Názory

Související články:

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

V Litvě je každý ochoten bránit zemi se zbraní v ruce, říká velvyslanec pro EZ. Nabádá k ostražitosti vůči Putinovi

Litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša míní, že Češi toho o Litvě příliš neví. Panuje podle něj přesvědčení o tom, že pobaltská země je „příliš daleko“. Upozornil také na fakt, že ruské etnikum je daleko početnější v Česku než v Litvě. „Musíme být neustále ostražití vůči Putinovým pokusům šířit dezinformace a destabilizovat veřejný pořádek v našich společnostech. Zde se naše země mohou od sebe navzájem hodně naučit,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Rusko sleduje, co se v Česku děje. Důchodci jsou manipulovatelní, SPD pracuje proti českým zájmům, říká poslanec Exner

Podle poslance Martina Exnera (STAN) Rusové v tu chvíli aktivují své lokální agenty, ať už spící nebo aktivní. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také uvedl, že Rusko má tisíce specialistů, kteří se zabývají dezinformačními vlivovými operacemi, a bedlivě sledují, co se odehrává v Česku. Mrzí ho rovněž posun hnutí ANO směrem k extremistickým a manipulativním výrokům. „Pokud jednou budou ve vládě, tak se to zase obrátí proti nim,“ podotýká. 

Události Petra Nutila: Teploty stoupají, inflace klesá, Česko vyhrává Wimbledon a Babiš se netrefil

Sokolovská rodačka Markéta Vondroušová vyhrála finále tenisového Wimbledonu. A to je super úspěch, gratulujeme! A mimochodem, popírá to proslavenou Babišovu tezi o tom, že Karlovarský kraj je úplně nejhorší ve všem.  

Desítky let diskuzí o ničem. Čeští politici zneužívají euro ke sbírání levných hlasů

Říkat v českých poměrech, že tu tak nějak všichni dlouhá léta kvůli vlastní pohodlnosti trpíme neřešené zásadní ekonomické, společenské či nutné a smluvní nedodržená témata, položky a institucionální kroky by bylo, jak se říká nosit dříví do lesa. Politici už třeba dávno pochopili, že pro ně za doslova nulovou námahu a levným, ale efektivnějším a ve sběru voličských preferencí o to výnosnějším tématem je zavedení eura v ČR. Jedna partička totiž desítky let hraje desku o nechuti ztratit suverenitu české měny, jiná zase mlátí hlava nehlava číselnými argumenty o tom, že euro (teď, ale vlastně kdy?) není výhodné, a tak dále. Je to na doslova „na palici“ 

Lži o snižování důchodů neplatí, důchodce neokrádáme, ANO příští volby do Sněmovny nevyhraje, říká pro EZ Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popisoval budoucnost důchodové reformy i plánované změny v systému sociálních dávek. Popisoval také, že ukrajinští váleční uprchlíci ekonomice výrazně pomáhají – na daních už zaplatili přes osm miliard a zastávají pracovní pozice, kde byl nedostatek pracovní síly.

Nepřejme si, aby ceny potravin určoval stát. To je špatná myšlenka

Nový ministr zemědělství Marek Výborný zpočátku prázdnin, dle řady tuzemských médií, která jeho slova citovala, řekl, že: „…Ministr zemědělství neurčuje ceny rohlíků, mléka nebo hovězího masa, stejně tak jako není nějaké ministerstvo cenotvorby.“ Je to paradox, chtělo by se říct. Proč? Protože, lidí, kteří by rádi i kvůli vysokým cenám potravin znovu měli rádi všude v obchodech v celé zemi stejné a nízké ceny, aspoň dle reakcí z rozhovorů a z online diskusí nějak přibývá. Jenže, argumentační problém může být v tom, že pravda mizí a zřejmá fakta se dnes označují jako názor.

Erdogan se zbavil možné role mírotvůrce. Zelenského cesta ukázala, co každý viděl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své zahraniční cesty z minulého týdne navštívil postupně Bulharsko, Českou republiku, Slovensko a Turecko. Proč si ale vybral pro svou cestu po Evropě právě tyto země, když ještě začátkem tohoto roku navštívil ty nejsilnější evropské spojence – Francii, Německo a Polsko?

Bachmut lze obnovit, na Ukrajině budou ale vznikat spíše nová města, říká Kopečný

Vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný poskytl pro EuroZprávy.cz exkluzivní rozhovor z ukrajinského Lvova o probíhajícím procesu uchycování českých firem ve válkou zmítané zemi. Problémem českých firem je to, že často nemají zkušenost s pohybem ve veřejných zakázkách vypsaných v mezinárodních organizacích. Nyní však mají možnost se uchytit. „Nechci naši úlohu v celkové obnově Ukrajiny podceňovat, ale pro naši ekonomiku bude velkým úspěchem i když se toho budeme účastnit o řád méně, než americké nebo německé firmy,“ popisuje Kopečný v rozhovoru.

Události Petra Nutila: Vedro jak v troubě, Zelenskyj na Hradě a nová sociální síť Threads

Milí moji. Vím, že se vám nechce v tomhle vedru nic, než se jen válet u vody, opalovat se a posílat našpulená trapná selfíčka z dovolených na sociální sítě, čímž ilustrujete totální prázdnotu a nudu svých běžných životů, ale budiž. S tím nic nenadělám a ani nechci. Ale i tak, pro ty příčetnější z vás, kteří se ještě zcela nerozpustili v na plné kule zuřící okurkové sezóně, máme další vydání Událostí PN. Nech sa páči. 

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Češi stále naříkají na vysoké ceny potravin. Kdy se spotřebitelům konečně uleví?

Zatímco české statistické zdroje ukazují, že meziroční růst cen většiny výrobců v Česku letos v květnu zpomalil a v zemědělství dokonce po více než dvou letech ceny klesly, náklady na potraviny v květnu v EU vzrostly meziměsíčně o více než patnáct procent. Přesto se ale ukazuje, že meziměsíční srovnání ukazatelů jeví už druhý měsíc snižující se trend.

Ne úspornému balíčku, ano vyšším mzdám. Odbory chtějí pokračování mejdanu

Už dávno jsme si nejen v Česku zvykli na to, že bossové odborářských svazů rádi a s velkou chutí mluví do všeho a kritizují. Asi je to jejich občanská povinnost. Možná, že i s o to větší vervou nyní cupují a kritizují aktivitu vládních politiků, spojenou s přijetím tzv. úsporného balíčku. Opatření, která obsahuje mají totiž podle vlády sanovat státní kasu tak, aby se nepropadala do stále tíživějších dluhů. Odbory ale říkají, že návrhy jsou špatné. Znamená to tedy, že schodky eráru, tedy život na dluh, které se v české státní kase rok od roku zvyšují a zatím se nezdá, že by tenhle mejdan končil, se nemusí zaplatit? A když ano, kdo to má udělat?

Americké rakety poslaly do moře civilní airbus. Tragický omyl přispěl ke konci krvavé irácko-íránské války, upozorňuje odborník Kraus

Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.      

Resort dopravy ignoruje statistiky. Bodové postihy jsou výsměch poctivým řidičům, s nezkušeností bojuje udělením řidičáku 17letým

Poslanecká sněmovna schválila přehlednější bodový systém, napsalo Ministerstvo dopravy ve středeční tiskové zprávě na svých webových stránkách. Šéf resortu Martin Kupka zdůraznil, že jednoznačně rozlišuje závažnější přestupky, které bude postihovat přísněji. Novela má nabýt platnosti od roku 2024. Jenže ne vše je tak růžové, jak to ministr vnímá; statistiky mluví jednoznačně a jeho resort se vydal na stezku jejich ignorace – jestli úmyslné, není známo.

Události Petra Nutila: Babiš v ponorce, svatý Ovčáček a Vary ve varu

„Minulý týden jsme řešili tu ponorku. Tedy já ne. Oni to řešili. A to, že se utopilo 200 lidí, ilegálních migrantů, to nebyly titulky? Titulky byla nějaká ponorka, kde tři miliardáři se vydali někam dolů. No tak samozřejmě je mi to líto, ale takhle to tu funguje.“ Prohlásil Andrej Babiš v projevu na půdě Sněmovny. Rozumět tomu není potřeba, pořád je to staré dobré babišovské blábolení, ale napadlo mě,jestli to třeba zas někdo nechce zhudebnit? Mohlo by se to zařadit po bok mistrovského díla „Matematický model,“ vycházejícího z podobného Babišova blábolení, jímž si můžete osvěžit své uši.

Každou chvíli ve válce padne tolik lidí, co zemřelo v Titanu. Média nalákala vidina poutavého příběhu

Proč dostávala pohřešovaná ponorka tolik pozornosti? Měla všechny aspekty dokonalého dramatu, ač to zní morbidně. Zmizení pěti lidí nás ale nijak neovlivnilo. Největší zahraniční mediální domy zkrátka sáhly po příběhu, který čtenáře ohromí.

Ceny pohonných hmot stále rostou. Proč tomu tak je a proč si podle odborníků nemáme stěžovat?

Novinové titulky hlásají už nějaký ten den, že pohonné hmoty v Česku pokračují ve zdražování. A to máme před sebou prázdniny, které s ohledem na plnou motoristickou sezonu jistě vzrůst ceny jen tak nezastaví. Ale některé názory ekonomických odborníků říkají, že si nemáme na co stěžovat. 

Události Petra Nutila: Wagnerovci před Moskvou, souboj techno-gigantů a končící Čaputová

Milí čtenáři, během soboty proběhla v Rusku kupa psychedelických událostí, jejichž absurdita dosahovala místy až halucinogenní estetiky vrcholných děl Daniila Charmse. Ale nejdřív k tomu včerejšku. 

75 let od blokády Berlína. Západní řešení bez vojenského střetu s Moskvou je inspirativní i dnes

Před 75 lety, v noci z 23. na 24. června 1948, zahájil Sovětský svaz blokádu pozemních přístupů do západními mocnostmi spravovaných sektorů okupovaného Berlína. Sovětský diktátor Josif Stalin se takto pokusil čelit krokům někdejších spojenců z protihitlerovské koalice, které stále více směřovaly k vytvoření samostatného západoněmeckého státu stojícího mimo vliv Moskvy. Reakce Západu v podobě masivního leteckého mostu, který městu zajistil životně důležité zásoby, znamenala elegantní řešení. Ukázala odhodlání čelit požadavkům Kremlu bez vyvolání devastujícího ozbrojeného střetu, navíc v počínající studené válce demonstrovala západní technologickou převahu.