Názory

Související články:

Důchody, spoření, zajištění na penzi. Pro Čechy pořád ne zcela „srovnané“ pojmy

Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva? Nehledáme rychle a účinně cesty, jen se hádáme

Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.  

Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz uvedl, že pokud se potvrdí zničení Kachovské přehrady ze strany agresorů z Ruska, půjde o další z jejich válečných zločinů, kterých na Ukrajině spáchali mnoho. Navíc by to nebylo poprvé, kdy Rusové přehradu na Dněpru zničili – v roce 1941 při ústupu před Němci po zničení vodního díla zemřelo až 120 tisíc civilistů, zatímco nacisté zaznamenali zhruba dva tisíce obětí mezi vojáky.  

Události Petra Nutila: 100 dnů prezidenta Pavla, Hledá se astronaut a pištění Babišových surikat

Dneees se podíváme zpátky do minulosti na to, co se v té naší krásné zemičce stalo za uplynulý týden Ostatně jako obvykle. Ano, uhodli jste, je tu další díl Událostí PN.  

Gottwald v prezidentském křesle nebyl jen zloduch ani zlomený člověk, kterému se rozpadají ideály, říká historik Lóži

Před 75 lety, 14. června 1948, se stal prezidentem republiky dlouholetý vůdce KSČ Klement Gottwald. Ačkoliv se traduje, že o funkci velmi stál, spíše se zdá, že v úřadu chtěl co nejdéle ponechat Edvarda Beneše, třebaže jako pouhou ceremoniální postavu, která by navenek dodávala legitimitu poúnorovému zřízení, upozorňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marián Lóži. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se specializuje na dějiny KSČ v období stalinismu, rozebral nejen působení Gottwalda v čele státu, ale například i jeho roli v represích přelomu čtyřicátých a padesátých let, stejně jako okolnosti, které vynesly nemanželského syna z chudých poměrů do prezidentského křesla. Mimo jiné se domnívá, že upírat Gottwaldovi schopnosti - třebaže nesouhlasíme s hodnotami, které reprezentuje - je na škodu věci. 

Před 20 lety Češi odhlasovali vstup do EU. Byla tehdy přístavem, který neměl stinné stránky, poukazuje politoložka Pitrová

Uplynulo 20 let od referenda, v němž obyvatelé České republiky podpořilo vstup do Evropské unie. Pro se vyslovilo 77,3 % z 55,2 % oprávněných voličů, kteří se k urnám dostavili. Referendum přitom nemělo a nemá v českých zemích tradici, šlo spíše o symbolický moment, impulz k přijetí západních hodnot, domnívá se politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Markéta Pitrová. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněla, že všechny systémové politické strany se v té době shodovaly na tom, že vůči členství v Unii neexistuje alternativa. Jednoznačný výsledek spojuje také se skutečností, že v roce 2003 nedocházelo k masivnímu šíření dezinformací prostřednictvím internetu. Zároveň varuje, že argumentovat ve prospěch členství v EU prostřednictvím finančního přínosu bylo sice jednoduché, ale zároveň velmi krátkozraké.  

První schůzka Trumpa s Kimem proběhla před 5 lety. Američané měli upřímný zájem snížit napětí na Korejském poloostrově, míní odborník Tůma

Před pěti lety, 12. června 2018, se v Singapuru uskutečnilo historicky první setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Severní Koreje. Vzhledem k dlouhodobému nepřátelství a silné vzájemné podezíravosti bylo jednání tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem samo o sobě úspěchem, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz seniorní spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Tůma. Odborník na bezpečnostní politiku a nešíření jaderných zbraní se domnívá, že oboustranné vstřícné kroky, které po jednání následovaly, naznačovaly možnost postupného řešení složité otázky jaderného a raketového programu KLDR. Nastínil také důvody, proč se tak nestalo a namísto denuklearizace vidíme opět nebezpečně se stupňující spirálu napětí.

Události Petra Nutila: Pokrytec Babiš, znovuzrození ČSSD a psychopat Jaromír Soukup

Další týden je za námi a jako vždy přicházejí pravidelné nedělní Události Petra Nutila, které shrnují to podstatné, co se v té naší zemičce, ale i za hranicemi událo. A dneska to bude ostrá jízda!

Rozpočet je vyčerpaný, Babiš by stále rozdával. Kdy dojdou státu peníze?

Lídr stále extrémnější populistické politické opozice k současné vládě v českém Parlamentu, na Slovensku soudem uznaný agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš, Andrej Babiš tvrdí, jak jste se mohli i na našich stránkách přesvědčit, že za jeho vlády se snížil dluh na 30 procent a že on předal zemi se šestým nejmenším dluhem (v celé EU). A že prý není pravda, co si vymyslela nynější vláda, že hrozí bankrot. Prý toho Fialovi lidé využili, aby lidem vzali peníze. Tak jo. V online diskusi by přišel jistě i výraz OMG (Pane Bože!).

Pravidla pro hypotéky zmírňují. Pořídit si nemovitost ale pořád nebude jednoduché

Všechno zlé je k něčemu dobré, říká se rádo v tuzemských končinách. Když se v Česku rozjela inflace k hodnotám, které, vsadím se, nezažila stávající většina obyvatel země, jedno „dobro“ z onoho přísloví na úvod, se objevilo. A totiž, že se zastavil prudký růst cen nemovitostí. A nyní přichází (možná) další „dobro“. Domácí finanční regulátor ‒ Česká národní banka (ČNB) oznámila, že od července zmírní podmínky pro poskytování hypoték. Její Bankovní rada totiž rozhodla, že už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI).  

Mezi Proudy: Petr Pavel je první normální prezident ČR v dějinách, říká Matěj Ruppert

Do nového dílu podcastu Mezi proudy si Petr Nutil a Ondřej Fér pozvali zpěváka Matěje Rupperta a je z toho zábavná jízda světem hudby, politiky, ale i spoustou dalších témat! 

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

15 let po zákazu kazetová munice dál zabíjí civilisty. Expertka na humanitární právo popsala důvody

Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.      

Události Petra Nutila: Vyčerpaný rozpočet a výdaje urvané ze řetězu, manželství pro všechny a útočící kosatky

Další neděle je tu a s ní samozřejmě i tradiční souhrn toho podstatného, co se nejen v tom našem českém Hobitíně děje! Vítajte a nech sa páči! 

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Velvyslanec České republiky v Moldavsku Stanislav Kázecký v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ujistil o stabilní politické situaci v zemi. Rusové tady podle něj šíří svůj vliv zejména díky rozšířené znalosti ruštiny napříč moldavskou společností. Přesto je zřejmé, že proevropské směřování Kišiněva podporuje velká část společnosti, a to hlavně podle výsledků posledních prezidentských a parlamentních voleb.  

Stát pořád neumí (nebo nemá chuť) jednoduše komunikovat s lidmi

Dluhy a balíčky. Tyhle dvě kategorie na řadu z nás jistě působí jako oheň a voda. A když se k nim ještě přidá v jistě velké části populace ochota rychle zapomínat, vznikne z toho doslova třaskavá věc. 

Chceme ještě tržní ekonomiku, nebo naopak státem financovaný byznys?

Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem? 

Události Petra Nutila: Prezidentské přílepky, klauni z Moskvy a Vémola na padrť

Milí moji, je tu neděle a tedy další souhrn Událostí Petra Nutila. Dneska toho máme hodně, tak pojďme rovnou na to. 

Když se rozzlobíme, snížíme i inflaci. Data to jasně ukazují

Taky vám vadí, že dnes lidé nechtějí, nebo snad nedokážou slyšet dobré zprávy? Anebo je to celé jinak? Možná jsou všichni kvůli všemožným slibům, které se nakonec nenaplnili tak otrávení a otupělí, že i když zazní nějaká příznivá zpráva, je nám to jedno. Ale máte pravdu, není radno se veselit dřív, než se něco příznivě očekávaného po slibech opravdu stane. A platí to i o nedávném prohlášení guvernéra ČNB Aleše Michla. Ten řekl, že meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. 

Sníží nebo nesníží nižší DPH na potraviny jejich ceny? Neshodne se na tom ani stát

Češi by měli platit za potraviny méně. Proč? Inu, jednoduše řečeno, má to být díky chystané změně sazeb Daně z přidané hodnoty (DPH). V rámci tzv. „Konsolidačního balíčku“ se totiž dosavadní snížené sazby DPH ve výši deset a patnáct procent sloučí do jedné, a to ve výši 12 procent. Vedle toho má pak být tzv. základní sazba, a to ve výši 21 procent. Nutno říct, že mimo všechny procenta DPH mají pak mít jedinou výjimku z tohoto navrhovaného systému, v podobě nulové sazby DPH, knihy. No a zmiňované potraviny mají být zdaněny místo dosavadních patnácti procent oněch dvanácti procenty DPH.