ROZHOVOR | Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 

Při prezidentských volbách v Ruské federaci jsme mohli pozorovat některé, na Západě velice neobvyklé věci – nahlížení vojáků za plentu, útoky samotných voličů proti volebním místnostem či vylívání barvy do uren. Pro Čechy to může vypadat nenormálně, zdá se to tak ale i běžným Rusům?

Některé podobné situace jsme viděli už v minulých volbách nebo v podobném duchu v Bělorusku, které je svým režimem Rusku velmi podobné. Je těžké říct, co si ve skutečnosti myslí běžná ruská populace. Nepochybně je znát, že se ruský režim nadále radikalizuje, vliv to má jak na jeho odpůrce, tak příznivce. Volby jsou přitom součástí režimního divadla, už dopředu tak bylo jasné, že nebudou svobodné. Nelze ale vše svádět na mentalitu vládnoucí vrstvy, Putinův režim legitimizuje i odevzdanost společnosti. 

Ve veřejném prostoru můžeme často slýchat, že Rusové jsou zvyklí na to mít nad sebou pevnou autoritářskou ruku. Lze to vůbec takto zobecnit?

Lze to přinejmenším uvést do kontextu s ohledem na ruské dějiny. V Rusku vše probíhalo s velkým zpožděním. I zrušení nevolnictví přišlo až s rokem 1861 a reagovalo na předchozí velkou porážku Ruska v krymské válce. Po čase se však režim v Rusku vždy k autoritářskému či přímo totalitnímu vrátil. To ovšem neznamená, že by s tím všichni byli srozuměni. I Rusko má dlouhou tradici opozice snažící se o reformy. Hlavně mladší generace a obyvatelé velkých měst smýšlí jinak než obyvatelé na venkově. Obecně vzato je však jasné, že si Rusové nechají líbit výrazně víc, než je v evropském srovnání běžné.  

Rus rovná se občan. Dá se takto vůbec pojmenovat člověk žijící a volící v Rusku? Nestaly se z Rusů spíše Putinovy nástroje pro potvrzení vlastní moci, než aby byli normálními občany? 

Někteří obyvatelé se tak nazvat rozhodně mohou, stále mají a budou mít svůj názor a podobně jako po vyhlášení částečné mobilizace na podzim 2022 zareagoval zhruba milion mužů tím, že odešli do zahraničí a pouze část z nich se do této doby vrátila, tak také budou reagovat na další výzvy, které přijdou. Vnitřní potíže Ruska válka na Ukrajině nevyřešila, jen oddálila jejich řešení a dále je zhoršila. Z Rusů se pochopitelně stali i spoluviníci tohoto stavu, ať je jejich osobní postoj jakýkoliv. Kreml zdánlivě odvozuje svou legitimitu z voleb, ve skutečnosti ale spoléhá hlavně na represivní aparát. 

Pokud by tedy Rusové byli zvyklí na tuto pevnou ruku, lze očekávat, že touha obyčejných lidí po demokratickém zřízení bude nižší? 

Ani ne tak touha po demokracii jako schopnost všemu se přizpůsobit a zbytečně na sebe neupozorňovat. Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát. 

Vladimir Putin bude u moci minimálně dalších šest let. Jeho mandát ale může skončit až v roce 2036 – tedy až za dvanáct let, pokud se rozhodne kandidovat i roku 2030. Pokud se tedy podíváme na Rusko po Putinově éře – co vidíme?

Zemi vyčerpanou válkami, která se stala surovinovým přívěškem Číny a ztratila důvěru řady svých původních obchodních partnerů. Navíc je i nadále hrozbou pro všechny okolní země, protože opakovaně dokázala, že nectí dohody ani hranice států. O tomto jsem přesvědčený, vše ostatní by bylo jen věštění z křišťálové koule. 

Dokáže Putin skutečně lpět na moci dalších 12 let? Přece jen se ukázalo, že Rusové s ním až tolik nespokojení nejsou, zatím se ani nezdá, že by se měl odehrát nějaký palácový nebo občanský převrat. 

Lpí na moci od roku 1999, jen těžko by se jí dokázal dobrovolně vzdát. Pokud mu vydrží zdraví, rozhodně to zvládne. Výsledek takových voleb, jaké proběhly v Rusku, bych ani neoznačoval za projev stability s ohledem na hrozící drakonické tresty, příznak spokojenosti či nespokojenosti. U převratů vždy hraje roli prvek překvapení. Také se však přikláním k tomu, že v dohledné době převrat moc pravděpodobný není. Jen čas ukáže, co nakonec převládne. 

Putin je ze své pozice bezesporu extrémně důležitou osobností světové politiky, která s ní zvládne hýbat. Měl by se svět obávat jeho dalšího působení, nebo dokončí svou roli především snahou o utlačování Ukrajiny a jiných zemí v ruské sféře vlivu? 

Svět by si hlavně neměl lhát do kapsy, že se Rusko někdy změní tak, aby pro nás nepředstavovalo hrozbu. Naopak jsme na trajektorii, kdy je konfrontace bohužel nejreálnější za poslední dekády od konce studené války. Ruská sféra vlivu by správně měla vnitrostátně sahat pouze tam, kde má Rusko své hranice. 

Bude Putin tou osobou, která bude iniciovat mír na Ukrajině, ať už jakýmkoli způsobem a v jakémkoli časovém horizontu?

Jsem přesvědčen, že s výjimkou varianty nějakého naprostého zhroucení Ruska, by při dosavadním průběhu konfliktu Putin rozhodně něco takového neinicioval. Zatím to skutečně vypadá na čekání na kolaps, kdy nakonec poražený bude nucen žádat o nevýhodný mír či alespoň příměří. Dokud bude Putin prezident, nedá se očekávat nějaká velká změna. Zatím nepadl žádný skutečně realistický návrh na dlouhodobé řešení konfliktu, který by byl akceptovatelný pro obě strany a bohužel v dohledné době se to očekávat nedá.  

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Vladimír Putin Rusko volby v Rusku válka na Ukrajině historie Čína

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 46 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

StarDance odhalila jména pěti mužských účastníků třinácté řady.

StarDance 2024 je kompletní. Tančit budou také herci Blažek a Hes

Jména všech deseti účastníků podzimní třinácté řady StarDance jsou známá. Česká televize ve středu na sociálních sítích odhalila jména pěti mužů, kteří se objeví na parketu. Už v pondělí prozradila, jaké slavné ženy budou usilovat o titul královny tanečního parketu. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko zničilo elektrárnu zásobující Kyjev. Došly nám rakety, přiznal Zelenskyj

Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety. Prohlásil to v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy