ANALÝZA | Kdo nahradí Čaputovou? Ve hře jsou diplomaté, politici i absolvent školy života

Čaputová boj o obhájení tohoto postu vzdala, a tak ji již s naprostou jistotou nahradí jiný lídr. Své rozhodnutí už loni v červnu odůvodnila tím, že nemá dost sil. „Prosím, neberte mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz, že slušnost nemůže uspět. Je možné vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem,“ podotkla tehdy na tiskové konferenci.

Nový prezident bude muset předvést politické umění v mnoha oblastech. Slovensko je rozdělené a podobně jako zbytek Evropské unie se nachází v sevření doznívající energetické a ekonomické krize. Dlouhá politická krize a časté proměňování vlád skončily loni na podzim znovuzvolením Roberta Fica (Smer-SD) na post premiéra. Ten se mimo jiné staví proti činnosti slovenské opozice v evropských institucích. „Opozice jde znovu tou cestou, protože ví, že nás neumí porazit ani programově, ani svojí odborností a profesionalitou, tak se rozhodla, že půjde cestou likvidace veřejných financí, ekonomického terorismu na půdě EU,“ prohlašoval v prosinci s tím, že se jeho soupeři údajně snaží připravit Slovensko o prostředky z eurofondů. 

Prezident Slovenska ale rozhodně nepovede stabilní zemi – slovenské informační i politické prostředí je prorostlé nejistotou a vedle ní i proruskou a protizápadní propagandou. Vnitřní tlaky mohou dovést Slovensko až k vážným debatám o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dezinformační scéna ale nesílí pouze na Slovensku, jde o celoevropské téma. Například podle české eurokomisařky Věry Jourové Evropa čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu a hlavním prostorem pro šíření dezinformací jsou velké internetové platformy.

Jak se kandidát dostane do volebního klání?

Prezidenta volí slovenští občané v přímé volbě na pětileté funkční období. Podle ústavy musí kandidáta navrhnout nejméně 15 poslanců anebo 15 tisíc občanů prostřednictvím petice. Návrhy se odevzdávají předsedovi parlamentu nejpozději do 21 dnů od vyhlášení voleb.

Ivan Korčok

Jedním z nejvážnějších kandidátů je bývalý slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivan Korčok, rodák z Banské Bystrice. Na tomto působil ve vládních kabinetech Igora Matoviče a Eduarda Hegera, přesněji v letech 2020-2022. Rovněž byl velvyslancem Slovenska ve Spojených státech či Německu a stálým představitelem své země při Evropské unii. 

Směřování jeho politiky se dá popsat jako proevropské. Získal dokonce i podporu současné prezidentky Čaputové. 

Peter Pellegrini

Šéf slovenské vládní strany Hlas-SD Pellegrini dosud svou kandidaturu na prezidenta země neoznámil, ve veřejném prostoru se s ním ale už spíše počítá. „Rozhodnutí ani u mě, ani ve straně Hlas-SD nepadlo,“ uvedl. Zajímavostí je, že coby předseda slovenského parlamentu to byl právě on, kdo prezidentské volby vyhlásil. 

Pellegrini má kandidaturu oficiálně oznámit 19. ledna v Banské Bystrici. „Pokud se stanu prezidentem, udělám vše pro to, abych dodržel literu zákona, že prezident má být nestranický,“ prohlásil na pondělní tiskové konferenci. 

Listopadové průzkumy ukázaly, že právě Pellegrini je v prezidentských volbách favoritem. Měl by podporu 40 procent respondentů, druhého Ivana Korčoka by volilo přes 30 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury AKO pro televizi JOJ na vzorku 1000 lidí.

Pellegriniho strana uspěla v předčasných parlamentních volbách na konci září, se ziskem 14,7 procenta se umístila na třetím místě a společně s vítězným Smerem-SD a SNS utvořila novou slovenskou vládu, v níž je premiérem Robert Fico. Předseda Hlasu se podle koaličních dohod stal předsedou Národní rady.

Ján Kubiš

Druhý kandidát, který figuroval na postu slovenského ministra zahraničních věcí. Kubiš ho zastával za stranu Smer-SD mezi lety 2006-2009 ve vládě Roberta Fica. Jeho kariéra zde ale neskončila, rovněž působil jako zvláštní představitel generálního tajemníka Organizace spojených národů a vedoucí mise OSN v Afghánistánu. Dále zastával funkci zvláštního koordinátora OSN pro Libanon a roku 2021 zvláštního vyslance OSN v Libyi. Server Aktuality.sk již minulý týden oznámil, že Kubiš má potřebných 15 tisíc podpisů a sbírá je dále.

Štefan Harabin

Bývalý slovenský ministr spravedlnosti z let 2006-2009 se účastnil už minulých prezidentských voleb, kdy skončil už v prvním kole za duem Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič. Získal 14,34 procent hlasů.

Již v minulých volbách bylo jeho jméno skloňováno i v českých médiích, údajně obdivuje a uznává bývalého premiéra Vladimira Mečiara a považuje jej za „architekta slovenské státnosti“. Je kritikem Evropské unie a zastáncem národního státu. „Je půl hodiny po dvanácté. Pan Šefčovič i paní Čaputová jsou jako dvojčata. Oba mají pozitivní přístup k migraci, ke genderové ideologii a k tvrdému jádru (Evropské unii). To znamená zánik státu,“ prohlašoval před minulými prezidentskými volbami. 

„Z normálního hospodářského spolku se stala diktatura zákazů a příkazů. EU musí sloužit nám. Jeden proud chce centralizovat a druhý proud chce zachovat EU na bázi rovnosti a výhodné spolupráce,“ pokračoval.

Kromě tvrdé kritiky Evropské unie a negativní kampaně vůči protikandidátům rovněž prohlásil, že by mělo být Rusko přijato do Severoatlantické aliance. Nepovažuje anexi Krymského poloostrova z roku 2014 za nelegální, roku 2019 navíc požadoval zrušení protiruských sankcí a chtěl zestátnit veřejnoprávní média. 

Andrej Danko

Poměrně překvapivě by mohl do volebního klání zasáhnout také kontroverzní předseda SNS Andrej Danko. Již minulý týden slovenská televize JOJ citovala jeho prohlášení, že má sesbíraných 10 tisíc podpisů a chybí mu tak už jen pět tisíc.

Podle něj má větší šanci na hlasy od voličů SNS spíše Harabin než Pellegrini. „To je to, co Pellegrini nechápe. Je příliš liberální. Já jsem mu podal přátelskou ruku. Pellegrini ji odmítl. Co bude dále, to je jeho věc. Jestli bude koaliční prezident, chceme otevřít koaliční smlouvu z hlediska pozic,“ nastínil Danko. 

Podpisy prý sbírá „pro jistotu“. „Jestli bude Pellegrini dlouho čekat, SNS sebere kandidaturu do vlastních rukou,“ doplnil Danko. 

Robert Fico

Současný slovenský premiér a jeho kandidatura je zatím spíše záležitostí dohadů. Tuto možnost nepopřel právě Andrej Danko. Podle něj SNS považuje za nejlepšího kandidáta právě Fica a pokud by byl prezidentem, „SNS by podpořila za premiéra lídra Hlasu-SD Petra Pellegriniho.“ 

Petr Kuťka

Tento kandidát se na vlastních kampaňových stránkách prezentuje coby absolvent střední školy a školy života. „Celý život jsem pracoval jako normální člověk s velmi podprůměrným platem. Momentálně jsem na úřadě práce. Na sociálních sítích jsem svůj soukromý život otevřel fanouškům a ukazuji jim 100 % z mého života. Netajím se tím, že mám rád alkohol. Většinu života jsem měl v oblibě lehké ženy, ale teď hledám tu pravou lásku a asi jsem ji i našel,“ píše. 

Minulý týden se na Instagramu pochlubil tím, že vysbíral 4210 podpisů, chybí mu tedy ještě bezmála 11 tisíc. Na Instagramu má téměř 50 tisíc sledujících, do jisté míry se tedy dá považovat za influencera.