Názory

Související články:

Sníží nebo nesníží nižší DPH na potraviny jejich ceny? Neshodne se na tom ani stát

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  

Události Petra Nutila: Opouštění předvolebních slibů, Fialova alternativní fakta a prezident motorkář

Milí mojí, je tu další báječný souhrn podstatných událostí z té naší malebné zemičky za poslední týden.

Mezi Proudy: Když to stát neřeší, tak to holt musí řešit občani

Je tu nový díl podcastu Mezi Proudy, ve kterém tentokrát Petr Nutil a Ondřej Fér probírají nejen průšvih s nedostatkem míst na středních školách, ale třeba i zásadní rozdíly mezi Prahou a Berlínem, i co je skvělého na Wroclawi.  

Exkluzivně: Taylor byl profík i fenomén, je hrdinou současné generace. Ukrajinci pro něj udělali co mohli, říká Řepa

Projekt Pheonix Tactical Care, který během války na Ukrajině vycvičil v bojové medicíně tisíce ukrajinských vojáků, včera informoval o úmrtí svého zakladatele. Muž známý pod přezdívkou Taylor zemřel v neděli poté, co byl před několika týdny vážně zraněn v bojích na Donbase. Pro EuroZprávy.cz na něj vzpomíná vojenský historik Tomáš Řepa, který se s Taylorem znal přes 15 let. „Vím, že se zase našlo spousta lidí, kteří nějakou svoji frustraci, jako správní hrdinové u klávesnice, přetavili v nadávky nebo posměch. Těm bych jen vzkázal, že Taylor by z vás měl srandu. Prožil život, který měl smysl a neměl potřebu se obhajovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Je správné, že firmy, které žijí jen z dotací, zkrachují, říká ke konsolidačnímu balíčku Zdechovský

Konsolidační balíček, který před několika dny představila vláda, se části společnosti nelíbí. Vystupují proti němu odboráři i některé firmy, které se obávají o své podnikání poté, co stát seškrtá dotace. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský ale toto omezení podpory státu vítá s tím, že firmy, které fungují jen na dotacích a neumí si na sebe vydělat samy, nemají na trhu co dělat. "Lidé si uvědomují, že stát šetřit musí, aby nezkrachoval, ale samozřejmě chtějí, ať se jich to vůbec nedotkne. Tak to ale bohužel nefunguje," uvedl v první části rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Rusové mají pořád z čeho čerpat. Původní dynamiku ze začátku invaze už ale nezískají, hodnotí vojenský historik pro EZ

Vojenský historik Tomáš Řepa, vyučující na Univerzitě obrany v Brně, pro EuroZprávy.cz zhodnotil na základě vojenské přehlídky v Moskvě momentální situaci v ruské armádě – mimo jiné také její dislokaci po celém území. Za celou dobu se přehlídky, která proběhla přesně před týdnem, zúčastnil jediný tank T-34 a omezená vojenská posádka. „Až na výjimky jako železniční vojsko většinou nešlo o pravidelné jednotky. Jak je čím dál silněji patrné, Rusku dochází dech, ta společnost se však rozhodně ještě jen tak nezhroutí,“ popisuje v rozhovoru. Rusko podle něj má stále z čeho čerpat. 

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 

Mezi Proudy: Demokracie vítězí nad autoritářstvím a právo je klíčem ke stabilitě státu, říká advokát Ondřej Preuss

Přesto je třeba smířit se s tím, že nežijeme v ideálním světě. Krizím se v demokracii nelze vyhnout, diskuze a svár různých pohledů je její samou podstatou. I o tom si v novém díle podcastu Mezi Proudy si Petr Nutil a Ondřej Fér povídali s advokátem Ondřejem Preussem o důvěře v právní stát, hledání spravedlnosti, ale i zbytnělé legislativě a vlivu umělé inteligence na právnickou profesi.  

Události Petra Nutila: Střet Fialových slibů s realitou, korunovace a derby století

Milí moji, je tu konec už devatenáctého týdne roku 2023, je neděle a s ní samozřejmě jako vždy i nové Události Petra Nutila, alias souhrn toho buď nejpodstatnějšího, nebo nejabsurdnějšího, co uplynulé dny přinesly. Tak pojďme na to. 

Umělá inteligence změní pracovní trh. Máme se toho obávat?

Bylo by příliš laciné říkat, že když v roce 1984 vstoupil do všeobecného povědomí nejen milovníků sci-fi žánru, dnes již ikonický snímek Terminátor, myslela si většina z nás, že nějaká „umělá inteligence“ nemůže přece za „našeho“ života přemoci lidi. No, a jistě mi dáte za pravdu, že je to silné zjednodušení, ale AI, tedy Artificial Intelligence, o sobě stále intenzivněji dává vědět. O to víc, že i ikony byznysu spojeného s počítači, virtuálním prostorem či technologiemi světu říkají, že by měl v zapojování AI do svého života výrazně zvolnit. Navíc na počátku května vydaná zpráva Mezinárodního ekonomického fóra varuje před tím, že do pěti let se kvůli AI změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Máme mít strach?

Ukrajina musí získat zpět všechna území. Jiná cesta k ukončení války není, upozorňuje pro EZ šéfredaktorka Euromaidan Press

Šéfredaktorka ukrajinského serveru Euromaidan Press Alya Shandra v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, co stojí za vznikem celého projektu a jaký byl jeho původní cíl. Z úsilí o propojení Ukrajiny s okolním světem prostřednictvím anglickojazyčného zpravodajství se v posledním roce stal odhodlaný boj proti ruským okupantům. Začátek celé invaze ji velmi zasáhl. „S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova,“ vzpomíná. Teď už je zpět v ukrajinské metropoli a pracuje naplno dál.  

Škrtit státní výdaje musí nejen současní politici, ale i ti příští. Jinak bude zle

Člověk si prý rychle zvykne na všechno, říká se. Ať je to dobře, nebo špatně, dodal by jistě nejeden z nás. K úvodnímu „moudru“ mě inspiroval nedávno vyslechnutý rozhovor dvou mužů, který stál opravdu za zamyšlení. O čem se bavili? Jednoduše řečeno, že jsme jako jedinci, chce se říct obyvatelé zemí, aspoň tak nějak v té Západní Evropě, přestali spoléhat sami na sebe. Když se nedaří v podnikání nebo v práci nebo nějak vůbec, nehledáme prý řešení a východiska u sebe, ale, jednoduše řečeno, natáhneme ruku ke státu, ať nás zachrání. Taky, kdo jiný?

Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Jako Češi máme "dvě" občanství – české a evropské. Ulehčuje nám to mnoho starostí. Po Evropské unii máme možnost volného pohybu, stěhování a práce. Bez různých událostí moderní historie bychom se do své nynější pozice nedostali. Česká republika roste jako spolehlivý spojenec a partner, paradoxně nám k tomu pomohla i ruská agrese na Ukrajině – a z Kyjeva se patrně stává další silný člen západní demokratické rodiny.   

Trump před 5 lety vypověděl dohodu o íránském jaderném programu. Dosáhl opaku toho, co zamýšlel, tvrdí odborník Horčička

Dne 2. května 2018 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem oficiálně odstoupily od Společného uceleného akčního plánu (JCPOA), neboli multilaterální mezinárodní dohody, ve které se Írán zavázal omezit svůj kontroverzní jaderný program výměnou za zrušení sankčního režimu, jemuž byl vystaven. Krok pro Trumpovu administrativu představoval jednoduchou možnost, jak se vymezit proti mezinárodnímu směřování předchozího prezidenta Baracka Obamy, soudí Matouš Horčička, odborník na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil názor, že Teherán do té doby dohodu dodržoval víceméně stoprocentně a že Trumpova politika maximálního tlaku pouze posílila íránské konzervativce na úkor reformistů, přičemž tamní režim dále přiblížila Rusku a Číně. 

Události Petra Nutila: Čarodějnice, výprask pro Babiše a pranice o gymnázia

Týden se zas s týdnem sešel a máme tu jako tradičně souhrn toho podstatného, co se za týden událo nejen u nás, ale i ve světě.  

Zelenskyj je skromný a pokorný, Pavel udělal dojem, říká pro EZ zmocněnec Kopečný. Česko už se podílí na obnově Ukrajiny

Tomáš Kopečný je vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny od ledna tohoto roku. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak obnova probíhá a co z ní Česká republika bude mít. Pozitivně hodnotil také dozvuky návštěvy prezidenta republiky Petra Pavla v Dnipropetrovské oblasti, nad níž má právě ČR patronát. Poznal se i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Osobní chemie mezi Pavlem a Zelenským podle něj funguje velice dobře a Česká republika má velice dobře nakročeno k tomu být jedním z nejdůležitějších partnerů Kyjeva.   

Mezi Proudy: ČSSD vypadla ze sněmovny v důsledku svých vlastních chyb. Snažíme se to napravit, říká Jiří Dienstbier

Není to tak dlouho, co se Jiří Dienstbier stal předsedou pražské ČSSD. Nejstarší dosud existující česká politická strana se oklepala ze strmého pádu a chce získat zpátky důvěru svých voličů. V jaké pozici je liberální levice dnes? Co zlomilo ČSSD vaz a co ji čeká v nadcházejícím období? 

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Čína se chce ve velmocenském postavení vyrovnat USA, uvítala by i další oslabení Ruska, říká expert pro EZ

Expert Jan Švec z Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů v Praze popsal, jak Čína posiluje svou pozici ve světě. Asijská velmoc se podle něj snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím ekonomické „spolupráce“, šířením propagandy, infiltrací akademické sféry nebo skrytým ovlivňováním vnitřní politiky. „Na rozdíl od dřívějších představitelů Číny chce Si Ťin-pching učinit z Číny hybatele mezinárodního dění, který má minimálně podobně silnou pozici jako Spojené státy. Ty jsou v podstatě v tomto ohledu jediným rivalem, kterého Čína uznává, tedy ani Indii nepovažuje za relevantního soupeře,“ vysvětluje.