ROZHOVOR | 15 let po zákazu kazetová munice dál zabíjí civilisty. Expertka na humanitární právo popsala důvody

Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.      

Co bylo hlavním hnacím motorem snah zakázat použití kazetové munice? Šlo o obecnou snahu chránit civilisty před dlouhotrvajícím nebezpečím pramenícím z boje vedeného těmito prostředky, nebo vidíte nějaký konkrétní moment a zkušenost, které lze označit za klíčový impulz k cestě, na jejímž konci stálo přijetí úmluvy 28. května 2008? 

Přijetí Úmluvy bylo výsledkem takzvaného procesu z Osla, který zahájila konference v norském hlavním městě konaná v únoru 2007. Na této konferenci se téměř padesát států, včetně České republiky, vyjádřilo pro nutnost přijmout závazný instrument, který by zakázal používání, vývoj, výrobu, skladování, držení a přesuny kazetové munice. Takovým instrumentem se o téměř dva roky později, v prosince 2008, stala Úmluva o kazetové munici. Důvod, proč se státy zaměřily právě na tento typ zbraní, spočívá v dopadech jejich použití na civilní obyvatelstvo – ať už v důsledku nerozlišujících účinků těchto zbraní, nebo v důsledku poměrně velkého množství nevybuchlých kusů, jež zůstávají v oblastech konfliktů.  

Jak obtížné bylo úmluvu uzavřít? Ovlivnila počet signatářských zemí skutečnost, že proti ní vystupovaly největší vojenské mocnosti světa, v čele se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Izraelem či Indií? 

Jak jsem již uvedla, úmluva byla sjednána poměrně rychle, za necelé dva roky. To ukazuje, že mezi státy, jež přijetí instrumentu podporovaly, existovala poměrně široká shoda na tom, co má být předmětem úpravy. To, že se na vzniku a fungování Úmluvy nepodílejí vojenské velmoci, bohužel není v oblasti mezinárodního humanitárního práva, respektive mezinárodního práva obecněji nic neobvyklého. Postačí si srovnat výčet států, jež zůstávají stranou Úmluvy, s výčtem smluvních stran třeba Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. I tam zůstávají Spojené státy, Rusko, Čína, Indie či Izrael stranou. Mezinárodní právo se primárně opírá o souhlas států, je tedy velmi obtížné –  a u stálých členů Rady bezpečnosti OSN či jejich blízkých spojenců prakticky nemožné – přimět státy akceptovat závazky, jež se na sebe z různých důvodů vzít nechtějí. 

Úmluva, která byla přijata na konferenci v Dublinu za podpory 107 zemí, zavazuje nejen k nepoužívání kazetové munice, ale také k likvidaci jejích zásob. Některé státy, které se k úmluvě připojily, disponovaly značnými arzenály těchto zbraní. Dá se říci, do jaké míry byl závazek jejich zničení splněn?    

Článek 3 Úmluvy skutečně předpokládá, že v průběhu osmi let od chvíle, kdy se určitý stát stane smluvní stranou Úmluvy, zajistí tento stát zničení veškeré kazetové munice, kterou má k dispozici. Lhůtu lze prodloužit o další čtyři a v opravdu výjimečných případech o osm let. Státy si mohou ponechat omezené množství kazetové munice pro účely vývoje a výcviku. Podle údajů z loňského roku deklarovalo vlastnictví kazetové munice 42 ze 111 smluvních států. Sedmatřicet z nich již munici zničilo, další  – patří mezi ně mj. Bulharsko a Slovensko – na tom pracují. Jedenáct států deklarovalo, že využije možnosti určité množství kazetové munice si ponechat. Jde například o Německo, Francii či Nizozemí. 

Lze se jednoznačně určit v jakém konfliktu či konfliktech a jakou zemí, případně zeměmi byla kazetová munice nasazena v největším množství? 

Koalice Cluster Munition Coalition (CMC, pozn. redaktora), která sdružuje nevládní organizace zaměřující se na humanitární dopady použití kazetové munice, uvádí, že tato munice byla nasazena dvaceti státy v rámci pětatřiceti konfliktů. První nasazení se datuje již do období druhé světové války, poslední je pak spojeno se současným konfliktem na Ukrajině. Podle dat CMC patři k nejaktivnějším uživatelům kazetové munice Spojené státy, Izrael a Ruská federace, vedle nich kazetovou munici použily například Thajsko, Libye či Sýrie. Masivně byla kazetová munice nasazena například během války v Iráku v roce 2003-2006, konkrétně ze strany Spojených států a Velké Británie, a nyní během konfliktu na Ukrajině. 

Jeden z argumentů zastánců kazetové munice zní, že v případě jejího zákazu by k eliminaci některých cílů bylo nezbytné nasadit mnohem silnější jednotnou nálož, což zvyšuje riziko pro civilisty v okolí. Jak na taková tvrzení nahlížíte z pohledu expertky na mezinárodní humanitární právo? 

Státy přistoupily k zákazu kazetové munice právě proto, že se ukázalo, jak velké riziko pro civilisty nasazení této munice představuje. Z pohledu mezinárodního humanitárního práva je tedy věc jasná, kazetovou munici lze zřídka užít tak, aby byly dodrženy zásady rozlišování mezi civilisty a kombatanty a přiměřenosti civilních ztrát, takzvané dovolené vedlejší škody, na nichž mezinárodní humanitární právo stojí. Bojující strany proto musejí využít jiné prostředky vedení války, které jim ostatně nabízí i Úmluva v článku 1(2), kde vymezuje, co se kazetovou municí nerozumí, to jest které zbraně kazetové munici svou povahou či účinky v určitém ohledu podobné nejsou Úmluvou zakázány.  

Používání kazetové munice je často zmiňováno i v souvislosti s aktuálně probíhající válkou na Ukrajině. Obě válčící strany nejsou signatáři úmluvy o jejím zákazu. Nakolik je nasazení tohoto typu zbraní v konfliktu frekventované? Existují odhady, kolik životů si kazetová munice na Ukrajině vyžádala, především pokud jde o civilisty? 

V konfliktu na Ukrajině byla kazetová munice bojujícími stranami využita již  v letech 2014 až 2015, k opravdu masivnímu nasazení ale dochází až od února 2022. Přesný počet obětí není znám, odhaduje se ale, že v letech 2014 až 2015 se jednalo o několik desítek obětí, zatímco od února 2022 jde řádově o stovky obětí, velkou měrou z řad civilistů. K nejznámějším incidentům patří zásah vlakového nádraží v městě Kramatorsk ruskou balistickou raketou Točka-U vybavenou kazetovou muniční hlavicí, k němuž došlo dne 8. dubna 2022 a který si vyžádal před padesát civilních obětí. 

Domníváte se, že by právě válka na Ukrajině mohla vytvořit tlak na země, které úmluvu o zákazu použití kazetové munice nepodepsaly, aby se dodatečně připojily?  

Obávám, že efekt by mohl být spíše opačný. Kromě Japonska není mezi smluvními stranami Úmluvy v této chvíli žádný ze států sousedících s Ruskou federací. Masivní nasazení kazetové munice Ruskem během konfliktu na Ukrajině – a v minulosti třeba během konfliktu v Čečensku či v Gruzii – tyto státy zrovna nemotivuje k tomu, aby se samy kazetové munice zřekly.  

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor zbraně Veronika Bílková

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 2 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 9 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy