Projekt Pheonix Tactical Care, který během války na Ukrajině vycvičil v bojové medicíně tisíce ukrajinských vojáků, včera informoval o úmrtí svého zakladatele. Muž známý pod přezdívkou Taylor zemřel v neděli poté, co byl před několika týdny vážně zraněn v bojích na Donbase. Pro EuroZprávy.cz na něj vzpomíná vojenský historik Tomáš Řepa, který se s Taylorem znal přes 15 let. „Vím, že se zase našlo spousta lidí, kteří nějakou svoji frustraci, jako správní hrdinové u klávesnice, přetavili v nadávky nebo posměch. Těm bych jen vzkázal, že Taylor by z vás měl srandu. Prožil život, který měl smysl a neměl potřebu se obhajovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Jak dobře a jak dlouho jste se znali s Taylorem?
S Taylorem jsme se znali nejméně 15 let přes společné přátele. Byl hodně společenský a kamarádský. Zůstali jsme v kontaktu i nadále, i když osobně už jsme se tak často nevídali. Věděl jsem, že vždycky tíhnul k vojenskému prostředí. I ve svém volném čase se navíc věnoval aktivitám, které z něj udělaly profíka s velkou znalostí, jak se pohybovat v rizikovém prostředí.
Měl vypěstované instinkty a věděl, jak se chovat. On se navíc dostával do oblastí probíhajících konfliktů i v minulosti, nebyla to až ta Ukrajina. Po zahájení války se náš kontakt hodně zintenzivnil. Taylor byl fenomén a já jsem rád, že jsem ho mohl poznat i když je mi teď hodně smutno z toho, co se stalo. Každá generace by měla mít své hrdiny a on se stal jedním z nich tím, co vše vykonal. Proto bude i nadále inspirovat.
Máte nějaké informace o tom, co se mu stalo, a proč byl jeho převoz tolik problematický?
Od lidí, kteří s ním byli na frontě, vím přesně, co se mu stalo. Bez uvedení úplných detailů to bylo opravdu těžké zranění, po kterém zůstal v bezvědomí. Ukrajinci pro něj udělali co mohli, bohužel přišly další komplikace. Jakmile to bylo možné, bylo rozhodnuto o jeho převozu do ČR. To pak už provázel větší mediální zájem o jeho příběh.
Jaký to byl člověk? Co ho motivovalo k odjezdu na Ukrajinu?
Jeho chování a charakter z něj dělaly člověka, který měl hodně přátel a známých. Vím, že jak vypukla válka na Ukrajině, tak měl okamžitě jasno v tom, co má dělat. Neváhal ani chvilku. Hned začal organizovat dovoz potřebných věcí, a nakonec zachraňoval raněné přímo na frontě. Měl pro to zkušenosti i znalosti. To vše bez ohledu na vlastní riziko. To se mu nakonec stalo osudným.
Pomohl přinejmenším stovkám lidí a jím předávané zkušenosti budou pomáhat i nadále. Minimálně dokud ta válka neskončí. On sám se v několika rozhovorech, například s Lenkou Klicperovou, jasně vyjádřil, jak válku na Ukrajině vnímá. Že je to prevence toho, aby ta hrůza nikdy nemohla přijít až k nám. To říkal i mně plus s mnoha cennými informacemi, jak to vypadá na frontě například u Bachmutu nebo Kreminny.
Pokud bychom zavírali oči nad tím, co se děje v našem nedalekém sousedství, to zlo se nikdy nezastaví. To byla jeho hlavní motivace, kterou jsem chápal a jsem rád, že takoví lidé existují. Míra odhodlání a tvrdohlavosti byla zrovna u Taylora extrémní.
Proč Češi a jiní cizinci jezdí bojovat na Ukrajinu?
Ti, kteří tam odešli bojovat, mají jistě různé pohnutky. V té první vlně šlo zejména o lidi s bojovými zkušenostmi, kteří chápali, že Ukrajina potřebuje pomoct, když byla brutálně napadena. U Poláků, a to jsem si opakovaně ověřil, je zajímavý paradox v tom, že zdaleka ne všichni byli z Ukrajinců nadšení, přičemž mají i dost komplikovanou vzájemnou historii plnou křivd. Ale právě společný ruský nepřítel, který na nich spáchal množství zločinů a pokoušel se je dlouhou dobu ovládat a vykořisťovat, je spojuje.
Poláci tak měli okamžitě jasno. Proto je polský dobrovolnický sbor na Ukrajině velmi početný. Podobně se to týká i Gruzínců a nemálo je Bělorusů. Stovky českých dobrovolníků, nejdříve se hovořilo o 600, však zamířily na Ukrajinu také. To ale není případ Taylora, nepřijel bojovat, ale zachraňovat.
Jaký je váš názor na to, že zahraniční dobrovolníci jezdí bojovat či pomáhat na Ukrajinu? Může to být pro ukrajinské válečné úsilí přelomový prvek?
Vznik dobrovolnických jednotek byl očekávatelný. Prakticky všichni sousedé Ruska zažili nějakou formu imperiální expanze a sympatiemi k Rusku neoplývají. I proto je Rusko největší zemí světa. Je však i nadále hrozbou, protože její vedení se není schopno postarat o vlastní občany a jejich životní úroveň, řešit zásadní problémy země.
Naopak hledá záminky k expanzi za hranice, k anexi dalších území. Připomíná to metastáze rakoviny na mapě. To ale ve 21. století není něco, co by mohlo fungovat. Většina zemí má tuto etapu vývoje už za sebou a z historie víme, že každé impérium jednou zanikne.
Současná ruská politika povede jen k další destrukci a křivdám. Příkopům mezi národy na celé generace. Válku může ukončit jedině jasná ruská porážka a změna politiky, svého území mají více než dost, další skutečně nepotřebují. Ani další obyvatele žijící v totalitním skanzenu. Do velké míry jde i o vývoz vlastních problémů a degenerace. Válka už nese i rysy genocidy, včetně deportací původních obyvatel.
Já proto dlouhodobě tvrdím, že zamrzlým konfliktem to sice skončit může, ale bylo by to jen čekání na další válku. V tom všem je jak zahraniční pomoc, tak nasazení zahraničních dobrovolníků, klíčové. Přínos lidí jako Taylor je tak nedocenitelný. A ten přitom, jak znovu opakuji, ani nepřišel bojovat, ale pomáhat zachraňovat životy a distribuovat pomoc.
Znáte někoho dalšího, kdo na Ukrajině bojuje?
Ano, znám. Bojuje i zachraňuje. I jejich svědectví jsou velmi cenná. Víc konkrétní určitě nebudu. Na závěr bych se však znovu chtěl vrátit k Taylorovi a jen ještě shrnout, že on svůj styl nikomu nevnucoval. Dělal to, v co věřil a vybral si svou cestu sám. Pomáhal by dál, kdyby nebyl ve špatný čas na špatném místě. Riziko, že se mu něco stane, bylo vysoké. Vím, že se zase našlo spoustu lidí, kteří nějakou svoji frustraci, jako správní hrdinové u klávesnice, přetavili v nadávky nebo posměch. Těm bych jen vzkázal, že Taylor by z vás měl srandu. Prožil život, který měl smysl a neměl potřebu se obhajovat.
Na Taylora, jeho skromnost a obětavost, nikdy nezapomenu a myslím, že všichni, co ho poznali, také ne. Přál bych si, aby ten příběh ani po opadnutí mediálního zájmu nezapadnul. Aby všichni, co o to budou stát, věděli, že vybrat si kým chcete být a stát si za tím i svými činy, je ta největší hodnota, kterou svobodná společnost přináší.
Bylo mi ctí Tě poznat, Taylore.
Související
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
válka na Ukrajině , Tomáš Řepa , rozhovor
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 1 hodinou
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 2 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 2 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
včera
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
včera
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
včera
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
4. července 2026 22:01
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
4. července 2026 20:47
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák