ROZHOVOR | Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 

Při prezidentských volbách v Ruské federaci jsme mohli pozorovat některé, na Západě velice neobvyklé věci – nahlížení vojáků za plentu, útoky samotných voličů proti volebním místnostem či vylívání barvy do uren. Pro Čechy to může vypadat nenormálně, zdá se to tak ale i běžným Rusům?

Některé podobné situace jsme viděli už v minulých volbách nebo v podobném duchu v Bělorusku, které je svým režimem Rusku velmi podobné. Je těžké říct, co si ve skutečnosti myslí běžná ruská populace. Nepochybně je znát, že se ruský režim nadále radikalizuje, vliv to má jak na jeho odpůrce, tak příznivce. Volby jsou přitom součástí režimního divadla, už dopředu tak bylo jasné, že nebudou svobodné. Nelze ale vše svádět na mentalitu vládnoucí vrstvy, Putinův režim legitimizuje i odevzdanost společnosti. 

Ve veřejném prostoru můžeme často slýchat, že Rusové jsou zvyklí na to mít nad sebou pevnou autoritářskou ruku. Lze to vůbec takto zobecnit?

Lze to přinejmenším uvést do kontextu s ohledem na ruské dějiny. V Rusku vše probíhalo s velkým zpožděním. I zrušení nevolnictví přišlo až s rokem 1861 a reagovalo na předchozí velkou porážku Ruska v krymské válce. Po čase se však režim v Rusku vždy k autoritářskému či přímo totalitnímu vrátil. To ovšem neznamená, že by s tím všichni byli srozuměni. I Rusko má dlouhou tradici opozice snažící se o reformy. Hlavně mladší generace a obyvatelé velkých měst smýšlí jinak než obyvatelé na venkově. Obecně vzato je však jasné, že si Rusové nechají líbit výrazně víc, než je v evropském srovnání běžné.  

Rus rovná se občan. Dá se takto vůbec pojmenovat člověk žijící a volící v Rusku? Nestaly se z Rusů spíše Putinovy nástroje pro potvrzení vlastní moci, než aby byli normálními občany? 

Někteří obyvatelé se tak nazvat rozhodně mohou, stále mají a budou mít svůj názor a podobně jako po vyhlášení částečné mobilizace na podzim 2022 zareagoval zhruba milion mužů tím, že odešli do zahraničí a pouze část z nich se do této doby vrátila, tak také budou reagovat na další výzvy, které přijdou. Vnitřní potíže Ruska válka na Ukrajině nevyřešila, jen oddálila jejich řešení a dále je zhoršila. Z Rusů se pochopitelně stali i spoluviníci tohoto stavu, ať je jejich osobní postoj jakýkoliv. Kreml zdánlivě odvozuje svou legitimitu z voleb, ve skutečnosti ale spoléhá hlavně na represivní aparát. 

Pokud by tedy Rusové byli zvyklí na tuto pevnou ruku, lze očekávat, že touha obyčejných lidí po demokratickém zřízení bude nižší? 

Ani ne tak touha po demokracii jako schopnost všemu se přizpůsobit a zbytečně na sebe neupozorňovat. Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát. 

Vladimir Putin bude u moci minimálně dalších šest let. Jeho mandát ale může skončit až v roce 2036 – tedy až za dvanáct let, pokud se rozhodne kandidovat i roku 2030. Pokud se tedy podíváme na Rusko po Putinově éře – co vidíme?

Zemi vyčerpanou válkami, která se stala surovinovým přívěškem Číny a ztratila důvěru řady svých původních obchodních partnerů. Navíc je i nadále hrozbou pro všechny okolní země, protože opakovaně dokázala, že nectí dohody ani hranice států. O tomto jsem přesvědčený, vše ostatní by bylo jen věštění z křišťálové koule. 

Dokáže Putin skutečně lpět na moci dalších 12 let? Přece jen se ukázalo, že Rusové s ním až tolik nespokojení nejsou, zatím se ani nezdá, že by se měl odehrát nějaký palácový nebo občanský převrat. 

Lpí na moci od roku 1999, jen těžko by se jí dokázal dobrovolně vzdát. Pokud mu vydrží zdraví, rozhodně to zvládne. Výsledek takových voleb, jaké proběhly v Rusku, bych ani neoznačoval za projev stability s ohledem na hrozící drakonické tresty, příznak spokojenosti či nespokojenosti. U převratů vždy hraje roli prvek překvapení. Také se však přikláním k tomu, že v dohledné době převrat moc pravděpodobný není. Jen čas ukáže, co nakonec převládne. 

Putin je ze své pozice bezesporu extrémně důležitou osobností světové politiky, která s ní zvládne hýbat. Měl by se svět obávat jeho dalšího působení, nebo dokončí svou roli především snahou o utlačování Ukrajiny a jiných zemí v ruské sféře vlivu? 

Svět by si hlavně neměl lhát do kapsy, že se Rusko někdy změní tak, aby pro nás nepředstavovalo hrozbu. Naopak jsme na trajektorii, kdy je konfrontace bohužel nejreálnější za poslední dekády od konce studené války. Ruská sféra vlivu by správně měla vnitrostátně sahat pouze tam, kde má Rusko své hranice. 

Bude Putin tou osobou, která bude iniciovat mír na Ukrajině, ať už jakýmkoli způsobem a v jakémkoli časovém horizontu?

Jsem přesvědčen, že s výjimkou varianty nějakého naprostého zhroucení Ruska, by při dosavadním průběhu konfliktu Putin rozhodně něco takového neinicioval. Zatím to skutečně vypadá na čekání na kolaps, kdy nakonec poražený bude nucen žádat o nevýhodný mír či alespoň příměří. Dokud bude Putin prezident, nedá se očekávat nějaká velká změna. Zatím nepadl žádný skutečně realistický návrh na dlouhodobé řešení konfliktu, který by byl akceptovatelný pro obě strany a bohužel v dohledné době se to očekávat nedá.  

Související

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Vladimír Putin Rusko volby v Rusku válka na Ukrajině historie Čína

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

Napětí mezi Západem a Ruskem vstoupilo do nové fáze. Jak může Evropa zareagovat na Trumpa?

Napětí mezi Západem a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině vstoupilo do nové fáze, která může zásadně změnit transatlantické vztahy. Nedávné projevy amerického ministra obrany Petea Hegsetha a viceprezidenta JD Vance v Bruselu a na Mnichovské bezpečnostní konferenci signalizují zásadní posun ve vnímání evropské bezpečnosti ze strany Spojených států. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy