Názory

Související články:

Rok 2023 byl pro řadu Čechů finanční úspěšný. Není tu tak zle, jak haleká opozice

Prigožin, volby, Hanychová i Babišova cola. Rok 2023 aneb rok nadějí a beznadějí v kostce

Rok 2023 se chýlí ke konci a už brzy vstoupíme do nového. Vzhledem k tomu, co jsme všechno prožili v tom končícím, lze s jistou dávkou naděje oprávněně doufat, že rok 2024 by mohl být o něco snazší, jednodušší a přehlednější pro nás všechny. Uvidíme. Pojďme si ale připomenout, co všechno se nám v uplynulých dvanácti měsících povedlo prožít a přežít.  

Bytová nouze ohrožuje 1,6 milionu Čechů. Zachránit je může zákon, na který se čeká 15 let, říká radní

V České republice je dnes v bytové nouzi 154 tisíc lidí včetně 61 tisíc dětí. Dalších 1,6 milionu lidí je dle dostupných dat i kvůli energetické krizi bytovou nouzí ohroženo. Pomáhá český stát v této oblasti dostatečně? A jak tomu může pomoci připravovaný zákon o podpoře v bydlení? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptali Roberta Pisára, radního Karlovarského kraje pro oblast sociálních věcí, který více než dvacet let pracoval v sociálních službách a nyní podporuje také iniciativu Za bydlení, která nedávno odeslala Vládě ČR otevřený dopis na podporu přijetí tohoto zákona.   

Debata: 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU, migrace a aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli

Na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz dnes proběhla debata zaměřená na téma 30 let jednotného trhu EU a budoucnost EU s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Krátce poté následoval podcast zaměřený na aktuální konflikty na Ukrajině a v Izraeli. Na záznam se můžete podívat v článku.

Co udělá rok 2024 s kursem koruny, úroky hypoték, cenami nemovitostí, pohonných hmot i elektřiny?

Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurs koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?

Události Petra Nutila: Vánoce ve stínu smutku

Milí moji, jsou tu předposlední Události Petra Nutila roku 2023, rubriky, která obvykle ne zcela vážně glosuje to, co hýbe nejen touto zemí. Dnes ale budou jiné.

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 

Čtvrteční útok může být masová vražda i terorismus, může inspirovat další. Bezpečnostní expert prozradil, co v takových případech dělat

EuroZprávy.cz po včerejší tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze oslovily bezpečnostního experta Tomáše Řepu, který vyučuje na Univerzitě obrany. Stejně jako velkou část Čechů, i jeho nejhorší masová střelba v historii České republiky hluboce zasáhla a díky svému členství v aktivních zálohách české armády dokázal poskytnout i náhled na to, co v podobných situacích s aktivním střelcem uvnitř budovy dělat.

65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.

Ceny potravin a energií? Stát by měl hlavně hlídat, jestli funguje konkurence, říká ekonom Skořepa

Jak si vláda vede v boji s inflací a vysokými cenami, a jak se jí u toho daří krotit tempo zadlužování ČR? Nejen o tom si EuroZprávy.cz povídaly s Michalem Skořepou, makroekonomickým analytikem České spořitelny, členem Výboru pro rozpočtové prognózy a členem představenstva České společnosti ekonomické, kde v minulosti zastával funkci prezidenta a přednášel i na půdě Mezinárodního měnového fondu, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a dalších zahraničních institucí. V roce 2023 mu vyšla kniha  Ekonomické jednohubky – Odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí. 

Změní se tuzemská politika? Nečekejme od vlády reformy, ale snahu o udržení se

Není tajemstvím, že politika výrazně ovlivňuje životy lidí. A většina z nás dobře ví, že vždy budou existovat skupiny lidí, kterým bude na politickém systému něco vadit, asi se vždy najdou i lidé, kteří budou kritizovat každou politickou reprezentaci. A asi se vždy najdou tací, kterým bude vadit jakákoliv zmínka o tom, že existují čísla, která něco říkají.

Události Petra Nutila: Ovčáček proti Babišovi a zmatky kolem covidu

Moji milí, vítejte u dalšího vydání Událostí PN. Je před Vánocemi. Jak už jsem psal vloni, zkuste nezapomenout na to, že veškerý ten světélkující, ze všech stran povykující a obtěžující „vánoční“ teror je tu jen proto, že ve skutečnosti už neslavíme Vánoce, slavíme jakousi neurčitou simulaci bez významu, a aby nám to nebylo tak divné, všeprostupující konzum nahrazuje tu prázdnotu uřvaností.

Zlato nebo Bitcoin pod stromeček? Pro a proti investice jako vánočního dárku

Zdání klame, říká se, jenže právě nyní, jen pár dní před rozdáváním dárků u vánočního stromečku, to platí o to víc. Trápíte se možná tíživou otázkou, co byste zrovna měli pořídit jako vánoční dárek. Určitě chcete, aby to nebylo nic všedního a „měkkého“, ale ani příliš drahého. Když se člověk podívá třeba na řadu grafů vývoje investičních nástrojů, možná taky přijde nápad: Investice jako dárek. Stojí za to třeba koupit si pod stromeček nějaký ten Bitcoin nebo zlato a čekat pár měsíců na to, až se vše zhodnotí?

20 let od dopadení Saddáma Husajna. Bez pomoci místních nemusel být diktátor nalezen, míní politolog Kraus

Irácký diktátor Saddám Husajn se po svém svržení v důsledku Spojenými státy vedené vojenské invaze dokázal skrývat 9 měsíců. Před 20 lety, 13. prosince 2003, jeho útěk skončil, byl dopaden nedaleko města Tikrít. Režim Saddámovy strany Baas a její bezpečnostní aparát byly natolik prorostlé celou zemí, že jejich struktura umožnila bývalému vládci dlouho unikat zadržení, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz. Expert na Blízký východ z brněnské Masarykovy univerzity v něm dále přiblížil například to, jakou roli v Saddámově zadržení sehrálo vypsání štědré finanční odměny a pomoc místního obyvatelstva. Vysvětlil také, jaký vliv na další vývoj v Iráku mělo nejen Saddámovo zadržení, ale i následné odsouzení k trestu smrti a jeho poprava.  

90 let od smrti Antonína Švehly. Zůstal zapomenutým budovatelem československé demokracie, říká Anev

Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev. Historik působící na Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil nejen působení Švehly v čele vlády, ale také veřejnosti poměrně neznámou Švehlovu zákulisní aktivitu v roce 1933, kdy se snažil vytlačit z politiky budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který podle jeho názoru nenabízel dostatečnou ochranu Československa proti nastupujícímu nacismu. Anev se zamyslel i nad otázkou, jaká byla šance Švehly stát se Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadu.    

Události Petra Nutila: Pohřeb Karla Schwarzenberga a zavedení korespondenční volby

Milí moji, je druhá adventní neděle roku 2023 a spolu s ní jsou tu další Události Petra Nutila! 

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Budeme mít někdy konečně důchodovou reformu? Vyhlídky kvůli neschopnosti či lenosti nejsou růžové

Mezi doslova okřídlené citáty světa patří ten, který definuje charakter člověka. Pokud prý chceme poznat, jaký ten člověk je, máme mu dát moc. Žijeme ale v zemi, kde neustálé testování charakteru politiků moc nikam nevede. Takže se z toho ani nedá dobře odvodit to, jestli třeba kvůli neschopnosti či neochotě zavést změny v jednom z nejdůležitějších systému státu, totiž penzijním, jsou všichni politici líní nebo neschopní. 

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

Sněhová kalamita zavařila vedení Ligové fotbalové asociace. Zaslouženě

To, že se nejvyšší fotbalové soutěže hrají i přes Vánoce a Silvestra v Anglii či ve Španělsku, je známá věc, přeci jenom tam ale panují trochu jiné klimatické podmínky umožňující fotbal hrát. Pravda, situace, která nastala o prvním prosincovém víkendu v Česku, je v mnoha ohledech mimořádná a nemusí nastávat každý rok, přeci jenom je ale větší pravděpodobnost v tom, že v českých zeměpisných šířkách a délkách nastane takováto situace častěji.