ROZHOVOR | 65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.

Začněme okolnostmi, které Charlese de Gaullea přiměly na konci padesátých let vrátit se do politiky. Během druhé světové války se prosadil jako vůdce francouzského exilu, po osvobození země se stal předsedou prozatímní vlády, avšak v roce 1946 se z politiky stáhl, když nesouhlasil s podobou nové ústavy, takzvané čtvrté republiky, a následně ve volbách neuspěla jeho strana Sdružení francouzského lidu. Jaká bylo de Gaulleovo postavení v následujících letech, před jeho politickým comebackem?

Sdružení pro Republiku nelze považovat za neúspěšnou stranu, ostatně Charles de Gaulle jí založil až v dubnu 1947, tedy dost dlouze poté, co z politiky „odešel“. Tato strana byla považovaná – stejně jako Komunistická strana Francie – jako antisystémová, ve smyslu, že byla zásadně proti čtvrté republice. Nelze ani moc mluvit o comebacku: de Gaulle sice do dění nepromlouval, ale byl dost aktivní a až vzpoura v Alžírsku, neboli krize z 13. května 1958, ho přiměla k návratu do popředí. Tehdejší stoupenci francouzského Alžírska si vymínili jeho návrat, protože v něm viděli naději, že Francie Alžírsko neopustí. Nakonec se ale ukázalo, že de Gaulle s Alžírskem nepočítá. To vyvolalo další krizi, oficiálně označenou za puč, ačkoliv situace byla velmi podobná tomu, co vrátilo de Gaulla do Matignonu v květnu 1958. De Gaulle chtěl jiný politický systém, základní rysy páté republiky ostatně načrtl už v projevu v Bayeux v červnu 1946, a využil situaci.

Právě krize, jež eskalovala ohledně tehdy Francií kontrolovaného Alžírska usilujícího o zisk nezávislosti, bývá zmiňována jako klíčový moment, který přiměl v roce 1958 de Gaullea k návratu do politiky. Byl to podle Vás jediný faktor?  

Spíše než faktor bych to nazval okno příležitosti. Situace byla však velmi napjatá a Francii hrozila občanská válka. Nutno si uvědomit, že v povědomí Francouzů zůstal pojem alžírská krize, přičemž ta označuje primárně boj o nezávislost kolonizovaných Alžířanů. To, co se odehrálo primárně pod taktovkou francouzské armády, byl nevídaný nátlak na Paříž ve snaze zabránit jmenování premiéra Pierra Pflimlina, který by mohl Alžírsko opustit. Hlavním problémem z pohledu de Gaulla a jeho stoupenců ale byla samotná čtvrtá republika. Vnímali ji jako nestabilní a neefektivní režim, který škodí zájmům Francie, a to navzdory jasným úspěchům, jako například poválečná rekonstrukce, sjednání evropské integrace nebo příprava dekolonizace.

Jaké byly hlavní cíle, s nimiž de Gaulle v červnu 1958 nastupoval do pozice předsedy vlády a poté, co jeho strana Unie za novou republiku vyhrála listopadové volby, také do prezidentského úřadu?

Jeho de facto jediným cílem, a to dávno před volbami, které se konaly až v listopadu, byla změna režimu, což de Gaulle prosadil ústavním zákonem z 3. června 1958. Začátkem září byl představen návrh ústavy. Ten následně prošel koncem měsíce v referendu. Zarážející je rychlost, se kterou bylo vše vyřešeno; prakticky za dva a půl měsíce byla ústava hotová. Hlavní bylo, aby se vše stihlo, než se na začátku října 1958 vrátí poslanci do lavic. 

Druhotným bodem byla otázka francouzského Alžírska, od které de Gaulle v následujících dvou letech odstoupil. Nejednoznačnost v tom, jaký je primární cíl, dobře ilustruje známý – pro Francouze možná neznámější – projev de Gaulla v Alžíru 4. června, tedy den po přijetí ústavního zákona, kterým se začala demontáž čtvrté republiky, kdy před davem stoupenců francouzského Alžírska slavnostně prohlásil: „Pochopil jsem Vás.“ On pochopil, že chtějí novou republiku, oni, že on chce taky francouzské Alžírsko. Až v následujících projevech svá slova opravil. Politiku však přizpůsobil primárnímu cíli, druhotný pak zahodil.

Jaké byly hlavní rysy politického zřízení, takzvané páté republiky, který de Gaulle ve Francii zavedl? Jde o často zmiňovanou posílenou roli prezidenta, kvůli které bývá země řazena k poloprezidentským systémům? 

Otázka poloprezidentského režimu není tak jednoznačná, jak se zdá na první pohled, a nejraději bych jí vynechal. V zásadě je to režim, ve kterém je prezident zvolen přímou volbou, má významné nebo vlastní pravomoci – i když literatura toto kritérium občas vynechává – a hlavně vláda je odpovědná parlamentu, obvykle dolní sněmovně. Pojem však jako první použil zakladatel listu Le Monde, Hubert Beuve-Méry, a to již v lednu 1959, v momentu, kdy už jsme měli nejen novou ústavu, ale i nového prezidenta, tedy Charlese de Gaulla. Připomínám, že ten byl zvolen volebním sborem čítajícím přibližně 80 tisíc voličů, což pro de Gaulla mělo být dostatečné proto, aby jako prezident měl autoritu a hlavně byl nezávislí na politických stranách „řádících“ v parlamentu. Přímá volba byla zavedená až na podzim roku 1962 po jedné z největších politických krizí, které demokratická Francie poznala. 

V zásadě je ale už v principu jasné to, že v rámci páté republiky má být prezident hlavním aktérem, jak říkal Michel Debré (první premiér páté republiky, pozn. redaktora), jakýsi „svorník institucí“, který dokáže udávat směr. Logika je poměrně jednoduchá: prezident má jasnou a silnou legitimitu danou způsobem volby; obzvlášť po přijetí přímé volby, protože prezident je zvolen přímo občany v rámci jednoho jediného volebního obvodu, na rozdíl od poslanců, dnes zvolených v rámci jednoho z 577 volebních obvodů. Jakmile má zajištěnou legitimitu, logicky může užívat i silnou autoritu. Pátou republiku lze jen stěží představit ve zkratce, ale v zásadě hraje prezident republiky klíčovou roli a de facto v mnoha ohledech může vládnout. To je však závislé na jeho autoritě, ale i osobnosti, politickém kontextu a podobně. 

Co přineslo de Gaullevo prezidentství z hlediska běžných Francouzů? V jakých segmentech společnosti čerpal svou podporu a jak silná byla tato podpora během více než deseti let, které v úřadu strávil?

Tak primárně jim dal politický systém, který od roku 1789 trval nejdéle a lze jej označit za efektivní. Sám de Gaulle čerpal podporu ve všech segmentech francouzské společnosti, často i tradičně velmi protikladné. Podporu lze taky označit za jasnou, i když sám de Gaulle byl očividně zklamán tím, že neprošel v prvním kole prezidentských voleb v roce 1965, tedy první přímé volby, která se konala za páté republiky. Obvykle se poukazuje na to, že pokaždé, kdy de Gaulle organizoval referendum, spojil to s vlastním mandátem. Proto se tomu ve Francii říká referendářská otázka důvěry. Procházelo mu to do dubna 1969. 

Tím se dostáváme k tomu, že Charles de Gaulle politicky ustál i bouřlivý rok 1968 a rozsáhlé studentské demonstrace. Jaké byly hlavní příčiny jeho druhého odchodu z politiky, který přišel jen o několik měsíců později, v dubnu 1969, jak zmiňujete? Šlo primárně o odmítnutí reformy senátu a administrativní decentralizace, které nechal de Gaulle posoudit obyvatelstvo v referendu?

V roce 1968 de Gaulle ustál studentské a další demonstrace a stávky, respektive spíše je ustál tehdejší premiér Georges Pompidou, který taky vymyslel rozpuštění Národního shromáždění, dolní komory parlamentu. Volby v červnu 1968 jsou dodnes známy jako volby strachu, kdy vystrašení konzervativní voliči dali jasný mandát de Gaullově straně. O deset měsíců později si zřejmě de Gaulle chtěl ověřit podporu Francouzů, a když jí nedostal, tak dodržel slovo a odstoupil. Učinil tak ihned v noci, kdy bylo jasné, jak referendum dopadlo, a to lakonickým telegramem. De Gaulle pokaždé varoval, že negativní výsledek referenda bude brát jako znamení ztráty podpory. Tehdejší volba dvou témat – regionalizace a reformy senátu – jasně ukazovala na to, že nejde o reformu, ale o prezidenta.

Sociální a zejména studentské bouře mimo jiné ukázaly, jak prezident zestárl a že nechápe, jak se společnost během desetiletí změnila. Nutno asi taky vzít v potaz fakt, že de Gaulle o několik měsíců později, v listopadu 1970, zemřel a jeho únava mohla taky hrát svou roli.

Jak je dnes Charles de Gaulle vnímán francouzskou společností? Před časem byl v jedné z anket označen za „největšího Francouze všech dob“. Převažuje i dnes tento pozitivní obraz, nebo jsou některé aspekty jeho veřejného působení výrazněji kritizovány? 

De Gaulle je vnímán jako velikán francouzských dějin, asi hlavně kvůli jeho klíčové roli během druhé světové války. Často bývá označován jako „muž z 18. června“. Tehdy v roce 1940 četl svou první výzvu Francouzům, aby pokračovali v boji proti nacistickému Německu. Nepochybně bude vnímán pozitivně i jako zakladatel páté republiky. Ale to může být taky důvod, proč bude kritizován. Pátá republika sice nadále funguje, ale už dávno budí rozpaky, primárně právě v tom, jaký prostor dostává prezident. Jeho vládnutí, především desetileté prezidentství, je i dnes podrobeno kritice v několika směrech, zejména právě zmíněném využívání či zneužívání referenda, upozadění některých demokratických prvků či dokonce ohýbání ústavy, především během krize na podzim roku 1962. Šedesátá léta jsou však dávno zapomenutá a vnímána a priori pozitivně, což je fenomén, který není pouze francouzský.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Michel Perottino Charles de Gaulle Francie historie Alžírsko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 11 minutami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 49 minutami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 4 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy