Názory

Související články:

Exkluzivně: Taylor byl profík i fenomén, je hrdinou současné generace. Ukrajinci pro něj udělali co mohli, říká Řepa

Je správné, že firmy, které žijí jen z dotací, zkrachují, říká ke konsolidačnímu balíčku Zdechovský

Konsolidační balíček, který před několika dny představila vláda, se části společnosti nelíbí. Vystupují proti němu odboráři i některé firmy, které se obávají o své podnikání poté, co stát seškrtá dotace. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský ale toto omezení podpory státu vítá s tím, že firmy, které fungují jen na dotacích a neumí si na sebe vydělat samy, nemají na trhu co dělat. "Lidé si uvědomují, že stát šetřit musí, aby nezkrachoval, ale samozřejmě chtějí, ať se jich to vůbec nedotkne. Tak to ale bohužel nefunguje," uvedl v první části rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rusové mají pořád z čeho čerpat. Původní dynamiku ze začátku invaze už ale nezískají, hodnotí vojenský historik pro EZ

Vojenský historik Tomáš Řepa, vyučující na Univerzitě obrany v Brně, pro EuroZprávy.cz zhodnotil na základě vojenské přehlídky v Moskvě momentální situaci v ruské armádě – mimo jiné také její dislokaci po celém území. Za celou dobu se přehlídky, která proběhla přesně před týdnem, zúčastnil jediný tank T-34 a omezená vojenská posádka. „Až na výjimky jako železniční vojsko většinou nešlo o pravidelné jednotky. Jak je čím dál silněji patrné, Rusku dochází dech, ta společnost se však rozhodně ještě jen tak nezhroutí,“ popisuje v rozhovoru. Rusko podle něj má stále z čeho čerpat. 

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 

Mezi Proudy: Demokracie vítězí nad autoritářstvím a právo je klíčem ke stabilitě státu, říká advokát Ondřej Preuss

Přesto je třeba smířit se s tím, že nežijeme v ideálním světě. Krizím se v demokracii nelze vyhnout, diskuze a svár různých pohledů je její samou podstatou. I o tom si v novém díle podcastu Mezi Proudy si Petr Nutil a Ondřej Fér povídali s advokátem Ondřejem Preussem o důvěře v právní stát, hledání spravedlnosti, ale i zbytnělé legislativě a vlivu umělé inteligence na právnickou profesi.  

Události Petra Nutila: Střet Fialových slibů s realitou, korunovace a derby století

Milí moji, je tu konec už devatenáctého týdne roku 2023, je neděle a s ní samozřejmě jako vždy i nové Události Petra Nutila, alias souhrn toho buď nejpodstatnějšího, nebo nejabsurdnějšího, co uplynulé dny přinesly. Tak pojďme na to. 

Umělá inteligence změní pracovní trh. Máme se toho obávat?

Bylo by příliš laciné říkat, že když v roce 1984 vstoupil do všeobecného povědomí nejen milovníků sci-fi žánru, dnes již ikonický snímek Terminátor, myslela si většina z nás, že nějaká „umělá inteligence“ nemůže přece za „našeho“ života přemoci lidi. No, a jistě mi dáte za pravdu, že je to silné zjednodušení, ale AI, tedy Artificial Intelligence, o sobě stále intenzivněji dává vědět. O to víc, že i ikony byznysu spojeného s počítači, virtuálním prostorem či technologiemi světu říkají, že by měl v zapojování AI do svého života výrazně zvolnit. Navíc na počátku května vydaná zpráva Mezinárodního ekonomického fóra varuje před tím, že do pěti let se kvůli AI změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Máme mít strach?

Ukrajina musí získat zpět všechna území. Jiná cesta k ukončení války není, upozorňuje pro EZ šéfredaktorka Euromaidan Press

Šéfredaktorka ukrajinského serveru Euromaidan Press Alya Shandra v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, co stojí za vznikem celého projektu a jaký byl jeho původní cíl. Z úsilí o propojení Ukrajiny s okolním světem prostřednictvím anglickojazyčného zpravodajství se v posledním roce stal odhodlaný boj proti ruským okupantům. Začátek celé invaze ji velmi zasáhl. „S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova,“ vzpomíná. Teď už je zpět v ukrajinské metropoli a pracuje naplno dál.  

Škrtit státní výdaje musí nejen současní politici, ale i ti příští. Jinak bude zle

Člověk si prý rychle zvykne na všechno, říká se. Ať je to dobře, nebo špatně, dodal by jistě nejeden z nás. K úvodnímu „moudru“ mě inspiroval nedávno vyslechnutý rozhovor dvou mužů, který stál opravdu za zamyšlení. O čem se bavili? Jednoduše řečeno, že jsme jako jedinci, chce se říct obyvatelé zemí, aspoň tak nějak v té Západní Evropě, přestali spoléhat sami na sebe. Když se nedaří v podnikání nebo v práci nebo nějak vůbec, nehledáme prý řešení a východiska u sebe, ale, jednoduše řečeno, natáhneme ruku ke státu, ať nás zachrání. Taky, kdo jiný?

Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Jako Češi máme "dvě" občanství – české a evropské. Ulehčuje nám to mnoho starostí. Po Evropské unii máme možnost volného pohybu, stěhování a práce. Bez různých událostí moderní historie bychom se do své nynější pozice nedostali. Česká republika roste jako spolehlivý spojenec a partner, paradoxně nám k tomu pomohla i ruská agrese na Ukrajině – a z Kyjeva se patrně stává další silný člen západní demokratické rodiny.   

Trump před 5 lety vypověděl dohodu o íránském jaderném programu. Dosáhl opaku toho, co zamýšlel, tvrdí odborník Horčička

Dne 2. května 2018 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem oficiálně odstoupily od Společného uceleného akčního plánu (JCPOA), neboli multilaterální mezinárodní dohody, ve které se Írán zavázal omezit svůj kontroverzní jaderný program výměnou za zrušení sankčního režimu, jemuž byl vystaven. Krok pro Trumpovu administrativu představoval jednoduchou možnost, jak se vymezit proti mezinárodnímu směřování předchozího prezidenta Baracka Obamy, soudí Matouš Horčička, odborník na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil názor, že Teherán do té doby dohodu dodržoval víceméně stoprocentně a že Trumpova politika maximálního tlaku pouze posílila íránské konzervativce na úkor reformistů, přičemž tamní režim dále přiblížila Rusku a Číně. 

Události Petra Nutila: Čarodějnice, výprask pro Babiše a pranice o gymnázia

Týden se zas s týdnem sešel a máme tu jako tradičně souhrn toho podstatného, co se za týden událo nejen u nás, ale i ve světě.  

Zelenskyj je skromný a pokorný, Pavel udělal dojem, říká pro EZ zmocněnec Kopečný. Česko už se podílí na obnově Ukrajiny

Tomáš Kopečný je vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny od ledna tohoto roku. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak obnova probíhá a co z ní Česká republika bude mít. Pozitivně hodnotil také dozvuky návštěvy prezidenta republiky Petra Pavla v Dnipropetrovské oblasti, nad níž má právě ČR patronát. Poznal se i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní chemie mezi Pavlem a Zelenským podle něj funguje velice dobře a Česká republika má velice dobře nakročeno k tomu být jedním z nejdůležitějších partnerů Kyjeva.   

Mezi Proudy: ČSSD vypadla ze sněmovny v důsledku svých vlastních chyb. Snažíme se to napravit, říká Jiří Dienstbier

Není to tak dlouho, co se Jiří Dienstbier stal předsedou pražské ČSSD. Nejstarší dosud existující česká politická strana se oklepala ze strmého pádu a chce získat zpátky důvěru svých voličů. V jaké pozici je liberální levice dnes? Co zlomilo ČSSD vaz a co ji čeká v nadcházejícím období? 

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Čína se chce ve velmocenském postavení vyrovnat USA, uvítala by i další oslabení Ruska, říká expert pro EZ

Expert Jan Švec z Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů v Praze popsal, jak Čína posiluje svou pozici ve světě. Asijská velmoc se podle něj snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím ekonomické „spolupráce“, šířením propagandy, infiltrací akademické sféry nebo skrytým ovlivňováním vnitřní politiky. „Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře,“ vysvětluje.

Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to. 

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Nebuďte s tím sami, po vyslovení problému přijde úleva. Neuroložka pro EZ hovořila o dopadech šikany na děti

Jak poznáme šikanu a jaké může mít důsledky na zdraví dítěte? Nejen taková témata s námi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz probrala neuroložka se zaměřením na dětský spánek, podporu rodin, práci s emocemi a traumaty Magdalena Danielová. „Osobně si myslím, že šikana je devastující v každém věku, včetně dospělých. Kdykoliv situaci nemůžeme změnit, ztrácíme jistotu. Malé děti mají menší schopnost říkat ne a může být pro ně náročné obrátit se na učitele jako autoritu,“ upozorňuje.  

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ.