ROZHOVOR | Čtvrteční útok může být masová vražda i terorismus, může inspirovat další. Bezpečnostní expert prozradil, co v takových případech dělat

EuroZprávy.cz po včerejší tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze oslovily bezpečnostního experta Tomáše Řepu, který vyučuje na Univerzitě obrany. Stejně jako velkou část Čechů, i jeho nejhorší masová střelba v historii České republiky hluboce zasáhla a díky svému členství v aktivních zálohách české armády dokázal poskytnout i náhled na to, co v podobných situacích s aktivním střelcem uvnitř budovy dělat.

Jak vnímáte fakt, že se nejhorší masová střelba v historii České republiky odehrála na půdě Univerzity Karlovy?

Velmi negativně, právě vysoké školy by měly být místem, kde lidé získávají důležité vědomosti, stávají se osobnostmi. Rozhodně ne místem, kde mohou přijít o život při tak hrůzném činu. Ať by však podobný útok proběhl kdekoliv, je bezprecedentní a českou společnost nepochybně nějak ovlivní. Jak a v jakých oblastech však poznáme až s odstupem času, jakmile vlna šoku pomine.

Byla podle vás reakce policie dostatečně rychlá? Pokud je mi dobře známo, nemohl zasáhnou ani policejní ostřelovač a střelec se ze světa nakonec sprovodil sám.

Podle všech dostupných informací rozhodně ano, policie odvedla profesionální práci. Právě i to, že střelec nakonec odešel na místo na ochozu, kde se sice dál snažil pokračovat ve střelbě, ale už neměl tak dobrou pozici, signalizuje, že ve střelbě nemohl pokračovat přímo v budově, kterou už obsadili a evakuovali policisté. Samozřejmě na výsledné zhodnocení akce si ještě také budeme muset počkat.

Vrah při střelbě využil dlouhou střelnou zbraň. Jak složité je se k takové zbrani v současné době dostat? Značí fakt, že ji mohl využít takovýto člověk, že trh se zbraněmi není pod dostatečnou kontrolou?

Začnu vaší druhou otázkou, naše zákony o zbraních a střelivu jsou jedny z nejpřísnějších v celoevropském i celosvětovém měřítku, tam bych určitě příčinu tragédie nehledal. Trh se zbraněmi pod dostatečnou kontrolou dle mého názoru je. Střelec údajně měl odcizit zbraně svému příbuznému. Věřím, že i zde se dozvíme, jak to tedy bylo. Pokud by tomu tak bylo a ten příbuzný neudělal to, co měl proto, aby se zbraně nedostaly do rukou někoho nepovolaného, může za to být trestně stíhán.

Jinak pořídit si dlouhou střelnou zbraň v příslušné kategorii chce kromě příslušného finančního obnosu zbrojní průkaz, který není snadné získat a policejní povolení. Dostat se ke zbrani a držet ji nelegálně, je pochopitelně také možné, ale nemyslím si, že v této zemi na rozdíl od mnoha jiných míst světa úplně snadné.

Kromě vyučování na Univerzitě obrany fungujete také jako člen aktivních záloh české armády. Co byste doporučil lidem, pokud se vyskytnou v ohrožení aktivním střelcem v uzavřených prostorách?

Je to těžké a ideální recept neexistuje, ale v první řadě zachovat klid, pokud není možnost útěku pokusit se skrýt ať nejsou v přímém ohrožení. Případně pak předstírat mrtvého. Pokud to není možné a útočník je v bezprostřední blízkosti a ví o vás, postavit se na odpor, pak stejně ani není jiná možnost než zkusit přežít za jakoukoliv cenu.

Doporučené články

Myslím si, že příklad masových vrahů typu Breivika v roce 2011 v Norsku ukazuje i to, že pokud se někdo rozhodně provést tak strašný čin a dlouhodobě se na něj připravuje, nejčastěji už se s ním stejně nedá vyjednávat. Častokrát útočník v obklíčení ozbrojenými složkami volí sebevraždu jako v tom nynějším českém případě, byť přesnou příčinu smrti stanoví až pitva a patrně byl stejně policisty zasažen. Breivik se naopak nakonec norským speciálním silám nezraněn vzdal. Je velmi nepříjemné sledovat podobné záběry z centra Prahy, je to bezprecedentní.

Může být tato tragédie kvalifikovaná jako teroristický čin, nebo masová vražda? Co musí násilný čin splňovat, aby se dal označit za teroristický?

Myslím, že klidně obojí. I masová vražda totiž může být teroristický čin. Co se týká definice, tak terorismus bývá nejčastěji popisován jako plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Za masového vraha pak, dle dostupných definic, lze pokládat vraha, který na jednom daném místě a v daném čase během jednoho vraždícího útoku usmrtí čtyři a více obětí. Myslím si, že v tomto bude jasno poměrně brzy, protože se nejspíše dozvíme, o co pachateli tohoto příšerného činu šlo a následně bude zjevné, jak se dá tento útok kvalifikovat. Ať už však bude kvalifikace jakákoliv, životy už to nikomu bohužel nevrátí.

Myslíte, že bude na místě, aby byly nejen vysoké školy lépe střeženy?

Myslím si, že nějaká opatření se jistě zavedou. Ať už to budou detektory při vstupech do podobných zařízení nebo například nějaká forma silnější ostrahy a častější kontroly. Zvláště velké instituce navštěvované mnoha studenty si takové řešení mohou dovolit a jen připomenu, že veřejné vysoké školy mají výraznou autonomii i v tom, jak nakládat s částí prostředků, které mají k dispozici.

Hrozí, že se někdo tímto šíleným řáděním nechá inspirovat?

Sám útočník podle informací z médií uváděl, že se inspirovat nechal a je možné, že jeho čin bude inspirací zase pro jiné. Věřím, že všichni bychom si přáli, aby tomu tak nebylo, ale bohužel i tento scénář je možný.

Související

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Policie už ví, jak měla žádat operátora o lokalizaci střelce na FF UK

Vrchní státní zastupitelství sice nedávno potvrdilo pravomocné odložení případu loňské tragické střelby v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale stále se objevují nové informace. Policie se například snaží zjistit, proč se jí nepodařilo lokalizovat pachatele s pomocí mobilního operátora.

Více souvisejících

střelba na pražské FF UK (21.12.2023) Tomáš Řepa rozhovor

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 21 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 45 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 4 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy