do hloubky ukrajinského území, které Ukrajinci okusovali a odřezávali. Relativně malá hustota vojsk působících na obrovském území umožnila Ukrajincům provedení úspěšných manévrových operacích, při nichž osvobodili téměř polovinu svých okupovaných území, což můžeme nazvat fází třetí.

Následná koncentrace sil ovšem vedla k jejich nahuštění přibližně na současné linii, přičemž zejména obrovská palebná síla dělostřelectva vedla k současné čtvrté, opotřebovávací fázi. 

Cestou z ní je buď hrubá síla, kterou by se vůle a především zdroje obránce prostě snížily za kritickou úroveň umožňující vzdorovat ruské kvantitativní převaze. Ukrajinský přístup pak logicky více staví na vyšší kvalitě a inovacích. Řeč je tedy o změně operačního prostředí, kterou přináší parametricky efektivnější použití elektronického boje a dronů. Zatím ovšem Ukrajinci potřebují ustát operační iniciativu ruské armády, a to lze aktuálně jen za předpokladu navýšení objemu munice zejména pro PVO a těžké dělostřelectvo.

Přejdeme-li k samotnému počátku rusko-ukrajinské války, tedy roku 2014, kdy začala hybridní formou, nelze se nezeptat – lze si z podobně rozmazaných a nevyhlášených konfliktů vzít ponaučení? Co měl, nebo spíše mohl Západ dělat jinak, aby nedošlo k plnohodnotné válce na Ukrajině? 

Západ si měl včas uvědomit, že to, co představitelé kremelského režimu dlouhodobě tvrdili, skutečně myslí vážně. Blouznění o rozpadu SSSR jako největší tragédii 20. století nebylo z Putinových úst blouzněním, ale přáním obnovy ruského impéria. Západ si ovšem natolik nepřál konfrontaci, že ignoroval nejen poměrně jasná prohlášení, ale dokonce i zjevné agrese typu útoku na Gruzii 2008 a dokonce i okupaci Krymu a východní Ukrajiny 2014. Je to dokonalá ukázka, kam vede krásné, ale dokonale pitomé přání: chceme mír. Ve skutečnosti totiž zvyšuje agresivitu útočníka, který cítí slabost a stupňuje agresivitu. To, co zastaví agresora, je to samé, co jej zastavilo vždy předtím. Vůle se bránit a tedy efektivní odstrašení. Aby ale agresor věřil, že si nemůže dovolit zaútočit, musíme tomu věřit především my sami.

Hypotetické scénáře konce války na Ukrajině obvykle mluví o třech možnostech – výhře Ukrajiny, její prohře, či stanovení demarkační linie, čili defacto korejský scénář. Pokud byste si mohl dovolit pravděpodobný odhad, jak celý konflikt dříve či později skončí, jaký z nich by to byl? 

Pochopitelně ten první. Jestli nejsme úplní hlupáci a nechceme mít agresívní kremelský mafiánský režim na svých hranicích, neexistuje jiná alternativa, než vítězství Ukrajiny či mír za ukrajinských podmínek. V opačném případě by byla Evropa zaplavena válečnými uprchlíky a nezbytností vynaložit na zbrojení řádově víc prostředků než nyní. Vzhledem k tomu, že vítezství Ukrajiny je možné podpořit relativně malými náklady nyní, byla by idiocie to neudělat a následně platit mnohonásobně více zdrojů a především životů Evropanů.

Konflikt na Ukrajině lze vnímat i jako lekci v technologických proměnách vedení války, z nichž je nejviditelnější masivní nasazení dronů. Učí se z těchto zkušeností i Západ, respektive i česká armáda?

Samozřejmě zmíněná změna operačního prostředí je zcela zásadní a Ukrajinci nám mimo plateb za zbraně navíc předávají i neocenitelné zkušenosti, které bychom jinak na cvičištích nikdy nezískali. 

K iniciativě prezidenta Petra Pavla, jenž usiluje o nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, by se podle odhadů mohlo připojit až 15 zemí. Zcela rozumím smyslu této iniciativy, nicméně nelze nekalkulovat možná rizika takového kroku. Vidíte nějaké, ať už v hybridní či jiné formě, a je na ně Česko připraveno?

Představte si situaci z běžného života. Jdete s několika přáteli po ulici a vidíte drobnou ženu, napadenou metrákovým násilníkem. Můžete jej zpacifikovat za cenu pár vlastních oděrek, ale v zásadě bez většího rizika. Pomíjím morální povinnost pomoci slabšímu, o které snad nemusíme diskutovat. V praktické rovině ovšem navíc platí, že případným nepotrestáním útočníka se sám vystavujte hrozbě, že s pocitem beztrestnosti zítra napadne vás a udělá to v okamžiku, kdy nebudete mít žádné přátele. Kdokoliv může pomoci slabšímu a neudělá to, je zbabělec. Kdokoliv se tím navíc dostane do situace, že bude následně sám čelit agresi, je navíc nebetyčný hlupák.

S našimi historickými zkušenostmi je pro mě nepředstavitelné, že bychom zalezli do díry a nepomohli trpící Ukrajině. Představa, že se zbaběle schováme pod kámen, protože by jinak ruské zpravodajské služby mohli vyhodit do vzduchu další muniční sklad, je nedůstojná.

Před jakými dalšími výzvami česká armáda, respektive v obecnějším pohledu bezpečnost západní demokratické Evropy stojí?

Válka bude čím dál více přecházet do souboje technologií ovladatelných výhradně s pomocí výpočetní techniky. Bude se zásadně měnit podoba armád i jejich výzbroje. Brzy uvidíme řádový nárůst dronů působících v rojích a ve stále více autonomním režimu. Bude třeba více odborníků na IT, operátorů, plánovačů, hackerů ale i konstruktérů a průmyslových schopností adaptovaných na technologie, které zatím ukázaly jen malou část svého potenciálu. Ukrajinci nám platí nejen platbami za zbraně, ale i informacemi, které českou armádu udrží informovanou o nejnovějších trendech.

Pojďme od obrany vojenské k čelení hrozbám méně viditelným. Jak si vede ČR v zápase o duši národa, tedy v propagandistickém působení, jímž se dlouhodobě především Rusko snaží narušit soudržnost NATO a EU? A je například boj proti dezinformacím stran vlády veden dostatečně?

V tomto zcela zásadním ohledu si nevedeme nijak skvěle, ba ani dobře. Vlastenectví není jen mávání vlajkami při úspěchu ve sportovním zápase. Vlastenectví je především přijetí hodnot, na kterých stojí Česká republika. Svoboda, spravedlnost, důstojnost a právní stát mají cenu, i když já osobně třeba mám pocit, že v mém případě selhaly. Jsou to hodnoty, které prospívají celku a prospějí mým dětem. Fakt, že já se právě teď cítím nešťastným, není omluvou pro papouškování kremelské propagandy.

Problém je, že třicet let svobody jsme se tomuhle vůbec nevěnovali a nevysvětlovali lidem, kterými hodnotami je udržován náš stát. Pak se nemůžeme divit, že v tom spousta lidí bloudí, protože zahlcení informačního prostoru informacemi jim tu orientaci neulehčí. Boj s dezinformacemi je v tomto spíše méně důležitý. Zcela zásadní je jasné, autentické, pravdivé a především srozumitelné vysvětlení, kdo jsme, kam směřujeme a zejména co chceme. Komunikace hodnot je primárně úkolem státu.

Jsme součástí ve srovnání s Ruskem mnohonásobně ekonomicky silnější Evropské unie a zejména jsme členy nesrovnatelně vojensky silnější Severoatlantické aliance. A kremelský režim to velmi dobře ví a proto útočí na důvěru mezi spojenci, ale i prostou důvěru mezi lidmi, jejíž absence by z nás udělala snadnou kořist. Jsme neporazitelní, pakliže se neporazíme sami.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Otakar Foltýn válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda Vladimír Putin Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 15 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 3 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 3 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

včera

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

včera

včera

Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO

Česko si pořídí 14 bojových tanků Leopard 2A4, uvedlo ministerstvo obrany ve středu v tiskové zprávě. Vládu o záměru informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Úřad chce příslušnou smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH uzavřít do konce roku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy